Eutyrannosauria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxEutyrannosauria
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (kampánmaastricht), asi před 81 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra druhu Tyrannosaurus rex (exemplář Stan), zástupce kladu.
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád Dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád teropodi (Theropoda)
Nadčeleď Tyrannosauroidea
{{{druhotné dělení}}}
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eutyrannosauria ("praví tyranosauři") je klad teropodních dinosaurů ze skupiny (nadčeledi) Tyrannosauroidea a kladu Pantyrannosauria. Podle definice do něj spadají vývojově vyspělí zástupci tyranosauroidů, zejména pak čeleď Tyrannosauridae a její nejbližší vývojoví příbuzní. Definice uvádí, že se jedná o nejmladšího společného předka druhů Tyrannosaurus rex a Dryptosaurus aquilunguis a všechny jejich potomky. Nespadají sem tedy zástupci čeledi Proceratosauridae, ani vývojově primitivnější pantyranosauři, jako jsou druhy Aviatyrannis jurassica z Portugalska[1], Moros intrepidus z USA[2] nebo třeba Xiongguanlong baimoensis z Číny[3]. Tento klad byl formálně stanoven v roce 2018 paleontology Rafaelem Delcourtem a Orlandem Nelsonem Grillem.[4]

Rozšíření a význam[editovat | editovat zdroj]

Lebka druhu Daspletosaurus horneri, zástupce eutyranosaurů.

Eutyranosauři byli poměrně významnou a druhově rozmanitou skupinou tyranosauroidů, žijících v období svrchní křídy (asi před 81 až 66 miliony let). V současnosti je nejstarším známým zástupcem severoamerický druh Lythronax argestes (stáří až 81 milionů let)[5], ačkoliv mongolský Alectrosaurus olseni může být ještě o dva miliony let starší[6]. Dále sem kromě pravých tyranosauridů patří také dva východoamerické druhy, Appalachiosaurus montgomeriensis[7] a mnohem mladší Dryptosaurus aquilunguis[8]. Zástupci této skupiny byli rozšířeni na severních kontinentech Laurasie, především v Severní Americe a na východě Asie. Ke konci křídového období se stali nejvýznamnějšími predátory svých ekosystémů.[9]

Kladogram[editovat | editovat zdroj]

Tento kladogram vychází z práce Delcourt a Grillo, 2018. Pod číslem "1" jsou označeni zástupci čeledi tyranosauridů, tedy vývojově nejvyspělejší skupiny tyranosauroidů.





Guanlong wucaii Cartography of Asia.svg




Proceratosaurus bradleyi Cartography of Europe.svg




Kileskus aristotocus Cartography of Asia.svg




Sinotyrannus kazuoensis Cartography of Asia.svg



Yutyrannus huali Cartography of Asia.svg










Aviatyrannis jurassica Cartography of Europe.svg




Dilong paradoxus Cartography of Asia.svg





Santanaraptor placidus Cartography of South America.svg



Timimus hermani Cartography of Australia.svg





Stokesosaurus clevelandi Cartography of North America.svg



Juratyrant langhami Cartography of Europe.svg



Eotyrannus lengi Cartography of Europe.svg





Xiongguanlong baimoensis Cartography of Asia.svg



NMV P186046 ("Australský tyranosaur") Cartography of Australia.svg





Alectrosaurus olseni Cartography of Asia.svg



Timurlengia euotica Cartography of Asia.svg





Dryptosaurus aquilunguis Cartography of North America.svg




Appalachiosaurus montgomeriensis Cartography of North America.svg




Bistahieversor sealeyi Cartography of North America.svg




{{{1}}}















Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://dinosaurusblog.com/2018/06/04/zahadna-tyranosauri-babicka/
  2. https://dinosaurusblog.com/2019/02/25/moros-intrepidus/
  3. https://dinosaurusblog.com/2018/05/24/dinosaurus-z-velkeho-prusmyku/
  4. Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2018). "Tyrannosauroids from the Southern Hemisphere: Implications for biogeography, evolution, and taxonomy". Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 511: 379–387. doi: 10.1016/j.palaeo.2018.09.003
  5. http://www.osel.cz/7261-dalsi-tyranosauruv-strycek.html
  6. http://www.osel.cz/9740-tajemstvi-osamoceneho-jestera.html
  7. http://www.osel.cz/9862-jester-z-appalacie.html
  8. http://www.osel.cz/9077-copeuv-drasajici-jester.html
  9. Brusatte, S. L.; et al. (2010). "Tyrannosaur paleobiology: new research on ancient exemplar organisms" (PDF). Science. 329 (5998): 1481–1485. doi:10.1126/science.1193304.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]