James Bond: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 31.30.168.34 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Harold
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 315: Řádek 315:
|align=center|[[1967]]
|align=center|[[1967]]
|align=center|[[David Niven]]
|align=center|[[David Niven]]
|align=right|$69 420
|align=right|
|-
|-
|align=center| 3
|align=center| 3

Verze z 29. 2. 2020, 17:53

James Bond
První výskytCasino Royale (1952)
Informace o postavě
Přezdívkaagent 007
Pohlavímuž
Národnostskotská
Povolánítajný agent
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
     Země, které James Bond ve filmu navštívil a kde se také natáčel film.
     Země, které Bond ve filmu navštívil, ale nenatáčelo se v nich.
     Země, ve kterých se natáčelo, ale Bond je nenavštívil ve filmu.

James Bond, také známý jako agent 007 (v anglickém originále se vyslovuje „dabl ou sevn“), je fiktivní britský tajný agent, sloužící v britské tajné službě MI6. Postavu vytvořil spisovatel Ian Fleming roku 1952[1]. Autorská práva pro 24 oficiálních filmů Jamese Bonda vlastní společnost MGM. Jakousi ruskou (sovětskou) obdobou Jamese Bonda byl Stierlitz.[2]

Historie

Ian Fleming napsal o Bondovi řadu románů, které byly vesměs všechny zfilmovány. Inspiroval se při tom svými zkušenostmi z britské tajné služby.[zdroj?] V psaní příběhů o Jamesi Bondovi po jeho smrti v roce 1964 pak pokračovali Kingsley Amis, John Pearson, John Gardner, Raymond Benson a Charlie Higson.

Postava Jamese Bonda se poprvé objevila už roku 1954 v epizodě Casino Royale televizního seriálu Climax!. Ve filmu pak postava Jamese Bonda existuje od roku 1962 a bylo o ní natočeno 24 „oficiálních“ filmů a dva „neoficiální“, přičemž se za oficiální považují filmy, které natočila EON Productions. Za tu dobu se z této série stala kultovní záležitost. Autorská práva pro 24 oficiálních filmů vlastní MGM.

Většinu oficiálních filmů produkovali Albert R. Broccoli a Harry Saltzman, než se Broccoli stal v roce 1974 výhradním producentem. Jeho dcera Barbara Broccoliová a její nevlastní syn Michael G. Wilson po něm převzali produkování série v roce 1995.

Představiteli Bonda v oficiálních filmech se postupně stali:

Broccoliho rodinná firma Danjaq, L.L.C., spoluvlastní filmovou sérii o Jamesi Bondovi se společností United Artists od poloviny sedmdesátých let, kdy Saltzman prodal UA svůj podíl ve společnosti Danjaq. V současnosti sérii distribuuje konsorcium Comcast/Sony prostřednictvím mateřské společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, která je mateřskou organizací společnosti United Artists.

Dvě další bondovky byly natočeny nezávisle na EON: Casino Royale z roku 1967, kde hrál Bonda David Niven; a Nikdy neříkej nikdy (Never say never again) z roku 1983, kde si Bonda zahrál opět Sean Connery. V první americké televizní adaptaci Flemingova románu[3] Casino Royale z roku 1954, byl představitelem Bonda americký herec Barry Nelson.

Od 21. oficiálního filmu (Casino Royale) hraje Bonda anglický herec Daniel Craig. Zatím poslední film je Spectre z roku 2015 (v pořadí dvacátý čtvrtý). V pořadí dvacátý pátý film No Time to Die by měl být posledním filmem Daniela Craiga. Jeho vydání je plánováno na rok 2020.[4]

Kromě románů a filmů se prominentní postava Bonda objevuje také v různých počítačových hrách, komiksech a stala se předmětem mnoha parodií.

Flemingova inspirace pro Jamese Bonda

Ian Fleming vymyslel postavu Jamese Bonda během dovolené ve svém jamajském sídle Zlaté oko (Golden Eye - později název pro jeden z filmů) v únoru 1952. Bond získal svoje jméno po americkém ornitologovi Jamesi Bondovi, expertovi na karibské ptáky a autorovi publikace Ptáci Západní Indie (Birds of the West Indies); jakožto horlivý pozorovatel ptáků měl i Fleming na tomto svém sídle kopii této publikace. Ve 20. bondovce Dnes neumírej se James Bond při setkání s Halle Berry vydává právě za ornitologa.

