Heptachlor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heptachlor
Strukturní vzorec hepachloru
Strukturní vzorec hepachloru
Obecné
Systematický název 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methan-1H-inden
Triviální název heptachlor
Ostatní názvy Heptagran, Heptamul, Velsicol 104, Basaklor, Heptachlordane
Anglický název Heptachlor
Německý název Heptachlor
Sumární vzorec C10H5Cl7
Vzhled bílý či našedlý prášek
Registrační číslo CAS
Indexové číslo 602-046-00-2
Číslo EC (enzymy) 200-962-3
ChEBI
SMILES ClC1/C=C\C2C3(Cl)C(\Cl)=C(\Cl)C(Cl)(C12)C3(Cl)Cl
InChI 1S/C10H5Cl7/c11-4-2-1-3-5(4)9(15)7(13)6(12)8(3,14)10(9,16)17/h1-5H
Vlastnosti
Molární hmotnost 373,32 g/mol
Teplota tání 95-96 °C
Teplota varu 135-145 °C (1-1,5 mmHg)
Hustota 1,58 g/cm3
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R24/25 R33 R40 R50/53
S-věty S1/2 S36/37 S45 S60 S61
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
H-věty H351 H311 H301 H373 H410
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Heptachlor (systematický název 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methan-1H-inden) je organochlorid v  minulosti používaný v zemědělství i v domácnostech jako insekticid k hubení mravenců, termitů, červů atd. Používal se i proti mravencům v při podzemním vedení elektrických kabelů nebo v okolí transformátorů. Byl také příměsí insekticidu chlordanu.

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Čistý heptachlor je bílá krystalická látka se slabým kafrovým zápachem, technický je žlutohnědý s voskovitou konzistencí. Teplota varu heptachloru se pohybuje mezi 135 až 145 °C, teplota tání kolísá mezi 95 až 96 °C. Heptachlor je téměř nerozpustný ve vodě (0,056 mg/l), ale dobře v organických rozpouštědlech.

Ekologická rizika[editovat | editovat zdroj]

V prostředí se transformuje působením mikroorganismů na heptachlorepoxid, který je perzistentní a toxický, kumuluje se v tukových tkáních Zvláště toxický je pro ryby, fytoplankton, včely či některé druhy ptáků. Nejohroženější jsou vzhledem ke schopnosti bioakumulace organismy na vrcholu potravních pyramid, včetně člověka.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Člověk může být vystaven heptachloru orálně (v potravě), inhalačně i kontaktem s kůží. Hlavním produktem metabolismu je heptachlorepoxid, jež se kumuluje v tukových tkáních, játrech a ledvinách. Chronické vystavení heptachloru vyvolává podrážděnost, zvýšené slinění, ztráty paměti, zhoršení koncentrace, závratě, křeče, může poškozovat játra a imunitní systém. Podle klasifikace americké vládní agentury pro životní prostředí (US EPA) je heptachlor pravděpodobný lidský karcinogen, který může způsobit rakovinu jater, nervových buněk a krve (leukemie).

Mezinárodně je regulován Stockholmskou úmluvou.