Zeleň svinibrodská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zeleň svinibrodská
Strukturní vzorec

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název octan (tris)arsenitan měďnatý
Triviální název zeleň svinibrodská, Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň
Anglický název Paris green, copper(II) acetate triarsenite
Německý název Schweinfurter Grün
Sumární vzorec C₄H₆As₆Cu₄O₁₆
Vzhled smaragdově zelený krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
UN kód 1585
SMILES CC(=O)[O-].CC(=O)[O-].[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2]
InChI 1S/2C2H4O2.6AsHO2.4Cu/c2*1-2(3)4;6*2-1-3;;;;/h2*1H3,(H,3,4);6*(H,2,3);;;;/q;;;;;;;;4*+2/p-8
Vlastnosti
Molární hmotnost 1 013,211 745 u
Teplota tání >345 °C
Teplota varu rozkládá se
Hustota >1,1 g/cm3
Rozpustnost ve vodě nerozpustná
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
nerozpustná v alkoholu, rozpustná a nestabilní v kyselinách
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
H-věty H300 H319 H350 H361 H370 H372
P-věty P201 P202 P260 P264 P270 P280 P281, P301+310, P305+351+338, P307+311, P308+313 P314 P321 P330, P337+313 P405 P501
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
Toxický
Toxický (T)
R-věty R23/25 R50/53
S-věty S1/2 S20/21 S28 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeleň svinibrodská (systematicky octan (tris)arsenitan měďnatý;[1] také Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň) je anorganická sloučenina. Má podobu vysoce toxického smaragdově zeleného krystalického prášku. Používala se jako syntetické barvivo, rodenticid a insekticid, může být též použita jako modré barvivo do ohňostroje.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Zeleň svinibrodská může být vyrobena syntézou octanu měďnatého a oxidu arsenitého. Zeleň byla poprvé připravena roku 1814 chemiky Russem a Sattlerem v bavorském městě Schweinfurtu (Svinibrodu). Snažili se tehdy vynalézt vylepšený pigment, který by neměl nedostatky Scheeleovy zeleně (nedostatečná stálost a tmavnutí vlivem sulfidů).

Přírodními ekvivalenty s podobnou barvou jsou minerály chalkofylit, konichalcit, cornubit, cornwallit a lirokonit.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Plechovka s barvou
Zeleň svinibrodská
Polygrafické vzorníky
CMYK 60; 0; 40; 22 )
Technické vzorníky
RGB desítkově 80; 200; 120 )
RGB šestnáctkově #50C878
HSV 140; 60; 78 )

Na počátku 20. století bylo hojně rozšířeno (zejména v Americe, ale i jinde) použití směsi zeleně svinibrodské a hydrogenarseničnanu olovnatého jako insekticidu v pěstování jablek. Podle záznamů tato směs spálila listí i trávu okolo stromů, neboť se jednalo o vysoce toxickou směs. Ve 40. letech 20. století byla zeleň svinibrodská rozprašována z letadel na Sardinii a Korsice kvůli ochraně proti malárii. Svinibrodská zeleň byla též použita na hubení krys v pařížské kanalizaci, proto si vysloužila svůj název pařížská (anglicky Paris green).

Zeleň svinibrodská byla oblíbena u malířů, využívali ji anglický krajinář William Turner, impresionisté Claude Monet a Auguste Renoir i postimpresionisté Paul Gauguin, Paul Cézanne a Vincent van Gogh.

Během 19. století byla zeleň svinibrodská zdrojem četných otrav. Smrtelná dávka LD50 činí 22 mg/kg.

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Rychlé šípy si v 24. pokračování komiksu (Rychlé šípy na pramici) nově získanou pramici natírají svinibrodskou zelení
  • V komiksu Čtyřlístek, čísle 46 Příliš mnoho detektivů, odpovídá Fifinka na dotaz Lorda Setra, že její oblíbenou barvou je „zeleňsvinibrodská“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paris green na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]