Šarplaninský pastevecký pes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šarplaninský pastevecký pes
Sarplaninac BonaZS.jpg
Základní informace
Země původu SrbskoSrbsko Srbsko
MakedonieMakedonie Makedonie
Synonyma Šarplaninec, jugoslávský pastevecký pes
Průměrný věk Do 14 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost

Psi: 35 - 45 kg

Feny: 30 - 40 kg
Výška † 58 - 72 cm
Barva Všechny barvy od bílé k tmavě šedé
Klasifikace a standard
Skupina FCI Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce FCI Molossoidní plemena
Podsekce FCI Typu mastifa
ČMKU standard
† výška uváděna v kohoutku

Šarplaninský pastevecký pes, zkráceně také šarplaninec nebo jugoslávský pastevecký pes, (srbsky: Шарпланинац; šarplaninac) je mohutné psí plemeno.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dospělý jedinec

Přestože oficiálně jsou jeho zemí původu Srbsko a Makedonie, tento pes byl šlechtěn na celém Balkánském poloostrově. Sem přišli asi před dvěma tisíci lety pastevci z Asie, Ilyrové, kteří se usídlili na planině Šar.[1] S sebou si krom ovcí přivezli i své hlídače; mohutné, hustě osrstěné a silné psy podobné dnešním šarplaninským pasteveckým psům.[1] Pravděpodobně se nejednalo o stejné šarplanince, jaké známe dnes, ale jejich předky. Jedna legenda také praví, že jejich předkem je divoký vlk, který byl křížen se psy z Balkánu.[2] Jejich hlavním účelem bylo hlídání stád ovcí před vlky a jinými šelmami. Zajímavé je ale jejich využití za první světové války a pár let po ní, kdy tito psi pracovali ve věznicích, přičemž na noc byli vypuštěni, aby samostatně hlídali objekt a ve dne spali.[3]

Další zmínky o šarplaninských pasteveckých psech ale nacházíme až v 19. století. Ty popisují psa inteligentního, silného a vždy bdělého. Další zmínky jsou až z doby první světové války. Tehdy tyto psy armáda využívala pro vojenské účely.[2] Jejich populace při ní velmi poklesla a plemeno se nakonec podařilo zachránit i vývozem do USA a Kanady.[3] Krátce poté byl v Jugoslávii vydán zákaz vyvážení těchto psů za hranice.

Fena se štěňaty

Na výstavě bylo toto plemeno poprvé předvedeno 8.–9. září 1926 v Lublani.[1] K samotnému uznání došlo až roku 1939, ale až roku 1957 začali být mezi sebou také rozeznáváni krašští a šarplaninští pastevečtí psi. Roku 1977 vznikl jejich první chovatelský klub. Asi nejvýznamnějším zastáncem šarplaninských pasteveckých psů byl dr. Pavlovič, který pomáhal při přepisování standardu.[1]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Šarplaninec je mohutný pes s harmonickými proporcemi, mohutnou kostrou, který imponuje hlavně svojí velikostí a silou. Má hustou, dlouhou, na dotek jemnou srst, která zdůrazňuje dojem zavalitosti. Je jednobarevná a přijatelné jsou všechny barvy, od bílé k tmavě vlkošedé. Upřednostňované odstíny jsou kovově šedá a tmavě šedá. Tečkování a bílé znaky nejsou povoleny. Pigmentovaní psi mohou vykazovat malé bílé znaky na hrudníku a prstech, avšak ty jsou nežádoucí. Horní část hlavy, krk a tělo jsou tmavšího odstínu, který zesvětluje až k špinavě bílé na okrajových částech těla. Hmotnost u psů (samců) se pohybuje mezi 35–45 kg, u fen je to 30–40 kg. Výška je v průměru mezi 58 (feny) a 62 cm (psi).

Má mohutnou, těžkou, ale vyváženou hlavu. Lebka je delší než tlama, zaoblená. Uši jsou nízko posazené, středně dlouhé se zakulacenými konci. Svěšené k lícím, hustě osrstěné, ale sama srst by na nich neměla vytvářet volánky. Mírně vyznačené obočí (nadočnicové oblouky). Oči jsou mandlového tvaru, dobře uložené, tmavě hnědé barvy. Stop vyjádřený. Nosní houba černá s dobře otevřenými otvory. Krk je středně dlouhý, hustě osrstěný, s bohatým límcem. Má být nesen lehce nad linií hřbetu. Kůže na něm je přiléhavá, bez laloku. Hřbet je dlouhý, silný a široký. Zakončen hustým a dlouhým ocasem, který se od kořene ke špičce zužuje. Má být nesen nad linií hřbetu v šavlovitém tvaru. Nohy jsou středně dlouhé, osvalené. Pohyb je pružný a ladný. Tlapky spíše kulaté s černými drápky.[4]

Podobná plemena[editovat | editovat zdroj]

Dnešním šarplanincům se velmi podobá krašský pastevecký pes. Od sebe se liší hmotností (krašský pastevecký pes je lehčí) a mohou se lišit i zbarvením. Přesto mají společnou historii, obě tato plemena pravděpodobně přicestovala s Ilyry.

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Povahově je šarplaninský pastevecký pes odvážný, inteligentní, samostatný, s vlohami pro obranu a hlídání, ať už objektů nebo zvířat. Vůči svému majiteli je loajální (pokud je k tomu veden), ale nikdy mu není přehnaně či otrocky oddaný. Má svoji hlavu, je tvrdohlavý, temperamentní a dominantní. Není moc aktivní, jeho úkolem bylo vždy spíše jen nečinně pozorovat. Přestože je inteligentní a bystrý, vždy si rozmyslí, zda opravdu chce provést ten povel, který po něm majitel vyžaduje. Je vnímavý a nesnese křivdu. Nehodí se jako rodinný pes. Nejen, že je to pes jednoho pána, tedy že si vybere pouze jednoho člověka, kterého především poslouchá, pokud je k tomu veden od štěněte, s dětmi (v rodině) dobře vychází. Jinak je většinou ignoruje, ale jejich hry mu mohou být nepříjemné. Při hlídání je schopný pracovat ve skupině psů, ale je to dominantní pes a dají se tak čekat občasné šarvátky. S jinými zvířaty vychází dobře, ale když před ním utíkají, má sklony hnát je zpátky na jejich místo „ke stádu”. K cizím je obezřetný, ale ne agresivní. V případě, že někdo bez souhlasu majitele vnikne na jeho teritorium, je schopný tvrdě se bránit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d http://www.rancpohoda.cz/node/266 [online]. 
  2. a b http://www.pejskar.cz/sarplaninsky-pastevecky-pes-223/ [online]. 
  3. a b FOGLE, Bruce. Velká encyklopedie psů. 5.. vyd. [s.l.]: Slovart, 2006. 409 s. S. 333. 
  4. FCI standard ° 41 / 03.10.1980 / GB