Senecio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Senecio

Starček hranatý (Senecio angulatus)
Starček hranatý (Senecio angulatus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: Senecio
L.

Senecio je jeden ze dvou rodů rostlin které mají české jméno starček. Z původního kosmopolitního, široce pojatého rodu Senecio který obsahoval okolo 1500 druhů, bylo na základě molekulárních studií zabývajících se evolučními vztahy vyčleněno několik nových rodů. V českém názvosloví se nyní dva Senecio a Tephroseris nazývají jménem starček.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Senecio, je rozšířen mimo Antarktidy téměř po celé zeměkouli. Největší počty rostoucích druhů jsou horách Střední a Jižní Ameriky, hojně se vyskytuje také v jižní Asii, na východě a jihu Afriky a v Austrálii. Rostou v rozmanitých rostlinných společenstvech, jsou to suchomilné i mokřadní rostliny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé druhy mívají velice rozmanitý vzhled; mohou to být jednoleté, dvouleté i vytrvalé byliny, keře, nízké stromy či popínavé rostliny vyrůstající z kořenů kůlovitých, vláknitých, dužnatých nebo z plazivých oddenků. Rostliny bývají lysé, částečně či zcela porostlé žláznatými i nežláznatými chlupy, některé mají silně dužnaté listy. Bazální listy někdy vyrůstají v růžici, pak mívají řapíky. Lodyžní listy rostoucí střídavě jsou přisedlé (i objímavé) nebo řapíkaté. Čepele všech listů jsou variabilní, od celistvých až po dělené do úzkých segmentů.

Květní úbory barvy žluté, oranžové nebo růžové jsou většinou sestaveny do chocholičnatých nebo latnatých květenství, jen zřídka vyrůstají jednotlivě. Na květním lůžku bez plevek v terči vyrůstají cizosprašné, oboupohlavné, nálevkovité nebo válcovité kvítky s trubkovitou pěticípou korunou. Samičích jazykovitých kvítků bývá pár až 17 a mají plochou ligulu která je na koncích podvinutá; liguly někdy úplně chybí. Prašníky jsou podlouhlé až čárkovité. Čnělka má obvykle jeden terminální trichom, ramena blizen jsou velmi krátká. Listeny zákrovu mají tmavou špičku, stejně jako v druhé řadě vyrůstající drobné listeny zákrovečku.

Plody jsou válcovité, lysé nebo krátce chlupaté nažky s 5 až 10 žebry a s bílým chmýrem složeným z mnoha štětinek, rozšiřují se převážně větrem.[1][2][3]

Škodlivost[editovat | editovat zdroj]

Mnoho druhů z rodu Senecio obsahuje pyrolyzidinové alkaloidy, nejvíce jich je v květech, v lodyhách a listech již méně a v kořenech nejsou vůbec. Toxicita se projevuje u zvířat při časté konzumaci a vede k nevratnému poškození jater, u jednotlivých druhů zvířat je reakce rozdílná v závislosti na druzích mikroflóry v žaludku. Pyrolyzidinové alkaloidy (PAS) se vylučují do mléka a protože jsou považovány za karcinogenní jsou potencionálním problémem i pro lidí.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Senecio je rozdělen asi do 1000 druhů z nichž mnohé pravděpodobně vznikly hybridizaci. V přírodě České republiky se vyskytuje těchto 18 druhů:

a pět hybridů

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atlas rostlin: Senecio [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6, [cit. 2014-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  2. BARKLEY, Theodore M.. Flora of North America: Senecio [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2014-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. CHEN, Yilin; NORDENSTAM, Bertil; JEFFREY, Charles et al.. Flora of China: Senecio [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2014-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. POPPENGA, Robert. Poisonous Plants:Senecio species [online]. University of Pennsylvania, School of Veterinary Medicine, Philadelphia, PA, USA, rev. 2002, [cit. 2014-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 (3) [cit. 03.04.2014], s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]