Vzdělávání v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podíl osob s magisterským vzděláním ve 30 městech s největší populací.

Systém vzdělávání v Česku zde vychází primárně ze školského zákona (a též zákona o vysokých školách, vysokoškolského zákona) a vymezuje proces postupného získávání kvalifikace (blíže ISCED) v jednotlivých stupních školní soustavy. Nosným pilířem systému je rozdělení vzdělání do 3 oblastí: primární (základní), sekundární (střední) a terciární (další).

Oblasti vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Primární vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Primární vzdělání (věk 6-15 let) je poskytováno sítí základních škol v délce trvání devíti let. V Česku je povinná devítiletá školní docházka ukotvena v zákoně a může ji předcházet předškolní vzdělání (věk 3-6 let), organizované mateřskými školami.

Podrobnosti[editovat | editovat zdroj]

Poslední rok v předškolním zařízení je v současné době povinný.

Sekundární vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Sekundární vzdělání (věk 15-17, 18 let) navazuje na primární a je zpravidla v délce tří nebo čtyř let, existují však i jednoleté a dvouleté obory. Sekundární vzdělání je poskytováno středními školami a člení se na střední vzdělání (délka 1-2 roky), střední vzdělání s výučním listem (délka 2-3 roky, poskytováno středními odbornými učilišti) a střední vzdělání s maturitní zkouškou (zpravidla v délce 4 roky, poskytováno gymnázii a středními odbornými školami).

Podrobnosti[editovat | editovat zdroj]

Do postsekundárního neterciárního vzdělávání (blíže ISCED) patří pro absolventy středních škol též zvyšování své kvalifikace na jazykových školách.

Terciární vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Terciární vzdělání (věk 19 let a více) umožňuje absolventům maturitních oborů dále zvyšovat svou kvalifikaci v nejrůznější specializacích studiem buďto na konzervatořích, vyšších odborných školách (VOŠ), nebo na vysokých školách (resp. univerzitách). Vzdělání dosažené na vysokých školách lze pak rozlišovat na tři základní úrovně: bakalářské, magisterské a doktorské (Ph.D.).

Podrobnosti[editovat | editovat zdroj]

Podíl studentů prvního cyklu vysokoškolského studia (bakalářský studijní program) v Česku nedokončí téměř polovina studentů.[1] Třetí cyklus vysokoškolského studia (doktorský studijní program, Ph.D.) zde pak nedokončí dokonce více než polovina studentů.[2] Podle sčítání lidu z roku 2011 činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva celkem v Česku 10,7 %; co se týče měst, nejvyšší podíl vykazuje Praha (20,7 %), Brno (20,6 %) a Olomouc (17,9 %).[3] Pro srovnání: kupř. Kanada, která v tomto drží první místo, má více než 50 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.[4]

České vysoké školy v ČR jsou veřejné, státní a soukromé, rovněž fungují též i zahraniční vysoké školy v Česku. Nejstarší a nejvýznamnější vysokou školou je pak v ČR Univerzita Karlova, která je zároveň nejstarším vysokým učením ve střední Evropě (založena 1348 – pro srovnání: nejstarší univerzitou je Boloňská univerzita založená roku 1088). Druhou nejstarší univerzitou v ČR je Univerzita Palackého v Olomouci, jež vznikla roku 1573. Nejstarší vysokou školou uměleckého typu je Akademie výtvarných umění v Praze, která svou historii píše od roku 1799. Dalšími významnými vysokými školami jsou České vysoké učení technické v Praze (založeno 1707), Vysoké učení technické v Brně (založeno 1899) či Masarykova univerzita (založena 1919). Největšími co do počtu studentů jsou Univerzita Karlova (49 094 studentů v roce 2009) a Masarykova univerzita (38 216 studentů v roce 2009).[5]

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Celkem jsou ve světě tři prestižní (a de facto nejuznávanější) mezinárodní žebříčky pro srovnání vysokých škol, resp. univerzit:

Nejznámějším systémem měření a srovnávání kvality vysokých škol je právě první z uváděných žebříčků, což je hodnocení šanghajské univerzity, které každoročně určuje 500 nejlepších vysokých škol světa. Jedinou českou vysokou školou, která se v něm dosud objevila, je Univerzita Karlova. V roce 2014 se umístila na 201.-300. místě. Podle ARWU tak Univerzita Karlova patří mezi 2 procenta nejlepších vysokých škol na světě.[6]

Podle druhého z uváděných žebříčků (QS World University Rankings) z roku 2014 je Univerzita Karlova 244. nejlepší vysokou školou světa. České vysoké učení technické v Praze se umístilo na 411.–420. místě. Masarykova univerzita v Brně se umístila na 551.–600. místě, Vysoké učení technické v Brně na 651.–700. místě a Vysoká škola ekonomická v Praze byla zařazena do skupiny 701+ (pod 700. místem, bez dalšího rozlišování). Jiné české vysoké školy žebříček QS do měření nezahrnuje.[7]

Výdaje Česka na vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Podle informací OECD z roku 2007 Česko směřuje do vzdělávání 10 procent veřejných výdajů, čímž se v srovnávacím žebříčku řadí na předposlední místo spolu s Japonskem. Vyjádřeno podílem HDP se jedná o asi 4,6 %, což je podstatně méně než průměr zemí OECD, který činí 6,1 %.[8] Současně čeští pedagogové dostávají čtvrté nejnižší platy z více než třiceti zemí sledovaných OECD.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rektor MU: Socialistická vláda brání v přístupu ke vzdělání, chce si zajistit voliče. Rozhlas [online]. 2015-12-08 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  2. RYCHLÍK, Martin. Zvláštnosti českých Ph.D.. Česká pozice, Lidovky.cz [online]. 2012-05-12 [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.  
  3. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (záložka „Vše o území“)
  4. Blesková cesta tam a zase zpátky: Donedávna přibývali, teď studenti z univerzit mizí. Rozhlas [online].  [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  5. Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 2009. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. . Dostupné online.  
  6. Šanghajský žebříček vysokých škol v roce 2014. VSmonitor [online]. 2014-08-26 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  7. Mezinárodní žebříček vysokých škol QS 2014. VSmonitor [online]. 2014-09-30 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  8. [1] Češi skrblí na vzdělání, říká mezinárodní studie, Aktuálně.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]