Wikipedista:Xth-Floor/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
záloha
záloha
Řádek 16: Řádek 16:
|-
|-
| sv. Jana Nepomuckého<br> {{Q|Q98060112|ne}} || [[Soubor:ČBu, Větrná, Chapel of John of Nepomuk 02.jpg|128px|kaple svatého Jana Nepomuckého]] || [[Větrná (České Budějovice)|Větrná]] 732/1 || {{Sort|1960|≥1960}} || {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)}} || Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.<ref name="ksk"/>
| sv. Jana Nepomuckého<br> {{Q|Q98060112|ne}} || [[Soubor:ČBu, Větrná, Chapel of John of Nepomuk 02.jpg|128px|kaple svatého Jana Nepomuckého]] || [[Větrná (České Budějovice)|Větrná]] 732/1 || {{Sort|1960|≥1960}} || {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)}} || Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.<ref name="ksk"/>
|-
| Na Zlaté stoce<!-- <br> {{Q|Q98060112|ne}}--> || [[Soubor:ČBu, Větrná, Chapel of John of Nepomuk 02.jpg|128px|kaple]] || Na Zlaté stoce × Na Sádkách || {{Sort|1890|≥1890}} || <!-- {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)}} --> || Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
|-
|-
| Panny Marie || || Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka || || || Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).<ref name="ksk"/>
| Panny Marie || || Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka || || || Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).<ref name="ksk"/>
Řádek 104: Řádek 106:
|-
|-
| U Krbů<br> {{Q|Q93767642|ne}} || [[Soubor:Kříž u silnice na Včelnou.jpg|128px|křížek]] || Rožnov, U Krbů || 1879 || || Jižně od samoty, u silnice Včelná–Rožnov.
| U Krbů<br> {{Q|Q93767642|ne}} || [[Soubor:Kříž u silnice na Včelnou.jpg|128px|křížek]] || Rožnov, U Krbů || 1879 || || Jižně od samoty, u silnice Včelná–Rožnov.
|-
| u Ledenické || || Ledenická 1490/89 || ? || ||
|-
|-
| u Lidické<br> {{Q|Q93768165|ne}} || [[Soubor:ČBu, Lidická 215, wayside cross (02).jpg|128px|křížek]] || [[Lidická (České Budějovice)|Lidická]] 1262/215 || 1870 || {{Commonscat v tabulce|Cross in Jar. Hůlky (České Budějovice)}} || <ref name="ksk"/>
| u Lidické<br> {{Q|Q93768165|ne}} || [[Soubor:ČBu, Lidická 215, wayside cross (02).jpg|128px|křížek]] || [[Lidická (České Budějovice)|Lidická]] 1262/215 || 1870 || {{Commonscat v tabulce|Cross in Jar. Hůlky (České Budějovice)}} || <ref name="ksk"/>
Řádek 114: Řádek 118:
|-
|-
| u Šnejdlíku<br> {{Q|Q96748679|ne}} || [[Soubor:Křížek u Šnejdlíku 01.jpg|128px|křížek]] || [[Lidická (České Budějovice)|Lidická]] 1700/1 || ? || {{Commonscat v tabulce|Křížek u Šnejdlíku}} || <ref name="ksk"/>
| u Šnejdlíku<br> {{Q|Q96748679|ne}} || [[Soubor:Křížek u Šnejdlíku 01.jpg|128px|křížek]] || [[Lidická (České Budějovice)|Lidická]] 1700/1 || ? || {{Commonscat v tabulce|Křížek u Šnejdlíku}} || <ref name="ksk"/>
|-
| u Vidovské|| || Vidovská × Hrdějovická || ? || ||
|-
|-
| V Haklových Dvorech<br> {{Q|Q96748978|ne}} || [[Soubor:Kříž Haklovy Dvory 02.jpg|128px|křížek]] || [[Haklovy Dvory]] 2080 || 1901 || {{Commonscat v tabulce|Kříž v Haklových Dvorech}} ||
| V Haklových Dvorech<br> {{Q|Q96748978|ne}} || [[Soubor:Kříž Haklovy Dvory 02.jpg|128px|křížek]] || [[Haklovy Dvory]] 2080 || 1901 || {{Commonscat v tabulce|Kříž v Haklových Dvorech}} ||

Verze z 4. 3. 2021, 10:54

Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěná v exteriérech na území Českých Budějovic.

