Jan Škoda: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Aristarch (diskuse | příspěvky)
8 126 editací
±linky;dopl.údajů a odkazů;typo
Řádek 6: Řádek 6:
}}
}}
{{požadavek na portrét}}
{{požadavek na portrét}}
'''Jan Škoda''' ([[2. květen|2. května]] [[1896]], [[Praha]] – [[17. listopad|17. listopadu]] [[1981]], Praha) byl [[Češi|český]] [[divadlo|divadelní]] [[režie|režisér]] a [[herec]].
'''Jan Škoda''' ([[2. květen|2. května]] [[1896]], [[Praha]] – [[17. listopad|17. listopadu]] [[1981]], Praha) byl český divadelní režisér, ředitel, dramaturg a herec.


== Život ==
== Život ==
=== Studium ===
=== Studium ===
Po maturitě v roce [[1914]] na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na [[Konzervatoř]]i v Praze ([[1920]]–[[1923]]).
Po maturitě v roce [[1914]] na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na [[Pražská konzervatoř|konzervatoři]] v Praze ([[1920]]–[[1923]]).<ref name="nd">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Archiv Národního divadla | titul = Jan Škoda | url = http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=3747}}</ref>

Na [[Konzervatoř]]i byl žákem profesora [[Jaroslav Hurt|Jaroslava Hurta]]. Ve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J.&nbsp;Hurta hrál v holešovické [[Legie malých|Legii malých]] v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např.&nbsp;[[Jiřina Šejbalová]], [[František Salzer]], [[Jiří Frejka]], [[Erik Adolf Saudek|Erik A.Saudek]], [[Bohuš Záhorský]], [[František Muzika]], [[František Zelenka]], [[Jaroslav Ježek]], [[Saša Machov]] a další<ref> [[Ladislav Boháč]]: ''Tisíc a jeden život'', Odeon, Praha, [[1981]], str.&nbsp;31, 86</ref>.
Na konzervatoři byl žákem profesora [[Jaroslav Hurt|Jaroslava Hurta]], ve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J.&nbsp;Hurta hrál v holešovické [[Legie malých|Legii malých]] v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např.&nbsp;[[Jiřina Šejbalová]], [[František Salzer]], [[Jiří Frejka]], [[Erik Adolf Saudek|Erik A.Saudek]], [[Bohuš Záhorský]], [[František Muzika]], [[František Zelenka]], [[Jaroslav Ježek]], [[Saša Machov]] a další.<ref>[[Ladislav Boháč]]: ''Tisíc a jeden život'', Odeon, Praha, [[1981]], str.&nbsp;31, 86.</ref>


Jako student Konzervatoře se stal v roce [[1921]] elévem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] a vystupoval zde v menších rolích až do roku [[1924]].
Jako student konzervatoře se stal v roce [[1921]] elévem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] a vystupoval zde v menších rolích až do roku [[1924]].<ref name="nd" />


=== Režisér a ředitel ===
=== Režisér a ředitel ===
Následně působil jako [[režisér]] v divadle v [[Košice|Košicích]] ([[1924]]–[[1926]]), ve Východočeském divadle (šéf činohry [[1926]]–[[1928]]), v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] ([[1928]]/[[1929]]) a od roku [[1929]] do roku [[1937]] jako šéf činohry ve Státním divadle v [[Ostrava|Ostravě]] (s výjimkou sezóny [[1931]]/[[1932]] strávené ve Slovenském národním divadle v [[Bratislava|Bratislavě]]).
Následně působil jako režisér v divadle v [[Košice|Košicích]] ([[1924]]–[[1926]]),<ref name="nd" /> ve Východočeském divadle (režisér, šéf činohry [[1926]]–[[1928]]), v [[Jihočeské divadlo|Českých Budějovicích]] ([[1928]]/[[1929]])<ref name="tom">[[Josef Tomeš]]: ''Český biografický slovník XX. století III'', s. 272</ref> a od roku [[1930]] do roku [[1937]] jako šéf činohry a režisér v ostravském [[Národní divadlo moravskoslezské|Národním divadle moravskoslezském]]<ref name="enc">''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2'', s. 400.</ref> (s výjimkou sezóny [[1931]]/[[1932]] strávené ve [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] v [[Bratislava|Bratislavě]], kde zastával pozici šéfa české činohry).<ref>Kolektiv autorů: ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů''. Praha : Divadelní ústav, 2000, s. 443.</ref>


