Suchdol nad Odrou (nádraží)
Suchdol nad Odrou | |
---|---|
![]() Staniční budova (březen 2024) | |
Stát | ![]() |
Kraj | Moravskoslezský |
Město | Suchdol nad Odrou |
Ulice | Komenského |
Souřadnice | 49°38′32,88″ s. š., 17°56′19,72″ v. d. |
![]() ![]() Suchdol nad Odrou | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 348045 |
Tratě | Přerov–Bohumín, Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, Suchdol nad Odrou – Fulnek, Suchdol nad Odrou – Nový Jičín město |
Nadmořská výška | 272 m n. m. |
V provozu od | 1847 |
Zabezpečovací zařízení | Elektronické stavědlo ESA 11 |
Dopravní koleje | 11 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 6 (8) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Návazná doprava | Autobus |
Služby ve stanici | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Kód památky | 49798/8-3979 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Suchdol nad Odrou je železniční stanice při městysi Suchdol nad Odrou, ležící poblíž levého břehu řeky Odry. Nádraží bylo postaveno během výstavby úseku Lipník nad Bečvou – Bohumín v rámci projektu tzv. Severní dráhy Ferdinandovy, kdy se měla spojit Vídeň se solnými ložisky v polské Haliči. Provoz nádraží byl zahájen v květnu 1847.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Suchdol nad Odrou (dřívější názvy: německy: Zauchtel, Zauchtel-Neutitschein, Zauchtel-Nordbahn; česky: Suchdol státní dráha).[1]
V roce 1863 byl původní název Zauchtel změněn na Zauchtel-Neutitschein na žádost okresního zastupitelstva v Novém Jičíně. Změna na Zauchtel, respektive na Zauchtel-Nordbahn, byla provedena po dostavbě místní dráhy do Nového Jičína v roce 1880. V roce 1891 byl zahájen provoz na místní trati Suchdol–Budišov nad Budišovkou a Suchdol–Fulnek.[2]
Trať
[editovat | editovat zdroj]- 270 Přerov–Bohumín
- 276 Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou
- 277 Suchdol nad Odrou – Fulnek
- 278 Suchdol nad Odrou – Nový Jičín
Vlečky
[editovat | editovat zdroj]- v km 231,770 DKV Olomouc, PP Suchdol nad Odrou[3]
- v km 0,862 NAVOS, a.s. – vlečka Suchdol nad Odrou[3]
Výpravní budova
[editovat | editovat zdroj]Původní patrová klasicistní budova s valbovou střechou byla zdobená pětiosým rizalitem s trojici východů krytou stříškou, která byla nesena čtyřmi dórskými sloupy. Východy vedly z čekáren a vestibulu. Budova se nacházela na pravé straně kolejí. Plán vypracoval Ing. Karel Hummel. V sedmdesátých letech 19. století došlo k rozšíření výpravní budovy symetricky do obou stran. Byl zbořen vodojem, který byl vedle budovy a postaven nový vodojem za kolejemi naproti výpravny spolu s patrovou obytnou a kasárenskou budovou s valbovou střechou. Vedle výpravny bylo postaveno zděné skladiště s rampami a při obou zhlavích strážní domky. V roce 1880 byla postavena přízemní výpravní budova pro místní dráhu Suchdol–Nový Jičín v blízkosti výpravní budovy SDCF. V roce 1891 byla dána do provozu nová ostrovní výpravna postavena z režného cihelného zdiva. Původní výpravna byla upravena na obytný dům.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/Suchdol2-162849.jpg/220px-Suchdol2-162849.jpg)
