Pesticid: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 91.192.32.45 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 194.228.32.170
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Cropduster spraying pesticides.jpg|náhled|vpravo|200px|Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze]]
[[Soubor:Cropduster spraying pesticides.jpg|náhled|vpravo|200px|Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze]]
'''Pesticid''' je přípravek, který je určen k tlumení a hubení rostlinných a živočišných [[Škůdce|škůdců]] a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v [[zemědělství]].


== Dělení pesticidů ==
*
*


== a zdraví lidí ==
=== Podle určení ===


Podle určení k hubení určitého škůdce pesticidy dělíme na:
představovat zdravotní riziko
* [[Aficidy]]: přípravky určené k hubení [[Mšice|mšic]]
* [[Akaricid]]y: přípravky určené k hubení [[roztoč]]ů
* [[Algicid]]y: přípravky určené k hubení [[řasy|řas]]
* [[Arborocid]]y: pesticidy určené k hubení [[strom]]ů a [[keř]]ů
* [[Avicid]]y: přípravky určené k hubení [[ptáci|ptáků]]
* [[Fungicid]]y: prostředky určené k ochraně před houbovými chorobami
* [[Herbicid]]y: pesticidy určené k hubení [[rostliny|rostlin]] ([[plevel]]ů)
* [[Insekticid]]y: přípravky určené k hubení [[hmyz]]u ([[dezinsekce]])
* [[Molluskocid]]y: prostředky určené k hubení [[měkkýši|měkkýšů]]
* [[Nematocid]]y: prostředky určené k hubení [[hlístice|hlístic]] a jiných [[červ]]ů
* [[Piscicid]]y: přípravky určené k hubení [[ryby|ryb]]
* [[Rodenticid]]y: přípravky určené k hubení [[hlodavci|hlodavců]] ([[deratizace]])
* [[Graminicid]]y: přípravky určené k zastavení růstu jednoděložných trav(retardace trávy) ve dvouděložných rostlinách a dřevinách. Patří do skupiny herbicidů

=== Podle způsobu aplikace ===

* [[postřik]]y, aerosoly
* [[fumigant]]y
* [[popraš]]e
* pevné a tekuté [[nástraha|nástrahy]]
* nátěry a impregnace

=== Podle původu ===

* přírodního původu
* syntetické látky
* [[biopreparáty]]

=== Podle působení ===

* kontaktní - [[účinná látka]] zůstává na povrchu rostliny, přenos dotykem
* systémové - účinná látka proniká do rostliny, napadá [[Rostlinná pletiva|pletiva]] a tím rostlinu zabíjí
* respirační - přenos vzduchem
* požerové - přenos trávicím ústrojím

=== Podle mechanismu působení <ref name="rfr1">[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' ([[Ekologický institut Veronica]], Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)</ref> ===

* [[Inhibice|inhibitory]] [[Acetylcholinesteráza|acetylcholinesterázy]]
* inhibitory [[Chitin syntetáza|chitin syntetázy]]
* [[antagonista]] [[ekdyson]]u ([[hmyz]]í [[Steroidy|steroid]] ovlivňující [[Larva|larvální]] stadium vývoje)
* inhibitory kyseliny gama-aminomáselné
* [[Analogie (biologie)|analogy]] juvenilních hormonů (regulují růst hormonů)
* [[Antikoagulans|antikoagulanty]]
* inhibitory [[Glutamin syntetáza|glutamin syntetázy]]
* inhibitory demetylace [[Steroidy|steroidů]]
* inhibitory [[Protoporfyrogen oxidáza|protoporfyrogen oxidázy]]
* inhibitory [[RNA polymeráza|RNA polymerázy]]
* inhibitory syntetázy proteinů
* inhibitory transportu elektronů při fotosyntéze
* inhibitory [[Mitochondrie|mitochondriální]] [[Dýchání|respirace]]

=== Podle chemické povahy <ref name="rfr1" /> ===

* [[organofosfáty]]
* [[karbamáty]]
* chlororganické sloučeniny
* syntetické [[pyretroidy]]
* [[fenol]]y
* morfoliny
* azoly
* [[anilin]]y
* sloučeniny [[arsen]]u
* sloučeniny na bázi [[nikotinamid]]u
Například N-(2,4-difluorfenyl)-2-[3-(trifluormethyl)fenoxy]nikotinamid (diflufenican, obchodní název DELFIN) je používán jako herbicid

== Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí ==
[[Soubor:Fotothek df n-14 0000106.jpg|náhled|vpravo|200px|Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko]]
Vliv pesticidů na přirozené fungování [[ekosystém]]u a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání.
Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci [[Evropská unie|EU]] mohou působit toxicky na vývoj [[Nervová soustava|nervové soustavy]], přičemž poškození vývoje [[mozek|mozku]] může být vážně a nezvratné.<ref>[http://pesticidy.arnika.org/clanky.shtml?x=2142924 Pesticidy - leukemie a/nebo poškození mozku?], arnika.org</ref>
Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku [[Leukemie|leukémie]] u dětí <ref>{{en}} [http://www.ehponline.org/docs/2002/110p955-960ma/abstract.html Critical Windows of Exposure to Household Pesticides and Risk of Childhood Leukemia], Environ Health Perspect 110:955-960 (2002)</ref> Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi [[endokrinní disruptory]].<ref>Martin Sucharda, [[Vojtěch Kotecký]]:'' [http://www.hnutiduha.cz/publikace/Rizika%20pesticidu.pdf Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu]'', [[Hnutí Duha]], leden 2003</ref>
Souvislost mezi pesticidy a [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovou chorobou]] ukázala studie [[izrael]]ských vědců.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí [[včela|včel]], kontaminace povrchových vod, narušení [[ekosystém]]u nebo jejich kumulace v živých systémech, např. [[DDT]] a další chlorované uhlovodíky [[aldrin]], [[endrin]], [[toxafen]] atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně [[Československo|Československa]]. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný [[Perzistentní organická látka|perzistentní]] a [[bioakumulace|bioakumulativní]] jed, který se hromadí ve vrcholných článcích [[potravní řetězec|potravního řetězce]] (člověk a [[Masožravec|masožravci]]). V [[Československo|Československu]] bylo používání DDT zakázáno v roce [[1975]], v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s [[malárie|malárií]]. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou]].

Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci. V zemědělské půdě se nacházejí i roky zakázané pesticidy.<ref>http://www.osel.cz/9722-v-zemedelskych-pudach-se-casto-vyskytuji-koktejly-rezidui-pesticidu.html - V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly reziduí pesticidů</ref>


== Pesticidy a GMO ==
== Pesticidy a GMO ==
Používání pesticidů souvisí i s [[geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikovanými plodinami]]. Existují dvě používané cesty:
* genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost [[plodina|plodiny]] vůči škůdcům a tím mají snížit spotřebu pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie [[Bacillus thuringiensis]], který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.{{Fakt/dne|20091026}}
* genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, a tím umožňují nasadit jejich větší dávky, které spolehlivě zničí [[plevel]]y. Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma [[Monsanto]] genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu [[Roundup]].{{Fakt/dne|20091026}}

== Reference ==
<references />


== Související články ==
* [[Biocid]]
* [[Biocid]]
* [[Zoocid]]
* [[Zoocid]]

Verze z 7. 6. 2018, 12:32

Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze

Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Dělení pesticidů

Podle určení

Podle určení k hubení určitého škůdce pesticidy dělíme na:

Podle způsobu aplikace

Podle původu

Podle působení

  • kontaktní - účinná látka zůstává na povrchu rostliny, přenos dotykem
  • systémové - účinná látka proniká do rostliny, napadá pletiva a tím rostlinu zabíjí
  • respirační - přenos vzduchem
  • požerové - přenos trávicím ústrojím

Podle mechanismu působení [1]

Podle chemické povahy [1]

Například N-(2,4-difluorfenyl)-2-[3-(trifluormethyl)fenoxy]nikotinamid (diflufenican, obchodní název DELFIN) je používán jako herbicid

Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí

Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné.[2] Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí [3] Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.[4] Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován Stockholmskou úmluvou.

Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci. V zemědělské půdě se nacházejí i roky zakázané pesticidy.[5]

Pesticidy a GMO

Používání pesticidů souvisí i s geneticky modifikovanými plodinami. Existují dvě používané cesty:

  • genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům a tím mají snížit spotřebu pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie Bacillus thuringiensis, který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.[zdroj⁠?]
  • genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, a tím umožňují nasadit jejich větší dávky, které spolehlivě zničí plevely. Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.[zdroj⁠?]

Reference

Související články

Externí odkazy