Jan Křtitel: Porovnání verzí
m Robot: oprava formátování infoboxu; kosmetické úpravy |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - světec |
{{Infobox - světec |
||
| jméno = Jan Křtitel |
|||
| obrázek = Veneto_0036.jpg |
|||
| popisek = Bartolomeo Veneto: Jan Křtitel |
|||
| datum narození = [[24. červen|24. června]] |
|||
| datum úmrtí = [[29. srpen|29. srpna]] |
|||
| blahořečen = |
|||
| svatořečen = |
|||
| svátek = [[24. červen|24. června]] |
|||
| tituly = |
|||
| úřady = |
|||
| uctíván = [[římskokatolická a východní katolické církve]], též církve - starokatolické, pravoslavné, starobylé východní církve-tj. východní pravoslavné, anglikánské |
|||
| atributy = beránek, kříž, sekera, kožešina, řeka, křest, nápis ''Ecce agnus Dei'' |
|||
| patron = tkalců, krejčích, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů, tesařů, architektů, zedníků, kameníků, pastýřů, sedláků, hudebníků, tanečníků, zpěváků; [[Malta|Malty]], [[Burgundsko|Burgundska]], [[Provence]], [[Florencie]], [[Amiens]]; |
|||
| kostely = [[:Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Janu Křtiteli|Kostely zasvěcené svatému Janu Křtiteli]] |
|||
| pohřben = |
|||
}} |
}} |
||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
== Uctívání ve světě == |
== Uctívání ve světě == |
||
[[Soubor:Leonardo da Vinci - Saint John the Baptist C2RMF retouched.jpg| |
[[Soubor:Leonardo da Vinci - Saint John the Baptist C2RMF retouched.jpg|náhled|vlevo|Leonardo da Vinci: Jan Křtitel]] |
||
[[Soubor:Statue of saint John on Charles Bridge, Prague(Aw58).JPG| |
[[Soubor:Statue of saint John on Charles Bridge, Prague(Aw58).JPG|náhled|Socha sv. Jana Křtitele na [[Karlův most|Karlově mostě]]]] |
||
Narození Jana Křtitele [[Křesťanství|církev]] slaví [[24. červen|24. června]] a stětí [[29. srpen|29. srpna]]. Stal se patronem křižáckého řádu johanitů - později nazvaných maltézští rytíři, a proto i patronem [[Malta|Malty]] a tamní katedrály v městě [[La Valetta]], dále [[Burgundsko|Burgundska]], [[Provence]] a slezského města [[Vratislav (město)|Wroclaw]]. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, [[Krejčovství|krejčí]], [[kožešník]]y, [[koželuh]]y, [[sedlářství|sedláře]], [[Vinařství|vinaře]], hospodské, [[Bednářství|bednáře]], [[Kominictví|kominíky]], [[kovář]]e, [[Tesařství|tesaře]], [[architekt]]y, [[Zednictví|zedníky]], [[kamenictví|kameníky]], majitele biografů, [[hudebník]]y, [[tanec|tanečníky]], [[zpěvák]]y atd. [[Ikonografie#Atribut|Atributem]] Jana Křtitele v [[ikonografie|ikonografii]] je [[velbloud]]í rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl a dlouhé neupravené vlasy a plnovous. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. [[svatojánský oheň|svatojánských ohňů]]. |
Narození Jana Křtitele [[Křesťanství|církev]] slaví [[24. červen|24. června]] a stětí [[29. srpen|29. srpna]]. Stal se patronem křižáckého řádu johanitů - později nazvaných maltézští rytíři, a proto i patronem [[Malta|Malty]] a tamní katedrály v městě [[La Valetta]], dále [[Burgundsko|Burgundska]], [[Provence]] a slezského města [[Vratislav (město)|Wroclaw]]. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, [[Krejčovství|krejčí]], [[kožešník]]y, [[koželuh]]y, [[sedlářství|sedláře]], [[Vinařství|vinaře]], hospodské, [[Bednářství|bednáře]], [[Kominictví|kominíky]], [[kovář]]e, [[Tesařství|tesaře]], [[architekt]]y, [[Zednictví|zedníky]], [[kamenictví|kameníky]], majitele biografů, [[hudebník]]y, [[tanec|tanečníky]], [[zpěvák]]y atd. [[Ikonografie#Atribut|Atributem]] Jana Křtitele v [[ikonografie|ikonografii]] je [[velbloud]]í rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl a dlouhé neupravené vlasy a plnovous. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. [[svatojánský oheň|svatojánských ohňů]]. |
||
Řádek 50: | Řádek 50: | ||
{{portály|Křesťanství}} |
{{portály|Křesťanství}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Křesťanští svatí]] |
[[Kategorie:Křesťanští svatí]] |
Verze z 3. 10. 2017, 10:37
Jan Křtitel | |
---|---|
Bartolomeo Veneto: Jan Křtitel | |
Narození | 24. června Ejn Kerem |
Úmrtí | 29. srpna Machaerus |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Svátek | 24. června |
Období | Římská říše |
Rodiče | Zachariáš[1] a Alžběta[1] |
Místo pohřbení | Nabi Yahya Mosque |
Místo působení | Judská poušť |
Etnikum | Židé |
Vyznání | křesťanství |
Uctíván církvemi | římskokatolická a východní katolické církve, též církve - starokatolické, pravoslavné, starobylé východní církve-tj. východní pravoslavné, anglikánské |
Významné zasvěcené kostely | Kostely zasvěcené svatému Janu Křtiteli |
Atributy | beránek, kříž, sekera, kožešina, řeka, křest, nápis Ecce agnus Dei |
Patronem | tkalců, krejčích, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů, tesařů, architektů, zedníků, kameníků, pastýřů, sedláků, hudebníků, tanečníků, zpěváků; Malty, Burgundska, Provence, Florencie, Amiens; |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce, je prorok z 1. století, jenž figuruje ve vyprávěných evangeliích. Zmiňuje se o něm také židovský historik Flavius Iosephus ve spise Židovské starožitnosti.
