Tykvice stříkavá
 Tykvice stříkavá | |
|---|---|
 Tykvice stříkavá (Ecballium elaterium) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | tykvotvaré (Cucurbitales) |
| Čeleď | tykvovité (Cucurbitaceae) |
| Rod | tykvice (Ecballium) A. Rich. |
| Binomické jméno | |
| Ecballium elaterium (L.) A.Rich., 1824 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tykvice stříkavá (Ecballium elaterium) je vytrvalá, plazivá, chlupatá bylina podobná okurce která při zralosti z plodu vystřikuje slizem obalená semena. Je jediný druh rodu tykvice.
Její plody mají silně hořkou chuť.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Původní areál je v jižní Evropě od Španělska přes Itálii, Balkán až po Ukrajinu a dále východním směrem přes Blízký východ až po Kavkaz; včetně severovýchodu Afriky. Odtud se druh ojediněle rozšířil severním směrem v Evropě i v Asii kde byl původně vysazován jako ozdobná rostlina k pokrytí plotů a postupně zplaněl.
Roste obvykle na nepříliš kvalitní, písčité nebo kamenité půdě, např. na rumištích, skládkách a na lidskou činnosti přetvořených a opuštěných místech včetně zasolených mořských pobřežích. V ČR byl tento neofyt prvně zaznamenán v roce 1880.[2][3][4]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Druh je někdy dělen do dvou poddruhů:
- tykvice stříkavá pravá – Ecballium elaterium (L.) A. Rich. subsp. elaterium
- tykvice stříkavá dvoudomá – Ecballium elaterium (L.) A. Rich. subsp. dioicum (Batt.) Costich.
Nominátní poddruh je jednodomý a zabírá převážnou část areálu, kdežto druhý je dvoudomý a roste v jižní části Pyrenejského poloostrova a v severovýchodní Africe. Poddruhy se spolu snadno kříží.[3][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalá, v ČR obvykle jednodomá, poléhavá, celá silně chlupatá rostlina, bez úponku, s dužnatými, plazivými, bohatě větvenými drsnými lodyhami 20 až 100 cm dlouhými, které vyrůstají z hlízovitých kořenů. Lodyha je porostlá střídavými řapíkatými listy (u spodních listů je řapík delší než u horních) dlouhými 4 až 10 cm. List mívá trojúhelníkovitou nebo široce vejčitou, zvlněnou šedozelenou čepel, celokrajnou nebo s okrajem nepravidelně laločnatým a vroubkovaným.
Pětičetné květy jsou pravidelné, žluté až sytě žluté; později blednou. Samčí květy jsou velké až 2 cm, vyrůstají v chudých hroznech z paždí listu, jejich kalich s krátkou trubkou je zvonkovitý a koruna široce nálevkovitá; mají pět tyčinek (dvě a dvě jsou srostlé a jedna je volná, takže vypadají jako tři volné). Samičí květ roste z paždí jednotlivě. Má kalich, korunu i tyčinky podobně jako samčí květ a navíc chlupatý, podlouhlý třiplodolistový spodní semeník s mnoha vajíčky a tři krátké čnělky s dvoulaločnými bliznami. Kvete poměrně dlouho, od května do října. Ploidie je 2n = 18.[2][3][6][7][8]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Po opylení hmyzem se ze semeníku vyvine zelená, štětinatě chlupatá vejčitá bobule 4 až 5 cm dlouhá a široká 2,5 cm. Po uzrání získá bobule žluto-hnědou barvu a opadne. Nato z otvoru po stopce tlakem nashromážděné tekutiny prudce vystřikuje 30 až 80 slizem obalených tmavých semen asi 4 mm velkých do vzdálenosti několika metrů. Tekutý obsah bobule dráždí pokožku a hlavně oči.[2][3][6]
-
List -
Květ -
Plod
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BioLib.cz – Ecballium elaterium (Tykvice stříkavá) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Tykvice stříkavá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.09.2009 [cit. 2013-10-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska VI/1: Ecballium elaterium [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2008 [cit. 2013-10-02]. S. 196–198. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. ISBN 978-80-224-1002-1. (slovensky)
- ↑ PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Catalogue of alien plants of the Czech Republic. S. 97–196. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2002 [cit. 02.10.2013]. Čís. 74, s. 97–196. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ Flora iberica: Ecballium elaterium subsp. dioicum [online]. Real Jardín Botánico, CSIC, Madrid, ES, rev. 10.02.2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b AtlasRostlin.cz: Tykvice stříkavá [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2013-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Flora of China: Ecballium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KARLSSON, Thomas. Flora Nordica, vol. 6, :Ecballium elaterium [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV [cit. 2013-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tykvice stříkavá na Wikimedia Commons