Výklenkové kaple

Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí.

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis
sv. Jana Nepomuckého
(Q36859436)
kaplička u bašty Zátkovo nábřeží 158/16 ?
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
V nice kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708.
sv. Jana Nepomuckého Staroměstská 1756 Kaple, kterou nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756. Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.[1]
sv. Jana Nepomuckého Dlouhý most ≤1796 V rozměrné kapli (na pomezí výklenkové a síňové) při zdi dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q57416201)
kaple svatého Jana Nepomuckého Na Sádkách 1941
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání statku u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q98060112)
kaple svatého Jana Nepomuckého Větrná 732/1 ≥1960
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.[1]
Na Zlaté stoce kaple Na Zlaté stoce × Na Sádkách ≥1890 Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
Panny Marie Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).[1]
Panny Marie Pomocné Rudolfovská 458/92 <1787 Kaplička se sochou Panny Marie Pomocné stála u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy. Zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1]
Panny Marie Růžencové
(Q104738447)
výklenková kaple jižně od Trägerova dvora <1783 Průhledová kaple na pahorku, současná klasicistní podoba s průhledem pravděpodobně vznikla před polovinou 19. století. 2018 opravena, 21. října požehnána farářem z Hluboké a zasvěcena Panně Marii Růžencové. Historicky na území Českých Budějovic, v současnosti v katastru Hrdějovic.[1]
u Budvaru
(Q96076281)
výklenková kaple K. Světlé × Kněžskodvorská ?
Kategorie „Kaplička (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
U Lesa
(Q96748664)
výklenková kaple Zavadilka 2150 2000
Kategorie „Kaplička U Lesa (České Budějovice, Zavadilka)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička U Lesa (České Budějovice, Zavadilka)“ na Wikimedia Commons
Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa.
u Samot
(Q96748760)
výklenková kaple Haklovy Dvory 2023 ?
Kategorie „Kaplička u Samot (České Budějovice, Haklovy Dvory)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička u Samot (České Budějovice, Haklovy Dvory)“ na Wikimedia Commons
Stavba na pomezí výklenkové a síňové kaple s dveřmi a obrazem Krista. Opravena 2011.
u transformátoru
(Q96748932)
Haklovy Dvory 2212 19. stol. Ve výklenku stávala socha světce. 1932 byl za kaplí postaven transformátor.[1]
v Českém Vrbném
(Q83639025)
výklenková kaple České Vrbné 2383 ≤1760
Kategorie „Chapel in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Při staré cestě do Českého Vrbného.[1] Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. Opravena někdy mezi lety 2005–2008.
v Mladém
(Q95690757)
výklenková kaple nám. Švabinského 954/4 <1883 Klasicistní. Za novější (1883) síňovou kaplí Panny Marie Lourdské.[1]
v Novém Vrátě
(Q96026685)
výklenková kaple Hlinská 396/27 19. stol. Opravena 2018. Obrázek Madony.[1]
v Pětidomí Dobrovodská × Vodní <1783 Jedna z výklenkových kaplí z poutní cesty na Dobrou Vodu. Zachycena na kresbě Jana Rafaela Schustera z roku 1960, později odstraněna.[1]
v Suchém Vrbném
(Q21704561)
výklenková kaple Dobrovodská 614/64 1768 Poslední dochovaná výklenková kaple z poutní cesty na Dobrou Vodu.[1]

Boží muka

Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy (Mariánské, svaté Trojice).

