Insekticid: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Doppeldecker 01 KMJ.jpg|thumb|Letecké rozprašování insekticidů]]
[[Soubor:Doppeldecker 01 KMJ.jpg|thumb|Letecké rozprašování insekticidů]]
'''Insekticid''' je přípravek určený k hubení [[hmyz]]u v jeho různých vývojových stupních. Insekticidy se používají v [[zemědělství]], k ochraně zásob a také v oblasti [[hygiena|hygieny]]. Podle toho, na které vývojové stádium hmyzu působí, se rozdělují na ''ovicidy'' (ničí vajíčka), ''larvicidy'' (ničí larvy), ''ovilarvicidy'' (ničí vajíčka a larvy) a ''imágocidy'' (ničí dospělý hmyz).
'''Insekticid''' je přípravek určený k hubení [[hmyz]]u v jeho různých vývojových stupních. Insekticidy se používají v [[zemědělství]], k ochraně zásob a také v oblasti [[hygiena|hygieny]]. Podle toho, na které vývojové stádium hmyzu působí, se rozdělují na ''ovicidy'' (ničí vajíčka), ''larvicidy'' (ničí larvy), ''ovilarvicidy'' (ničí vajíčka a larvy) a ''imágocidy'' (ničí dospělý hmyz).


== Mechanismus účinku ==
== Mechanismus účinku ==
Insekticidy zasahují zejména [[Nervová soustava|nervový systém]] hmyzu, a to dýchacími orgány, při požití a také pouhým kontaktem s tělem hmyzu. Chemické insekticidy spadají mezi [[organofosfát]]y (např. [[malation]]), pyrethroidy (např. [[permethrin]]), karbamáty (např. [[karbofuran]]) nebo chlorované uhlovodíky (např. [[DDT]], [[mirex]], [[dieldrin]]). Existují také insekticidy fungující na bázi [[Bakterie|bakterií]] a [[Virus|virů]].
Insekticidy zasahují zejména [[Nervová soustava|nervový systém]] hmyzu, a to dýchacími orgány, při požití a také pouhým kontaktem s tělem hmyzu. Chemické insekticidy spadají mezi [[organofosfát]]y (např. [[malation]]), pyrethroidy (např. [[permethrin]]), karbamáty (např. [[karbofuran]]) nebo chlorované uhlovodíky (např. [[DDT]], [[mirex]], [[dieldrin]]). Existují také insekticidy fungující na bázi [[Bakterie|bakterií]] a [[Virus|virů]].


== Nežádoucí účinky na lidské zdraví ==
== Nežádoucí účinky na lidské zdraví ==
=== Karcinogenita ===
=== Karcinogenita ===
[[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] (IARC) v roce 2015 zařadila 4 organofosfátové insekticidy mezi [[karcinogen]]y - [[malathion]], [[diazinon]], [[tetrachlorvinphos]] a [[parathion]].<ref>[http://suta.blog.respekt.ihned.cz/c1-63740170-glyfosat-nejbeznejsi-pesticid-na-ceskych-polich-nove-zarazen-mezi-karcinogeny Glyfosát: Nejběžnější pesticid na českých polích nově zařazen mezi karcinogeny]</ref>
[[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] (IARC) v roce 2015 zařadila 4 organofosfátové insekticidy mezi [[karcinogen]]y - [[malathion]], [[diazinon]], [[tetrachlorvinphos]] a [[parathion]].<ref>[http://suta.blog.respekt.ihned.cz/c1-63740170-glyfosat-nejbeznejsi-pesticid-na-ceskych-polich-nove-zarazen-mezi-karcinogeny Glyfosát: Nejběžnější pesticid na českých polích nově zařazen mezi karcinogeny]</ref>
Řádek 11: Řádek 11:
=== Endrokrinní disruptory ===
=== Endrokrinní disruptory ===
[[Soubor:Chlorpyrifos.svg|thumb|[[Chlorpyrifos]] - strukturní vzorec]]
[[Soubor:Chlorpyrifos.svg|thumb|[[Chlorpyrifos]] - strukturní vzorec]]
Za [[endokrinní disruptory]] jsou považovány např. [[chlordecon]]<ref>[http://www.irz.cz/latky/chlordecon Chlordecon]</ref> nebo [[chlorpyrifos]]<ref>Martin Sucharda, [[Vojtěch Kotecký]]: [http://www.hnutiduha.cz/publikace/Rizika%20pesticidu.pdf Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu], [[Hnutí Duha]], leden 2003</ref>.
Za [[endokrinní disruptory]] jsou považovány např. [[chlordecon]]<ref>[http://www.irz.cz/latky/chlordecon Chlordecon]</ref> nebo [[chlorpyrifos]]<ref>Martin Sucharda, [[Vojtěch Kotecký]]: [http://www.hnutiduha.cz/publikace/Rizika%20pesticidu.pdf Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu], [[Hnutí Duha]], leden 2003</ref>.
Je mezi ně řazeno [[DDT]], které napodobuje účinek [[estrogen]]ů.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'', [[Ekologický institut Veronica]], Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4</ref>
Je mezi ně řazeno [[DDT]], které napodobuje účinek [[estrogen]]ů.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'', [[Ekologický institut Veronica]], Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4</ref>


Řádek 24: Řádek 24:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{cs}} [http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=1647&id_c=6330 Insekticidy a leukemie] Osel.cz
* {{cs}} [http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=1647&id_c=6330 Insekticidy a leukemie] Osel.cz



Verze z 6. 12. 2016, 09:16

Letecké rozprašování insekticidů

Insekticid je přípravek určený k hubení hmyzu v jeho různých vývojových stupních. Insekticidy se používají v zemědělství, k ochraně zásob a také v oblasti hygieny. Podle toho, na které vývojové stádium hmyzu působí, se rozdělují na ovicidy (ničí vajíčka), larvicidy (ničí larvy), ovilarvicidy (ničí vajíčka a larvy) a imágocidy (ničí dospělý hmyz).

Mechanismus účinku

Insekticidy zasahují zejména nervový systém hmyzu, a to dýchacími orgány, při požití a také pouhým kontaktem s tělem hmyzu. Chemické insekticidy spadají mezi organofosfáty (např. malation), pyrethroidy (např. permethrin), karbamáty (např. karbofuran) nebo chlorované uhlovodíky (např. DDT, mirex, dieldrin). Existují také insekticidy fungující na bázi bakterií a virů.

Nežádoucí účinky na lidské zdraví

Karcinogenita

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v roce 2015 zařadila 4 organofosfátové insekticidy mezi karcinogeny - malathion, diazinon, tetrachlorvinphos a parathion.[1]

Endrokrinní disruptory

Chlorpyrifos - strukturní vzorec

Za endokrinní disruptory jsou považovány např. chlordecon[2] nebo chlorpyrifos[3]. Je mezi ně řazeno DDT, které napodobuje účinek estrogenů.[4]

Reference

Související články

Externí odkazy