Nová výpravní budova byla koncipována jak pro SDCF (jedna podélná strana), tak pro místní dráhy (druhá podélná strana). Podchod pod kolejištěm spojoval lokální dráhu Suchdol–Nový Jičín s kratší štítovou stranu s trojicí vstupů do vestibulu, k této straně vede i příjezdová cesta.[4] Výpravna tvoří dvě samostatné patrové budovy spojené pultovými přístřešky, které jsou usazeny na litinových sloupech. U příjezdové cesty v patrové budově s mansardovou střechou a kováním se nachází vestibul, který je prosvětlen střešním světlíkem, a po jeho stranách jsou umístěny pokladny a čekárny. Na druhou provozní patrovou budovu se sedlovou střechou štítovou stranou orientovanou ke kolejišti navazuje kolmo přízemní křídlo restaurace. Fasáda byla plasticky členěna a zdůrazněna použitím červených a žlutých cihel. Na zdi budovy je umístěná pamětní deska s nápisem:
LIDÉ BDĚTE!DO KOLEJIŠTĚ TOHOTO NÁDRAŽÍ BYLO DNE 19.1.1945 NACISTY Z TRANSPORTU SMRTI VYHOZENO 47 NEZNÁMÝCH UMUČENÝCH POLITICKÝCH VĚZŇŮ RŮZNÝCH NÁRODNOSTÍ. BYLI ZAHRABÁNI U ŘEKY ODRY. PO OSVOBOZENÍ RUDOU ARMÁDOU V ROCE 1945 BYLI DŮSTOJNĚ POHŘBENI NA MÍSTNÍM HŘBITOVĚ, KDE JIM NA VĚČNOU PAMĚŤ BYLA VYBUDOVÁNA MOHYLA. ČEST JEJICH PAMÁTCE! MNV SPB ČSD SUCHDOL N.O. 1973.[5]
V osmdesátých letech 20. století byla původní členitá okna nahrazena výklopnými, odstraněna dlažba, dřevěné dveře nahrazeny hlinkovými, fasáda opakovaně barevně natírána atd. V letech 2005–2006 byla provedena rekonstrukce budov podle projektu Ing. arch. Jaroslava Kotka a Ing. Pavla Krátkého. Výpravní budova byla 8. prosince 1998 prohlášena kulturní památkou České republiky.[6]
Vodárna
[editovat | editovat zdroj]Původní vodárna byla situována v linii s výpravní budovou na pravé straně kolejí. Tato vodárna byla zrušena při přestavbě výpravny. Vodárna z roku 1891 byla zděná patrová budova s postranními nižšími křídly s vlastní studnou v objektu. Voda byla přečerpávána do nádrže v patře odkud samospádem odpadovým potrubím tekla k vodním jeřábům. Vodárna byla přestavěna v roce 1936 na patrový objekt. Za kolejemi místních drah byla v roce 1936 postavena nová vodárna se dvěma kruhovými nádržemi. Voda byla čerpána ze studny staré vodárny.
Skladiště a remíza
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Faccs_Y25.jpg/220px-Faccs_Y25.jpg)
Pro uložení přepravovaného zboží a surovin bylo v sedmdesátých letech postaveno vedle první výpravní budovy zděné skladiště s rampami a kanceláří. Budova byla omítaná, krytá sedlovou střechou nesenou na dřevěných sloupech a dochovala se v původní dispozici. Budova je orientovaná jednou podélnou stranou s prolomenými vraty ke kolejišti a sloužila k vykládce a nakládce na vagony. druhá podélná strana byla směrována k přednádražní straně a sloužila k nakládce a vykládce zboží z povozů.[7] Ke skladišti vedla od roku 1872 úzkorozchodná animální dráha z mlýna v Jeseníku nad Odrou o délce 4 km a rozchodu 710 mm. V roce 1900 byla elektrifikována. Další kolej o délce 0,415 km odbočovala do továrny na rybí konzervy firmy Warhanek.[4]
Lokomotivní remíza byla postavena v roce 1891. Obdélná zděná budova byla postavena podle typového plánu (Normalplan No 134) z režného zdiva pro čtyři stroje. Měla okna s hrázděnými parapetními výplněmi (nahrazeny luxfery) v okapových stranách, které byly členěny lizénami, štítová strana měla štít se svisle kladeným dřevěným bedněním.[8]
Obytné budovy
[editovat | editovat zdroj]v sedmdesátých letech 19. století byla postavena patrová obytná a kasárenská budova krytá valbovou střechou za kolejemi naproti původní první výpravní budovy. V roce 1891 byl pro drážní zaměstnance postaven patrový obytný dům z režného cihlového zdiva. Obytný dům byl postaven podle typového plánu (Normalplan No 356) a v obou podlažích byly dva dvoupokojové a dva jednopokojové byty s kuchyní a jedním společným příslušenstvím.[9] Objekt je členěn lizénovými rámy z bílých cihel.