V letech [[1938]]/[[1939]] byl šéfem činohry Státního divadla v [[Brno|Brně]] a od konce roku [[1939]] se vrátil do Státního divadla v [[Ostrava|Ostravě]] jako šéf činohry, v roce [[1940]] se stal ředitelem.
V letech [[1937]]–[[1939]] byl šéfem činohry a režisérem [[Národní divadlo Brno|Zemského divadla]] v [[Brno|Brně]]<ref>Kolektiv autorů: ''Postavy brněnského jeviště I''. Brno, 1984, s. 341.</ref> a od konce roku [[1939]] se vrátil do [[Národní divadlo moravskoslezské|NDM]] v Ostravě jako šéf činohry a režisér,<ref name="enc" /> v letech [[1940]]–[[1942]] byl jeho ředitelem.<ref>Kolektiv autorů: ''Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999''. Ostrava, 1999, s. 145</ref>


Za okupace byl v roce [[1942]] zatčen<ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490</ref>, avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele.
Za okupace byl v roce 1942 zatčen,<ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490</ref> avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele.


Od roku [[1943]] pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]]. V květnu [[1945]] založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky<ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;36, ISBN 978-80-200-1502-0</ref> Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě.
Od roku [[1943]] pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]].<ref name="nd" /> V květnu [[1945]] založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky<ref>[[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;36, ISBN 978-80-200-1502-0.</ref> Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě.


Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezóně [[1945]]/[[1946]] jeho formální součástí. V září [[1945]] přestěhoval své divadlo do bývalého Švandova divadla a nové divadlo působilo pod jménem "Realistické divadlo"<ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;33–34, 36–37, ISBN 978-80-200-1502-0 </ref>. Do souboru byli angažováni například [[Jiří Dohnal]], [[Bohuš Záhorský]] a [[Jiřina Petrovická]]. [[Dramaturg]]em divadla se stal [[Erik Adolf Saudek|E.&nbsp;A.&nbsp;Saudek]], známý překladatel děl [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeara]].
Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezóně [[1945]]/[[1946]] jeho formální součástí. V září [[1945]] přestěhoval své divadlo do bývalého Švandova divadla a nové divadlo působilo pod jménem "[[Švandovo divadlo na Smíchově|Realistické divadlo]]".<ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;33–34, 36–37, ISBN 978-80-200-1502-0 </ref> Do souboru byli angažováni například [[Jiří Dohnal]], [[Bohuš Záhorský]] a [[Jiřina Petrovická]]. [[Dramaturg]]em divadla se stal [[Erik Adolf Saudek|E.&nbsp;A.&nbsp;Saudek]], známý překladatel děl [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeara]].


V letech [[1950]]–[[1951]] byl režisérem činohry v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. V Národním divadle spolupracoval výhradně s divadelním scénografem [[František Tröster|Františkem Tröstrem]], kterého často zval i později ke spolupráci na svých inscenacích do Vinohradského divadla.
V letech [[1950]]–[[1951]] byl režisérem činohry v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]].<ref name="tom" /> V Národním divadle spolupracoval výhradně s divadelním scénografem [[František Tröster|Františkem Tröstrem]],<ref name="nd" /> kterého často zval i později ke spolupráci na svých inscenacích do Vinohradského divadla.


Od roku [[1951]] působil jako umělecký šéf a režisér v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], resp.&nbsp;ve zde působícím Divadle čs.armády (od sezóny [[1955]]/[[1956]] jako Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády) a to až do roku [[1960]].
Od roku [[1951]] působil jako umělecký šéf a režisér v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], resp.&nbsp;ve zde působícím Divadle čs.armády (od sezóny [[1955]]/[[1956]] jako Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády) a to až do do svého odchodu na odpočinek ([[1960]]).<ref name="nd" />


=== Nejen divadlo ===
=== Nejen divadlo ===
Ještě před druhou světovou válkou se stal členem [[Komunistická strana Československa|KSČ]]<ref> Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;83, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>.
Ještě před druhou světovou válkou se stal členem [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref> Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;83, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>
Byl manželem herečky Soni Neumannové, švagrem herce ND Stanislava Neumanna, zetěm básníka S.&nbsp;K.&nbsp;Neumanna.
Byl manželem herečky Soni Neumannové, švagrem herce ND [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislava Neumanna]], zetěm básníka [[Stanislav Kostka Neumann|S.&nbsp;K.&nbsp;Neumanna]].


