Medvědovití: Porovnání verzí

Medvědovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Podřád	psotvární (Caniformia);
Čeleď	medvědovití (Ursidae); G. Fischer de Waldheim, 1817
rody
	podčeleď: Ailuropodinae Ailuropoda; ; podčeleď: Tremarctinae Arctodus; Tremarctos; ; podčeleď: Ursinae Helarctos; Melursus; Ursus; ;
Sesterská skupina
	ploutvonožci (Pinnipedia) + Musteloidea
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 10. 2018, 22:01

Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje medvěd brtník (Ursus arctos arctos); zaznamenán byl i v Čechách.

Popis

Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace.

Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.

Potrava

Medvědovití jsou všežravci, potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně ryb, měkkýšů, členovců, kroužkovců, příp. zdechlin) a rostliny a jejich části (kořeny, bobule). Výhradně na maso se specializuje medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně býložravec a potravní specialista – živí se bambusovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne (medvěd malajský v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.

Původ

Předkem současných medvědů je oligocénní šelma rodu Cephalogale dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.

Klasifikace

Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
- Rod Ailuropoda
  - panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
- †Arctodus
  - medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
  - Arctodus pristinus – vyhynulý
- †Arctotherium
  - Arctotherium brasilense – vyhynulý
  - Arctotherium latidens – vyhynulý
- Tremarctos
  - medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
Podčeleď: medvědi (Ursinae)
- Helarctos
  - medvěd malajský (Helarctos malayanus)
- Melursus
  - medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
- Ursus
  - medvěd baribal (Ursus americanus)
  - medvěd hnědý (Ursus arctos)
  - medvěd lední (Ursus maritimus)
  - medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
  - Ursus deningeri – vyhynulý
  - Ursus etruscus – vyhynulý
  - Ursus minimus – vyhynulý
  - medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý

Odkazy

Literatura

ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. Poznáváme naše savce. 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. Koktejl [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148
Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu medvědovití na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo medvěd ve Wikislovníku
Taxon Ursus ve Wikidruzích
Téma Medvěd ve Wikicitátech
Slovenský projekt na záchranu medvědů

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
  | sesterska = [[ploutvonožci]] (Pinnipedia) + [[Musteloidea]]
 }}
-'''Medvědovití''' jsou velicí [[savci]] z&nbsp;řádu [[šelmy|šelem]]. Největší a zároveň nejznámější zástupci této [[Čeleď|čeledi]] jsou [[medvěd hnědý]] (zvláště [[poddruh]] [[Medvěd kodiak|kodiak]]) a [[medvěd lední]].
+'''Medvědovití''' jsou velicí [[savci]] z&nbsp;řádu [[šelmy|šelem]]. Největší a zároveň nejznámější zástupci této [[Čeleď|čeledi]] jsou [[medvěd hnědý]] (zvláště [[poddruh]] [[Medvěd kodiak|kodiak]]) a [[medvěd lední]]. Na [[Morava|Moravě]], ve [[Slezsko|Slezsku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] se vyskytuje [[medvěd hnědý|medvěd brtník]] (''Ursus arctos arctos''); zaznamenán byl i v Čechách.
-== Anatomie ==
+== Popis ==
-Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s&nbsp;dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20 % větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s&nbsp;hrbolky a jsou výborným nástrojem k&nbsp;drcení vegetace.
+Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s&nbsp;dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s&nbsp;hrbolky a jsou výborným nástrojem k&nbsp;drcení vegetace.
-Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v&nbsp;případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.
+Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.
 == Potrava ==
-Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule. Výhradně na maso se specializuje jen [[medvěd lední]], protože nežije v&nbsp;prostředí s&nbsp;vegetací, zatímco [[panda velká]] je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne a na rostlinnou stravu se zaměřují více, než ostatní šelmy, a proto tráví mnohem více času krmením.
+Medvědovití jsou [[všežravec|všežravci]], potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně [[ryby|ryb]], [[měkkýši|měkkýšů]], [[členovci|členovců]], [[kroužkovci|kroužkovců]], příp. [[mršina|zdechlin]]) a [[rostliny]] a jejich části ([[kořeny]], [[bobule]]). Výhradně [[masožravec|na maso]] se specializuje [[medvěd lední]], protože nežije v&nbsp;prostředí s&nbsp;vegetací, zatímco [[panda velká]] je téměř výlučně [[býložravec]] a potravní specialista – živí se [[bambus]]ovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne ([[medvěd malajský]] v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.
 == Původ ==
-Předkem současných medvědů je oligocenní šelma rodu ''[[Cephalogale]]'', dosahujicí přibližně velikosti dnešní [[Panda červená|pandy červené]]. V&nbsp;té době měli ještě všichni předchůdci medvědů dlouhý ocas a dosahovali podobných rozměrů. V&nbsp;průběhu evoluce zvětšovali medvědi postupně své rozměry, až se nakonec stali největšími suchozemskými šelmami s&nbsp;masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.
+Předkem současných medvědů je [[oligocén]]ní šelma rodu ''[[Cephalogale]]'' dosahujicí přibližně velikosti dnešní [[Panda červená|pandy červené]]. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V&nbsp;průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s&nbsp;masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla [[Euroasie]].
 == Klasifikace ==
@@ Řádek 64: / Řádek 65: @@
 *** [[medvěd jeskynní]] (''Ursus spelaeus'') – vyhynulý
-== Literatura ==
+== Odkazy ==
+=== Literatura ===
-* Kolektiv autorů: ''Medvědi – od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední'', International Masters Publishers, Praha 2008, ISBN 978-80-87208-53-3
+* ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. ''Poznáváme naše savce.'' 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
+* GANSLOSSER, Udo. ''Medvědi.'' Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
+* HERÁŇ, Ivan. ''Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy.'' Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
+* KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. ''Koktejl'' [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148
+* ''Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední''. Praha: IMP, ©2008.  192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3.
-== Externí odkazy ==
+=== Externí odkazy ===
 * {{commonscat|Ursidae}}
 * {{wikislovník|heslo=medvěd}}