Pyrenejský mastin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pyrenejský mastin (anglicky: Pyrenean Mastiff, španělsky: Mastin de los Pirineos) je starobylé španělské psí plemeno.

Pyrenejský mastin
Pyrenean Mastiff 3.JPG
Základní informace
Země původu ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Synonyma Pyrenejský mastif
Průměrný věk 10 - 11 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost 55-70 kg
Výška †

Psi: 77-81 cm

Feny 72-75 cm
Barva Bílá s maskou, popř. šedé nebo hnědé znaky
Klasifikace a standard
Skupina FCI Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce FCI Molossoidní plemena
Podsekce FCI Molossoidní plemena horského typu
ČMKU standard
† výška uváděna v kohoutku

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bachata.jpg

Pyrenejský mastin vznikal jako pastevecký pes na území Iberského poloostrova, v místech, kde bychom dnes našli Španělsko. Jeho hlavním úkolem bylo chránit stádo před vlky a jinými šelmami. V době války na severu a jihu Iberského poloostrova se začali v království Aragon vyvíjet předci dnešních španělských mastinů [1]. Aby majitelé chránili hlídajícího mastina před vlky, nasazovali mu na krk speciální límec zvaný "carlanca", ten byl vyráběn z oceli s ostrými vyčuhujícími bodci [1]. Krom této ochrany to ale byli psi samostatní, kteří si dokázali i sami obstarat potravu. Z těchto molossodiních a bdělých psů, kteří byli ještě kříženi se psy, kteří byly přivezeni féničany [2], pak vznikl dnešní pyrenejský mastin, který si stále nese prvky z jeho předků, jako jsou ochranářské a hlídací pudy a samostatnost.

Hlava dospělého jedince z profilu

Plemeno málem vymřelo ve 40. letech 20. století, kdy z Iberského poloostrova zmizeli všichni vlci i medvědi [3]. V této době již postupně pyrenejských mastinů ubývalo a k jejich původnímu využití se již nepoužívali. Několik chovatelů nadšených do tohoto plemene se jej rozhodlo oživit a to úspěšně. V roce 1977 byl ve Španělsku založen klub Spanish Pyrenean Mastiff klub.

V Česku toto plemeno zastřešuje Klub pyrenejských plemen a vyskytuje se zde běžně jako společenský a zároveň hlídací pes.

Zatímco pyrenejský mastin (resp. jeho předci) se vyvíjeli v království Aragon, pyrenejský horský pes se vyvíjel v konkurenčním Kastilském království, není tedy pravděpodobné, že by se někdy cesty těchto plemen zkřížily.

Dospělá fena bílá s šedými znaky

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Pyrenejský mastin je molossoidní pes nadprůměrného formátu a středních proporcí, s harmonickými liniemi a těžkou stavbou těla. Přes svoji mohutnost nesmí budit dojem těžkopádnosti ani lenivosti. Délka trupu by měla měřit jen o něco více než kohoutková výška. Délka mozkovny je v poměru s délkou hřbetu nosu 5:4. Šířka mozkovny odpovídá její délce nebo ji poněkud přesahuje. Poměr kohoutkové výšky k obvodu hrudníku činí přibližně 7:10. Srst, která pokrývá celé tělo, je přiměřeně dlouhá. Ideální je polodlouhá, jejíž délka je uprostřed horní linie těla zhruba 6 až 9 cm, srst je delší na plecích, na krku a pod břichem na zadní straně končetin a na ocase, kde na vlajce není její struktura tak drsná jako na ostatních částech těla. Srst by měla být drsná, její struktura není vlněná [4].

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Povahově je pyrenejský mastin majestátní, klidný, inteligentní pes lpící na svojí rodině a všech jejích členech. Má hluboký hlas, který často využívá při hlídání objektů. Je paličatý a tvrdohlavý a těžko se smiřuje se změnou bydliště či rodiny [5]. Přesto je hrdý a nezávislý. Imponuje velikostí, takže nemá potřebu prát se s jinými psy. Není dominantní, ale lidově řečeno "chce si svého majitele nechat jen pro sebe". S jinými zvířaty vychází dobře ale je nutná socializace v raném štěněcím věku. Dobře vychází i s dětmi a leckteré jejich hrátky přetrpí, ale v případě, že si "jeho" dítě hraje s jiným, musí se dávat pozor, protože pes může některé dětské hry brát jako útok nebo výzvu. K cizím je většinou rezervovaný, ale ne agresivní. V případě, že by ale cizí člověk přišel na jeho teritorium bez vědění majitele, dokáže velmi rázně zasáhnout.

Péče, nároky a chov[editovat | editovat zdroj]

Nevyžadují mnoho pohybu, přivyknou si na životní styl majitele, ale potřebují dostatečně otevřený prostor, na kterém by se mohli pohybovat. Je pro ně nevhodný běh u kola. Nejméně do 1 roku života se kosti pyrenejského mastina nesmí přetěžovat, aby s nimi v dospělosti nebyly problémy, např. dysplazie kyčelního kloubu, artróza...[5]

Je to pes pro celoroční pobyt venku, kdyby k tomu byl nucen, nepotřebuje ke svému žití ani boudu. Je náročný na finance, vyžaduje kvalitní krmení speciálně pro obří psy, popř. i vitamíny pro výživu kostí. Je vhodné i dokrmování syrovou stravou nebo vařeným masem.

Nehodí se pro začínající chovatele, vyžaduje zkušeného psovoda, který jej řádně socializuje, vycvičí a vychová. Samotný výcvik je těžký v tom, že toto plemeno je paličaté a tvrdohlavé a v případě, že se mu něco dělat nechce, prostě to neudělá.

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

U pyrenejských mastinů se vyskytuje několik častých chorob a nemocí:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.pyrklub.cz/pyrenejsky-mastin.php?jazyk=cs&stranka=pm-historie [online]. 
  2. http://pyrenejsky-mastin.hafici.cz/ [online]. 
  3. http://www.pejskar.cz/pyrenejsky-mastin-175/ [online]. 
  4. Odstavec "Vzhled" je výtahem z oficiálního platného standardu plemene dle FCI
  5. a b http://www.pyrklub.cz/pyrenejsky-mastin.php?jazyk=cs&stranka=pm-povaha [online].