Přeskočit na obsah

Sedlecký klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sedlecký klášter
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MístoSedlec (část Kutné Hory)
UliceVítězná a U Zastávky
Souřadnice49°57′36″ s. š., 15°17′25″ v. d.
Map
Základní informace
Řádcisterciácký
Založení1142
Zrušení1783
Obnovení1454 (po husitském rabování), na konci 17. století
Mateřský klášterValdsasy
Dceřiný klášterZbraslav
Pohled
Staré Brno
Skalice
Odkazy
Kód památky17408/2-1080 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Sedlec býval nejstarším cisterciáckým opatstvím v českém království. Byl založen roku 1142 šlechticem Miroslavem zřejmě na radu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka[1] v dnešní Sedlci. Po vypálení husity se dochoval konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. V areálu někdejšího kláštera v současnosti sídlí cigaretová továrna provozovaná společností Philip Morris ČR a. s.[2]

Západní průčelí konventního kostela
Konventní kostel od severozápadu

Historie

[editovat | editovat zdroj]

1142–1420

[editovat | editovat zdroj]
Cisterciáčtí mniši klučící les (středověká miniatura)
Sedlecká monstrance

Prvotní konvent nového řádu do Čech přišel roku 1142 přičiněním opata Gerlacha z bavorského kláštera Valdsasy, založeného rovněž nedlouho předtím roku 1133, a pouhých 44 let po vzniku cisterciáckého řádu. Nové založení bylo napojeno na morimondskou větev řádu a celá filiace zněla: Cîteaux-Morimond-Kamp-Volkenrode-Valdsasy-Sedlec.[3] Řeholníci získali od fundátora, velmože Miroslava, zřejmě většinu jeho majetku[4] na jeho tehdejším území okolo Malína. Jako první je doložen opat Gotpold. Klášter zpočátku nenabyl velkého významu, až do doby posledních Přemyslovců se s ním v písemnostech často nesetkáváme a o jeho působení se mnoho neví. Ovládal velký pozemkový majetek mezi Kolínem a Čáslaví a během prvního století svého působení tato původně pustá území kolonizoval. V letech 1265–1267 Sedlec založil první ze svých čtyř dceřiných klášterů, a to ženský konvent Frauental v Pohledu u Havlíčkova Brodu (druhým byla Zbraslav 1292, třetí Staré Brno 1320 a čtvrtá Skalice 1247). Během hladomoru v době po bitvě na Moravském poli se do roku 1281 stav hospodářství sedleckých mnichů natolik zhoršil, že požádali generální kapitulu o svolení k rozptýlení konventu, což znamenalo, že mniši dočasně odejdou do svých grangií či do jiných řádových domů.

„ Klášter sedlecký totiž upadl do tak veliké nouze, že tam nezůstalo zhola nic, čím by mohli bratři vyváznout ze své bídy... “
— Zbraslavská kronika[5]

Roku 1282 byl opatem zvolen Heidenreich, mimořádný podnikatel a diplomat, během jehož úřadu značně stoupl význam kláštera. Heidenreich se také podílel na založení první sedlecké filiace a fundace krále Václava II. na Zbraslavi. Do sedmdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem Kutné Hory. Klášter měl z dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z domů, lázní a mlýnů v Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z rádců mladého krále Václava II. a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na Zbraslavi. Roku 1304 doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky Albrechta Habsburského, kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s nově zvoleným římským králem Jindřichem Lucemburským o dosazení jeho syna na český královský trůn, zapříčinila útok kutnohorských měšťanů, vyprovokovaný Konrádem z Aufenštejna, maršálkem Jindřicha Korutanského. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.[6] Za vlády Jana Lucemburského byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.[7] Ani finanční pomoc Karla IV. a poté i jeho syna Václava IV. nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.[8] Navzdory tomu byl roku 1357 založen filiální klášter ve Skalici a osazen 12 mnichy v čele s novým opatem.[9] Roku 1412 došlo ke srážce kutnohorských horníků s poddanými kláštera, která skončila vypálením klášterního městečka Malín a vyvražděním jeho obyvatel. Konflikt měl sociální i národnostní podtext, čeští havíři bojovali proti bohatým německým řeholníkům.

1421–1453

[editovat | editovat zdroj]

Husitské houfy klášter dobyly a vypálily 24. dubna 1421. Po husitském vpádu zůstal klášter v troskách, klášterní zboží bylo rozkradeno a několik mnichů povražděno. Přeživší mniši se uchýlili do klášterů v cizině.[8] Prozíraví cisterciáci sice archiv a cennosti včas odvezli do rakouského Klosterneuburgu a do Jihlavy, ale ne vše se jim vrátilo nazpět. Jednou z mála dochovaných cenností je téměř metr vysoká a téměř pět kilogramů vážící procesní monstrance, architektonická konstrukce s věžemi a figurkami Panny Marie a dvou klečících andělů s nástroji Kristova umučení. Byla zhotovena ze zlaceného stříbra v závěru 14. století a sloužila k obřadům eucharistie o slavnostech Božího Těla. Podle tradované legendy měla být nalezena náhodou roku 1702 při neopatrné střelbě na ptáky zazděná ve výklenku štítu konventního kostela.[10]|[11]. Ve skutečnosti však byla užívaná i během předchozího století.[12].

