Popeleční středa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Řádek 19: Řádek 19:
| souvisí s = [[Mardi Gras]], [[Masopust]], [[Postní doba]], [[Velikonoce]]
| souvisí s = [[Mardi Gras]], [[Masopust]], [[Postní doba]], [[Velikonoce]]
}}
}}
== cikanek je s nama ve tříde a hrozně prcá kluky ==
'''Popeleční středa''' ([[Latina|lat.]] ''dies cinerum'') je v [[římskokatolická církev|římskokatolickém]] [[liturgický kalendář|liturgickém kalendáři]], starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské první den [[postní doba|postní doby]]. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před [[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|Velikonoční nedělí]]. Pro každý rok platí jiné [[výpočet data Velikonoc|datum Velikonoc]], což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy.

== Historie ==
V období raného [[křesťanství]] existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku [[Postní doba|Postní doby]] [[biskup]]em vyzván, aby zahájil uložené [[pokání]]. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z [[kostel]]a a před vchodem až do [[Velikonoce|Velikonoc]] žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.

[[Papež]] [[Urban II.]] doporučil tento obyčej na [[Beneventská synoda|Beneventské synodě]] [[1091]] pro celou církev. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se objevila až v [[11. století]]. Předpis, podle kterého má být použit popel ze svěcených ratolestí [[Květná neděle|Květné neděle]] předchozího roku, pochází až z [[12. století]].

== Náboženský význam ==
[[Soubor:US Navy 080206-N-7869M-057 Electronics Technician 3rd Class Leila Tardieu receives the sacramental ashes during an Ash Wednesday celebration.jpg|náhled|Popelec udělovaný příslušníkům [[Námořnictvo Spojených států amerických|námořnictva Spojených států amerických]]]]
Popeleční středa je jedním z dvou dnů přísného [[Půst|postu]] (společně s [[Velký pátek|Velkým pátkem]]) a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem, tzv. '''popelec''', doprovází udělovatel slovy: ''Čiňte pokání a věřte evangeliu'' nebo ''[[Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš]]''
<ref>
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Český misál
| vydavatel = Česká liturgická komise
| místo = Praha
| rok = 1983
| isbn =
| kapitola = Doba postní
| strany = 170
| jazyk =
}}
</ref>.
[[Katolictví|Katolický]] [[křesťan]] je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním.

== Odkazy ==


=== Reference ===
=== Reference ===

Verze z 26. 4. 2019, 11:15

Popeleční středa
Popelec, křížek z popela, na čele.
Popelec, křížek z popela, na čele.
Slavenývětšinou západních křesťanů
Druhkřesťanský
Datumstředa sedmý týden před Velikonoci
OslavyMše, Bohoslužba, Božská liturgie
Souvisí sMardi Gras, Masopust, Postní doba, Velikonoce

cikanek je s nama ve tříde a hrozně prcá kluky

Reference


Literatura

  • ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Popeleční středa, s. 102. 

Související články

Externí odkazy