== Citát ==
== Citát ==
{{Citát|Velkou událostí začátku padesátých let byla inscenace Othella v režii Jana Škody a ve výpravě Františka Tröstra.|[[Vlasta Fabianová]] <ref>[[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;223, ISBN 80-207-0419-1 </ref>}}
{{Citát|Velkou událostí začátku padesátých let byla inscenace Othella v režii Jana Škody a ve výpravě Františka Tröstra.|[[Vlasta Fabianová]]<ref>[[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;223, ISBN 80-207-0419-1 </ref>}}

== Ocenění ==
== Ocenění ==
* [[1948]], [[1951]] Státní cena
* [[1948]], [[1951]] Státní cena
* [[1949]] Řád 25.&nbsp;února 1948
* [[1949]] [[Řád 25. února|Řád 25.&nbsp;února 1948]]
* [[1954]] titul [[národní umělec]]
* [[1954]] titul [[národní umělec]]
* [[1961]] [[Řád republiky]]
* [[1961]] [[Řád republiky]]


== Vybrané divadelní režie ==
== Vybrané divadelní režie ==
* [[1932]] [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goethe]]: ''Faust'', [[Národní divadlo moravskoslezské]]
* [[1935]] [[Karel Čapek|K. Čapek]]: ''Loupežník'', Národní divadlo moravskoslezské
* [[1936]] [[Maxim Gorkij|M. Gorkij]]: ''Jegor Bulyčov a ti druzí'', Národní divadlo moravskoslezské
* [[1937]] Ferdinand Bruckner: ''Napoleon I.'', [[Národní divadlo Brno|Zemské divadlo v Brně]]
* [[1938]] K. Čapek: ''Matka'', Zemské divadlo v Brně
* [[1939]] [[Edmond Rostand|E. Rostand]]: ''Cyrano z Bergeracu'', Zemské divadlo v Brně
* [[1940]] [[Eugene O'Neill|E. O'Neill]]: ''Toužení pod jilmy'', Národní divadlo moravskoslezské
* [[1944]] E.&nbsp;Hardt: ''Blázen Tantris'', Vinohradské divadlo – na scéně Divadla J.&nbsp;K.&nbsp;Tyla (pohostinská režie Jana Škody)
* [[1944]] E.&nbsp;Hardt: ''Blázen Tantris'', Vinohradské divadlo – na scéně Divadla J.&nbsp;K.&nbsp;Tyla (pohostinská režie Jana Škody)
* [[1945]] A.&nbsp;N.&nbsp;Ostrovskij: ''I chytrák se spálí'', [[Realistické divadlo]]
* [[1945]] [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij|A.&nbsp;N.&nbsp;Ostrovskij]]: ''I chytrák se spálí'', [[Švandovo divadlo na Smíchově|Realistické divadlo]]
* 1945 F.&nbsp;V.&nbsp;Jeřábek: ''Služebník svého pána'', Realistické divadlo
* 1945 F.&nbsp;V.&nbsp;Jeřábek: ''Služebník svého pána'', Realistické divadlo
* 1945 L.&nbsp;Holberg: ''Bez bázně a hany'', Realistické divadlo
* 1945 L.&nbsp;Holberg: ''Bez bázně a hany'', Realistické divadlo
* 1945 [[Moliere]]: ''Don Juan'', Realistické divadlo
* 1945 [[Molière]]: ''Don Juan'', Realistické divadlo
* [[1946]] [[Jiří Mahen]]: ''Mezi dvěma bouřkami'', Realistické divadlo
* [[1946]] [[Jiří Mahen|J. Mahen]]: ''Mezi dvěma bouřkami'', Realistické divadlo
* 1946 W.&nbsp;Shakespeare: ''Veselé paničky windsdorské'', Realistické divadlo
* 1946 [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeare]]: ''Veselé paničky windsdorské'', Realistické divadlo
* 1946 [[Henrik Ibsen]]: ''Opory společnosti'', Realistické divadlo
* 1946 [[Henrik Ibsen|H. Ibsen]]: ''Opory společnosti'', Realistické divadlo
* 1946 [[William Shakespeare|W.Shakespeare]]: ''[[Večer tříkrálový]]'', Realistické divadlo
* 1946 W. Shakespeare: ''[[Večer tříkrálový]]'', Realistické divadlo
* [[1947]] Sean O'Casey: ''Juno a páv'', Realistické divadlo
* [[1947]] Sean O'Casey: ''Juno a páv'', Realistické divadlo
* 1947 [[Moliere]]: ''Škola manželů'', Realistické divadlo
* 1947 Molière: ''Škola manželů'', Realistické divadlo
* 1947 P.Merimée: ''Kočár nejsvětější svátosti'', Realistické divadlo
* 1947 [[Prosper Mérimée|P. Mérimée]]: ''Kočár nejsvětější svátosti'', Realistické divadlo
* 1947 [[George Bernard Shaw|G.&nbsp;B.&nbsp;Shaw]]: ''Muž budoucnosti'', Realistické divadlo
* 1947 [[George Bernard Shaw|G.&nbsp;B.&nbsp;Shaw]]: ''Muž budoucnosti'', Realistické divadlo
* [[1948]] [[Arthur Miller]]: ''Všichni moji synové'', Realistické divadlo
* [[1948]] [[Arthur Miller|A. Miller]]: ''Všichni moji synové'', Realistické divadlo
