Ozbrojené síly Ukrajiny: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
IGGI88AT (diskuse | příspěvky)
252 editací
mBez shrnutí editace
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Oprava linku po přesunu cíle dle ŽOPP z 25.11.2015; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox armáda
{{Infobox armáda
|název = Ukrajinská armáda
|název = Ukrajinská armáda
|orig.název = Збройні сили України
|orig.název = Збройні сили України
|image = [[Soubor:Emblem of the Ukrainian Armed Forces.svg|300px|Emblém ukrajinské armády]]
|image = [[Soubor:Emblem of the Ukrainian Armed Forces.svg|300px|Emblém ukrajinské armády]]
|popisek = Znak ukrajinské armády
|popisek = Znak ukrajinské armády
|image2 = [[Soubor:Ensign of the Ukrainian Armed Forces.svg|200px|Vlajka ukrajinské armády]]
|image2 = [[Soubor:Ensign of the Ukrainian Armed Forces.svg|200px|Vlajka ukrajinské armády]]
|popisek2 = Vlajka ukrajinské armády
|popisek2 = Vlajka ukrajinské armády
|založeno = 03. leden [[1917]] <br /> 06. prosinec [[1991]] (obnoveno)
|založeno = 03. leden [[1917]] <br /> 06. prosinec [[1991]] (obnoveno)
|stát = Ukrajina
|stát = Ukrajina
|rozpuštěno =
|rozpuštěno =
|složky = [[Ukrajinské pozemní síly]]<br />[[Ukrajinské námořnictvo]]<br />[[Ukrajinské letectvo]]
|složky = [[Ukrajinské pozemní síly]]<br />[[Ukrajinské námořnictvo]]<br />[[Ukrajinské letectvo]]
|velitelství = Generální štáb Ukrajinské armády
|velitelství = Generální štáb Ukrajinské armády
<!-- Velení -->
<!-- Velení -->
|vrchní_velitel = [[Petro Porošenko]]
|vrchní_velitel = [[Petro Porošenko]]
|titul_vrchního_velitele = Prezident
|titul_vrchního_velitele = Prezident
|ministr = Stěpan Poltorak
|ministr = Stěpan Poltorak
|titul_ministra = Ministr obrany
|titul_ministra = Ministr obrany
|velitel = Viktor Muženko
|velitel = Viktor Muženko
|titul_velitele = Náčelník generálního štábu
|titul_velitele = Náčelník generálního štábu
<!-- Stav -->
<!-- Stav -->
|věk = 18
|věk = 18
|délka_odvodu =
|délka_odvodu =
|stav_rok = 134&nbsp;000 (2014)
|stav_rok = 134&nbsp;000 (2014)
|stav_věk =
|stav_věk =
|k_dispozici =
|k_dispozici =
|k_dispozici_žen =
|k_dispozici_žen =
|vhodných =
|vhodných =
|vhodných_žen =
|vhodných_žen =
|branci_rok =
|branci_rok =
|brankyně =
|brankyně =
|aktivní = 250 000 (2015)
|aktivní = 250 000 (2015)
|pořadí =
|pořadí =
|rezervisté = 700 000 (2015)
|rezervisté = 700 000 (2015)
|zahraničí =
|zahraničí =
<!-- Výdaje -->
<!-- Výdaje -->
|rozpočet = 4,88 miliard [[USD|$]] (2015)
|rozpočet = 4,88 miliard [[USD|$]] (2015)
|procent_HDP = 3 % (2015)
|procent_HDP = 3 % (2015)
<!-- Průmysl -->
<!-- Průmysl -->
|domácí_dodavatelé = [[Ukroboronprom]] <br /> [[Antonov]] <br /> [[KrAZ]] <br /> [[Mayak]]
|domácí_dodavatelé = [[Ukroboronprom]] <br /> [[Antonov]] <br /> [[KrAZ]] <br /> [[Mayak]]
|zahraniční_dodavatelé = {{flagicon|Francie}} [[Francie]] <br /> ([[Thales Group]]) <br />{{flagicon|Kanada}} [[Kanada]]<br />{{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] ([[Cummins]]) <br /> {{flagicon|Velká Británie}} [[Velká Británie]]
|zahraniční_dodavatelé = {{flagicon|Francie}} [[Francie]] <br /> ([[Thales Group]]) <br />{{flagicon|Kanada}} [[Kanada]]<br />{{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] ([[Cummins]]) <br /> {{flagicon|Velká Británie}} [[Velká Británie]]
|import =
|import =
|export =
|export =
<!-- Související články -->
<!-- Související články -->
|historie =
|historie =
|hodnosti =
|hodnosti =
}}
}}


