Barrandov Studio: Porovnání verzí
m typografické úpravy |
→Současnost: vlastnictví TV Barrandov značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Současnost == |
== Současnost == |
||
Brzy po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1989]] bylo Studio Barrandov privatizováno; stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu. Studia se s touto změnou, neschopna vyrovnat se s novým volno-tržním prostředím, těžce potýkala; kolem roku [[2000]] se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. Ale již od konce 90. let 20. století se Barrandov mohl začít těšit přízni zahraničních, zejména amerických filmových produkcí a jeho služeb ve větší míře začaly využívat i zdejší [[televizní stanice]]. Na Barrandově nyní sídlí [[TV Nova]] a |
Brzy po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1989]] bylo Studio Barrandov privatizováno; stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu. Studia se s touto změnou, neschopna vyrovnat se s novým volno-tržním prostředím, těžce potýkala; kolem roku [[2000]] se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. Ale již od konce 90. let 20. století se Barrandov mohl začít těšit přízni zahraničních, zejména amerických filmových produkcí a jeho služeb ve větší míře začaly využívat i zdejší [[televizní stanice]]. Na Barrandově nyní sídlí [[TV Nova]] a od začátku roku 2009 odtud vysílá i televizní stanice [[Barrandov TV]], která byla se studii přímo vlastnicky propojena. Vlastníkem společnosti byla do září 2012 Moravia Steel, a.s. ze skupiny [[Finitrading]].<ref>Výroční zpráva FINITRADING, a.s. za rok 2012, auditor HM Group s.r.o.</ref><ref>http://ekonomika.idnes.cz/soukup-koupil-tv-barrandov-dfz-/ekonomika.aspx?c=A120912_112107_ekonomika_mad</ref> |
||
V současné době Barrandovská studia nabízejí kompletní služby, schopné pokrýt vše, co se pojí s filmovým natáčením, pro filmové produkce z Česka i zahraničí. V [[prosinec|prosinci]] [[2006]] zde bylo navíc otevřeno veliké Studio MAX. Barrandov tak dnes nabízí 14 natáčecích hal (některé z nich v trvalém pronájmu), dále služby filmových laboratoří, stavby dekorací, dabingu, hudebního nahrávacího studia v ulici Ve smečkách (dnes Smecky Music Studios) nebo jedné z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. Vlastní produkční aktivity rozvíjí prostřednictvím dceřiné společnosti [[Barrandov Productions]]. |
V současné době Barrandovská studia nabízejí kompletní služby, schopné pokrýt vše, co se pojí s filmovým natáčením, pro filmové produkce z Česka i zahraničí. V [[prosinec|prosinci]] [[2006]] zde bylo navíc otevřeno veliké Studio MAX. Barrandov tak dnes nabízí 14 natáčecích hal (některé z nich v trvalém pronájmu), dále služby filmových laboratoří, stavby dekorací, dabingu, hudebního nahrávacího studia v ulici Ve smečkách (dnes Smecky Music Studios) nebo jedné z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. Vlastní produkční aktivity rozvíjí prostřednictvím dceřiné společnosti [[Barrandov Productions]]. |
Verze z 11. 2. 2015, 10:18
Barrandov Studio (do 1945 Filmové továrny AB na Barrandově, do 1991 Filmové studio Barrandov) je komplex filmových studií v Praze. Tyto filmové ateliéry jsou největší v České republice a jedny z největších v Evropě.
Mnohé z filmů, které zde byly natočeny, získaly Cenu Americké filmové akademie – Oscara. Občas se mu (zvlášť z úst zahraničních filmařů) přezdívá „Hollywood Východu“[1] díky neutuchajícímu zájmu západních produkcí. Od jara 2010 je navíc zájem o natáčení (a využívání dalších služeb s tím spojených) v ČR ze strany zahraničních produkcí opět na vzestupu díky finančním pobídkám schváleným českou vládou.