Současný provoz osobní dopravy
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 suchdolské nádraží nabízí opět kvalitní spojení s hlavním městem České republiky Prahou. Brzy ráno je vypravován jeden spoj společnosti Leo Express a Českých drah (Expres Ostravan) [10]. Dále je během dne vypravováno několik spojů soukromého železničního dopravce Leo Express, ve směru do Prahy i Ostravy a Bohumína. Poslední vlak do Prahy odjíždí ve všední dny ze suchdolského nádraží v 16:27 hod, v neděli ve 20:35 hod.
Během dne jezdí každou hodinu přímé rychlíky do Brna (přes uzlové nádraží v Přerově), a Ostravy, 8 spojů ve směru do Prahy a 6 spojů[10] ve směru do Ostravy a Bohumína nabízí také soukromý dopravce LEO Express.
Mimo důležité dálkové dopravy nádraží nabízí mnoho spojů v intencích osobních vlaků ve směru na Přerov a druhém směru na Bohumín. V nižší míře jezdí osobní vlaky přímo i do Olomouce (přes Přerov). Kromě toho je Suchdol nad Odrou přestupním uzlem pro města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Vítkov a Budišov nad Budišovkou, ve všech případech jezdí do těchto měst pouze osobní vlaky.
Provoz stanice je řízen Centrálním dispečerským pracovištěm Přerov.
Stanice zajišťující odbavení cestujících v mezinárodní a vnitrostátní přepravě včetně rezervačních dokladů (místenky, lůžka a lehátka).[11]
Služby ve stanici
[editovat | editovat zdroj]V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: Vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), Mezinárodní pokladní přepážka (ČD), Platba platební kartou, Úschovna kol, Úschovna zavazadel, bezbariérové WC, Výdej In Karet (ČD)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nástupiště ve stanici
-
Konec tratě č. 278
-
Pohled z ulice
-
Nádražní hala
-
Jičínské nástupiště
-
Jičínské kolejiště
-
Budišovské nástupiště se staniční budovou
-
Pamětní deska
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 182.
- ↑ Kronika železniční stanice Suchdol nad Odrou, 1924–1945, Národní archív v Praze
- ↑ a b Drážní úřad. Seznam vleček k 10. 1. 2017. Dostupné online Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b 150. let trati Lipník nad Bečvou–Bohumín. Ostrava 1997, s. 23
- ↑ Suchdol nad Odrou. www.vets.cz [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-03]. Identifikátor záznamu 162849 : Výpravní budova železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Borovcová...c.d., s. 88
- ↑ Borovcová... cd., s. 82
- ↑ Borovcová... cd., s. 57
- ↑ a b Suchdol nad Odrou - Příjezdy a odjezdy vlaků 2021 - ŽelPage [www.zelpage.cz]. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.cd.cz [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchdol nad Odrou na Wikimedia Commons
- Výpravní budova železničního nádraží
- (česky) České dráhy a.s.
- Odjezdy vlaků
- Denní provoz ve stanici
- Železniční stanice v okrese Nový Jičín
- Železniční stanice otevřené v roce 1847
- Železniční trať Přerov–Bohumín
- Železniční trať Suchdol nad Odrou – Fulnek
- Železniční trať Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou
- Železniční trať Suchdol nad Odrou – Nový Jičín
- Kulturní památky v okrese Nový Jičín
- Stavby v Suchdole nad Odrou