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference
Bílá boží muka Rudolfovská ~1575 Připomínána ještě počátkem 19. století.[1]
kamenná u Plavské Plavská <1575 Historické prameny z roku 1575 zmiňují boží muka v polích mezi cestami do Rožnova a Roudného. Zanikla.[1]
kamenná u Pražské
(Q36859861)
boží muka na Pražské Pražská 961/81 1692
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Pražská 961/2)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Pražská 961/2)“ na Wikimedia Commons
Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů.[1]
kamenná u Pekárenské
(Q36859568)
Pekárenská × Pražská ~1700 Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
kamenná u Severní zastávky
(Q36859809)
boží muka u Severní zastávky K. Světlé 2238/2 2. pol. 17. stol.
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, K. Světlé)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, K. Světlé)“ na Wikimedia Commons
Sloup s bohatě zdobenou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již v roce 1907) jej kryla kaplice odcizená po roce 1999.[1]
kamenná u Trojice Pražská 773/93 ? Zanikla po roce 1953.[1]
kamenná u vojenského hřbitova
(Q105724922)
boží muka na Plavské Plavská 2166/3 <1614
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Plavská)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Plavská)“ na Wikimedia Commons
U sloupových božích muk 29. ledna 1914 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Boží muka existovala ještě v roce 1911.[2] Zanikla. Z dostupných pramenů není zřejmé, zda nejsou totožná s božími muky vzniklými před rokem 1575 (výše).
kamenná v zahradě
(Q86838708)
boží muka v zahradě K. Šafáře 225/35 ?
Kategorie „Column shrine at K. Šafáře 35)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Column shrine at K. Šafáře 35)“ na Wikimedia Commons
Pravděpodobně novodobá, hranolový sloup.
kamenný na Piaristickém
(Q57414948)
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Piaristické náměstí 1740
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice od Josefa Dietricha.
u Lidické Lidická × Mánesova <1602 Willenbergova veduta a ještě prameny z 18. století uvádějí boží muka v oblasti současné křižovatky. Nedochovala se.
zděná na Pražském předměstí
(Q36859834)
boží muka na Pražském Čéčova 671/2 ?
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Čéčova)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Čéčova)“ na Wikimedia Commons
Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
zděná na Vltavě
(Q105710463)
boží muka na Vltavě Krčínova 1105/20 ≤1760
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Vltava)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Vltava)“ na Wikimedia Commons
Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti.
zděná u Nejsvětější Svátosti Rudolfovská 1980 1995 V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík.[1]
zděná u Voříškova dvora
(Q96068876)
boží muka na Pražském V Oblouku 627/26 ? Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora.

Kříže

Zahrnuty nejsou náhrobní kříže umístěné na hřbitovech.

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis
Aničky Hamlíkové
(Q105746081)
křížek Husova 1833/125d ≥1947
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
Kříž obnovený po roce 2000, vandalizován.
Kalvárie
(Q57415011)
Kalvárie Piaristické náměstí 1743–1744
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[3] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
na Zátkově nábřeží
(Q80458674)
křížek Zátkovo nábřeží 10/2 1899
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
[1]
sv. Misie
(Q80458720)
křížek kostel sv. Vojtěcha 1949
Kategorie „Cross at St. Adalbert Church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross at St. Adalbert Church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dřevěný.
u Branišovské‎
(Q80458718)
křížek Branišovská 7/20 ?
Kategorie „Cross in Branišovská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross in Branišovská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
S reliéfem Panny Marie.
u Fellingerova mlýna‎
(Q96748595)
křížek České Vrbné 2397 8. 8. 1983
Kategorie „Wayside cross in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Wayside cross in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Vandalizován.[1]
u J. B. Foerstera‎
(Q93767920)
křížek J. B. Foerstera‎ × Lidická ?
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
[1]
u J. Hůlky
(Q93768040)
křížek Jaroslava Hůlky 53/9a ?
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
U Křížku
(Q96026048)
křížek Pekárenská 569 ? Křížek, od něhož pochází pomístní jméno oblasti. Místo, ze kterého byly malovány veduty Českých Budějovic. Současný křížek je v pořadí přinejmenším druhý.[1]
U Krbů
(Q93767642)
křížek Rožnov, U Krbů 1879 Jižně od samoty, u silnice Včelná–Rožnov.
u Ledenické Ledenická 1490/89 ?
u Lidické
(Q93768165)
křížek Lidická 1262/215 1870
Kategorie „Cross in Jar. Hůlky (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross in Jar. Hůlky (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
[1]
u Nových Dvorů
(Q96748699)
křížek Nové Dvory ?
Kategorie „Křížek u Nových Dvorů (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Nových Dvorů (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
[1] Nad Dubenským potokem na západním okraji vsi.
u Samot
(Q96748841)
křížek Haklovy Dvory 2025 1919 [1][4]
u Sedlářské
(Q93767789)
křížek Sedlářská 1961/9 ?
Kategorie „Cross in Sedlářská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross in Sedlářská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
u Šnejdlíku
(Q96748679)
křížek Lidická 1700/1 ?
Kategorie „Křížek u Šnejdlíku“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Šnejdlíku“ na Wikimedia Commons
[1]
u Vidovské Vidovská × Hrdějovická ?
V Haklových Dvorech
(Q96748978)
křížek Haklovy Dvory 2080 1901
Kategorie „Kříž v Haklových Dvorech“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž v Haklových Dvorech“ na Wikimedia Commons
V Hluboké cestě
(Q96000492)
křížek V Hluboké cestě 2121/26 ?