K postupné obnově docházelo po roce 1454, kdy se v polozbořeném klášteře usídlilo pár mnichů. Pro ubohý stav klášterního majetku musel být konvent spojen s klášterem ve Skalici, kde si zbudoval rezidenci a užíval ji do roku 1782.

Barokní vzestup a přestavba

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská situace se srovnala koncem 17. století, ale vydržela jen století, protože již roku 1783 byl klášter císařským dekretem zrušen.[13]. Barokní etapa dějin kláštera nastala s nástupem opata Jindřicha Snopka, který podnikl rozsáhlou stavební činnost. V roce 1710 začala výstavba konventu podle projektu Jana Jakuba Voglera, který byl později velmi kritizován. Tehdy bylo rozhodnuto, že konvent a prelatura naváží na starší budovy a vytvoří tak nádvoří. Ve východním křídle nádvoří měl být umístěn konvent, v severní opatství a jižní mělo sloužit jako komunikační s románskou kaplí. Ta byla přestavěna v duchu barokní gotiky na kapitulní síň. Tato přestavba je nepochybným dílem Jana Blažeje Santiniho.

Santinimu lze tak na základě známých skutečností uznat podíl na vzniku prelatury a konventu jenom jako dílčí. V celém areálu mu lze přisoudit úpravu kapitulní síně v jižním křídle, visuté schodiště a hodinovou věž v ose proti závěru katedrály. Právě takové schodiště Santini využil i v jiných stavbách např. v klášterech Plasy a ve Žďáru nad Sázavou, tak i např. v Praze. Santiniho dílem byl i návrh celkové kompozice dvora.

Konvent byl dokončen roku 1763, na výstavbě se podílel ještě František Ignác Prée a Antonín Haffenecker.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Sedlecký klášter před barokní přestavbou

Soudí se, že zpočátku žili cisterciáci v jakýchsi provizorních budovách a až v druhé polovině 12. století se začalo se stavbou kláštera. Po polovině 13. století pravděpodobně v klášterní bráně vznikl dvojlodní kostel sv. Filipa a Jakuba, který sloužil i laickým návštěvníkům. Byl zbořen na počátku 19. století, kdy musel ustoupit stavbě silnice.

Na přelomu 13. a 14. století byl na půdorysu latinského kříže postaven opatem Heidenreichem pětilodní konventní kostel Panny Marie o délce 87 metrů.[pozn. 1] Architektonicky navazoval na severofrancouzské katedrály, na pětilodí navazoval trojlodní transept a polygonální ochoz s věncem kaplí. V klášterním areálu byl opatský dům s kaplí, kaple sv. Kosmy a Damiána, hostinský dům, špitál, hospodářský dvůr se sýpkou a hřbitov Všech svatých.[14]

Kvůli kritickému nedostatku financí byla po husitském řádění obnovena pouze nejnutnější stavení a k zásadní přestavbě došlo až koncem 17. století z iniciativy opata Jindřicha Snopka (1651–1709), který svěřil přestavbu konventního kostela nejprve Pavlu Ignáci Bayerovi[15] a poté mladému staviteli J. B. Santinimu, jenž dokončil velkolepou přestavbu v duchu barokní gotiky.[16] Kostelní klenba byla dokončena roku 1705 a o tři roky později byl kostel znovu vysvěcen.[16] Interiér byl zařízen dřevěnou architekturou oltářů ve stylu barokní gotiky podle návrhů J. B. Santiniho Aichla, tři oltářní obrazy dodal Petr Brandl.

Na počátku 18. století byla nahrazena i většina konventních budov novostavbami v barokním slohu, což proměnilo středověký ráz klášterního areálu.[17] Pozoruhodný je rozlehlý refektář, jehož ochozy vyzdobil freskami malíř Juda Tadeáš Supper. Po zrušení kláštera z roku 1783 se v areálu otevřela roku 1812 továrna na tabák (přenesena z Golčova Jeníkova), dnes firma Philip Morris. V gotické kapli Všech svatých byla od morových epidemií zavedena kostnice, původně ji na západní a jižní straně obklopoval velký hřbitov, zrušený během 19. století.[18]

