Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 3 610 bajtů ,  před 3 lety
+ něco ke sportu
(+ něco o sportech, turismu, elektrárně)
(+ něco ke sportu)
{{Pracuje se||1. 7. 2017, 18:02 (CEST)}}{{Infobox - vodní plocha
| jezero = Vodní nádrž Lipno
| obrázek = Karte_des_Stausees_Lipno.png
| alt =
}}
'''Lipno''', '''Údolní nádrž Lipno''', '''Lipno I''' či '''lipenská přehrada''' je [[vodní dílo]] vybudované na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] v letech [[19501952]]–[[1959]]. S rozlohou 48,7 [[Kilometr čtvereční|km²]] jde o [[Seznam českých přehrad|největší]] [[přehradní nádrž]] a vůbec o největší [[vodní plocha|vodní plochu]] na území [[Česko|České republiky]] (díky čemuž bývá také občas označována za '''české''' či '''jihočeské moře'''). Délka vzdutí dosahuje 42 [[kilometr|km]]. Nejširší je nádrž u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]], kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k [[státní hranice|státním hranicím]] s [[Rakousko|Rakouskem]].
 
== Historie ==
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které zužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá [[Český zemský sněm|sněm království Českého]] a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky. K budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v roce 1920]],<ref name=":0" /> v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.
 
K budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v roce 1920]],<ref name=":0" /> v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.
 
=== Výstavba ===
Výstavba přehrady začala v roce 19501952 a trvala do roku 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šacht, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[Hektar|hektarů]] lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo při výstavbě 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopena byla také lidskálidské sídlaobce, aosady, další stavby. V říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodnycesty a prácedokonce sei začaly přesouvat do podzemíželeznice. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.
 
Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 km.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila vodní turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.
| příjmení =
| jméno =
| titul = Lipenská přehrada
| url = http://www.lipno-in.cz/products/lipenska-prehrada/
| vydavatel = lipno-in.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací [[Vodní nádrž Lipno II|přehrady Lipno II]] V říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.
 
V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Stala se tak v časovém sledu po [[Vodní nádrž Vrané|Vraném]], [[Vodní nádrž Štěchovice|Štěchovicích]] a [[Vodní nádrž Slapy|Slapy]] čtvrtým stupněm [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]]. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila vodní turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.
 
==== Kritika ====
| url = http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/139422
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Po více než 50 letech mezi roky 2012 až 2014 získala elektrárna obě nové turbíny.<ref>{{Citace periodika
}}</ref>
 
Po více než 50 letech mezi roky 2012 až 2014 získala elektrárna obě nové turbíny.<ref>{{Citace periodika
| titul = Elektrárna Lipno mění obě turbíny. Po 55 letech
| periodikum = Českobudějovický deník
| url = http://ceskobudejovicky.denik.cz/z-regionu/elektrarna-lipno-meni-obe-turbiny-po-55-letech-20141014.html
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Jedna vyšla na 220 milionů korun. Od roku 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýší její účinnost o přibližně 4 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Od roku 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýší její účinnost o přibližně 4 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oprava elektrárny Lipno zvýší její účinnost, bude stát 200 milionů korun
| periodikum = Budějcká Drbna
 
== Využití ==
Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[vodní sporty]] a sportovní [[rybolov]]. Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno. Dále jde o&nbsp;zásobárnu [[pitná voda|vody]] a zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]] (součástí přehrady je též [[vodní elektrárna Lipno|vodní elektrárna Lipno I]]).
 
=== Zadržování vody ===
 
=== Turismus ===
Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po revoluci[[Sametová revoluce|pádu komunistického režimu v roce 1989]] zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a hotelůkempů. V Lipně nad Vltavou je postavena například [[bobová dráha]], lanový park, na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolín]] je [[Stezka korunami stromů]].
 
=== Sport ===
Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro [[Slalom na divoké vodě|vodní slalom]], [[rafting]] a podobné sporty. V roce 1967 se zde konalo [[Mistrovství světa ve vodním slalomu]], v roce 2003 [[Mistrovství světa v raftingu]] (WRC). Od roku 2003 se [[Kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her|Česko pokoušelo stát]] pořadatelem pro [[letní olympijské hry 2016]] či [[Letní olympijské hry 2008|2020]]. Protože v Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.
 
* [[Mistrovství světa ve vodním slalomu]], [[Mistrovství světa ve vodním slalomu 1967|1967]]
Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála postavená podél pravého břehu, s délkou celkem 58,5 km spojuje [[Nová Pec|Novou Pec]], [[Horní Planá|Horní Planou]], [[Černá v Pošumaví|Černou v Pošumaví]], [[Frymburk]], Lipno nad Vltavou, [[Loučovice]] a [[Vyšší Brod]]. Podél pravého břehu vede cyklostezka nazvaná Jezerní, je dlouhá přibližně 50 km.
* [[Mistrovství světa v raftingu]] (WRC), 2003
 
Hladina lipenského jezera se také využívá k řadě sportů. Kromě koupání jsou zde provozávany [[kánoe]], [[jachting]], jízdy na [[Katamarán|katamaránech]], [[windsurfing]], [[Kitesurfing|kiteboarding]] či [[paddleboarding]]. K dispozici je například i aquapark v Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Bruslení a bruslařská dráha na Lipně
| url = http://www.lipno.cz/volny-cas/brusleni/
| vydavatel = lipno.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Kolem Lipna se také lyžuje, například na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolíně]].
 
Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] v [[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]] se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý [[Olympijský park Rio-Lipno]], podporovaný [[Český olympijský výbor|Českým olympijským výborem]]. Jeho centrum bylo přímo v [[Lipno nad Vltavou|Lipně nad Vltavou]], další části v sedmi obcích kolem Lipna.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympijský park na Lipně uspěl, na Šumavu se vrátí za dva roky v zimě
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://budejovice.idnes.cz/olympijsky-park-rio-lipno-dc2-/budejovice-zpravy.aspx?c=A160927_2275720_budejovice-zpravy_epkub
| datum vydání = 2016-09-29
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Návštěvníci si mohli vyzkoušet přibližně 30 olympijských sportů, fandit a využít další atrakce. Celkově ho navštívilo přes 400 000 lidí.<ref name=":6" /> Pod naměstím v Lipně nad Vltavou byl vykácen les vedoucí až k vodě, zde se nacházela velká část Olympijského parku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Les v Lipně nad Vltavou padl. Na jeho místě bude olympijský park
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://budejovice.idnes.cz/priprava-olympijskeho-parku-dio-/budejovice-zpravy.aspx?c=A160323_2234494_budejovice-zpravy_epkub
| datum vydání = 2016-03-24
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref>
 
== Doprava ==
[[Soubor:Lipno3.jpg|náhled|Přívoz [[Kyselov (okres Český Krumlov)|Kyselov]] – [[Dolní Vltavice]] přes Vodní nádrž Lipno, 2006]]
 
Nádrž Lipno přetíná 42 kilometry [[Šumava|šumavskou]] krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují [[Přívozy na Vltavě|přívozy]]. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, ''seřazeno od přehradyhráze''):
* [[Frymburk]] – [[Frýdava]]
* [[Hrdoňov]] – Svatý Tomáš (pouze pro cyklisty)
Většina Lipenské přehrady leží uvnitř [[Chráněná krajinná oblast Šumava|CHKO Šumava]].
 
Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 % dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také [[rašeliniště]]. Řeka protékala údolí řadou [[Meandr|meandrů]].<ref name=":5" />
 
{{Pahýl}}

Navigační menu