Ozbrojené síly Ukrajiny: Porovnání verzí
dobré by bylo doložit i tohle |
m úprava řazení kategorie |
||
Řádek 103: | Řádek 103: | ||
{{Portály|Ukrajina|Válka}} |
{{Portály|Ukrajina|Válka}} |
||
[[Kategorie:Ozbrojené síly Ukrajiny]] |
[[Kategorie:Ozbrojené síly Ukrajiny| ]] |
||
[[Kategorie:Ozbrojené síly podle zemí]] |
[[Kategorie:Ozbrojené síly podle zemí]] |
Verze z 14. 3. 2017, 15:19
Ukrajinská armáda Збройні сили України | |
---|---|
Znak ukrajinské armády | |
Založeno | 03. leden 1917 06. prosinec 1991 (obnoveno) |
Stát | Ukrajina |
Složky armády | Ukrajinské pozemní síly Ukrajinské námořnictvo Ukrajinské letectvo |
Velitelství | Generální štáb Ukrajinské armády |
Velení | |
Prezident | Petro Porošenko |
Ministr obrany | Stěpan Poltorak |
Náčelník generálního štábu | Viktor Muženko |
Stav | |
Věk odvodu | 18 |
Aktivních vojáků | 250 000 (2015) |
Rezervistů | 700 000 (2015) |
Výdaje | |
Rozpočet | 4,88 miliard $ (2015) |
Podíl na HDP | 3 % (2015) |
Průmysl | |
Domácí dodavatelé | Ukroboronprom Antonov KrAZ Mayak |
Zahraniční dodavatelé | Francie (Thales Group) Kanada USA (Cummins) Velká Británie |
Vlajka ukrajinské armády |
Ukrajinská armáda nese název Ozbrojené síly Ukrajiny (ukrajinsky Збройні сили України, Zbrojni syly Ukrajiny), v souladu s ukrajinskou ústavou má za úkol obranu Ukrajiny, ochranu její svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti.
Armáda Ukrajiny zajišťuje potlačení ozbrojené agrese proti Ukrajině a následný vojenský odpor proti ní, ochranu vzdušného prostoru státu a teritoriálních vod Ukrajiny, stejně jako účast v aktivitách zaměřených na boj proti terorismu.
Ozbrojené síly Ukrajiny podle zákona mohou být zapojeny do provádění opatření v rámci právního režimu stanného práva a stavu nouze, boje proti terorismu a pirátství, posílení ochrany státní hranice, svrchovaného práva Ukrajiny ve své výlučně (námořní) ekonomické zóně a kontinentálního šelfu Ukrajiny a jejich právní registrace, boje proti pašování zbraní, omamných a psychotropních látek, odstranění následků přírodních a člověkem způsobených katastrof, poskytnutí vojenské pomoci jiným státům, jakož i účast v mezinárodní vojenské spolupráci, mezinárodní protiteroristické, protipirátské a jiné mezinárodní operaci k zachování míru a bezpečí na základě mezinárodních smluv Ukrajiny a za podmínek stanovených zákony Ukrajiny.
Ukrajinská armáda dlouhodobě spolupracuje s NATO a zapojuje se do misí Aliance.
Historie
Po vyhlášení nezávislosti 24. srpna 1991 Ukrajina zdědila po SSSR jednu z nejsilnějších armád v Evropě vyzbrojenou jadernými zbraněmi a na tu dobu moderními typy výzbroje i vojenské techniky.
Dne 24. srpna 1991 ukrajinský parlament schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky Sovětské armády nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod jurisdikci Ukrajiny přešly: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska protivzdušné obrany, 7 pluků bojových vrtulníků, 3 letecké armády (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 mezikontinentálních balistických raket a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.
Obnovení Ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení, zabezpečení a dalších položek nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.
