Provence: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 8. 2018, 22:14

Provence (česky Provensálsko, okcitánsky Provença) je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii. Je součástí administrativního celku Provence-Alpes-Côte d'Azur. Do Provence tradičně spadají deparetmenty Var, Vaucluse, Bouches-du-Rhône a některé oblasti deparetmentů Alpes-de-Haute-Provence a Alpes-Maritimes. Jméno pochází z latinského slova provincie – Provence se totiž stala první mimoitalskou provincií Římanů.

Historie

Dějiny

Oblast byla původně osídlena ligurskými kmeny. V 6. století př. Kr. bylo pobřeží během tzv. velké řecké kolonizace kolonizováno řeckými Ióny s centrem v Massalii (dnešní Marseille). Během 4. století př. Kr. se zde usadili Keltové a v 2. století př. Kr. ovládli část Provence Římané a založili zde první zaalpskou provincii, ke které roku 49 př. Kr. připojili území Massalie.

Začátkem 6. století bylo území podmaněno Ostrogóty a roku 537 následně Franky. Od 8. do 10. století bylo území vystaveno častým arabským vpádům. Na základě Verdunské smlouvy (r. 843) připadla Provence vnuku Karla Velikého Lotharovi I., poté jeho synovi Karlu Mladšímu a po jeho smrti v roce 863 se stala součástí Východofranské říše a tedy i její následnice Svaté říše římské. Součástí francouzského království následníka či dědice Západofranské říše se stala postupně v průběhu dvou staletí: po smrti katalánského Raymonda-Bérengera V. Provencalského, po němž zůstaly čtyři dcery Markéta (manžel – Ludvík IX. Francouzský (svatý)), Sancha (manžel – Richard z Cornwallu), Eleonora (manžel – Jindřich III.(anglický král)) a Béatrix (manžel – hrabě Karel I. z Anjou a Maine (bratr krále Ludvíka IX.)). Provence zdědil právě poslední pár (po vypořádání). Postupným děděním – vyjma města Nice a jeho okolí, z nichž se stalo hrabství Nicejské, které zdědili vévodové Savojští – se v roce 1481 dostala francouzskému králi Ludvíku XI., který ji začlenil roku 1487 do královské domény. Od té doby sdílí svůj osud s Francií. V době revoluce a Napoleonského období a po roce 1860 definitivně se její součástí stalo i hrabství Nice (postoupeno Sardinským královstvím spolu se Savojskem při přeměně v Italské království).

Trubadúři

V pozdějších dobách sehrála Provence významnou roli v oblasti kultury. V 11. století zde vznikl nový typ lyriky, kterou psali a interpretovali tzv. trubadúři. Ústředním motivem písně byla platonická láska k vytoužené (většinou vdané) ženě. Tento typ lyriky se stal velmi oblíbeným a brzy se rozšířil jak do dalších oblastí Francie (na severu byli trubadúři nazýváni truvéři), tak do dalších západoevropských zemí (v Německu tzv. minnesängři).

Avignonské papežství

Dějištěm evropské politiky se Provence stala ve 14. století, kdy došlo k přesídlení papeže z Říma do Avignonu. Příčinou této etapy známé také pod názvem avignonské zajetí papežů se stal spor mezi francouzským králem Filipem Sličným a římským papežem Bonifácem VIII. Filip nechal papeže zajmout a prosadil zvolení novým papežem arcibiskupa z Bordeaux, který přijal jméno Klement V. Ten roku 1309 na Filipův nátlak přesunul své sídlo z Říma do Avignonu. Papežství tak bylo pod dohledem francouzského krále a sledovalo jeho politické zájmy (zrušení templářského řádu, pogromy na Židy atd.). Všech sedm papežů zvolených v tomto období byli Francouzi. Avignonské zajetí končí rokem 1378, tím ale problémy církve zdaleka neskončily. V následujících letech dochází k papežskému schizmatu – tj. existence avignonské i římské papežství a od roku 1409 po koncilu v Pise fungovali dokonce tři Svatí Otcové. Papežské schizma definitivně vyřešil teprve kostnický koncil svolaný římským králem Zikmundem, kdy byl jediným papežem zvolen Martin V.

Historické a přírodní zajímavosti

V Provence se nachází řada historických památek i přírodních zajímavostí. Ze zdejších pamětihodností jsou čtyři uvedeny na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jsou to:

Arles
Amfiteátr a vítězný oblouk v Orange
Staré město v Avignonu
Římský akvadukt Pont du Gard

Přírodní zajímavosti:

Hory

Jestliže považujeme Přímořské Alpy na hranici s Itálií za součást Provence, jedná se o nejvyšší pohoří v regionu. Tento masiv tvoří hranici mezi francouzským departementem Alpes-Maritimes a italskou provincií Cuneo. V Přímořských Alpách se nachází Národní park Mercantour.

