Daň z příjmů fyzických osob: Porovnání verzí
m wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkaz Odečitatelná položka |
||
Řádek 56: | Řádek 56: | ||
==Výpočet daně z příjmů fyzických osob== |
==Výpočet daně z příjmů fyzických osob== |
||
Při výpočtu daně z příjmů [[Fyzická osoba|fyzických osob]] se vyčíslí dílčí [[základ daně|základy daně]] dle jednotlivých paragrafů. Jejich součtem vzniká základ daně. Ten je možné očistit o nezdanitelné části a |
Při výpočtu daně z příjmů [[Fyzická osoba|fyzických osob]] se vyčíslí dílčí [[základ daně|základy daně]] dle jednotlivých paragrafů. Jejich součtem vzniká základ daně. Ten je možné očistit o nezdanitelné části a [[Odečitatelná položka|odečitatelné položky]]. Do této skupiny patří například hodnoty darů, odečet úroků, [[penzijní připojištění]] a pojištění, [[životní pojištění]], odborové příspěvky, úhrada za další [[vzdělávání]] nebo náklady na výzkum a vývoj. Následně se spočítá daň, u které se uplatní slevy a daňová zvýhodnění (na poplatníka, manželku, ZTP/P, studium, vyživované dítě atd.). |
||
===Slevy na dani z příjmů fyzických osob=== |
===Slevy na dani z příjmů fyzických osob=== |
Verze z 20. 1. 2015, 14:04
Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) je daní přímou. Je stanovena zákonem o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“).
Dle § 2 zákona poplatníky DPFO jsou všechny fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
Předmět daně z příjmů fyzických osob
Zákon o daních z příjmu v § 3 zákona stanoví, že předmětem DPFO jsou:
- Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6 zákona)
- Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)
- Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona)
- Příjmy z nájmu (§ 9 zákona)
- Ostatní příjmy (§ 10 zákona)[1]
Dále je specifikováno, které příjmy předmětem této daně nejsou. Např. úvěry a půjčky, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva apod.
Příjmy osvobozené od daně
§ 4 zákona osvětluje poplatníkům, které příjmy jsou od daně osvobozeny. Např.
- Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem.[2]
- Příjmy z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let.
- Přijatá náhrada škody a plnění z pojištění majetku a odpovědnosti za škody.
- Příjmy z provozu malých vodních elektráren, větrných el. apod. do výkonu 1MW.[3]
- Cena z veřejné soutěže nebo reklam, slosování, cena ze sportovní soutěže v hodnotě do 10 000 Kč.
- Příjem ve formě dávek sociální podpory, nemocen. a důchod. pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti.
- Příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem.
- Stipendia.
- Úroky z vkladů stavebního spoření.(Ústavní soud v dubnu 2011 zrušil zavedení daně z úroků pro rok 2010, pro rok 2011 ale vláda plánuje zavedení daně v rámci reformy veřejných financí)
- Dotace ze státního rozpočtu.
Zákon dále stanoví v § 5, že základem daně je částka, kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce, tj. ve zdaněném období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých příjmů není stanoveno jinak.
Příjmy ze závislé činnosti
Zdanění příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků řeší § 6 zákona. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů fyz. osob jsou a budou mzdy v podobě příjmů. Především z praktických důvodů, aby zaměstnanci nebyli zatěžováni daň. administrativou a byl zajištěn trvalý přísun daň. výnosu do veřejných rozpočtů, předpokládá zákon, tam, kde je to možné, srážku daň. zálohy, popř. konečné daně, kterou je povinen provést ten subjekt, který mzdu a podobné příjmy vyplácí. Mezi příjmy ze závislé činnosti patří:
- Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce.
- Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o. aj.
- Odměny členů statutárních orgánů.
- Příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je dále označen jako zaměstnanec, plátce příjmu jako zaměstnavatel. Odstavec 6 řeší bezplatné poskytnutí motorového vozidla pro služební i soukromé účely zaměstnance. Odstavec 7 se zabývá příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 6, např. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, hodnota osobních ochranných prostředků, náhrady za opotřebení vlast. nářadí aj. Odstavec 9 se zabývá daňově osvobozenými příjmy ze závislé činnosti. Základem daně ze závislé činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe.
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
§ 7 zákona řeší příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z podnikání jsou
- Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospod. provozované samostatně hospodařícími rolníky nebo poplatníky na základě živnostenského listu.
- Příjmy ze živnosti podle zákonů o živnostenském podnikání.
- Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, např. příjmy auditorů, advokátů, daň. poradců, lékařů, notářů, právníků.
- Podíly společníků veřej. obchod. spol. a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti jsou
- Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmysl. nebo jiného daňového vlastnictví, autor. práv apod.
- Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním- architektů, sportovců.
- Příjmy znalců a tlumočníků za činnosti podle zvláštních předpisů.
Výpočet daně z příjmů fyzických osob
Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se vyčíslí dílčí základy daně dle jednotlivých paragrafů. Jejich součtem vzniká základ daně. Ten je možné očistit o nezdanitelné části a odečitatelné položky. Do této skupiny patří například hodnoty darů, odečet úroků, penzijní připojištění a pojištění, životní pojištění, odborové příspěvky, úhrada za další vzdělávání nebo náklady na výzkum a vývoj. Následně se spočítá daň, u které se uplatní slevy a daňová zvýhodnění (na poplatníka, manželku, ZTP/P, studium, vyživované dítě atd.).
Slevy na dani z příjmů fyzických osob
V roce 2013 byly platné výše slev na dani z příjmů fyzických osob uvedené v následující tabulce.
Typ částky | Za daňovací období v Kč | Za měsíc v Kč |
---|---|---|
Základní sleva pro poplatníka | 24 840 | 2 070 |
Na invaliditu - částečnou | 2 520 | 210 |
Na invaliditu – plnou | 5 040 | 420 |
Na invaliditu – držitel průkazy ZTP | 16 140 | 1 345 |
Sleva pro studenta | 4 020 | 335 |
Sleva na manžela(ku) | 24 840 | - |
Daňové zvýhodnění na dítě | 13 404 | 1 117 |
Související články
Odkazy
Reference
- ↑ Daň z příjmů [online]. businessinfo.cz, 2014-1-15 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Osvobozené příjmy od daně [online]. jakpodnikat.cz, 2013-5-22 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Příjmy osvobozené od daně [online]. mesec.cz [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.