Fleming sám popsal vznik jména takto: "Chtěl jsem co nejjednodušší, jednotvárně a prostě znějící jméno, které jsem mohl najít, a 'James Bond' zněl lépe než cokoli jiného. Kolem něj se stane řada zvláštních událostí, ale on bude neutrální anonymní postavou a tupým nástrojem ovládaným ministerstvy."

Mezi novináři se nicméně spekulovalo o nějakém reálném agentovi, po němž mohl být James Bond pojmenován. Ačkoliv se dotyční agenti Bondovi podobají, Fleming ani jeho životopisci, jako John Pearson či Andrew Lycett, je jako inspiraci pro Bonda ve svých dílech nepotvrdili.

Knihy

Ian Fleming začal psát knihy o Jamesi Bondovi v lednu 1952. V té době Fleming pracoval jako manažer v oblasti zahraničí pro Kemsley Newspapers, vlastníka The Daily Express v Londýně. Dříve než Fleming tuto pozici přijal, vyžádal si mít ve smlouvě bod týkající se každoroční dvouměsíční dovolené – tedy období, které trávil na Jamajce psaním románů. Mezi léty 1953 a 1964, kdy zemřel, publikoval Fleming dvanáct knih a jednu sbírku krátkých povídek (druhá sbírka byla vydána až po jeho smrti). Později byly napsány navazující romány, jejichž autory byli Kingsley Amis (jako Robert Markham), John Gardner, Geoffrey Jenkins, Charlie Higson a Raymond Benson, jenž byl prvním americkým autorem knih s Jamesem Bondem. Série knih s názvem Mladý Bond byla odstartována Charliem Higsonem v roce 2005.

V červenci 2007 bylo oznámeno, že Sebastian Faulks byl pověřen napsáním nové bondovky na připomínku stého výročí Flemingova narození. Tato kniha s názvem Peklo pro zvané byla vydána v březnu 2008.

Pro napsání další bondovky dostal od dědiců Iana Fleminga důvěru Jeffery Deaver, autor například série příběhů geniálního detektiva Lincolna Rhyma. Jeho kniha byla v Česku vydána v roce 2011 s názvem Nula stupňů volnosti[5].

Raritním dochovaným českým vydáním příběhů Jamese Bonda je Doktor No, který roku 1968 vycházel na pokračování ve Svobodném slově (Ian Fleming: Doktor No (James Bond - agent 007), Svobodné slovo 1968, copyright 1958 by Glidrose Production Ltd.,přeložil J. Bondy, ag. 008 (to je skutečně napsáno v tiráži), 204 s.). V témže periodiku vyšel rovněž na pokračování v roce 1969 román Goldfinger (o rok později vyšel knižně v edici Magnet pod názvem Zlatý fantóm).

Knihy napsané Ianem Flemingem

Pořadí český název původní anglický název rok vydání
1. Casino Royale Casino Royale 1953
2. Žít a nechat zemřít Live and Let Die 1954
3. Moonraker Moonraker 1955
4. Diamanty jsou věčné Diamonds Are Forever 1956
5. Srdečné pozdravy z Ruska From Russia with Love 1957
6. Dr. No Dr. No 1958
7. Goldfinger Goldfinger 1959
8. Jen pro tvé oči (sbírka povídek) For Your Eyes Only 1960
9. Thunderball Thunderball 1961
10. Agent, který mne miloval The Spy Who Loved Me 1962
11. V tajných službách Jejího Veličenstva On Her Majesty’s Secret Service 1963
12. Žiješ jenom dvakrát You Only Live Twice 1964
13. Muž se zlatou zbraní The Man with the Golden Gun 1965
14. Chobotnička a Dech života (sbírka povídek) Octopussy and the Living daylights 1966

Postavy

  • James Bond (agent 007) - hlavní postava, komandér (fregatní kapitán, angl. commander) britské tajné služby MI6.
  • M - ředitel/ka britské tajné služby, od jména první M jménem Emma.
  • Q - výstrojní důstojník britské tajné služby, který se svým oddělením vybavuje agenty technickým vybavením. Někdy oslovovaný jako Major Boothroyd. Zkratka slova Quartermaster (proviantní důstojník).
  • Monneypenny - sekretářka M, flirtuje s Jamesem Bondem. V posledních dílech se stává emancipovanou ženou a jmenuje se Eve.
  • Felix Leiter - zástupce americké CIA; v prvních bondovkách běloch, v posledních bondovkách černoch.
  • Jack Wade - zástupce americké CIA (v dílech s Piercem Brosnanem).
  • Bond girl - dívka (dívky), která má milostný vztah s Jamesem Bondem.

