Gorgosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxGorgosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 77 až 74 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstruovaná kostra rodu Gorgosaurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
Čeleďtyranosaurovití (Tyrannosauridae)
PodčeleďAlbertosaurinae
RodGorgosaurus
Binomické jméno
Gorgosaurus libratus
Lambe, 1914
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gorgosaurus („Hrozivý/gorgonský ještěr“) byl rod velkého tyranosauridního teropoda, žijícího v období pozdní křídy na území západu Severní Ameriky (například souvrství Dinosaur Park).[1] Formálně byl tento velký tyranosauridní teropod popsán kanadským paleontologem Lawrencem Lambem v roce 1914.[2][3]

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Gorgosauři nebyli tak velcí jako slavný Tyrannosaurus rex, přesto byli ve svých ekosystémech dominantními predátory.[4] Podle většiny odhadů dosahoval dospělý jedinec gorgosaura délky v rozmezí 8 až 9 metrů[5] a hmotnosti kolem 2,5[6] až 2,8[7] tuny. Žil zhruba před 77 až 74 miliony let (v pozdní křídě) na území dnešního severozápadu Severní Ameriky.

Podle další metody měření na základě obvodu stehenní kosti vážili dospělí gorgosauři přibližně 2430 kilogramů. Mláďata ve věku 11 let dosahovala hmotnosti kolem 600 kg, ve věku 5 až 7 let pak kolem 335 kg.[8][9]

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Gorgosaurus byl vývojově pokročilý tyranosaurid, jehož nejbližším příbuzným byl zřejmě rod Albertosaurus. Mezi vývojově blízké rody patřil i Daspletosaurus nebo později žijící Tyrannosaurus. Z asijských rodů to byl pak zejména Tarbosaurus. Dlouho panoval předpoklad, že Gorgosaurus je totožný s rodem Albertosaurus. Fosilie gorgosaura jsou občas řazeny do rodu Albertosaurus. Zda je toto řazení správné či nikoli je těžké posoudit, neboť neznáme jejich genetický materiál, a tak nevíme, jak blízkými příbuznými ve skutečnosti byli. Ačkoli je přední odborníci na tyranosaury, jako např. Philip J. Currie nebo Karol Sabath, řadí pod dva různé rody (pro něž vytvořili vlastní podčeleď Albertosaurinae), sami uznávají, že jim řazení pod jeden rod (Albertosaurus) nijak zvláště nevadí. Albertosaurus i Gorgosaurus nicméně zatím zůstávají samostatnými rody.[10]

Paleoekologie[editovat | editovat zdroj]

Gorgosaurus byl poměrně velikým a mohutným predátorem, který pravděpodobně lovil hadrosauridní dinosaury a ornitomimidy („pštrosí dinosaury“), což si mohl dovolit díky dobrým rychlostním předpokladům. Nebezpečné a „obrněné“ ankylosauridy a ceratopsidy lovil ve stejné době žijící, celkově robustnější rod Daspletosaurus. Oba tyto rody však žily po dobu přibližně 500 000 let ve stejných ekosystémech.[11]

Podle výpočtů Asiera Larramendiho a jeho kolegů z roku 2016 mohl mladý (subadultní) jedinec gorgosaura (např. exemplář ROM 1247) vyvinout maximální rychlost v běhu až 58,6 km/h. Představoval by tak jednoho z nejrychlejších teropodních dinosaurů vůbec.[12][13]

Síla čelistního stisku tohoto obřího teropoda byla odhadnuta na 6 418 newtonů v přední části čelistí a na 13 817 newtonů v zadní části čelistí (při šířce lebky 467 mm).[14]

Zajímavé objevy[editovat | editovat zdroj]

Tento dravec je jedním z nejlépe známých a prozkoumaných tyranosauridů. Bylo objeveno již více než 20 jeho koster a některé jsou téměř kompletní. Jedna mozkovna asi 72 až 74 milionů let starého jedince, objevená v roce 2003 napovídá možnosti, že tento teropod zemřel na mozkový nádor.[15] U jednoho exempláře byly objeveny také fosilní pozůstatky sklerotikálního prstence, který zřejmě sloužil k vyztužení okohybných svalů.[16] Poměrně slavným jedincem je mládě gorgosaura, které bylo objeveno v kanadské Albertě roku 1922 a dostalo přezdívku „Elmer“. Teprve v roce 1999 byl nález opět zkoumán a postupně bylo například zjištěno, že tento jedinec zemřel již ve svých pěti letech.[17]

První potenciální fosilie embryí tyranosauridů (možná právě gorgosaurů) byly objeveny v podobě malé čelistní kosti a drápu z nohy v souvrství Two Medicine a v souvrství Horseshoe Canyon na území kanadské Alberty. Jednalo se o velmi malé exempláře o délce asi 0,7 a 1,0 metru, pravděpodobně dosud nevylíhlá nebo jen krátce vylíhnutá mláďata rodů Albertosaurus, Daspletosaurus nebo právě Gorgosaurus.[18]

