Platonická láska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Platon a jeho studenti
Dante a Beatrice jsou symbolem platonické lásky.Dante a Beatrice v zahradě, 1903, italský Cesare Saccaggi.
Dante a Beatrice jsou symbolem platonické lásky. Dante a Beatrice v zahradě, 1903, italský Cesare Saccaggi.

Platonická láska (lat. amor platonicus) je podle moderní definice láska bez sexuálních prvků, tedy silný citový vztah, ve kterém ani jeden z partnerů netouží po sexuálním styku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Termín amor platonicus byl vytvořen v 15. století florentinským učencem Marsilio Ficinem[2]:s.96[3]:s.307 jako synonymum pro amor socraticus. Těmito termíny pojmenoval lásku, kterou je duše připoutaná k Bohu a zároveň tvoří pouto mezi členy Platónovy Akademie.[2]:s.96

Sám Platón ale používal výraz láska (érós) v jiném významu. Lásku definoval ve svém díle Symposion jako sílu duše, snažící se o filozofické poznání. Toto poznání mohlo být naplňováno druhou osobou. Sexuální styk ve své definici nevylučoval.[4][5] Dále také rozděloval lásku na "nebeskou", kde se kladl důraz na krásu charakteru a inteligenci partnera a nikoliv na fyzickou krásu, a na lásku "nízkou", kde šlo pouze o tělesné uspokojení. Nebeská láska přitom mohla podle Platóna existovat pouze mezi muži.[6]

Jednostranná platonická láska[editovat | editovat zdroj]

Platonická láska může být, stejně jako klasická láska, i jednostranný cit. Tato láska přitom nemusí být výlučně k jedné osobě a může se vztahovat i na zvířata a neživé věci. Prakticky všechny "dětské lásky" se tedy dají označit za platonickou lásku. Mateřská láska je v podstatě také platonickou láskou.

Dále se termín užívá k označení lásky k osobě, která o tomto vztahu (citu) neví – zamilovanost do blízkého člověka, příp. zbožňování celebrity.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.sciencedaily.com [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-17. 
  2. a b NALDONIOVÁ, Lenka. Erós a jeho metamorfózy. Ostrava: Ostravská univerzita, 2010. ISBN 978-80-7368-840-0. 
  3. P. O. Kristeller, Il pensiero filosofico di Marsilio Ficino. Firenze: Le Lettere 1988
  4. Brockhaus Enzyklopädie in 20 Bänden; Ottuv slovník naučný; The Bloomsbury Dictionary of English Literature; Encyclopaedia Britannica 11th ed.
  5. Platón, Symposion, XVI
  6. Morus: Světové dějiny sexuality. Naše vojsko : Praha, 1992. - s. 44

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • T. Gould: Platonic Love. New York: The Free Press, 1963

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]