Šarplaninský pastevecký pes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šarplaninský pastevecký pes
Sarplaninac BonaZS.jpg
Základní informace
Země původu SrbskoSrbsko Srbsko
MakedonieMakedonie Makedonie
Synonyma Šarplaninec, jugoslávský pastevecký pes
Průměrný věk Do 11 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost

Psi: 35 - 45 kg

Feny: 30 - 40 kg
Výška † 54 - 62 cm (standard neuvádí)
Barva Všechny barvy od bílé k tmavě hnědé
Klasifikace a standard
Skupina FCI Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce FCI Molossoidní plemena
Podsekce FCI Typu mastifa
ČMKU standard
† výška uváděna v kohoutku

Šarplaninský pastevecký pes, zkráceně také šarplaninec nebo jugoslávský pastevecký pes, (srbsky: Шарпланинац; šarplaninac) je mohutné psí plemeno.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dospělý jedinec

Přestože oficiálně jsou jeho zemí původu Srbsko a Makedonie, tento pes byl šlechtěn na celém Balkánském poloostrově. Sem přišli asi před dvěma tisíci lety pastevci z Asie, Ilyrové, kteří se usídlili na planině Šar.[1] S sebou si krom ovcí přivezli i své hlídače; mohutné, hustě osrstěné a silné psy podobné dnešním šarplaninským pasteveckým psům.[1] Pravděpodobně se nejednalo o stejné šarplanince, jaké známe dnes, ale jejich předky. Jedna legenda také praví, že jejich předkem je divoký vlk, který byl křížen se psy z Balkánu.[2] Jejich hlavním účelem bylo hlídání stád ovcí před vlky a jinými šelmami. Zajímavé je ale jejich využití za první světové války a pár let po ní, kdy tito psi pracovali ve věznicích, přičemž na noc byli vypuštěni, aby samostatně hlídali objekt a ve dne spali.[3]

Další zmínky o šarplaninských pasteveckých psech ale nacházíme až v 19. století. Ty popisují psa inteligentního, silného a vždy bdělého. Další zmínky jsou až z doby první světové války. Tehdy tyto psy armáda využívala pro vojenské účely.[2] Jejich populace při ní velmi poklesla a plemeno se nakonec podařilo zachránit i vývozem do USA a Kanady.[3] Krátce poté byl v Jugoslávii vydán zákaz vyvážení těchto psů za hranice.

Fena se štěňaty

Na výstavě bylo toto plemeno poprvé předvedeno 8.–9. září 1926 v Lublani.[1] K samotnému uznání došlo až roku 1939, ale až roku 1957 začali být mezi sebou také rozeznáváni krašští a šarplaninští pastevečtí psi. Roku 1977 vznikl jejich první chovatelský klub. Asi nejvýznamnějším zastáncem šarplaninských pasteveckých psů byl dr. Pavlovič, který pomáhal při přepisování standardu.[1]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Šarplaninec je mohutný pes s harmonickými proporcemi, mohutnou kostrou, který imponuje hlavně svojí velikostí a silou. Má hustou, dlouhou, na dotek jemnou srst, která zdůrazňuje dojem zavalitosti. Je jednobarevná a přijatelné jsou všechny barvy, od bílé k tmavě hnědé. Upřednostňované odstíny jsou kovově šedá a tmavě šedá. Tečkování a bílé znaky nejsou povoleny. Pigmentovaní psi mohou vykazovat maličké bílé znaky na hrudníku a prstech, avšak ty jsou nežádoucí. Horní část hlavy, krk a tělo jsou tmavšího odstínu, který zesvětluje až k špinavě bílé na okrajových částech těla. Hmotnost u psů (samců) se pohybuje mezi 35–45 kg, u fen je to 30–40 kg. Výška je mezi 54 a 62 cm.

Má mohutnou, těžkou, ale vyváženou hlavu. Lebka je delší než tlama, zaoblená. Uši jsou nízko posazené, středně dlouhé se zakulacenými konci. Svěšené k lícím, hustě osrstěné, ale sama srst by na nich neměla vytvářet volánky. Mírně vyznačené obočí (nadočnicové oblouky). Oči jsou mandlového tvaru, dobře uložené, tmavě hnědé barvy. Stop vyjádřený. Nosní houba černá s dobře otevřenými otvory. Krk je středně dlouhý, hustě osrstěný, s bohatým límcem. Má být nesen lehce nad linií hřbetu. Kůže na něm je přiléhavá, bez laloku. Hřbet je dlouhý, silný a široký. Zakončen hustým a dlouhým ocasem, který se od kořene ke špičce zužuje. Má být nesen nad linií hřbetu v šavlovitém tvaru. Nohy jsou středně dlouhé, osvalené. Pohyb je pružný a ladný. Tlapky spíše kulaté s černými drápky.[4]

Podobná plemena[editovat | editovat zdroj]

Dnešním šarplanincům se velmi podobá krašský pastevecký pes. Od sebe se liší hmotností (krašský pastevecký pes je lehčí) a mohou se lišit i zbarvením. Přesto mají společnou historii, obě tato plemena pravděpodobně přicestovala s Ilyry.

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Povahově je šarplaninský pastevecký pes odvážný, inteligentní, samostatný, s vlohami pro obranu a hlídání, ať už objektů nebo zvířat. Vůči svému majiteli je loajální (pokud je k tomu veden), ale nikdy mu není přehnaně či otrocky oddaný. Má svoji hlavu, je tvrdohlavý, temperamentní a dominantní. Není moc aktivní, jeho úkolem bylo vždy spíše jen nečinně pozorovat. Přestože je inteligentní a bystrý, vždy si rozmyslí, zda opravdu chce provést ten povel, který po něm majitel vyžaduje. Je vnímavý a nesnese křivdu. Nehodí se jako rodinný pes. Nejen, že je to pes jednoho pána, tedy že si vybere pouze jednoho člověka, kterého poslouchá, ale s dětmi nevychází dobře, většinou je ignoruje, ale jejich hry mu mohou být nepříjemné. Při hlídání je schopný pracovat ve skupině psů, ale je to dominantní pes a občasné šarvátky se dají čekat. S jinými zvířaty vychází dobře, ale když před ním utíkají, má sklony hnát je zpátky na jejich místo „ke stádu”. K cizím je obezřetný, ale ne agresivní. V případě, že někdo bez souhlasu majitele vnikne na jeho teritorium, je schopný tvrdě se bránit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d http://www.rancpohoda.cz/node/266 [online]. .  
  2. a b http://www.pejskar.cz/sarplaninsky-pastevecky-pes-223/ [online]. .  
  3. a b FOGLE, Bruce. Velká encyklopedie psů. 5.. vyd. [s.l.] : Slovart, 2006. 409 s. S. 333.  
  4. FCI standard ° 41 / 03.10.1980 / GB