Nejvyšší vrcholy Přímořských Alp:

Punta dell'Argentera	3290 m	Mont Ténibre	3032 m
Monte Gelàs	3135 m	Cime de l'Enchastraye	2955 m
Monte Matto	3087 m	Mont Bégo	2873 m
Mont Pelat	3053 m	Mont Mounier	2818 m
Mont Clapier	3046 m	Roche de l'Abisse	2755 m

Jazyk

Místním tradičním jazykem je provensálština. Jedná se o dialekt okcitánštiny známé také pod názvem langue d'oc, která je velmi blízká katalánštině. Existuje několik regionálních variant provensálštiny. Provensálštinou se v Provence běžně hovořilo až do začátku 20. století, kdy francouzská vláda započala intenzivní a v konečném důsledku úspěšné snahy o nahrazení regionálních jazyků francouzštinou. Dnes se provensálština vyučuje na provensálských školách včetně univerzit, k běžné komunikaci ji ale používá pravděpodobně méně než 500 – převážně starších – lidí.

Odkazy

Literatura

Anglicky

James Pope-Hennessy, Aspects of Provence (1988)
Laura Raison (ed.), The South of France: an Anthology (1985)
Jim Ring, Riviera, The Rise and Fall of the Côte d'Azur, John Murray Publishers, London 2004

Francouzsky

Aldo Bastié, Histoire de la Provence, Editions Ouest-France, 2001.
Denizeau, Gerard, Histoire Visuelle des Monuments de France, Larousse, 2003
LeMoine, Bertrand, Guide d'architecture, France, 20e siecle, Picard, Paris 2000
Martin Garrett, 'Provence: a Cultural History' (2006)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Provence na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Provence ve Wikislovníku
Provence.cz – online průvodce. Praktické rady a tipy online

