Appenzellský salašnický pes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Appenzellský salašnický pes
Dara essy.jpg

Appenzellský salašnický pes

Základní informace
země původu Švýcarsko Švýcarsko
Tělesná charakteristika
výška † 50–56 cm
barva tříbarevný
Klasifikace a standard
skupina FCI II. skupina
sekce FCI II.3. švýcarští salašničtí psi
podsekce FCI ...
FCI [[1] standard]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Appenzellský salašnický pes je středně velké psí plemeno pocházející ze Švýcarska. Je jedním ze čtyř plemen, které se souhrnně nazývají švýcarští salašničtí psi. Název rasy je odvozen od původní chovatelské lokality, kantonu Appenzell.

Krátký historický přehled[editovat | editovat zdroj]

V roce 1853 byl v časopisu "Tierleben der Alpenwelt" (Život zvířat ve světě Alp) poprvé popsán appenzellský salašnický pes, a to těmito slovy: "Jasně štěkající, krátkosrstý, středněvelký, mnohobarevný salašnický pes." Dále se zde uvádí, že se vyskytuje v určitých oblastech ve zcela vyrovnaném špici blízkém typu, jednak k ochraně stavení, ale i k nahánění stád dobytka. Roku 1898 byl appenzellský salašnický pes označen jako samostatná rasa. První standard této rasy byl sepsán za spoluúčasti lesmistra Maxe Silbera, velkého podporovatele chovu ASP. Na první mezinárodní výstavě psů ve Winterthuru bylo předvedeno osm zástupců této rasy. Dík podnětu profesora dr. Alberta Heima, který se velmi angažovaně ujal švýcarských salašnických psů, a tím i "appenzellského", byl v roce 1906 založen "Klub appenzellských salašnických psů". Účelem tohoto klubu bylo udržovat tuto rasu v jejích původních vlastnostech a dále rozvíjet její chov. S povinným zapisováním štěňat do "Appenzellské plemenné knihy" začal cílevědomý čistokrevný chov této rasy. Původní chovatelskou oblastí byly kantony Appenzell. Dnes jsou psi této rasy chováni po celém Švýcarsku, ale i v mnoha jiných zemích. Pojem "appenzellský salašnický pes" je dnes jasně vymezen a tato rasa je jednoznačně rozlišena od ostatních švýcarských salašnických psů. Vzdor tomu, že ASP našel již mnoho příznivců, je jeho chovná základna stále velmi malá. Jen zodpovědným a pozorným chovem bude možno ty přirozené a vynikající dědičné vlastnosti této rasy dále prohlubovat a upevňovat.

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Appenzell je nedůvěřivý vůči cizím lidem, je celkem dominantní, výborně hlídá (hlasitě a jasně štěká), baví ho jakákoliv činnost. Rád pozoruje okolí, orientuje se spíše zrakem než čichem. Velice důležitá je socializace štěněte již v raném věku u chovatele, která musí pokračovat i u nového majitele.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dnes si lidé pořizují appenzella jako rodinného společníka. Výborně hlídá, oddaně plní pánovy povely, rád aportuje, proto se výborně hodí jak k výcviku, tak na psí sporty. Výborně se hodí na dogtrekking, rád běhá agility, flyball. Ale i v dnešní době si jej stále lidé pořizují na hlídání domů a domácího zvířectva pro jeho jasný hlas a neúplatnost.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu