Skotské gymnázium ve Vídni

Skotské gymnázium ve Vídni
Informace
Datum založení	1807
Poloha
Město	Vídeň
Zeměpisné souřadnice	48°12′46,08″ s. š., 16°21′51,84″ v. d.
Identifikátory
Oficiální web	www.schottengymnasium.at
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skotské gymnázium ve Vídni (německy Schottengymnasium), respektive oficiálním názvem Veřejné skotské gymnázium benediktinů ve Vídni / Öffentliches Schottengymnasium der Benediktiner in Wien je veřejné soukromé katolické gymnázium v I. vídeňském obvodu Vnitřní Město. Mezi absolventy školy patří tři laureáti Nobelovy ceny, mnoho významných politiků, umělců a vědců.^[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Škola při vídeňském Skotském klášteře byla založena císařským dekretem v roce 1807 a je považována za jedno z nejprestižnějších a v současné době jedno z mála humanitních gymnázií v Rakousku.

V letech 1826 až 1832 přestavěl Josef Kornhäusel (1782–1860) rozsáhlý komplex budov kolem kláštera a částečně nově vystavěl zejména Freyungskou část. Kameničtí mistři z císařského kamenolomu dostali velké objednávky, mezi jinými na schodišťové stupně do konventního paláce a na obklady dvou velkých schodišť s podestami, která zářila barvami leštěného mramoru.

V osmdesátých letech 19. století byl kostel restaurován a částečně přestavěn. Novou nástropní malbu provedl Julius Schmid (1854–1935) a nový oltář navrhl rakouský architekt Heinrich von Ferstel (1828–1893) a mozaiku vytvořil Michael Rieser (1828–1905).

Ve dvoře je umístěna socha Černé Matky Boží, kterou v roce 1825 navrhl rakouský architekt Peter von Nobile (1774–1854). Kašna se sochou Jindřicha Jasomirgotta, zakladatele kláštera, stojí na jiv prvním nádvoří a vytvořil ji Sebastian Wagner. Ve druhém nádvoří byla v roce 1874 postavena kašna s plastikami delfínů.

Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]

Politici[editovat | editovat zdroj]

Anton von Doblhoff-Dier (1800-1872), rakouský ministerský předseda
Alois Batthyány (1807-1849), první předseda vlády Maďarska
Othmar Helferstorfer (1810–1880), opat kláštera, zemský maršálek Dolního Rakouska
Josef von Bauer (1817–1886), poslanec dolnorakouského zemského sněmu
Eduard Herbst (1820-1892), ministr spravedlnosti Předlitavska
Franz Coronini-Cronberg (1830-1901), předseda rakouské Poslanecké sněmovny
Heinrich von Wittek (1844-1930), ministerský předseda Předlitavska
Alois z Lichtenštejna (1846-1920), zemský maršálek Dolního Rakouska
Hugo von Glanz-Eicha (1848-1915), ministr obchodu Předlitavska
Guido von Call (1849-1927), diplomat, ministr obchodu Předlitavska
Engelbert Pernerstorfer (1850-1918), místopředseda rakouské Poslanecké sněmovny
Alfréd III. z Windisch-Grätze (1851-1927), ministerský předseda Předlitavska
Victor Adler (1852-1918), zakladatel Sociálně demokratické strany Rakouska
Heinrich von Lützow (1852-1935), diplomat
Heinrich Lammasch (1853-1920), poslední sloužící ministerský předseda Předlitavska
František I., kníže z Lichtenštejna (1853-1938)
Franz Klein (1854-1926), ministr spravedlnosti Předlitavska
Karl Beurle (1860-1919), poslanec hornorakouského zemského sněmu za Německou lidovou strany Rakouska (Deutsche Volkspartei)
Konrad zu Hohenlohe-Schillingsfürst (1863-1918), ministerský předseda Předlitavska
Viktor Kienböck (1873-1956), rakouský ministr financí
Karel I. Habsburský (1887–1922), poslední rakouský císař a král český a uherský
Karl Appel (1892-1967), člen Národní rady (SPÖ)
František Josef II. z Lichtenštejna (1906–1989)
Leopold Guggenberger (* 1918), starosta města Klagenfurt (ÖVP)
Hans Tuppy (* 1924), rakouský ministr vědy (ÖVP), biochemik
Manfred Mautner Markhof (1927-2008), člen Spolkové rady (ÖVP), podnikatel
Franz Hums (* 1937), rakouský ministr práce a sociálních věcí (SPÖ)
Michael Graff (1937-2008), generální tajemník Rakouské lidové strany (ÖVP)
Peter Marboe (* 1942), vídeňský městský radní pro kulturní záležitosti (ÖVP)
Hans Adam II. z Lichtenštejna (* 1945)
Wolfgang Schüssel (* 1945), bývalý kancléř Rakouska (ÖVP)
Rudolf Scholten (* 1955), bývalý rakouský ministr vědy a školství (SPÖ)
Christoph Chorherr (* 1960), bývalý šéf rakouské Strany zelených
Johannes Peterlik (* 1967), rakouský diplomat