Sakrální sochy

Seznam obsahuje sochy umístěné v exteriérech. Výjimkou jsou sochy v interiérech, které původně stály v exteriéru, nebo u kterých z důvodu životních nebo nadživotních rozměrů lze původní určení pro exteriér předpokládat.

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis
sv. Achatius u kostela Obětování Panny Marie ~1745 Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.[5]
sv. Anna
(Q96748382)
svatá Anna Piaristické náměstí 1741
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.
sv. Auracián svatý Auracián katedrála svatého Mikuláše 1644 Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[6] Pravá nika ve štítu.
sv. Dominik
(Q96748358)
svatý Dominik Piaristické náměstí 1745
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela.
sv. Florián Pražská 1493/10 1855 Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho umístěná nad vraty domu Karla Haase. Zanikla po roce 1957.[1]
Immaculata
(Q38489970)
Immaculata Novohradská 1239/118 1727
Kategorie „Immaculata (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Immaculata (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů.[1]
Immaculata s dítětem Česká ? Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici.[1]
sv. Jáchym
(Q96748394)
podstavec sochy sv. Jáchyma Piaristické náměstí 1743
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence (zcela vpravo).
sv. Jan Nepomucký
(Q36859436)
sv. Jan Nepomucký v nice Zátkovo nábřeží 158/16 1708
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Barokní socha umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce.[1] Restaurována 1991.[7]
sv. Jan Nepomucký
(Q36860179)
socha svatého Jana Nepomuckého nábřeží Malše u soudu 1723
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn.[8] Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem. 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu.[1] K řece byla otočena roku 2002.
sv. Jan Nepomucký Pražská brána <1724 V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773.[1]
sv. Jan Nepomucký Dominikánský klášter 1739 Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859540)
socha svatého Jana Nepomuckého Sady, u Rabenštejnu 1745
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Na Sadech)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Na Sadech)“ na Wikimedia Commons
Socha z mušlového vápence stála původně na mostě u Svinenské brány, později u Novohradské ulice. Od roku 1986 na současném místě.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q98060112)
socha svatého Jana Nepomuckého Větrná 732/1 1756
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q57416201)
socha svatého Jana Nepomuckého Na Sádkách 1769
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava nechal pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple dvora u Dlouhého mostu, odtud v letech 1940–1941 do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859589)
socha svatého Jana Nepomuckého kostel svaté Rodiny 1773
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě.[1]
sv. Jan Nepomucký u Nejsvětější Svátosti 1932 Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859980)
Rudolfovská × Hlinská 1942 Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky.[1]
sv. Jan Nepomucký u Nejsvětější Svátosti ? Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001.[1]
sv. Jan Nepomucký u Nejsvětější Svátosti 2001 Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing. arch. František Petrlík.[1]
sv. Josef
(Q96748377)
svatý Josef Piaristické náměstí 1739
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[1]
Kalvárie
(Q57415011)
Kalvárie Piaristické náměstí 1743–1744
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[3] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
Kristus Kněžská 22 V měšťanských domech byla obvykle umístěna menší plastika Krista na kříži. Jedinou výjimkou v Českých Budějovicích byl dům zvonaře Rudolfa Pernera, v jehož chodbě stála socha Krista v životní velikosti.[2]
Kristus klesající pod křížem katedrála svatého Mikuláše >1717
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Socha pocházející z křížové cesty u Českého Krumlova, druhdy masově uctívaná jako cíl lidových poutí, byla v roce 1794 přesunuta do Českých Budějovic.
Mariánské sousoší
(Q26868394)
Mariánské sousoší Mariánské náměstí 1716