Dne 5. prosince 1994 se v maďarském hlavním městě Budapešti konala konference, na které byla podepsáná smlouva (známa jako Budapešťské memorandum) Ukrajinou, Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Ruskem kde se Ukrajina jako první a jediná země na světě zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garanci respektování ukrajinské nezávislosti, suverenity, územní celistvosti, zdržení se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině výše zmíněnými státy. K 1. červnu 1996 se na ukrajinském území nenacházely žádné jaderné zbraně.
Válka na východní Ukrajině
Po vítězství protestního revolučního hnutí Euromajdan v Kyjevě v únoru 2014 Rusko zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo obsazení Krymu, při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50 %[zdroj?] ukrajinských vojáků sloužících na Krymu dezertovalo a přešlo na stranu Ruska. Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými aktivisty ve městech na Donbasu (Slovjansk, Kramatorsk a Bachmut). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila tzv. protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.
I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost vojenské intervence na východní Ukrajinu a přiznává pouze tzv. ruské zelené mužíčky na Krymu. Z ukrajinské strany se válka považuje za nevyhlášenou. Světoví vojenští analytici[kdo?] označili ruskou agresi proti Ukrajině jako hybridní válku.
Struktura
Ukrajinská armáda je podřízená velení Generálního štábu.
Organizačně se Ukrajinská armáda skládá z vojenského velení, formací, vojenských útvarů, vojenských vzdělávacích institucí, spolku a organizací. Do Ukrajinské armády také patří sdružení, formace, vojenské útvary, vojenské vzdělávací instituce a organizace, které nepatří do výše uvedených skupin.
Ukrajinská armáda se dělí na pozemní síly (Cухопутні Війська, Suchoputni vijska), vojenské letectvo (Повітряні Сили України, Povitrjani syly Ukrajiny) a námořnictvo (Військово-Морські Сили України, Vijskovo-morski syly Ukrajiny). Ukrajinskou armádu celkem tvoří 250 000 osob. Většina využívané techniky pochází ještě z dob Sovětského svazu, nebo se jedná o modernizované verze těchto starších vzorů, které vyrábí poměrně silný ukrajinský vojenský průmysl (například se jedná o tanky T-84 Oplot, transportéry BTR-4 a transportní letadla Antonov An-70).
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Ukrajiny na Wikimedia Commons
- Ukrajinský parlament schválil navýšení stavu Armády na 250 000 osob v roce 2015; lidovky.cz, 05-03-2015
- Putin přiznal nasazení ruských vojáků na Krymu; novinky.cz, 17-04-2014
- Putin ve filmu přiznal, že před rokem nařídil anexi ukrajinského poloostrova Krym; ceskatelevize.cz, 08-03-2015
- Ruský plán anexe Donbasu byl na stole už před pádem Janukovyče; ceskatelevize.cz, 26-02-2015
- OBSE: separatisté na východě Ukrajiny mají nový ruský zbraňový systém TOS-1 Buratino; tyden.cz, 02-10-2015
- Porošenko v OSN: Rusko vede nepřiznanou válku proti Ukrajině; novinky.cz, 29-09-2015
- Rusko do Donbasu posílá tisíce vojáků. Prodlužme sankce, říká Zaorálek; idnes.cz, 16-05-2015
- Všichni jsme věděli, kam jdeme, říká ruský tankista raněný u ukrajinského Debalceve; idnes.cz, 03-03-2015
- Putin: padlí ruští vojáci na Ukrajině jsou státní tajemství; ceskatelevize.cz, 28-05-2015
- Světnička: Ruská anexe Krymu a konflikt na Ukrajině pro Západ „znovuobjevily“ pojem hybridní války; natoaktual.cz, 14-07-2015
- Na Krymu zastřelili ruští vojáci ukrajinského důstojníka; novinky.cz, 07-04-2014
- Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu; ceskatelevize.cz, 20-05-2015
- S jednotkou jsme na Ukrajině od března, přiznal zajatý ruský voják; ceskatelevize.cz, 18-05-2015
- Proruští separatisté ostřelovali Mariupol - 30 zabitých civilistů; ceskatelevize.cz, 24-01-2015
- OBSE na východní Ukrajině objevila vojáky ruské armády; rozhlas.cz, 04-08-2015