* [[1949]] P.&nbsp;A.&nbsp;Pavlenko: ''Štěstí'', Realistické divadlo
* [[1949]] P.&nbsp;A.&nbsp;Pavlenko: ''Štěstí'', Realistické divadlo
* [[1950]] [[Alois Jirásek|A.Jirásek]]/Vostřák: ''Filosofská historie'' (balet), Divadlo v [[Plzeň|Plzni]]
* [[1950]] [[Alois Jirásek|A. Jirásek]]/Vostřák: ''Filosofská historie'' (balet), [[Divadlo Josefa Kajetána Tyla|Divadlo J. K. Tyla Plzeň]]
* 1950 A.&nbsp;P.&nbsp;Štejn: ''Čestný soud'', [[Tylovo divadlo]], 50 repríz
* 1950 A.&nbsp;P.&nbsp;Štejn: ''Čestný soud'', [[Tylovo divadlo]], 50 repríz
* 1950 A.&nbsp;N.&nbsp;Ostrovskij: ''Výnosné místo'', Tylovo divadlo, 79 repríz
* 1950 A.&nbsp;N.&nbsp;Ostrovskij: ''Výnosné místo'', Tylovo divadlo, 79 repríz
* [[1951]] J.&nbsp;A.&nbsp;Burjakovskij: ''[[Lidé, bděte!]]'', [[Národní divadlo]] (ND), 100 repríz
* [[1951]] J.&nbsp;A.&nbsp;Burjakovskij: ''Lidé, bděte!'', [[Národní divadlo]] (ND), 100 repríz
* 1951 [[William Shakespeare|W.Shakespeare]]: ''[[Othello (drama)|Othello]]'', Tylovo divadlo, 80 repríz
* 1951 W. Shakespeare: ''Othello'', Tylovo divadlo, 80 repríz
* [[1952]] S.&nbsp;Vurgun: ''Východ slunce'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1952]] S.&nbsp;Vurgun: ''Východ slunce'', [[Divadlo na Vinohradech|Divadlo čs.&nbsp;armády]]
* 1952 [[Alois Jirásek]]: ''Jan Roháč'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* 1952 A. Jirásek: ''Jan Roháč'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* 1952 [[Alois Jirásek]]: ''[[Jan Žižka]]'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* 1952 A. Jirásek: ''Jan Žižka'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1953]] W.Shakespeare: ''[[Mnoho povyku pro nic]]'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1953]] W. Shakespeare: ''Mnoho povyku pro nic'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1954]] [[Nazim Hikmet]]: ''Legenda o lásce'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1954]] [[Nâzım Hikmet]]: ''Legenda o lásce'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1955]] J.&nbsp;Procházka: ''Ohně na horách'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1955]] Jiří Procházka: ''Ohně na horách'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* 1955 [[Friedrich Schiller]]: ''Don Carlos'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* 1955 [[Friedrich Schiller]]: ''Don Carlos'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* 1955 Milan Jariš: ''Inteligenti'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* 1955 Milan Jariš: ''Inteligenti'', [[Divadlo na Vinohradech|Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády]]
* [[1956]] K.&nbsp;Korcelli: ''Dům na Tvrdé'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1956]] K.&nbsp;Korcelli: ''Dům na Tvrdé'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* 1956 [[Maxim Gorkij|M.&nbsp;Gorkij]]: ''Barbaři'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* 1956 M.&nbsp;Gorkij: ''Barbaři'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1958]] L.&nbsp;I.&nbsp;Slavin: ''Intervence'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1958]] L.&nbsp;I.&nbsp;Slavin: ''Intervence'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* 1958 Arnošt Dvořák: ''Král Václav IV'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* 1958 Arnošt Dvořák: ''Král Václav IV'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1959]] [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeare]]: ''Koriolanus'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1959]] W.&nbsp;Shakespeare: ''Koriolanus'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1960]] [[Ilja Prachař]]: ''Svět, kde se nežebrá'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády
* [[1960]] [[Ilja Prachař]]: ''Svět, kde se nežebrá'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády


