Prospekt Mira (stanice metra v Moskvě): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
m Přidáno Metro 2033
Řádek 18: Řádek 18:


Mezi lety [[1958]] a [[1971]] plnila tato část stanice funkci konečné pro [[Rižskaja (linka metra v Moskvě)|Rižskou linku]], jež po dokončení úseku pod centrem města, jižním směrem ze stanice Prospekt Mira, spojila s [[Kalužskaja (linka metra v Moskvě)|Kalužskou]] do dnešní Kalužsko-Rižské linky.
Mezi lety [[1958]] a [[1971]] plnila tato část stanice funkci konečné pro [[Rižskaja (linka metra v Moskvě)|Rižskou linku]], jež po dokončení úseku pod centrem města, jižním směrem ze stanice Prospekt Mira, spojila s [[Kalužskaja (linka metra v Moskvě)|Kalužskou]] do dnešní Kalužsko-Rižské linky.

== Prospekt Mira v kultuře ==
Ve stanici Prospekt Mira se odehrává část děje knihy [[Metro 2033 (kniha)|Metro 2033]] od [[Dmitrij Gluchovskij|Dmitrije Gluchovského]].


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 26. 3. 2017, 11:52

Nástupiště stanice na Kalužsko-Rižské lince
Stanice Prospekt Mira na Kolcevské lince se řadí k vrcholu stalinistického období v historii Moskevského metra


Prospekt Mira (rusky Проспект Мира), do češtiny přeložitelné jako Třída Míru) je stanice moskevského metra. Do roku 1966 nesla název Botaničeskij sad; takto je v dnešní době pojmenovaná jiná stanice moskevského metra.

Charakter stanice

Stanice Prospekt Mira je přestupní, podzemní, ražená stanice. Kříží se zde linky Kalužsko-Rižskaja a Kolcevaja. Každá z obou má vlastní nástupiště (obě jsou ražená trojlodní, pilířová, spojená přestupními chodbami).

Nástupiště na Kolcevské lince

Na Kolcevské lince byla stanice Prospekt Mira otevřena již roku 1952, jako součást druhého úseku této linky. Nachází se 40 m pod povrchem stejnojmenné ulice. Architektonické ztvárnění stanice odpovídá vrcholu tehdejší stalinistické architektury, na jednotlivých pilířích byly umístěny různé reliéfy s tématem sovětského zemědělství. Pro obklad stěn byl použit mramor (u stěn za nástupištěm uralský mramor), osvětlení zajišťují zavěšené lustry. Denně tuto část stanice využije 47 000 lidí.

Nástupiště na Kalužsko-Rižské lince

Tato část stanice je mladší, zprovozněna byla 1. května 1958. Umístěna je 50 m pod povrchem. Její ztvárnění je již méně velkorysé. Obklad tvoří mramor a dlažba (stěny za nástupištěm). Na severním konci střední lodě je umístěn výstup, vedený čtyřřamennými hlubinnými eskalátory do povrchového vestibulu, z jižního pak vychází přestupní chodba na nástupiště Kolcevské linky.

Mezi lety 1958 a 1971 plnila tato část stanice funkci konečné pro Rižskou linku, jež po dokončení úseku pod centrem města, jižním směrem ze stanice Prospekt Mira, spojila s Kalužskou do dnešní Kalužsko-Rižské linky.

Prospekt Mira v kultuře

Ve stanici Prospekt Mira se odehrává část děje knihy Metro 2033 od Dmitrije Gluchovského.

Externí odkazy

Část stanice na 5. lince

Část stanice na 6. lince

← směr Medvědkovo Metro v MoskvěKalužsko-Rižskaja směr Novojaseněvskaja
Rižskaja Prospekt Mira Sucharjevskaja
MedvědkovoBabuškinskajaSviblovoBotaničeskij sad VDNCh AleksejevskajaRižskaja Prospekt Mira SucharjevskajaTurgeněvskaja Kitaj-gorod Treťjakovskaja Okťabrskaja Šabolovskaja Leninskij prospekt Akademičeskaja ProfsojuznajaNovyje ČerjomuškiKalužskaja BěljajevoKoňkovoŤoplyj StanJaseněvoNovojaseněvskaja
Metro v MoskvěKolcevaja
Komsomolskaja Prospekt Mira Novoslobodskaja

Park Kultury Okťabrskaja Dobryninskaja Pavěleckaja Taganskaja Kurskaja Komsomolskaja Prospekt Mira Suvorovskaja Novoslobodskaja Bělorusskaja Krasnopresněnskaja Kijevskaja

Kurzívou jsou vyznačeny zatím nedokončené stanice