Budova konventu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1753 se stal opatem sedleckého kláštera Jakub Růžička, který začal téhož roku s budováním nové konventní budovy, protože starý konvent při kostele sv. Filipa a Jakuba byl již neobyvatelný. Stavba proběhla v letech 1753–1759, dokončovací práce pobíhaly až do roku 1763. Celkové náklady na stavbu činily 82 410 zlatých, z čehož přibližně 27 000 stál materiál a jeho doprava. Zbylé finance pokryly mzdy zedníků (přibližně 22 000 zl.) a ostatní práce (přibližně 33 000 zl., z čehož bylo 4 996 zl. za práce zámečnické, 4 042 zl. za práce kamenické a 3 662 zl. za malířskou výzdobu od Judy Tadeáše Supera a další platy tesařům a sochařům)[19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Sedlecký kostel Panny Marie byl druhou největší stavbou v Čechách hned po konventním chrámu zbraslavského kláštera.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Fundace 12. století. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-617-1. S. 103. Dále jen Fundace 12. století. 
  2. ↑ Fundace 12. století, str. 109
  3. ↑ Fundace 12. století, str. 103
  4. ↑ Fundace 12. století, str. 104
  5. ↑ Fundace 12. století, str. 106
  6. ↑ Fundace 12. století, str. 108
  7. ↑ Fundace 12. století, str. 108–109
  8. ↑ a b Fundace 12. století, str. 112–113
  9. ↑ Fundace 12. století, str. 120
  10. ↑ Fundace 12. století, str. 145
  11. ↑ Fundace 12. století, str. 115
  12. ↑ Aleš Mudra: Ecce panis angelorum,. výtvarné umění pozdního středověku v kontextu eucharistické devoce v Kutné Hoře (kolem 1300-1620). Praha 2012, str. 68-74
  13. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Sedlec. In: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech.. Praha: Unicornis, 1994. Dále jen Cisterciácké kláštery. ISBN 80-901587-1-4. S. 39.
  14. ↑ Fundace 12. století, str. 141–142
  15. ↑ Cisterciácké kláštery, str. 39
  16. ↑ a b Cisterciácké kláštery, str. 40
  17. ↑ Fundace 12. století, str. 142
  18. ↑ Fundace 12. století, str. 144
  19. ↑ SNOPEK, Lukáš. Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783–1799). Praha, 2008 [cit. 2016-11-08]. 100 s. diplomová. Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Eduard Maur. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • In: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech. Praha: Unicornis, 1994. ISBN 80-901587-1-4.
  • BENEŠOVSKÁ, Klára. Aula Regia près de Prague et Mons Regalis près de Paris. In: Cisterciáci ve středověkém českém státě, Sborník z kolokvia v Kutné Hoře. Cîteaux VZW: Brecht, 1996.
  • BLÁHOVÁ, Marie. Cisterciácké dějepisectví ve středověkých Čechách. Historický obzor. 1994, čís. 12, s. 275–280. 
  • LOMIČKOVÁ, Radka. Sedlec. Praha: Katolická teologická fakulta, Togga, 2009. 588 s. ISBN 978-80-87258-22-4. 
  • Kotrba, Josef: Česká barokní gotika. Praha 1972
  • FOLTÝN, Dušan – SOMMER, Petr – VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997.
  • Teplý, Libor – Vácha, Štěpán, Splendissima basilica: Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Kutná Hora 2009, ISBN 978-80-254-6017-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlecký klášter na Wikimedia Commons
  • VÁCHA, Štěpán. Antiquitatis illustre monimentum: Klášterní kostel v Sedlci a jeho restaurace v letech 1700–1709 [online]. Umění/Art, 2008 [cit. 2011-01-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • KROUPA, Petr. Klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory v kontextu cisterckého stavitelství (dílčí úvaha k problematice gotické architektury) [online]. Průzkumy památek, 2002 [cit. 2010-03-26]. Dostupné online. 
  • Příspěvek k poznání stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory [online]. Průzkumy památek, 2008 [cit. 2010-03-26]. Dostupné online. 
  • Historické obrazové prameny města [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. Dostupné online. 
  • Informace o památkách, informace místních církví [online]. Římskokatolická farnost Kutná Hora Sedlec, 2010 [cit. 2010-03-24]. Dostupné online. 
  • Mapa českých a moravských cisterciáckých klášterů [online]. Cisterciácké opatství Vyšší Brod, 2009 [cit. 2010-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-31. 
  • Mapa rozšíření rané cisterciácké architektury [online]. Cisterciácké opatství Vyšší Brod, 2009 [cit. 2010-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-31. 
  • Mapa nejvýznamnějších cisterciáckých klášterů v Evropě [online]. Cisterciácké opatství Vyšší Brod, 2009 [cit. 2010-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-31. 
Kutnohorské památky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sedlecký_klášter&oldid=23867788“