== Vybrané divadelní role ==
== Vybrané divadelní role ==
* [[1923]] [[Alois Jirásek|A.Jirásek]]: ''Jan Hus'', Stašek, Smolař, [[Národní divadlo]], režie [[Karel Želenský]]
* [[1923]] [[Alois Jirásek|A. Jirásek]]: ''Jan Hus'', Stašek, Smolař, [[Národní divadlo]], režie [[Karel Želenský]]
* 1923 V.&nbsp;Sardou: ''Cyprienna'', První detektiv, [[Stavovské divadlo]], režie Miloš Nový
* 1923 V.&nbsp;Sardou: ''Cyprienna'', První detektiv, [[Stavovské divadlo]], režie Miloš Nový
* 1923 [[Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang Goethe]]: ''Faust'', Pátý tovaryš, ND, režie [[Vojta Novák]]
* 1923 [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goethe]]: ''Faust'', Pátý tovaryš, ND, režie [[Vojta Novák]]
* 1923 B.&nbsp;Björson: ''Král'', Maskovaný pán, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
* 1923 B.&nbsp;Björson: ''Král'', Maskovaný pán, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
* 1923 [[Moliere]]: ''Misantrop'', Posel maršálského úřadu Francie, ND, režie [[Karel Dostal]]
* 1923 [[Molière]]: ''Misantrop'', Posel maršálského úřadu Francie, ND, režie [[Karel Dostal]]
* [[1924]] D.&nbsp;N.&nbsp;Fonvizin: ''Mazánek'', Lokaj, [[Národní divadlo]], režie [[Václav Vydra (1876)|Václav Vydra st.]]
* [[1924]] D.&nbsp;N.&nbsp;Fonvizin: ''Mazánek'', Lokaj, Národní divadlo, režie [[Václav Vydra (1876)|Václav Vydra st.]]
* 1924 [[Alois Jirásek|A.&nbsp;Jirásek]]: ''Jan Žižka'', Hartneid z Lichtenštejna, ND, režie Vojta Novák
* 1924 A.&nbsp;Jirásek: ''Jan Žižka'', Hartneid z Lichtenštejna, ND, režie Vojta Novák
* 1924 L.&nbsp;N.&nbsp;Andrejev: ''Rozum'', Třetí lékař, ND, režie [[Jaroslav Hurt]]
* 1924 L.&nbsp;N.&nbsp;Andrejev: ''Rozum'', Třetí lékař, ND, režie [[Jaroslav Hurt]]


