Minnesängři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Minnesängři jsou skupina německých básníků z konce 12. století a z počátku 13. století, kteří ve své zemi aklimatizovali dvorskou poezii francouzského původu.

Hlavními z nich jsou Dietmar von Aist (jeden nebo možná dva básníci druhé poloviny 12. století), Wolfram von Eschenbach (kolem r. 1170 - 1220), známější jako básník epický, Walther von der Vogelweide (kolem r. 1170 - 1230). Jejich díla oslavují lásku (hornoněmecky Minne, původní smysl toho slova je „vzpomínka“), vyjadřují úctu a obdiv k dámě básníkových představ. Ideály rytířství a dvorné lásky jsou v nich kodifikováný vskutku obřadnou formou. Avšak na rozdíl od francouzských trobadorů minnesängři vynikali v jiných poetických žánrech, jako jsou písně lidové a náboženské a písně křižácké. Rozlišovalo se jaro (druhá polovina 12. století), léto (počátek 13.století) a podzim minnesangu , kdy se inspirace stává realističtější, venkovštější, didaktičtější, satiričtější (gnómický proud). Jedním z hlavních představitelů tohoto „vesnického“ proudu je Neidhart von Reuenthal (kolem r. 1180 - 1250), tvůrce „dvorské vesnické poezie“ (höfische Dorfpoesie), která se po něm změní v poezii obžernou (Fresslieder).

Nejslavnější rukopis minnesangu z počátku 14. století je uchován v Heidelberku: obsahuje díla 139 básníků a 138 miniatur představujících minnesängry a jejich erb.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]