umělci[editovat | editovat zdroj]

Franz Wild (1791-1860), operní pěvec
Johann Nestroy (1801-1862), herec, dramatik
Eduard von Bauernfeld (1802-1890), básník
Nikolaus Lenau (1802-1850), básník
Moritz von Schwind (1804-1871), malíř
Friedrich Halm (1806-1871), básník, dramatik
Anastasius Grün (1806-1876), básník
Gustav von Franck (1807-1860), spisovatel
Alexander von Bensa (1820-1902), umělec
Ferdinand Kürnberger (1821-1879), spisovatel
Johann Strauss mladší (1825-1899), skladatel
Josef Strauss (1827–1870), hudební skladatel
Robert Hamerling (1830-1889), básník
Karl Julius Ebersberg (1831-1876), spisovatel
Franz von Jauner (1831–1900), herec, divadelní režisér
Otto Bach (1833–1893), chrámový hudebník, ředitel Mozartea
Ferdinand von Saar (1833-1906), spisovatel
Josef von Doblhoff-Dier (1844–1928), spisovatel, diplomat
Alfred von Berger (1853-1912), dramaturg, ředitel Burgtheater (Císařské dvorní divadlo)
Max von Ferstel (1859-1936), architekt
Max Kurzweil (1867-1916), umělec
Maximilian Liebenwein (1869-1926), umělec
Leopold Andrian (1875-1951), spisovatel, diplomat
Alfred Neugebauer (1888-1957), spisovatel
Otto Friedländer (1889-1963), spisovatel
Georg Terramare (1889-1948), dramatik
Paul Elbogen (1894-1987), spisovatel
Eduard Volters (1904-1972), spisovatel
Franz Stoß (1909-1995), herec, ředitel císařského divadla Burgtheateru a Theater in der Josefstadt
Otto Ambros (1910-1979), spisovatel
Ernst Haeusserman (1916-1984), divadelní režisér, divadelní režisér, spisovatel a filmový producent
Ernst Jandl (1925-2000), básník
Wilfried Seipel (* 1944), bývalý ředitel Kunsthistorisches Museum
Peter Planyavsky (* 1947), varhaník, skladatel
Friedrich Doležal, violoncellista Vídeňské filharmonie
Clemens Hellsberg (* 1952), houslista, člen představenstva Vídeňské filharmonie
Herbert Föttinger (* 1961), herec, ředitel divadla v Josefstadtu
Konstantin Reymaier (Erich Konstantin Reymaier) (* 1969), varhaník, skladatel, katolický kněz
Rainer Frimmel (* 1971), fotograf, filmový režisér
Xaver Bayer (* 1977), spisovatel
Gottlieb Wallisch (* 1978), klavírista

vědci[editovat | editovat zdroj]