Řádek 100: Řádek 106:
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Hraje [[František Smolík]],'' Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;329
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Hraje [[František Smolík]],'' Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;329
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S.&nbsp;30, 51, 115, 117, 137, 188, 194, 227, 325, 337–340, 350, 364, 443, 505, 527, 528, 533, 534.
* [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1
* [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1
* Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str.&nbsp;144
* Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str.&nbsp;144
* Kolektiv autorů: ''Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999''. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S.&nbsp;37–38, 145, 146.
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;82, 176, 181, 245, 262, 265–6, 382, 385, 395–6, 399, 402, 486–8, 492–3, 515–6, 518, 521, 537, 553, 588, 597–8, 612, 620, 626–7, 635, 652, 660, 661, 665
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;82, 176, 181, 245, 262, 265–6, 382, 385, 395–6, 399, 402, 486–8, 492–3, 515–6, 518, 521, 537, 553, 588, 597–8, 612, 620, 626–7, 635, 652, 660, 661, 665
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490
* [[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;258, 261, 263, 279, 280, 282
* [[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;258, 261, 263, 279, 280, 282
* ''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy''. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S.&nbsp;400.
* [[Ladislav Pešek]]: ''Tvář bez masky'', Odeon, Praha, [[1977]], str.&nbsp;223
* [[Ladislav Pešek]]: ''Tvář bez masky'', Odeon, Praha, [[1977]], str.&nbsp;223
* ''Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba''. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S.&nbsp;341–345.
* [[Jaroslav Průcha]]: ''Má cesta k divadlu'', [[1975]], vyd.&nbsp;Divadelní ústav, Praha, str.&nbsp;166, 261
* [[Jaroslav Průcha]]: ''Má cesta k divadlu'', [[1975]], vyd.&nbsp;Divadelní ústav, Praha, str.&nbsp;166, 261
* Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;68, 83, 85–7, 89, 91, 95, 103, 107, 115, 180–3, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
* Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;68, 83, 85–7, 89, 91, 95, 103, 107, 115, 180–3, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 587 | isbn = 80-7185-247-3 | strany = 272}}
* Alena Urbanová: ''[[Vítězslav Vejražka]],'' Orbis, Praha, [[1963]], str.&nbsp;48, 70, 96–8, 100
* Alena Urbanová: ''[[Vítězslav Vejražka]],'' Orbis, Praha, [[1963]], str.&nbsp;48, 70, 96–8, 100
* Marie Valtrová: ''Kronika rodu [[Rudolf Hrušínský|Hrušínských]],'' Odeon, Praha, [[1994]], str.&nbsp;182, ISBN 80-207-0485-X
* Marie Valtrová: ''Kronika rodu [[Rudolf Hrušínský|Hrušínských]],'' Odeon, Praha, [[1994]], str.&nbsp;182, ISBN 80-207-0485-X
Řádek 113: Řádek 124:
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;90, 157, 210–212, 214–5, 219, 221–5, 239, 302–3, ISBN 80-85625-19-9
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;90, 157, 210–212, 214–5, 219, 221–5, 239, 302–3, ISBN 80-85625-19-9
* Jiří Žák a kol.: ''Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;134, 136, 158–9, 189, ISBN 978-80-239-9603-6
* Jiří Žák a kol.: ''Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;134, 136, 158–9, 189, ISBN 978-80-239-9603-6

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01130310}}
* {{NK ČR|jk01130310}}
* [http://vufind.lib.cas.cz/Search/Results?lookfor=Jan+%C5%A0koda+1896-1981&type=AllFields&submit=Hledat Jan Škoda v souborném katalogu Akademie věd ČR]
* {{ND osoba|3747}}
* {{ND osoba|3747}}
* {{NDB osoba|7357}}
* {{Fdb osoba|61673}}
* {{Fdb osoba|61673}}
* {{Kinobox osoba|61673}}


{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Kultura}}
{{DEFAULTSORT:Škoda, Jan}}
{{DEFAULTSORT:Škoda, Jan}}

[[Kategorie:Čeští režiséři]]
[[Kategorie:Čeští divadelní režiséři]]
[[Kategorie:Čeští divadelní režiséři]]
[[Kategorie:Režiséři Národního divadla]]
[[Kategorie:Režiséři Národního divadla]]
[[Kategorie:Režiséři Národního divadla Brno]]
[[Kategorie:Režiséři Národního divadla moravskoslezského]]
[[Kategorie:Režiséři Divadla na Vinohradech]]
[[Kategorie:Režiséři Divadla na Vinohradech]]
[[Kategorie:Čeští divadelní ředitelé]]
[[Kategorie:Ředitelé Národního divadla moravskoslezského]]
[[Kategorie:Čeští dramaturgové]]
[[Kategorie:Čeští herci]]
[[Kategorie:Čeští divadelní herci]]
[[Kategorie:Herci Národního divadla]]
[[Kategorie:Českoslovenští národní umělci]]
[[Kategorie:Českoslovenští národní umělci]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu 25. února]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu republiky]]
[[Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře]]
[[Kategorie:Osobnosti z Ostravy]]
[[Kategorie:Osobnosti z Prahy]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Narození 2. května]]
[[Kategorie:Narození 1896]]
[[Kategorie:Narození 1896]]
[[Kategorie:Úmrtí 17. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 3. 9. 2014, 14:34

O českém politikovi a poslanci ČNR za ČSS pojednává článek Jan Škoda (politik).

