Ozbrojené síly Ukrajiny: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
IGGI88AT (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
IGGI88AT (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 87: Řádek 87:
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1529978-zadrzene-ruske-vojaky-obvinil-kyjev-z-terorismu Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu]; ceskatelevize.cz, 20-05-2015
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1529978-zadrzene-ruske-vojaky-obvinil-kyjev-z-terorismu Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu]; ceskatelevize.cz, 20-05-2015
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1529198-s-jednotkou-jsme-na-ukrajine-od-brezna-priznal-zajaty-rusky-vojak S jednotkou jsme na Ukrajině od března, přiznal zajatý ruský voják]; ceskatelevize.cz, 18-05-2015
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1529198-s-jednotkou-jsme-na-ukrajine-od-brezna-priznal-zajaty-rusky-vojak S jednotkou jsme na Ukrajině od března, přiznal zajatý ruský voják]; ceskatelevize.cz, 18-05-2015
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1496508-strety-v-ukrajinskem-mariupolu-si-vyzadaly-skoro-tri-desitky-mrtvych Proruští separatisté ostřelovali Mariupol - 30 zabitých civilistů]; ceskatelevize.cz, 24-01-2015


{{Armády Evropy}}
{{Armády Evropy}}

Verze z 16. 10. 2015, 15:27

Šablona:Infobox armáda

Ukrajinská armáda nese název Ozbrojené síly Ukrajiny (ukrajinsky Збройні сили України, Zbrojni syly Ukrajiny), v souladu s ukrajinskou ústavou má za úkol obranu Ukrajiny, ochranu její svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti.

Armáda Ukrajiny zajišťuje potlačení ozbrojené agrese proti Ukrajině a následný vojenský odpor proti ní, ochranu vzdušného prostoru státu a teritoriálních vod Ukrajiny, stejně jako účast v aktivitách zaměřených na boj proti terorismu.

Ozbrojené síly Ukrajiny podle zákona mohou být zapojeny do provádění opatření v rámci právního režimu stanného práva a stavu nouze, boje proti terorismu a pirátství, posílení ochrany státní hranice, svrchovaného práva Ukrajiny ve své výlučně (námořní) ekonomické zóně a kontinentálního šelfu Ukrajiny a jejich právní registrace, boje proti pašování zbraní, omamných a psychotropních látek, odstranění následků přírodních a člověkem způsobených katastrof, poskytnutí vojenské pomoci jiným státům, jakož i účast v mezinárodní vojenské spolupráci, mezinárodní protiteroristické, protipirátské a jiné mezinárodní operaci k zachování míru a bezpečí na základě mezinárodních smluv Ukrajiny a za podmínek stanovených zákony Ukrajiny.

Ukrajinská armáda dlouhodobě spolupracuje s NATO a zapojuje se do misí Aliance.

Historie

Po vyhlášení nezávislosti 24. srpna 1991 Ukrajina zdědila po SSSR jednu z nejsilnějších armád v Evropě vyzbrojenou jadernými zbraněmi a na tu dobu moderními typy výzbroje i vojenské techniky.

Dne 24. srpna 1991 ukrajinský parlament schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky Sovětské armády nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod jurisdikci Ukrajiny přešly: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska protivzdušné obrany, 7 pluků bojových vrtulníků, 3 letecké armády (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 mezikontinentálních balistických raket a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.

Obnovení Ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení, zabezpečení a dalších položek nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.

Dne 5. prosince 1994 se v maďarském hlavním městě Budapešti konala konference (známa jako Budapešťské memorandum) za účasti Ukrajiny, Spojených států amerických, Velké Británie a Ruska kde se Ukrajina jako první a jediná země na světě zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za dohodu o respektování ukrajinské nezávislosti, suverenity, územní celistvosti, zdržení se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině výše zmíněnými státy. K 1. červnu 1996 se na ukrajinském území nenacházely žádné jaderné zbraně.

Válka na východní Ukrajině

Po vítězství protestního revolučního hnutí Euromajdan v Kyjevu v únoru 2014 Rusko zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo obsazení Krymu, při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50 % ukrajinských vojáků sloužících na Krymu dezertovalo a přešlo na stranu Ruska. Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými "aktivisty" ve městech na Donbasu (Slovjansk, Kramatorsk a Artemivsk). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila tzv. protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.

I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost vojenské intervence na východní Ukrajinu a přiznává pouze tzv. ruské zelené mužíčky na Krymu. Z ukrajinské strany se válka považuje za nevyhlášenou. Světoví vojenští analytici[kdo?] označili ruskou agresi proti Ukrajině jako hybridní válku.

Struktura

Ukrajinská armáda se dělí na pozemní síly (Cухопутні Війська, Suchoputni vijska), vojenské letectvo (Повітряні Сили України, Povitrjani syly Ukrajiny) a námořnictvo (Військово-Морські Сили України, Vijskovo-morski syly Ukrajiny). Ukrajinskou armádu celkem tvoří 250 000 osob. Většina využívané techniky pochází ještě z dob Sovětského svazu, nebo se jedná o modernizované verze těchto starších vzorů, které vyrábí poměrně silný ukrajinský vojenský průmysl (například se jedná o tanky T-84 Oplot, transportéry BTR-4 a transportní letadla Antonov An-70).

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Ukrajiny na Wikimedia Commons

Externí odkazy