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Dílo Josefa Dietricha. Shora zleva: Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš, svatý Auracián, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch.
Mariánský sloup
(Q36859568)
Pekárenská × Pražská ~1700 Sloup se sochou Panny Marie v místě současného památníku Pařížské komuny. Socha nezvěstná, torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
sv. Mikuláš Socha Panny Marie s dítětem katedrála svatého Mikuláše 1644 Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[6] Prostřední nika ve štítu.
Nejsvětější Trojice
(Q57414948)
sloup Nejsvětější Trojice Piaristické náměstí 1740
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene.[1] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[9]
Panna Maria Budějovická
(Q36860218)
Panna Maria Budějovická Zátkovo nábřeží 1715
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Dílo Josefa Dietricha.
Panna Maria Budějovická
(Q57433435)
Socha Panny Marie Budějovické nad vraty kláštera, Piaristické náměstí 1718
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Dominikánský konvent, České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Dominikánský konvent, České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich.
Panna Maria Budějovická
(Q36860025)
Panna Maria Budějovická Senovážné náměstí 1746
Kategorie „Statue of the Virgin Mary (České Budějovice, Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of the Virgin Mary (České Budějovice, Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Původně umístěna před Svinenskou branou. Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[1] Kulturní památka.
Panna Maria Budějovická u Nejsvětější Svátosti 1995 Autor Richard Rudovský. V zahradě. Pískovec.[1]
Panna Maria Pomocná Rudolfovská 458/92 <1787 Socha umístěná v kapličce u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy je zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1]
Panna Maria s dítětem Socha Panny Marie s dítětem katedrála svatého Mikuláše ? Původní socha z roku 1644 od Lineckého sochaře Hanse Spöcze (také uváděna autorská dvojice Giovanni Battista Spezz a Wolf Eder) byla později nahrazena novější prací.[6] Horní nika ve štítu.
Panna Maria s dítětem Socha Panny Marie s dítětem sakristie, Piaristické náměstí ~1900
Kategorie „Mater Amabilis (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mater Amabilis (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera.
Panna Maria s dítětem u Nejsvětější Svátosti ? Menší socha v zahradě.
Samson
(Q6848354)
Samsonova kašna náměstí Přemysla Otakara II. 1721–1727
Kategorie „Samsonova kašna (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Samsonova kašna (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Kristián Horn †1720.
Samson Samsonovo pítko Lannova třída 2010 Rekonstrukci Lannovy třídy v letech 2006–2010 měl podle původních plánů zakončit vodní prvek ochlazující závěr třídy. Namísto něj došlo k úspornějšímu řešení v podobě dvou koryt a sošky, kterou Ivana Popelová označila za „nevkusného sádrového trpaslíka Samsona“.[10]
sv. Václav Socha Panny Marie s dítětem katedrála svatého Mikuláše 1644 Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[6] Levá nika ve štítu.
sv. Veronika Rudolfovská <1788 Socha doložená kolem roku 1788 stála zhruba v úseku mezi ulicemi U Sirkárny a Hlinská.[1] Nedochovala se.
sv. Vincenc
(Q96748387)
svatý Vincenc Piaristické náměstí 1745
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[1]
sv. Zachariáš
(Q96748363)
svatý Zachariáš Piaristické náměstí 1746
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Sochy šesti světců (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. 
  2. a b KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy) 
  3. a b HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.
  4. HIEKE, Erik. Pomník vojákovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  5. STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 30-31.
  6. a b c d VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  7. STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
  8. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  9. JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.
  10. POPELOVÁ, Ivana. Maloměstské zakončení Lannovy třídy. obcaneprobudejovice.cz [online]. Občané pro Budějovice, 2010-08-18 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy