Pastva

Klokan rudý (Macropus rufus) na pastvě

Masajský pastrýř pase dobytek v kráteru Ngorongoro

Pastva je biologický pojem, kterým označujeme příjem potravy býložravých savců respektive býložravců přímou konzumací biomasy pocházející z živých těl vyšších rostlin.

U volně žijích zvířat se jedná o spontánně prováděnou fyzilogickou aktivitu, která je dána především přirozeným instinkty a fyziologickými potřebami zvířete. U hospodářských zvířat se obvykle jedná o lidmi více či méně regulovanou a usměrňovanou aktivitu, která je prováděna nejčastěji na pastvinách.

Každá pastva bývá ovlivňována a bilogicky limitována především vegetačním obdobím zelených rostlin. Z tohoto důvodu mívá u většiny býložravců svůj sezónní periodický charakter. V období vegetačního klidu zvířata požírají zpravidla mrtvá (uschlá či usušená) těla rostlin (ve středoevropských podmínkách se obvykle jedná o seno nebo o slámu, vhodně konzervovanou píci, případně o semena rostlin).

Přenesený význam

Obdobně jako je tomu u slova pastýř se tento pojem používá i přeneseném významu: "Pastva pro oči" například znamená uspokojení lidské potřeby pozivního zrakového vjemu nebo dojmu.

Související články

• pastvina
• pastevec či pastýř