Příbuzenstvo
manželka Soňa Neumannová
tchán Stanislav Kostka Neumann
švagr Stanislav Neumann

Jan Škoda (2. května 1896, Praha – 17. listopadu 1981, Praha) byl český divadelní režisér, ředitel, dramaturg a herec.

Život

Studium

Po maturitě v roce 1914 na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na konzervatoři v Praze (1920–1923).[1]

Na konzervatoři byl žákem profesora Jaroslava Hurta, ve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J. Hurta hrál v holešovické Legii malých v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např. Jiřina Šejbalová, František Salzer, Jiří Frejka, Erik A.Saudek, Bohuš Záhorský, František Muzika, František Zelenka, Jaroslav Ježek, Saša Machov a další.[2]

Jako student konzervatoře se stal v roce 1921 elévem činohry Národního divadla a vystupoval zde v menších rolích až do roku 1924.[1]

Režisér a ředitel

Následně působil jako režisér v divadle v Košicích (1924–1926),[1] ve Východočeském divadle (režisér, šéf činohry 1926–1928), v Českých Budějovicích (1928/1929)[3] a od roku 1930 do roku 1937 jako šéf činohry a režisér v ostravském Národním divadle moravskoslezském[4] (s výjimkou sezóny 1931/1932 strávené ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, kde zastával pozici šéfa české činohry).[5]

V letech 1937–1939 byl šéfem činohry a režisérem Zemského divadla v Brně[6] a od konce roku 1939 se vrátil do NDM v Ostravě jako šéf činohry a režisér,[4] v letech 1940–1942 byl jeho ředitelem.[7]

Za okupace byl v roce 1942 zatčen,[8] avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele.

Od roku 1943 pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle Uranie.[1] V květnu 1945 založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky[9] Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě.

Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezóně 1945/1946 jeho formální součástí. V září 1945 přestěhoval své divadlo do bývalého Švandova divadla a nové divadlo působilo pod jménem "Realistické divadlo".[10] Do souboru byli angažováni například Jiří Dohnal, Bohuš Záhorský a Jiřina Petrovická. Dramaturgem divadla se stal E. A. Saudek, známý překladatel děl W. Shakespeara.

V letech 1950–1951 byl režisérem činohry v Národním divadle v Praze.[3] V Národním divadle spolupracoval výhradně s divadelním scénografem Františkem Tröstrem,[1] kterého často zval i později ke spolupráci na svých inscenacích do Vinohradského divadla.

Od roku 1951 působil jako umělecký šéf a režisér v Divadle na Vinohradech, resp. ve zde působícím Divadle čs.armády (od sezóny 1955/1956 jako Ústřední divadlo čs. armády) a to až do do svého odchodu na odpočinek (1960).[1]

Nejen divadlo

Ještě před druhou světovou válkou se stal členem KSČ.[11]

Byl manželem herečky Soni Neumannové, švagrem herce ND Stanislava Neumanna, zetěm básníka S. K. Neumanna.

Citát

„ Velkou událostí začátku padesátých let byla inscenace Othella v režii Jana Škody a ve výpravě Františka Tröstra. “
— Vlasta Fabianová[12]

