Wolfram von Eschenbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wolfram von Eschenbach

Wolfram von Eschenbach, Codex Manesse
Narození asi 1170
Úmrtí asi 1220
Povolání básník, minnesängr a rytíř
Národnost německá
Žánr epos, rytířský román
Významná díla Parzival
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Wolframa von Eschenbach na hradě Abenberg.

Wolfram von Eschenbach (asi 1170 - asi 1220) byl německý rytíř, básník a minnesängr. Je řazen mezi největší epické básníky své doby, ale věnoval se i poezii lyrické.[1]

O jeho životě se ví jen velmi málo, podle jména se usuzuje, že se narodil v bavorském Obereschenbachu v Ansbachu (nyní Wolframs-Eschenbach). Pocházel z drobné šlechty, žil jako rytíř, pobýval u šlechtických příznivců ve středním Německu a ve Štýrsku, delší dobu žil na Wartburgu. Svým dílem Parzival se stal vrcholným představitelem německého dvorského eposu.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Parzival (asi 1200-1210), rozsáhlý epos napsaný ve střední horní němčině zpracovaný částečně podle francouzské předlohy Perceval od Chrétiena de Troyes. V eposu je spojena artušovská látka s mystickými pověstmi o svatém Grálu. Jde o vývojový středověký román, ve kterém se Parzival změní z prostého a naivního „hlupáčka" ve skuteřného rytíře a krále družiny rytířů sv. Grálu. Epos má složitou kompozici, četné exkursy (odbočky od hlavního děje) a originální úvahy o rytířském životě.[1]
  • Willehalm (po 1212), fragment eposu o bojích Francouzů s Araby v 9. století napsaný podle chanson de geste Aliscans, ve kterém je náboženská nenávist předlohy nahrazena myšlenkou tolerance.
  • Titurel (asi po 1217), fragment eposu, ve kterém je rozvedena jedna milostná epizoda z eposu Parzival. Wolframův vztah k ženě nedí dán pouze rytířskou galantností a dvorností. Básník oslavuje manželskou lásku a věrnost, ve které je skutečné štěstí.
  • Tagelied (Jitřní písně), milostná lyrika (dochovalo se osm písní), kterou psal jako minnesängr a ke které skládal i hudbu (ta se nedochovala):[2]
    • Den morgenblic bî wahtaeres sange erkôs,
    • Ez ist nu tac!,
    • Sîne klâwenv,
    • Von der zinnen,
    • Der helnden minne ir klage,
    • Ein wîp mac wol erlouben mir,
    • Ursprinc bluomen, loup ûzdringen,
    • Guot wîp, ich bitte dich minne.

Ohlasy Wolframova díla v hudbě[editovat | editovat zdroj]

Wolframův epos se stal předlohou oper Richarda Wagnera Lohengrin (jde o Parzivalova syna) a Parsifal. Ve Wagnerově opeře Tannhäuser Wolfram von Eschenbach přímo vystupuje.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987, str. 739-740.
  2. Eschenbach - bibliotheca Augustana

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]