Medvěd brýlatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMedvěd brýlatý
alternativní popis obrázku chybí
Medvěd brýlatý v řece
Stupeň ohrožení podle IUCN
Zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen Strunatci (Chordata)
Třída Savci (Mammalia)
Řád Šelmy (Carnivora)
Podřád Psotvární (Caniformia)
Čeleď Medvědovití (Ursidae)
Rod Medvěd (Tremarctos)
Binomické jméno
Tremarctos ornatus
Georges Cuvier, 1825
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus) kterému se někdy říká Andský medvěd, je jedním z menších druhů medvěda. V kohoutku měří 70-90 cm a délka těla činí 130-210 cm. Samec váží 130-200 kg, zatímco samice jen 40-65 kg. Jeho rodové jméno (Tremarctos) je odvozeno od bílé srsti okolo očí, díky které vypadá, jako kdyby nosil brýle. Ornatus v latině znamená ornament nebo ozdoba a lze takto nazvat veškerou medvědovu bílou výzdobu na jeho jinak černé srsti.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Medvěd brýlatý v Houstonské ZOO

Medvěd brýlatý žije v horách na severozápadě Jižní Ameriky v nadmořské výšce 200 až 4500 metrů. Lze ho tedy v přírodě spatřit jen ve Venezuele, v Kolumbii, v Peru, Ekvádoru , v Bolívii a v Chile. Medvěd brýlatý je jediným zástupcem medvědovitých, který žije v Jižní Americe, a zároveň je také jediným z rodu Tremarctos. Tento druh je ale nejvíce ohroženým druhem medvěda na světě (nepočítáme-li pandu velkou), protože je závislý na deštném pralese a díky jeho kácení a přeměňování na zemědělskou půdu utrpěl tento druh značnou újmu. Navíc je loven domorodým obyvatelstvem. Lze ho ale také potkat i na travnatých pláních a v křovinách.

Způsob života a potrava[editovat | editovat zdroj]

Medvěd brýlatý je typický denní živočich a samotář, ale není teritoriální. Tento druh medvěda si pomocí silných větví staví hnízdo na stromě, kde tráví dost času. Proto se rád zdržuje ve vlhkých lesích, kde nalézá i dostatek potravy. Požírá listy, trávu, kořínky, plody ovoce a někteří loví tapíry nebo dobytek místních obyvatel. Na severozápadě území svého výskytu se živí i mladými palmami, které vyrve ze země i s kořenem. Dovede se ale i vyšplhat až do koruny dospělé palmy, na které jí ořechy a listy. V sušších oblastech požírá kaktusy. Jídelníček si občas zpestří pojídáním hmyzu či zdechlin.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Tito medvědi se páří ve velmi odlehlých končinách, které jsou velmi těžko dostupné, takže se toho neví mnoho, ale ví se, že samice přivádějí svá 1-3 mláďata na svět v červenci po asi 250denní březosti. Ta jsou při narození slepá a křehká, takže je samice při jakýchkoliv známkách nebezpečí zuřivě brání, podobně jako samice jiných druhů medvědů. Poté, co mláďata povyrostou, jsou velmi hravá a pořád vylézají na okolní stromy nebo skály. U matky se zdržují ještě asi tak rok, než vyrostou tak, že se postarají sama o sebe. Pohlavně dospějí ve 2 letech života.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • IMP BV/International Master Publishers - Encyklopedie zvířat, CZ-P-60-10-20-073

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]