Zeleň svinibrodská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zeleň svinibrodská
Strukturní vzorec

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název bis(trisarsenitan)-bis(octan) tetraměďnatý
Triviální název zeleň svinibrodská, Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň
Anglický název Paris green, copper(II) acetate triarsenite
Německý název Schweinfurter Grün
Sumární vzorec C₄H₆As₆Cu₄O₁₆
Vzhled smaragdově zelený krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
UN kód 1585
SMILES CC(=O)[O-].CC(=O)[O-].[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2]
InChI 1S/2C2H4O2.6AsHO2.4Cu/c2*1-2(3)4;6*2-1-3;;;;/h2*1H3,(H,3,4);6*(H,2,3);;;;/q;;;;;;;;4*+2/p-8
Vlastnosti
Molární hmotnost 1 013,211 745 Da
Teplota tání >345 °C
Teplota varu rozkládá se
Hustota >1,1 g/cm3
Rozpustnost ve vodě nerozpustná
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
nerozpustná v alkoholu, rozpustná a nestabilní v kyselinách
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
H-věty H300 H319 H350 H361 H370 H372
P-věty P201 P202 P260 P264 P270 P280 P281, P301+310, P305+351+338, P307+311, P308+313 P314 P321 P330, P337+313 P405 P501
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
Toxický
Toxický (T)
R-věty R23/25 R50/53
S-věty S1/2 S20/21 S28 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeleň svinibrodská (triarsenitan-octan měďnatý; také Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň) je anorganická sloučenina. Má podobu vysoce toxického smaragdově zeleného krystalického prášku. Používala se jako syntetické barvivo, rodenticid a insekticid, může být též použita jako modré barvivo do ohňostroje.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Zeleň svinibrodská může být vyrobena syntézou octanu měďnatého a oxidu arsenitého. Zeleň byla poprvé připravena roku 1814 chemiky Russem a Sattlerem v bavorském městě Schweinfurtu (Svinibrodu). Snažili se tehdy vynalézt vylepšený pigment, který by neměl nedostatky Scheeleovy zeleně (nedostatečná stálost a tmavnutí vlivem sulfidů).

Přírodními ekvivalenty s podobnou barvou jsou minerály chalkofylit, konichalcit, cornubit, cornwallit a lirokonit.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Plechovka s barvou
Zeleň svinibrodská
Polygrafické vzorníky
CMYK60; 0; 40; 22 )
Technické vzorníky
RGB desítkově80; 200; 120 )
RGB šestnáctkově#50C878
HSV140; 60; 78 )

Na počátku 20. století bylo hojně rozšířeno (zejména v Americe, ale i jinde) použití směsi zeleně svinibrodské a hydrogenarseničnanu olovnatého jako insekticidu v pěstování jablek. Podle záznamů tato směs spálila listí i trávu okolo stromů, neboť se jednalo o vysoce toxickou směs. Ve 40. letech 20. století byla zeleň svinibrodská rozprašována z letadel na Sardinii a Korsice kvůli ochraně proti malárii. Svinibrodská zeleň byla též použita na hubení krys v pařížské kanalizaci, proto si vysloužila svůj název pařížská (anglicky Paris green).

Zeleň svinibrodská byla oblíbena u malířů, využívali ji anglický krajinář William Turner, impresionisté Claude Monet a Auguste Renoir i postimpresionisté Paul Gauguin, Paul Cézanne a Vincent van Gogh.[1] Malíři si ji oblíbili pro zářivý zelený odstín, dobré krycí schopnosti, světelnou stálost a odolnost vůči vlivům povětrnostních podmínek.[2]

Během 19. století byla zeleň svinibrodská zdrojem četných otrav. Smrtelná dávka LD50 činí 22 mg/kg.

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Rychlé šípy si v 24. pokračování komiksu (Rychlé šípy na pramici) nově získanou pramici natírají svinibrodskou zelení[3]
  • V komiksu Čtyřlístek, čísle 46 Příliš mnoho detektivů (s. 10), odpovídá Fifinka na dotaz Lorda Setra, že její oblíbenou barvou je „zeleňsvinibrodská“
  • V knize Hostinec U kamenného stolu Karla Poláčka v 6. kapitole je lázeňský dům ozdoben mj. "košatým stromem honosícím se svinibrodskou zelení a jasně žlutými plody."
  • V 95 epizodě seriálu M*A*S*H* se kapitán B. F. Pierce zmiňuje, že tímto odstínem vymaloval svůj byt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paris green na anglické Wikipedii.

  1. https://www.forbes.cz/misto-kde-maji-nejvzacnejsi-sbirku-barev-na-svete
  2. NEČASOVÁ, Barbora. Charakteristika pigmentů v olejomalbách 16.–19. století metodou hmotnostní spektrometrie. Brno, 2013 [cit. 2021-01-15]. 56 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita. Přírodovědecká fakulta. Ústav chemie. Vedoucí práce Pavel Pazdera. s. 21. Dostupné online.
  3. https://twitter.com/boninska/status/987427641803399169

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]