Životopis
Narodil se postarším rodičům, Zacharjáši a Alžbětě. Toto narození zvěstoval archanděl Gabriel Zachariášovi, který mu nevěřil, a proto oněměl až do provedení obřízky Jana Křtitele.
Jako mladý odešel Jan Křtitel do pouště, aby se připravil na své budoucí povolání. V poušti se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece Jordánu; takto pokřtil i Ježíše Krista.
V jednom ze svých kázání odsoudil i Héróda Antipu za zavržení manželky a sňatek se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři Salomé, ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo - Heródés Salomé vyhověl a Jana Křtitele nechal stít.[2]
Janův životopis, který prezentuje Flavius Josephus, je mírně odlišný: Jan je charakterizován jako nekompromisní kazatel ctnosti a pokání, jehož vnějším znamením je křest. Herodes ho nechá zabít v pevnosti Machairús, protože se obává, že by mohl podnítit povstání.
Uctívání ve světě
Narození Jana Křtitele církev slaví 24. června a stětí 29. srpna. Stal se patronem křižáckého řádu johanitů - později nazvaných maltézští rytíři, a proto i patronem Malty a tamní katedrály v městě La Valetta, dále Burgundska, Provence a slezského města Wroclaw. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, krejčí, kožešníky, koželuhy, sedláře, vinaře, hospodské, bednáře, kominíky, kováře, tesaře, architekty, zedníky, kameníky, majitele biografů, hudebníky, tanečníky, zpěváky atd. Atributem Jana Křtitele v ikonografii je velbloudí rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl a dlouhé neupravené vlasy a plnovous. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. svatojánských ohňů.
Hlava Jana Křtitele, sťatá na příkaz krále Heroda Antipy, byla uložena a uctívána v kapli byzantských císařů v Konstantinopoli, odkud ji údajně v roce 1203 uloupili účastníci 4. křížové výpravy. Dostala se pak darem francouzskému králi Ludvíkovi IX. Svatému, který ji vystavil ve své soukromé kapli Sainte-Chapelle v Paříži. Z této relikvie byly oddělovány částečky jako dary evropským panovníkům. Podle jiné legendární tradice se dostala do Sýrie a byla později přenesena do Umajjádovské mešity v syrském Damašku.
Česká úcta
Jan Křtitel byl uctíván od konce 10. století. Stal se patronem mnoha kostelů, řádových chrámů benediktinů v Ostrově u Davle a u sv. Jana pod Skalou, benediktinek v Teplicích (a města Teplice), také kláštera cisterciáků v Oseku u Duchcova, kde byl chován relikviář s paží sv. Jana (dnes považován za nezvěstný). Další paže byla uctívána ve Svatovítském pokladu v Praze. Dřevěné relikviáře ve tvaru uťaté hlavy na talíři byly uctívány na různých místech, jeden příklad se dochoval ve sbírce Národního muzea v Praze. Stříbrné poprsí sv. Jana Křtitele z pražské zlatnické dílny doby gotické je vystaveno v klášteře cisterciaček v lužickém St. Mariensternu. Některé ostatky svatého Jana Křtitele jsou uloženy v relikviáři svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou.
Reference
- ↑ a b Svatý Lukáš: Evangelium podle Lukáše.
- ↑ Mt 14, 6–11 (Kral, ČEP).
Literatura
- Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Brauenfels, Band A-J, Basel-Freiburg-Rom-Wien 1992.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Křtitel na Wikimedia Commons