Adalbert Nikolaus Fuchs (1814–1886), ředitel Polytechnického institutu
Ernest Hauswirth (1818-1901), historik
Karl Friesach (1821-1891), astrofyzik
Franz von Hauer (1822-1899), geolog
Sigismund Gschwandner (1824-1896), fyzik
Hugo Mareta (1827–1913), germanista
Vincenz Knauer (1828-1894), filozof
Hugo Kremer von Auenrode (1833–1888), rektor pražské univerzity
Anton Mayer (1838-1924), historik
Karl Exner (1842-1914), fyzik
Heinrich Obersteiner (1847-1922), neurolog
Cölestin Wolfsgruber (1848-1924), církevní historik
Hans von Chiari (1851-1916), patolog
Heinrich Friedjung (1851-1920), historik, novinář
Ernst Fuchs (1851-1930), oftalmolog
Franz von Liszt (1851-1919), právník, kriminalista, politik
Sigmund Adler (1853-1920), historik
Friedrich Becke (1855-1931), mineralog
Jakob Minor (1855-1912), učenec
August Sauer (1855-1926), učenec
Joseph Seemüller (1855–1920), germanista
Alexander Dedekind (1856-1940), egyptolog
Julius Wagner-Jauregg (1857-1940), psychiatr
Heinrich Swoboda (1861-1923), pastorační teolog
Lothar von Frankl-Hochwart (1862-1914), neurolog
Albert Starzer (1863-1909), historik
Eduard Zirm (1863-1944), oftalmolog
Ivo Pfaff (1864-1925), historik práva
Ernst Kalinka (1865-1946), klasický filolog, rektor univerzity v Innsbrucku
Albert Hübl (1867-1931), historik
Carl von Kraus (1868–1952), germanista
Michael Maria Rabenlechner (1868-1952), učenec
Maxmilián Bittner (1869–1918), orientalista
Karl Inama von Sternegg (1871-1931), genealog, učenec heraldiky
Clemens von Pirquet (1874-1929), imunolog
Carl Furtmüller (1880-1951), psycholog
Franz Exner (1881-1947), kriminalista
Karl von Frisch (1886-1982), etolog, Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu 1973
Franz Borkenau (1900-1957), filosof dějin, sociolog
Konrad Lorenz (1903-1989), etolog, Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu 1973
Peter Beck-Mannagetta (1913-1998), geolog
Michael Mitterauer (* 1937), historik
Günter Virt (* 1940), teolog
Herbert Laszlo (1940-2009), odborník na ekonomii štěstí
Georg Braulik (* 1941), biblista (Starý zákon)
Kurt Gschwantler (* 1944), klasický archeolog
Wolfgang Lutz (* 1956), demograf
Matthias Scheutz (* 1966), výzkumník v oblasti umělé inteligence a kognitivní vědy
Michael Schaefberger (* 1967), průzkumník veřejného mínění
Drehli Robnik (* 1967), odborník na filmovou vědu

ostatní[editovat | editovat zdroj]

Urban Loritz (1807-1881), duchovní
Sebastian Brunner (1814–1893), teolog, spisovatel
Anton von Petz (1819-1885), admirál
Hermann Schubert) (1826-1892), duchovní
Clemens Kickh (1827-1913), Hofprediger (kazatel u dvora)
Adolf Kern (1829-1906), duchovní
Sigmund Mayer (1832-1920), podnikatel
Alexander von Dorn (1838-1919), publicista, ekonom
Leopold Rost (1842-1913), opat kláštera
Albert Figdor (1843-1927), bankéř, sběratel umění
Karel hrabě Lanckoroński (1848–1933), mecenáš umění
Eugen Böhm von Bawerk (1851-1914), národní ekonom
Friedrich von Wieser (1851-1926), národní ekonom
Wilhelm Janauschek (1859-1926), misionář
Julius Meinl III. (1903-1991), podnikatel (Julius Meinl)
Heinrich Treichl (* 1913), generální ředitel Creditanstalt Bank
Otto Schönherr (1922-2015), novinář, šéfredaktor rakouské tiskové agentury (APA)
Fritz Molden (1924-2014), novinář, vydavatel
Gustav Harmer (* 1934), sládek piva (Brauerei Ottakringer, Grieskirchner)
Heinrich Ferenczy (* 1938), opat kláštera a Stift St. Paul v Lavanttalu
Hans-Georg Possanner (1940–2006), Pressesprecher der Ständigen Vertretung Österreichs bei der EU
Franz Hlavac (* 1948), ekonomický novinář (ORF)
Johannes Jung (* 1952), opat kláštera
Andreas Treichl (* 1952), generální ředitel Erste Bank
Christoph Herbst (* 1960), soudce Ústavního soudu
Nikolaus Krasa (* 1960), generální vikář římskokatolické arcidiecéze ve Vídni
Rudolf Mitlöhner (* 1965), novinář, šéfredaktor časopisu Die Furche
Lothar Tschapka (* 1966), řečník
Georg Spatt (* 1967), ředitel rozhlasového kanálu Hitradio Ö3 v ORF (Rakouský rozhlas)
Niki Zitny (* 1973), golfista