Řádek 59: Řádek 59:
Dne 24. srpna 1991 [[Parlament Ukrajiny|ukrajinský parlament]] schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod [[Jurisdikce|jurisdikci]] Ukrajiny přešly: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska [[Protivzdušná obrana|protivzdušné obrany]], 7 pluků bojových vrtulníků, 3 [[Letectvo|letecké armády]] (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 [[Mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních balistických raket]] a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.
Dne 24. srpna 1991 [[Parlament Ukrajiny|ukrajinský parlament]] schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod [[Jurisdikce|jurisdikci]] Ukrajiny přešly: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska [[Protivzdušná obrana|protivzdušné obrany]], 7 pluků bojových vrtulníků, 3 [[Letectvo|letecké armády]] (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 [[Mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních balistických raket]] a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.


Obnovení Ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení, zabezpečení a dalších položek nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.
Obnovení Ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení, zabezpečení a dalších položek nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.


Dne 5. prosince 1994 se v maďarském hlavním městě [[Budapešť|Budapešti]] konala konference, na které byla podepsáná smlouva (známa jako [[Budapešťské memorandum]]) Ukrajinou, [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]], [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Rusko|Ruskem]] kde se Ukrajina jako první a jediná země na světě zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garanci respektování ukrajinské nezávislosti, suverenity, územní celistvosti, zdržení se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině výše zmíněnými státy. K 1. červnu 1996 se na ukrajinském území nenacházely žádné jaderné zbraně.
Dne 5. prosince 1994 se v maďarském hlavním městě [[Budapešť|Budapešti]] konala konference, na které byla podepsáná smlouva (známa jako [[Budapešťské memorandum]]) Ukrajinou, [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]], [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Rusko|Ruskem]] kde se Ukrajina jako první a jediná země na světě zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garanci respektování ukrajinské nezávislosti, suverenity, územní celistvosti, zdržení se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině výše zmíněnými státy. K 1. červnu 1996 se na ukrajinském území nenacházely žádné jaderné zbraně.


=== Válka na východní Ukrajině ===
=== Válka na východní Ukrajině ===
Po vítězství protestního revolučního hnutí [[Euromajdan]] v [[Kyjev|Kyjevě]] v únoru 2014 [[Rusko]] zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo [[Krymská krize|obsazení Krymu]], při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50 % ukrajinských vojáků sloužících na [[Krym]]u [[Dezerce|dezertovalo]] a přešlo na stranu Ruska. Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými aktivisty ve městech na [[Donbas|Donbasu]] ([[Slovjansk]], [[Kramatorsk]] a [[Artemivsk (Doněcká oblast)|Artemivsk]]). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila tzv. protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.
Po vítězství protestního revolučního hnutí [[Euromajdan]] v [[Kyjev]]ě v únoru 2014 [[Rusko]] zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo [[Anexe Krymu Ruskou federací|obsazení Krymu]], při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50 % ukrajinských vojáků sloužících na [[Krym]]u [[Dezerce|dezertovalo]] a přešlo na stranu Ruska. Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými aktivisty ve městech na [[Donbas]]u ([[Slovjansk]], [[Kramatorsk]] a [[Artemivsk (Doněcká oblast)|Artemivsk]]). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila tzv. protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.


I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|vojenské intervence na východní Ukrajinu]] a přiznává pouze tzv. ruské [[Zelení mužíčci (krymská krize)|zelené mužíčky]] na Krymu. Z ukrajinské strany se [[válka]] považuje za [[Vyhlášení války|nevyhlášenou]]. Světoví vojenští analytici{{kdo}} označili ruskou agresi proti Ukrajině jako [[Hybridní válka|hybridní válku]].
I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|vojenské intervence na východní Ukrajinu]] a přiznává pouze tzv. ruské [[Zelení mužíčci (krymská krize)|zelené mužíčky]] na Krymu. Z ukrajinské strany se [[válka]] považuje za [[Vyhlášení války|nevyhlášenou]]. Světoví vojenští analytici{{kdo}} označili ruskou agresi proti Ukrajině jako [[Hybridní válka|hybridní válku]].

Verze z 2. 12. 2015, 08:00

Šablona:Infobox armáda

Ukrajinská armáda nese název Ozbrojené síly Ukrajiny (ukrajinsky Збройні сили України, Zbrojni syly Ukrajiny), v souladu s ukrajinskou ústavou má za úkol obranu Ukrajiny, ochranu její svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti.

Armáda Ukrajiny zajišťuje potlačení ozbrojené agrese proti Ukrajině a následný vojenský odpor proti ní, ochranu vzdušného prostoru státu a teritoriálních vod Ukrajiny, stejně jako účast v aktivitách zaměřených na boj proti terorismu.

Ozbrojené síly Ukrajiny podle zákona mohou být zapojeny do provádění opatření v rámci právního režimu stanného práva a stavu nouze, boje proti terorismu a pirátství, posílení ochrany státní hranice, svrchovaného práva Ukrajiny ve své výlučně (námořní) ekonomické zóně a kontinentálního šelfu Ukrajiny a jejich právní registrace, boje proti pašování zbraní, omamných a psychotropních látek, odstranění následků přírodních a člověkem způsobených katastrof, poskytnutí vojenské pomoci jiným státům, jakož i účast v mezinárodní vojenské spolupráci, mezinárodní protiteroristické, protipirátské a jiné mezinárodní operaci k zachování míru a bezpečí na základě mezinárodních smluv Ukrajiny a za podmínek stanovených zákony Ukrajiny.

Ukrajinská armáda dlouhodobě spolupracuje s NATO a zapojuje se do misí Aliance.

Historie

Po vyhlášení nezávislosti 24. srpna 1991 Ukrajina zdědila po SSSR jednu z nejsilnějších armád v Evropě vyzbrojenou jadernými zbraněmi a na tu dobu moderními typy výzbroje i vojenské techniky.

Dne 24. srpna 1991 ukrajinský parlament schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky Sovětské armády nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod jurisdikci Ukrajiny přešly: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska protivzdušné obrany, 7 pluků bojových vrtulníků, 3 letecké armády (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 mezikontinentálních balistických raket a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.

Obnovení Ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení, zabezpečení a dalších položek nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.

Dne 5. prosince 1994 se v maďarském hlavním městě Budapešti konala konference, na které byla podepsáná smlouva (známa jako Budapešťské memorandum) Ukrajinou, Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Ruskem kde se Ukrajina jako první a jediná země na světě zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garanci respektování ukrajinské nezávislosti, suverenity, územní celistvosti, zdržení se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině výše zmíněnými státy. K 1. červnu 1996 se na ukrajinském území nenacházely žádné jaderné zbraně.

Válka na východní Ukrajině

Po vítězství protestního revolučního hnutí Euromajdan v Kyjevě v únoru 2014 Rusko zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo obsazení Krymu, při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50 % ukrajinských vojáků sloužících na Krymu dezertovalo a přešlo na stranu Ruska. Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými aktivisty ve městech na Donbasu (Slovjansk, Kramatorsk a Artemivsk). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila tzv. protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.

I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost vojenské intervence na východní Ukrajinu a přiznává pouze tzv. ruské zelené mužíčky na Krymu. Z ukrajinské strany se válka považuje za nevyhlášenou. Světoví vojenští analytici[kdo?] označili ruskou agresi proti Ukrajině jako hybridní válku.

Struktura

Ukrajinská armáda je podřízená velení Generálního štábu.

Organizačně se Ukrajinská armáda skládá z vojenského velení, formací, vojenských útvarů, vojenských vzdělávacích institucí, spolku a organizací. Do Ukrajinské armády také patří sdružení, formace, vojenské útvary, vojenské vzdělávací instituce a organizace, které nepatří do výše uvedených skupin.

Ukrajinská armáda se dělí na pozemní síly (Cухопутні Війська, Suchoputni vijska), vojenské letectvo (Повітряні Сили України, Povitrjani syly Ukrajiny) a námořnictvo (Військово-Морські Сили України, Vijskovo-morski syly Ukrajiny). Ukrajinskou armádu celkem tvoří 250 000 osob. Většina využívané techniky pochází ještě z dob Sovětského svazu, nebo se jedná o modernizované verze těchto starších vzorů, které vyrábí poměrně silný ukrajinský vojenský průmysl (například se jedná o tanky T-84 Oplot, transportéry BTR-4 a transportní letadla Antonov An-70).

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Ukrajiny na Wikimedia Commons

Externí odkazy

Ozbrojené síly evropských států
Nezávislé státy
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ozbrojené_síly_Ukrajiny&oldid=13104622“