Jakutština: Porovnání verzí
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
}} |
}} |
||
[[Soubor:SakhaDolganWorld.jpg|náhled|vpravo|Rozšíření jakutštiny (tmavší modrá)]] |
[[Soubor:SakhaDolganWorld.jpg|náhled|vpravo|Rozšíření jakutštiny (tmavší modrá)]] |
||
'''Jakutština''' (také '''sacha''', jakutsky Саха тыла, ''Sacha tyla'') je turkický jazyk, |
'''Jakutština''' (také '''sacha''', '''sašština''', jakutsky Саха тыла, ''Sacha tyla'') je [[Turkické jazyky|turkický jazyk]], ktejímž hovoří sibiřské etnikum [[Jakuti|Jakutů]] (neboli Sachů, jak si sami říkají). Je úředním jazykem (spolu s [[Ruština|ruštinou]]) v sibiřské republice [[Sacha]]. Jakutština patří spolu s blízce příbuznou [[Dolganština|dolganštinou]] mezi severní jazyky sibiřské větve turkických jazyků, má nicméně značnou část slovní zásoby mongolského, tunguzského, jukagirského nebo neidentifikovaného původu. Nedentifikovaná slova byla zřejmě v minulosti [[přejímání slov|přejata]] z [[Paleosibiřské jazyky|paleosibiřských jazyků]] a přizpůsobena jakuttské výslovnosti.<ref>Харитонов Л. Н. Самоучитель якутского языка. Якутск, 1987, с. 4 a dále.</ref> |
||
== Písmo a fonetika == |
|||
Jakutská tradiční společnost před příchodem Rusů neznala písmo. Od konce 19. stol. je jakutština zapisována [[Cyrilice|cyrilicí]], která byla obohacena o pět speciálních znaků [[Ҕ]]ҕ, (výslovnost mezi g a ch), [[Ҥ]]ҥ, (ŋ nebo ng) [[Ө]]ө, (ö) [[Һ]]һ, [[Ү]]ү (ü) a dvě kombinace Дь дь (znělá palatála, výclovnost mezi ď a dž), Нь нь (jako české ň). Ve 20. letech 20. stol. byla jakutština krátce zapisována latinkou. Jakutština rozlišuje dlouhé a krátké vokály, délka se značí zdvojením vokálu, dále má diftongy, které jsou vždy dlouhé. Typická je [[vokalická harmonie]], což znamená, že se v jednom slově mohou vyskytovat jen vokály přední nebo zadní. |
|||
== Gramatika == |
|||
U jmen rozlišuje jakutština osm pádů a dvě čísla, ale nerozlišuje kategorii rodu ani životnosti. Slovesný systém jakutštiny je neobyčejně komplikovaný, rozlišuje se ďada participií i určitých slovesných tvarů. Slovesných časů je devět, z toho sedm minulých, slovesných způsobů je známo 12, většinou různé typy optativů a konjunktivů. Jakutština je [[aglutinační jazyk]], deklinace a konjugace se provádí připojováním [[Sufix|sufixů]]. Každý sufix má jen jeden význam, proto dochází k řetězení sufixů. Z neohebných slovních druhů je charakteristické velké množství [[Citoslovce|citoslovcí]] a [[ideofon|ideofonů]]. |
|||
Jakutština používá cyrilici obohacenou o pět speciálních znaků [[Ҕ]]ҕ, [[Ҥ]]ҥ, [[Ө]]ө, [[Һ]]һ, [[Ү]]ү a dvě kombinace Дь дь, Нь нь. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 14. 8. 2014, 11:30
Jakutština (také sacha, sašština, jakutsky Саха тыла, Sacha tyla) je turkický jazyk, ktejímž hovoří sibiřské etnikum Jakutů (neboli Sachů, jak si sami říkají). Je úředním jazykem (spolu s ruštinou) v sibiřské republice Sacha. Jakutština patří spolu s blízce příbuznou dolganštinou mezi severní jazyky sibiřské větve turkických jazyků, má nicméně značnou část slovní zásoby mongolského, tunguzského, jukagirského nebo neidentifikovaného původu. Nedentifikovaná slova byla zřejmě v minulosti přejata z paleosibiřských jazyků a přizpůsobena jakuttské výslovnosti.[1]
Písmo a fonetika
Jakutská tradiční společnost před příchodem Rusů neznala písmo. Od konce 19. stol. je jakutština zapisována cyrilicí, která byla obohacena o pět speciálních znaků Ҕҕ, (výslovnost mezi g a ch), Ҥҥ, (ŋ nebo ng) Өө, (ö) Һһ, Үү (ü) a dvě kombinace Дь дь (znělá palatála, výclovnost mezi ď a dž), Нь нь (jako české ň). Ve 20. letech 20. stol. byla jakutština krátce zapisována latinkou. Jakutština rozlišuje dlouhé a krátké vokály, délka se značí zdvojením vokálu, dále má diftongy, které jsou vždy dlouhé. Typická je vokalická harmonie, což znamená, že se v jednom slově mohou vyskytovat jen vokály přední nebo zadní.
Gramatika
U jmen rozlišuje jakutština osm pádů a dvě čísla, ale nerozlišuje kategorii rodu ani životnosti. Slovesný systém jakutštiny je neobyčejně komplikovaný, rozlišuje se ďada participií i určitých slovesných tvarů. Slovesných časů je devět, z toho sedm minulých, slovesných způsobů je známo 12, většinou různé typy optativů a konjunktivů. Jakutština je aglutinační jazyk, deklinace a konjugace se provádí připojováním sufixů. Každý sufix má jen jeden význam, proto dochází k řetězení sufixů. Z neohebných slovních druhů je charakteristické velké množství citoslovcí a ideofonů.
Reference
- ↑ Харитонов Л. Н. Самоучитель якутского языка. Якутск, 1987, с. 4 a dále.
Externí odkazy
- sakhatyla.ru – rusko-jakutský, jakutsko-ruský slovník
- Jakutsko-anglický slovník na uchicago.edu
- kyym.ru – noviny v jakutštině