„ | Pracoval jsem prakticky ve všech filmových studiích světa. A myslím, že Barrandov je jedno z nejlepších…Nikde jinde bychom tento film nenatočili tak jako tady. | “ |
— Roman Polanski, po natáčení Olivera Twista |
Začátky
V roce 1921 založil Miloš Havel akciovou společnost A-B spojením distribučních společností. Na počátku 30. let 20. století jeho bratr Václav plánoval vystavět luxusní komplex rezidencí 5 km od Prahy. Miloš Havel navrhl, že k tomu začlení i moderní filmové studio včetně podpůrných zařízení. Jako místo byl zvolen Barrandov. Stavba byla založena na návrzích Maxe Urbana a začala 28. listopadu 1931. Při výstavbě bylo pamatováno na dostatečný prostor pro administrativu, sklady rekvizit a kostýmů, šatny herců, místnosti produkčních štábů i restaurační zařízení. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu rovněž truhlářské dílny, střižny, projekční síně a laboratoře. Podle zahraničních zkušeností byly vystavěny dvě natáčecí haly o rozměrech 25 krát 35 krát 10 metrů s možností propojení. V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry svým technickým vybavením k nejmodernějším v Evropě.[2] 14 měsíců po zahájení výstavby zde byl natočen první film Vražda v Ostrovní ulici. Objem vyráběných filmů se velmi rychle zvedl – studia měla 300 stálých zaměstnanců, produkovala 80 filmů ročně a začala zajímat zahraniční producenty. V roce 1939 už ateliéry zabíraly plochu 4850 metrů čtverečných a celková výměra pozemků byla 45 000 metrů čtverečných.
V době protektorátu
Den po nacistické okupaci Československa, 16. března 1939, se ateliérů pokusili zmocnit zástupci českých fašistů.[3] Generál Radola Gajda pověřil tímto úkolem barrandovského asistenta režie Josefa Krause, který se rozhodl se svými společníky zbavit funkce ředitele Lavoslava Reichla a propustit i další židovské zaměstnance Barrandova. Tato akce se nezdařila a tak Radola Gajda posílá do ateliérů svého blízkého spolupracovníka a dlouholetého člena Národní obce fašistické dr. Ing. Zdeňka Zástěru, kterého doprovází režisér Václav Binovec a herec, režisér a producent Ladislav Brom. Ti si svolají všechny zaměstnance ateliérů, oznamují jim arizaci pražských filmových podniků a kin a znovu žádají propuštění všech židovských zaměstnanců. Miloš Havel, který je v té době mimo Prahu, nakonec telefonicky vyzve doktora Zástěru k opuštění ateliérů, což se také stane. Václav Binovec stále žádá o propuštění židovských zaměstnanců, ale je členy správní rady vykázán z jednací místnosti. Tím celý nezdařený pokus českých fašistů končí. Miloš Havel je však nakonec nacisty v roce 1940 stejně donucen k odprodeji svého většinového podílu ve společnosti a německá správa tak získává nad ateliéry kontrolu.[4] Na valné hromadě A-B Barrandov 21. 11. 1941 navrhl ředitel Karl Schulz změnu názvu společnosti na Prag-Film, Aktiengesellschaft, což bylo schváleno 10. 2. 1942 a společnost byla zařazena do filmového koncernu UFA.[5] V ateliérech se natáčely filmy české i německé. České filmy se tematicky vyhýbaly událostem doby a převažovaly historické náměty, případně komedie a jednoduché příběhy. V letech 1941–1945 zde byly postaveny (mj. za nucené účasti židovských pracovníků)[6] tři navzájem propojené obrovské scény (celkem přes 3400 m²), s kterými se Barrandov mohl začít srovnávat se studii v Berlíně či Mnichově, a které přitahují poptávku filmařů dodnes. V průběhu let 1940 – 1945 natočili Němci v protektorátu na osmdesát říšských filmů[7] (kromě Barrandova nacisté postupně ovládli filmovou továrnu Foja v Radlicích, Host v Hostivaři a filmové ateliéry ve Zlíně).
Období po druhé světové válce
Po druhé světové válce, 11. 8. 1945, podepsal prezident Edvard Beneš Dekret o zestátnění československého filmu, který vstoupil v platnost 28. 8. 1945. Zároveň začaly zasedat disciplinární rady filmových pracovníků, které měly posoudit a prověřit činnost filmařů za protektorátu. Řada zaměstnanců Barrandova tak dostala zákaz činnosti na několik měsíců, někteří zákaz doživotní. Studia zůstala pod vlastnictvím státu do roku 1991, organizačně spadala pod podnik s názvem Československý státní film. Během tohoto období byly na Barrandově vystavěny filmové laboratoře, trikové studio, dabingové studio, stejně jako speciální efektové studio se zpětnou projekcí a vodní nádrž pro točení podvodních záběrů.