Ocenění

Vybrané divadelní režie

  • 1932 J. W. Goethe: Faust, Národní divadlo moravskoslezské
  • 1935 K. Čapek: Loupežník, Národní divadlo moravskoslezské
  • 1936 M. Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí, Národní divadlo moravskoslezské
  • 1937 Ferdinand Bruckner: Napoleon I., Zemské divadlo v Brně
  • 1938 K. Čapek: Matka, Zemské divadlo v Brně
  • 1939 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Zemské divadlo v Brně
  • 1940 E. O'Neill: Toužení pod jilmy, Národní divadlo moravskoslezské
  • 1944 E. Hardt: Blázen Tantris, Vinohradské divadlo – na scéně Divadla J. K. Tyla (pohostinská režie Jana Škody)
  • 1945 A. N. Ostrovskij: I chytrák se spálí, Realistické divadlo
  • 1945 F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, Realistické divadlo
  • 1945 L. Holberg: Bez bázně a hany, Realistické divadlo
  • 1945 Molière: Don Juan, Realistické divadlo
  • 1946 J. Mahen: Mezi dvěma bouřkami, Realistické divadlo
  • 1946 W. Shakespeare: Veselé paničky windsdorské, Realistické divadlo
  • 1946 H. Ibsen: Opory společnosti, Realistické divadlo
  • 1946 W. Shakespeare: Večer tříkrálový, Realistické divadlo
  • 1947 Sean O'Casey: Juno a páv, Realistické divadlo
  • 1947 Molière: Škola manželů, Realistické divadlo
  • 1947 P. Mérimée: Kočár nejsvětější svátosti, Realistické divadlo
  • 1947 G. B. Shaw: Muž budoucnosti, Realistické divadlo
  • 1948 A. Miller: Všichni moji synové, Realistické divadlo
  • 1949 P. A. Pavlenko: Štěstí, Realistické divadlo
  • 1950 A. Jirásek/Vostřák: Filosofská historie (balet), Divadlo J. K. Tyla Plzeň
  • 1950 A. P. Štejn: Čestný soud, Tylovo divadlo, 50 repríz
  • 1950 A. N. Ostrovskij: Výnosné místo, Tylovo divadlo, 79 repríz
  • 1951 J. A. Burjakovskij: Lidé, bděte!, Národní divadlo (ND), 100 repríz
  • 1951 W. Shakespeare: Othello, Tylovo divadlo, 80 repríz
  • 1952 S. Vurgun: Východ slunce, Divadlo čs. armády
  • 1952 A. Jirásek: Jan Roháč, Divadlo čs. armády
  • 1952 A. Jirásek: Jan Žižka, Divadlo čs. armády
  • 1953 W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Divadlo čs. armády
  • 1954 Nâzım Hikmet: Legenda o lásce, Divadlo čs. armády
  • 1955 Jiří Procházka: Ohně na horách, Divadlo čs. armády
  • 1955 Friedrich Schiller: Don Carlos, Divadlo čs. armády
  • 1955 Milan Jariš: Inteligenti, Ústřední divadlo čs. armády
  • 1956 K. Korcelli: Dům na Tvrdé, Ústřední divadlo čs. armády
  • 1956 M. Gorkij: Barbaři, Ústřední divadlo čs. armády
  • 1958 L. I. Slavin: Intervence, Ústřední divadlo čs. armády
  • 1958 Arnošt Dvořák: Král Václav IV, Ústřední divadlo čs. armády
  • 1959 W. Shakespeare: Koriolanus, Ústřední divadlo čs. armády
  • 1960 Ilja Prachař: Svět, kde se nežebrá, Ústřední divadlo čs. armády

Vybrané divadelní role

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Jan Škoda [online]. Archiv Národního divadla. Dostupné online. 
  2. ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31, 86.
  3. ↑ a b Josef Tomeš: Český biografický slovník XX. století III, s. 272
  4. ↑ a b Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2, s. 400.
  5. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000, s. 443.
  6. ↑ Kolektiv autorů: Postavy brněnského jeviště I. Brno, 1984, s. 341.
  7. ↑ Kolektiv autorů: Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava, 1999, s. 145
  8. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 490
  9. ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, ISBN 978-80-200-1502-0.
  10. ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 33–34, 36–37, ISBN 978-80-200-1502-0
  11. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 83, ISBN 978-80-239-9604-3
  12. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 223, ISBN 80-207-0419-1

Literatura

  • Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 33, 50, 51, 105–6
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31, 86, 103, 213–4
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 329
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 30, 51, 115, 117, 137, 188, 194, 227, 325, 337–340, 350, 364, 443, 505, 527, 528, 533, 534.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 144
  • Kolektiv autorů: Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 37–38, 145, 146.
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 82, 176, 181, 245, 262, 265–6, 382, 385, 395–6, 399, 402, 486–8, 492–3, 515–6, 518, 521, 537, 553, 588, 597–8, 612, 620, 626–7, 635, 652, 660, 661, 665
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 490
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 258, 261, 263, 279, 280, 282
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 400.
  • Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 223
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 341–345.
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, 1975, vyd. Divadelní ústav, Praha, str. 166, 261
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 68, 83, 85–7, 89, 91, 95, 103, 107, 115, 180–3, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 272. 
  • Alena Urbanová: Vítězslav Vejražka, Orbis, Praha, 1963, str. 48, 70, 96–8, 100
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 182, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 9, 51, 75, 81–2, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 90, 157, 210–212, 214–5, 219, 221–5, 239, 302–3, ISBN 80-85625-19-9
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 134, 136, 158–9, 189, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Škoda&oldid=11810496“