Ontogeneze[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie, publikovaná na konci roku 2019 dokládá, že mláďata gorgosaurů (jako i jiných albertosaurinů a tyranosaurinů) se ve skutečnosti navzájem anatomicky lišila více, než se dříve zdálo. Ukázal to výzkum lebečních kostí juvenilních tyranosauridů, objevených v kanadské Albertě.[19][20]

Počítačové modelace populačních křivek pro dobře zastoupené taxony ukazují, že gorgosauři zažívali větší mortalitu (úmrtnost) pouze v mladém věku (zhruba do 5 let), později už byla míra jejich mortality statisticky víceméně konstatní.[21]

Koncem roku 2023 byla publikována odborná práce o nálezu mláděte gorgosaura (s odhadovaným věkem v době úmrtí činícím 5 až 7 let) se zbytky kořisti v prostoru břišní dutiny - jednalo se o zadní končetiny dvou juvenilních jedinců malého cénagnatidního oviraptorosaura druhu Citipes elegans. Tento objev nasvědčuje možnosti, že tyranosauridi se živili rozdílnou potravou jako mláďata, subadultní jedinci a dospělci. Mladí gorgosauři lovili malou a snadno udolatelnou (i když hbitější) kořist, zatímco mnohem mohutnější dospělci útočili na pomalejší a větší dinosaury. Fosilie přibližně 335 kg vážícího mláděte druhu Gorgosaurus libratus byla objevena v roce 2009 na území parku Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě. Nález tedy pochází ze sedimentů geologického souvrství Dinosaur Park a má stáří přibližně 75,3 milionu let.[22][23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOCHA, Vladimír (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 106-109)
  2. Lambe, Lawrence M. (1914). On a new genus and species of carnivorous dinosaur from the Belly River Formation of Alberta, with a description of Stephanosaurus marginatus from the same horizon. Ottawa Naturalist. 28: 13–20.
  3. Voris, Jared T., Zelenitsky, Darla K., Therrien, Francois, Ridgely, Ryan C., Currie, Phillip J., Witmer, Lawrence M. (2022). Two exceptionally preserved juvenile specimens of Gorgosaurus libratus (Tyrannosauridae, Albertosaurinae) provide new insight into the timing of ontogenetic changes in tyrannosaurids. Journal of Vertebrate Paleontology. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2041651
  4. http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2022/07/gorgosaurus-beast-of-week.html
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 105 (anglicky)
  7. Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi: 10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
  8. François Therrien, Darla K. Zelenitsky, Kohei Tanaka, Jared T. Voris, Gregory M. Erickson, Philip J. Currie, Christopher L. Debuhr, and Yoshitsugu Kobayashi (2023). Exceptionally preserved stomach contents of a young tyrannosaurid reveal an ontogenetic dietary shift in an iconic extinct predator. SCIENCE ADVANCES. 9 (49): eadi0505. doi: 10.1126/sciadv.adi0505
  9. SOCHA, Vladimír. Gorgosauři jedli rádi stehýnka. OSEL.cz [online]. 14. prosince 2023. Dostupné online.  (česky)
  10. Farlow, James O.; Pianka, Eric R. (2002). Body size overlap, habitat partitioning and living space requirements of terrestrial vertebrate predators: implications for the paleoecology of large theropod dinosaurs. Historical Biology. 16 (1): 21–40. doi: 10.1080/0891296031000154687
  11. SOCHA, Vladimír. Dva tyrani na jednom smetišti. OSEL.cz [online]. 1. června 2023. Dostupné online.  (česky)
  12. SOCHA, Vladimír. Zkuste utéct tyranosaurovi. OSEL.cz [online]. 19. září 2019. Dostupné online.  (česky)
  13. https://www.osel.cz/11224-obri-teropodi-byli-maratonci.html
  14. Sakamoto, M. (2022). Estimating bite force in extinct dinosaurs using phylogenetically predicted physiological cross-sectional areas of jaw adductor muscles. PeerJ. 10: e13731. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.13731
  15. http://dinosaurusblog.com/2009/04/10/778654-take-dinosauri-umirali-na-rakovinu/
  16. http://www.osel.cz/10264-jak-dobre-videl-tyranosaurus.html
  17. https://www.fieldmuseum.org/blog/rediscovering-dinosaur-named-elmer
  18. SOCHA, Vladimír. Objeveny fosilie tyranosauřího "batolete". OSEL.cz [online]. 26. říjen 2020. Dostupné online. 
  19. https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/tiny-tyrant-gets-a-new-identity/
  20. https://science.ucalgary.ca/news/study-finds-important-differences-among-teenage-tyrannosaurs
  21. Eva M. Griebeler (2021). Dinosaurian survivorship schedules revisited: new insights from an age-structured population model. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12576
  22. François Therrien, Darla K. Zelenitsky, Kohei Tanaka, Jared T. Voris, Gregory M. Erickson, Philip J. Currie, Christopher L. Debuhr, and Yoshitsugu Kobayashi (2023). Exceptionally preserved stomach contents of a young tyrannosaurid reveal an ontogenetic dietary shift in an iconic extinct predator. SCIENCE ADVANCES. 9 (49): eadi0505. doi: 10.1126/sciadv.adi0505
  23. https://www.nationalgeographic.com/science/article/young-tyrannosaurs-last-meal-gives-new-insight-dinosaur-gut-contents

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]