Současnost
Brzy po Sametové revoluci v roce 1989 bylo Studio Barrandov privatizováno; stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu. Studia se s touto změnou, neschopna vyrovnat se s novým volno-tržním prostředím, těžce potýkala; kolem roku 2000 se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. Ale již od konce 90. let 20. století se Barrandov mohl začít těšit přízni zahraničních, zejména amerických filmových produkcí a jeho služeb ve větší míře začaly využívat i zdejší televizní stanice. Na Barrandově nyní sídlí TV Nova a od začátku roku 2009 odtud vysílá i televizní stanice Barrandov TV, která byla se studii přímo vlastnicky propojena. Vlastníkem společnosti byla do září 2012 Moravia Steel, a.s. ze skupiny Finitrading.[8][9]
V současné době Barrandovská studia nabízejí kompletní služby, schopné pokrýt vše, co se pojí s filmovým natáčením, pro filmové produkce z Česka i zahraničí. V prosinci 2006 zde bylo navíc otevřeno veliké Studio MAX. Barrandov tak dnes nabízí 14 natáčecích hal (některé z nich v trvalém pronájmu), dále služby filmových laboratoří, stavby dekorací, dabingu, hudebního nahrávacího studia v ulici Ve smečkách (dnes Smecky Music Studios) nebo jedné z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. Vlastní produkční aktivity rozvíjí prostřednictvím dceřiné společnosti Barrandov Productions.
Filmy a seriály realizované na Barrandově
60. léta
- Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)
- Starci na chmelu (1964)
- Obchod na korze (1965)
- Kdyby tisíc klarinetů (1965)
- Lásky jedné plavovlásky (1965)
- Ostře sledované vlaky (1966)
- Fantom Morrisvillu (1966)
- Kočár do Vídně (1966)
- Romance pro křídlovku (1966)
- Marketa Lazarová (1967)
- Hoří, má panenko (1967)
- Údolí včel (1967)
- Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967)
- Rozmarné léto (1968)
- Skřivánci na niti (1969)
70. léta
- Tři oříšky pro Popelku (1973)
- Adéla ještě nevečeřela (1977)
80. léta
- Yentl (1983)
- Amadeus (1984)
- Vesničko má středisková (1985)
- Boj o Moskvu (Boj o Moskvu - Agrese, Boj o Moskvu - Tajfun) (1985)
- Boris Godunov (1986)
- Radikální řez (1983)
90. léta
- Kafka (1991)
- Obecná škola (1991)
- Mladý Indiana Jones (1992)
- Stalingrad (1993)
- Nehynoucí láska (1994)
- Underground (1995)
- Kolja (1996)
- Mission: Impossible (1996)
- Sněhurka – Příběh hrůzy (1997)
- Bídníci (1998)
- My Giant (1998)
- Lazebník sibiřský (1998)
- Plunkett & Macleane (1999)
- Ravenous (1999)
2000
- Dračí doupě (2000)
- Příběh rytíře (2001)
- Z pekla (2001)
- Aféra s náhrdelníkem (2001)
- Agent bez minulosti (2002)
- xXx (2002)
- Blade II (2002)
- Česká spojka (2002)
- Hartova válka (2002)
- Liga výjimečných (2002)
- Hitler: vzestup zla (2003)
- Děti duny (2003)
- Rytíři ze Šanghaje (2003)
- Chasing Liberty (2004)
- Princ a já (2004)
- Vetřelec vs. Predátor (2004)
- Hellboy (2004)
- Van Helsing (2004)
- Eurotrip (2004)
- Oliver Twist (2005)
- Kletba bratří Grimmů (2005)
- Doom (2005)
- Lovci dinosaurů (2005)
- Naprosto osvětleno (2005)
- Hostel (2006)
- Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005)
- Tristan a Isolda (2006)
- Poslední prázdniny (2006)
- Iluzionista (2006)
- Satan přichází (2006)
- Casino Royale (2006)
- Hannibal - Zrození (2007)
- Hostel: Part 2 (2007)
- Babylon A.D. (2007)
- Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008)
- G.I. Joe (2009)
- Philantropist (2009)
Po roce 2010
- Unaveni sluncem 2 (2010)
- Faust (2010)
- Mission: Impossible IV (2011)
- Borgia (2011)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barrandov Studios na anglické Wikipedii.
- ↑ Hollywood východu. ForMen, 6.6.2008; str. 104 (http:www.barrandov.cz/newspaper-cutting-6.6.2008)
- ↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 23, ISBN 80-86182-51-7
- ↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 24, ISBN 80-86182-51-7
- ↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 50, ISBN 80-86182-51-7
- ↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 88, ISBN 80-86182-51-7
- ↑ KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121.
- ↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 87, ISBN 80-86182-51-7
- ↑ Výroční zpráva FINITRADING, a.s. za rok 2012, auditor HM Group s.r.o.
- ↑ http://ekonomika.idnes.cz/soukup-koupil-tv-barrandov-dfz-/ekonomika.aspx?c=A120912_112107_ekonomika_mad