Gorgosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxGorgosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 77 až 74 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstruovaná kostra rodu Gorgosaurus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád teropodi (Theropoda)
Čeleď tyranosaurovití (Tyrannosauridae)
Podčeleď Albertosaurinae
Rod Gorgosaurus
Binomické jméno
Gorgosaurus libratus
Lambe, 1914
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gorgosaurus („Hrozivý/gorgonský ještěr“) byl rod velkého tyranosauridního teropoda, žijícího v období pozdní křídy na území západu Severní Ameriky (například souvrství Dinosaur Park).[1]

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Gorgosauři nebyli tak velcí jako slavný Tyrannosaurus rex, přesto byli ve svých ekosystémech dominantními predátory. Podle většiny odhadů dosahoval dospělý jedinec gorgosaura délky v rozmezí 8 až 9 metrů[2] a hmotnosti kolem 2,5[3] až 2,8[4] tuny. Žil zhruba před 77 až 74 miliony let (ve svrchní křídě) na území dnešního severozápadu Severní Ameriky.

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Gorgosaurus byl pokročilý tyranosaurid, jehož nejbližším příbuzným byl zřejmě rod Albertosaurus. Mezi vývojově blízké rody patřil i Daspletosaurus a později žijící Tyrannosaurus. Z asijských rodů to byl zejména Tarbosaurus. Dlouho panoval předpoklad, že Gorgosaurus je totožný s rodem Albertosaurus. Fosílie gorgosaura jsou občas řazeny pod rod Albertosaurus. Zda je toto řazení správné či nikoli je těžké posoudit, neboť neznáme jejich genetický materiál, a tak nevíme, jak blízkými příbuznými ve skutečnosti byli. Ačkoli je přední odborníci na tyranosaury, jako např. Philip J. Currie nebo Karol Sabath, řadí pod dva různé rody (pro něž vytvořili vlastní podčeleď Albertosaurinae), sami uznávají, že jim řazení pod jeden rod (Albertosaurus) nijak zvláště nevadí.

Paleoekologie[editovat | editovat zdroj]

Gorgosaurus byl poměrně velikým a mohutným predátorem, který pravděpodobně lovil hadrosauridní dinosaury a ornitomimidy („pštrosí dinosaury“), což si mohl dovolit díky dobrým rychlostním předpokladům. Nebezpečné a „obrněné“ ankylosauridy a ceratopsidy lovil ve stejné době žijící, celkově robustnější rod Daspletosaurus.

Podle výpočtů Asiera Larramendiho a jeho kolegů z roku 2016 mohl mladý (subadultní) jedinec gorgosaura (např. exemplář ROM 1247) vyvinout maximální rychlost v běhu až 58,6 km/h. Představoval by tak jednoho z nejrychlejších teropodních dinosaurů vůbec.[5][6]

Zajímavé objevy[editovat | editovat zdroj]

Tento dravec je jedním z nejlépe známých a prozkoumaných tyranosauridů. Bylo objeveno již více než 20 jeho koster a některé jsou téměř kompletní. Jedna mozkovna asi 72 až 74 milionů let starého jedince, objevená v roce 2003 napovídá možnosti, že tento teropod zemřel na mozkový nádor.[7] U jednoho exempláře byly objeveny také fosilní pozůstatky sklerotikálního prstence, který zřejmě sloužil k vyztužení okohybných svalů.[8] Poměrně slavným jedincem je mládě gorgosaura, které bylo objeveno v kanadské Albertě roku 1922 a dostalo přezdívku „Elmer“. Teprve v roce 1999 byl nález opět zkoumán a postupně bylo například zjištěno, že tento jedinec zemřel již ve svých pěti letech.[9]

První potenciální fosilie embryí tyranosauridů (možná právě gorgosaurů) byly objeveny v podobě malé čelistní kosti a drápu z nohy v souvrství Two Medicine a v souvrství Horseshoe Canyon na území kanadské Alberty. Jednalo se o velmi malé exempláře o délce asi 0,7 a 1,0 metru, pravděpodobně dosud nevylíhlá nebo jen krátce vylíhnutá mláďata rodů Albertosaurus, Daspletosaurus nebo právě Gorgosaurus.[10]

Ontogeneze[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie, publikovaná na konci roku 2019 dokládá, že mláďata gorgosaurů (jako i jiných albertosaurinů a tyranosaurinů) se ve skutečnosti navzájem anatomicky lišila více, než se dříve zdálo. Ukázal to výzkum lebečních kostí juvenilních tyranosauridů, objevených v kanadské Albertě.[11][12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 106-109)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 105 (anglicky)
  4. Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226
  5. SOCHA, Vladimír. Zkuste utéct tyranosaurovi. OSEL.cz [online]. 19. září 2019. Dostupné online.  (česky)
  6. https://www.osel.cz/11224-obri-teropodi-byli-maratonci.html
  7. http://dinosaurusblog.com/2009/04/10/778654-take-dinosauri-umirali-na-rakovinu/
  8. http://www.osel.cz/10264-jak-dobre-videl-tyranosaurus.html
  9. https://www.fieldmuseum.org/blog/rediscovering-dinosaur-named-elmer
  10. SOCHA, Vladimír. Objeveny fosilie tyranosauřího "batolete". OSEL.cz [online]. 26. říjen 2020. Dostupné online. 
  11. https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/tiny-tyrant-gets-a-new-identity/
  12. https://science.ucalgary.ca/news/study-finds-important-differences-among-teenage-tyrannosaurs

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours...or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2.
  • Currie, Philip J. (2003). "Cranial anatomy of tyrannosaurids from the Late Cretaceous of Alberta". Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 191–226.
  • Chan-Gyu Yun (2020). An exceptionally small juvenile Gorgosaurus libratus (Dinosauria Theropoda) specimen from the dinosaur Park Formation (Campanian) of Alberta. The Mosasaur, 11: 107–113. doi: https://drive.google.com/file/d/1L5RS3D2QGycTTwUOzO8G5VKf7UIp_yjO/view

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]