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 [[Soubor:Lavender Field Provence France 021.JPG|náhled|Levandulové pole]]
 [[Soubor:Moustiers Sainte Marie 1.jpg|náhled|Moustiers-Sainte-Marie]]
-[[Soubor:Calanques.jpg|náhled|[[Les Calanques]]]]
+[[Soubor:Calanques.jpg|náhled|[[Národní park Calanques]]]]
-'''Provence''' ({{Vjazyce|cs}} {{Cizojazyčně|cs|''Provensálsko''}}, {{Vjazyce|oc}} {{Cizojazyčně|oc|''Provença''}}) je historická země, která se nachází v&nbsp;jihovýchodní Francii. Je součástí administrativního celku [[Provence-Alpes-Côte d'Azur]]. Do Provence tradičně spadají deparetmenty [[Var (departement)|Var]], [[Vaucluse (departement)|Vaucluse]], [[Bouches-du-Rhône]] a některé oblasti deparetmentů [[Alpes-de-Haute-Provence]] a [[Alpes-Maritimes]]. Jméno pochází z&nbsp;latinského slova ''provincie'' – Provence se totiž stala první mimoitalskou provincií Římanů.
+'''Provence''' ({{Vjazyce|cs}} {{Cizojazyčně|cs|''Provensálsko''}}, {{Vjazyce|oc}} {{Cizojazyčně|oc|''Provença''}}) je historická země, která se nachází v&nbsp;jihovýchodní [[Francie|Francii]]. Je součástí administrativního celku [[Provence-Alpes-Côte d'Azur]]. Do Provence tradičně spadají deparetmenty [[Var (departement)|Var]], [[Vaucluse (departement)|Vaucluse]], [[Bouches-du-Rhône]] a některé oblasti deparetmentů [[Alpes-de-Haute-Provence]] a [[Alpes-Maritimes]]. Jméno pochází z&nbsp;latinského slova ''provincie'' – Provence se totiž stala první mimoitalskou provincií Římanů.
 == Historie ==
 === Dějiny ===
-Oblast byla původně osídlena ligurskými kmeny. V&nbsp;6.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;Kr.&nbsp; bylo pobřeží během tzv. velké [[řecká kolonizace|řecké kolonizace]] kolonizováno řeckými Ióny s&nbsp;centrem v&nbsp;Massalii (dnešní [[Marseille]]). Během 4.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;Kr.&nbsp; se zde usazují Keltové a&nbsp;v&nbsp;2.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;Kr.&nbsp; ovládají část Provence Římané a&nbsp;zakládají zde první zaalpskou provincii, ke&nbsp;které roku&nbsp;49&nbsp;př.&nbsp;Kr. &nbsp; připojují území Massalie.
+Oblast byla původně osídlena ligurskými kmeny. V&nbsp;6.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;Kr.&nbsp; bylo pobřeží během tzv. velké [[řecká kolonizace|řecké kolonizace]] kolonizováno řeckými Ióny s&nbsp;centrem v&nbsp;Massalii (dnešní [[Marseille]]). Během 4.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;Kr.&nbsp; se zde usadili [[Keltové]] a&nbsp;v&nbsp;2.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;Kr.&nbsp; ovládli část Provence Římané a&nbsp;založili zde první zaalpskou provincii, ke&nbsp;které roku&nbsp;49&nbsp;př.&nbsp;Kr. &nbsp; připojili území Massalie.
-Začátkem 6.&nbsp;století je území podmaněno Ostrogóty a&nbsp;roku&nbsp;[[537]] následně Franky. Od&nbsp;[[8. století|8.]] do&nbsp;[[10. století]] je území vystaveno častým arabským vpádům. Na&nbsp;základě Verdunské smlouvy (r.&nbsp;[[843]]) připadla Provence vnuku Karla Velikého [[Lothar I. Franský|Lotharovi I.]], poté jeho synovi Karlu Mladšímu a&nbsp;po&nbsp;jeho smrti v&nbsp;roce&nbsp;[[863]] se stala součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a&nbsp;tedy i&nbsp;její&nbsp;následnice [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Součástí [[francouzské království|francouzského království]] následníka či dědice [[Západofranská říše|Západofranské říše]] se stává postupně v&nbsp;průběhu dvou staletí: po&nbsp;smrti katalánského Raymonda-Bérengera V. Provencalského, po němž zůstaly čtyři dcery [[Markéta Provensálská|Markéta]] (manžel – [[Ludvík IX. Francouzský]] (svatý)), [[Sancha Provensálská|Sancha]] (manžel – [[Richard z&nbsp;Cornwallu]]), [[Eleonora Provensálská|Eleonora]] (manžel – [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřich III.]](anglický král)) a&nbsp;[[Beatrix Provensálská|Béatrix]] (manžel – hrabě [[Karel I. z Anjou|Karel&nbsp;I. z&nbsp;Anjou a&nbsp;Maine]] (bratr krále Ludvíka IX.)). Provence zdědil právě poslední pár (po vypořádání). Postupným děděním – vyjma města [[Nice]] a&nbsp;jeho okolí, z&nbsp;nichž se stalo hrabství Nicejské, které zdědili [[Savojští|vévodové Savojští]] – se v&nbsp;roce [[1481]] dostala [[Seznam francouzských panovníků|francouzskému králi]] [[Ludvík XI.|Ludvíku&nbsp;XI.]], který ji začlenil roku&nbsp;[[1487]] do&nbsp;královské domény. Od&nbsp;té doby sdílí svůj osud s&nbsp;[[Francie|Francií]]. V&nbsp;době [[Velká francouzská revoluce|revoluce]] a&nbsp;[[Napoleon Bonaparte|Napoleonského]] období a&nbsp;po roce [[1860]] definitivně se její součástí stává i&nbsp;hrabství Nice (postoupeno [[Sardinské království|Sardinským královstvím]] spolu se [[Savojsko|Savojskem]] při přeměně v&nbsp;[[Italské království]]).
+Začátkem 6.&nbsp;století bylo území podmaněno [[Ostrogóti|Ostrogóty]] a&nbsp;roku&nbsp;[[537]] následně Franky. Od&nbsp;[[8. století|8.]] do&nbsp;[[10. století]] bylo území vystaveno častým arabským vpádům. Na&nbsp;základě Verdunské smlouvy (r.&nbsp;[[843]]) připadla Provence vnuku Karla Velikého [[Lothar I. Franský|Lotharovi I.]], poté jeho synovi Karlu Mladšímu a&nbsp;po&nbsp;jeho smrti v&nbsp;roce&nbsp;[[863]] se stala součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a&nbsp;tedy i&nbsp;její&nbsp;následnice [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Součástí [[francouzské království|francouzského království]] následníka či dědice [[Západofranská říše|Západofranské říše]] se stala postupně v&nbsp;průběhu dvou staletí: po&nbsp;smrti katalánského Raymonda-Bérengera V. Provencalského, po němž zůstaly čtyři dcery [[Markéta Provensálská|Markéta]] (manžel – [[Ludvík IX. Francouzský]] (svatý)), [[Sancha Provensálská|Sancha]] (manžel – [[Richard z&nbsp;Cornwallu]]), [[Eleonora Provensálská|Eleonora]] (manžel – [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřich III.]](anglický král)) a&nbsp;[[Beatrix Provensálská|Béatrix]] (manžel – hrabě [[Karel I. z Anjou|Karel&nbsp;I. z&nbsp;Anjou a&nbsp;Maine]] (bratr krále Ludvíka IX.)). Provence zdědil právě poslední pár (po vypořádání). Postupným děděním – vyjma města [[Nice]] a&nbsp;jeho okolí, z&nbsp;nichž se stalo hrabství Nicejské, které zdědili [[Savojští|vévodové Savojští]] – se v&nbsp;roce [[1481]] dostala [[Seznam francouzských panovníků|francouzskému králi]] [[Ludvík XI.|Ludvíku&nbsp;XI.]], který ji začlenil roku&nbsp;[[1487]] do&nbsp;královské domény. Od&nbsp;té doby sdílí svůj osud s&nbsp;[[Francie|Francií]]. V&nbsp;době [[Velká francouzská revoluce|revoluce]] a&nbsp;[[Napoleon Bonaparte|Napoleonského]] období a&nbsp;po roce [[1860]] definitivně se její součástí stalo i&nbsp;hrabství Nice (postoupeno [[Sardinské království|Sardinským královstvím]] spolu se [[Savojsko|Savojskem]] při přeměně v&nbsp;[[Italské království]]).
 === Trubadúři ===