Oficiální filmy (EON Productions)

Č. Český název Originální název Premiéra Bond Tržby
1 Dr. No Dr. No 1962 Sean Connery 59 600 000 $
2 Srdečné pozdravy z Ruska From Russia With Love 1963 Sean Connery 78 900 000 $
3 Goldfinger Goldfinger 1964 Sean Connery 124 900 000 $
4 Thunderball Thunderball 1965 Sean Connery 141 200 000 $
5 Žiješ jenom dvakrát You Only Live Twice 1967 Sean Connery 111 600 000 $
6 V tajné službě Jejího Veličenstva On Her Majesty's Secret Service 1969 George Lazenby 82 000 000 $
7 Diamanty jsou věčné Diamonds Are Forever 1971 Sean Connery 116 000 000 $
8 Žít a nechat zemřít Live and Let Die 1973 Roger Moore 161 800 000 $
9 Muž se zlatou zbraní The Man with the Golden Gun 1974 Roger Moore 97 600 000 $
10 Špion, který mě miloval The Spy Who Loved Me 1977 Roger Moore 185 400 000 $
11 Moonraker Moonraker 1979 Roger Moore 210 300 000 $
12 Jen pro tvé oči For Your Eyes Only 1981 Roger Moore 195 300 000 $
13 Chobotnička Octopussy 1983 Roger Moore 187 500 000 $
14 Vyhlídka na vraždu A View to a Kill 1985 Roger Moore 152 400 000 $
15 Dech života The Living Daylights 1987 Timothy Dalton 191 200 000 $
16 Povolení zabíjet Licence to Kill 1989 Timothy Dalton 156 200 000 $
17 Zlaté oko GoldenEye 1995 Pierce Brosnan 353 400 000 $
18 Zítřek nikdy neumírá Tomorrow Never Dies 1997 Pierce Brosnan 346 600 000 $
19 Jeden svět nestačí The World Is Not Enough 1999 Pierce Brosnan 390 000 000 $
20 Dnes neumírej Die Another Day 2002 Pierce Brosnan 456 000 000 $
21 Casino Royale Casino Royale 2006 Daniel Craig 570 898 000 $
22 Quantum of Solace Quantum of Solace 2008 Daniel Craig 515 588 687 $
23 Skyfall Skyfall 2012 Daniel Craig 1 110 000 000 $
24 Spectre Spectre 2015 Daniel Craig 880 000 000 $
25 Není čas zemřít No Time to Die 2020 Daniel Craig

Neoficiální filmy

Č. Český název Originální název Rok uvedení Bond Tržby
1 Casino Royale Casino Royale 1954 Barry Nelson
2 Casino Royale Casino Royale 1967 David Niven
3 Nikdy neříkej nikdy Never Say Never Again 1983 Sean Connery 160 000 000 $

Hudba

Podrobnější informace naleznete v článku Hudba ve filmech o Jamesi Bondovi.

Bondovky doprovází hudba složená pro tuto sérii, včetně oficiálních titulních a druhých skladeb a charakteristických motivů tzv. James Bond Theme007 Theme.

Odkazy

Reference

  1. CORK: STUTZ, John: Colin. James Bond Encyklopedie. Praha : Mladá fronta, 2009. 335 s. ISBN 978-80-204-2130-2. (česky)
  2. Stierlitz [online]. trolejbus.com [cit. 2017-07-14]. Dostupné online. 
  3. FLEMING, Ian. Casino Royale. Praha : XYZ, 2006. 205 s. ISBN 80-87021-70-3. (česky)
  4. MCNARY, Dave. Bond 25 Moved Back Two Months to April 2020 [online]. Variety, 2019-02-15 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DEAVER, Jeffery. Nula stupňů volnosti. Ostrava : Domino, 2011. ISBN 978-80-7303-611-9. S. 441. (česky)

Literatura

Související články

Externí odkazy