Wolfram von Eschenbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wolfram von Eschenbach
Wolfram von Eschenbach, Codex Manesse
Narození asi 1170
Úmrtí asi 1220
Povolání básník, minnesängr a rytíř
Národnost německá
Žánr epos, rytířský román
Významná díla Parzival
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Wolframa von Eschenbach na hradě Abenberg.

Wolfram von Eschenbach (asi 1170 - asi 1220) byl německý rytíř, básník a minnesängr. Je řazen mezi největší epické básníky své doby, ale věnoval se i poezii lyrické.[1]

O jeho životě se ví jen velmi málo, podle jména se usuzuje, že se narodil v bavorském Obereschenbachu v Ansbachu (nyní Wolframs-Eschenbach). Pocházel z drobné šlechty, žil jako rytíř, pobýval u šlechtických příznivců ve středním Německu a ve Štýrsku, delší dobu žil na Wartburgu. Svým dílem Parzival se stal vrcholným představitelem německého dvorského eposu.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Parzival (asi 1200-1210), rozsáhlý epos napsaný ve střední horní němčině zpracovaný částečně podle francouzské předlohy Perceval od Chrétiena de Troyes. V eposu je spojena artušovská látka s mystickými pověstmi o svatém Grálu. Jde o vývojový středověký román, ve kterém se Parzival změní z prostého a naivního „hlupáčka" ve skutečného rytíře a krále družiny rytířů sv. Grálu. Epos má složitou kompozici, četné exkursy (odbočky od hlavního děje) a originální úvahy o rytířském životě.[1]
  • Willehalm (po 1212), fragment eposu o bojích Francouzů s Araby v 9. století napsaný podle chanson de geste Aliscans, ve kterém je náboženská nenávist předlohy nahrazena myšlenkou tolerance.
  • Titurel (asi po 1217), fragment eposu, ve kterém je rozvedena jedna milostná epizoda z eposu Parzival. Wolframův vztah k ženě nedí dán pouze rytířskou galantností a dvorností. Básník oslavuje manželskou lásku a věrnost, ve které je skutečné štěstí.
  • Tagelied (Jitřní písně), milostná lyrika (dochovalo se osm písní), kterou psal jako minnesängr a ke které skládal i hudbu (ta se nedochovala):[2]
    • Den morgenblic bî wahtaeres sange erkôs,
    • Ez ist nu tac!,
    • Sîne klâwenv,
    • Von der zinnen,
    • Der helnden minne ir klage,
    • Ein wîp mac wol erlouben mir,
    • Ursprinc bluomen, loup ûzdringen,
    • Guot wîp, ich bitte dich minne.

Ohlasy Wolframova díla v hudbě[editovat | editovat zdroj]

Wolframův epos se stal předlohou oper Richarda Wagnera Lohengrin (jde o Parzivalova syna) a Parsifal. Ve Wagnerově opeře Tannhäuser Wolfram von Eschenbach přímo vystupuje.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987, str. 739-740.
  2. Eschenbach - bibliotheca Augustana

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]