Šarplaninský pastevecký pes
| Šarplaninský pastevecký pes | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Srbsko |
 Severní Makedonie | |
| Synonyma | Šarplaninec, jugoslávský pastevecký pes |
| Průměrný věk | Do 14 let |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | Psi: 35 - 45 kg Feny: 30 - 40 kg |
| Výška † | 58 - 72 cm |
| Barva | Všechny barvy od bílé k tmavě šedé |
| Klasifikace a standard | |
| Skupina FCI | Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi |
| Sekce FCI | Molossoidní plemena |
| Podsekce FCI | Typu mastifa |
| ČMKU | standard |
| † výška uváděna v kohoutku | |
Šarplaninský pastevecký pes, zkráceně také šarplaninec nebo jugoslávský pastevecký pes, (srbsky: Шарпланинац; šarplaninac) je mohutné psí plemeno.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přestože oficiálně jsou jeho zemí původu Srbsko a Severní Makedonie, tento pes byl šlechtěn na celém Balkánském poloostrově. Sem přišli asi před dvěma tisíci lety pastevci z Asie, Ilyrové, kteří se usídlili v pohoří Šar.[1] S sebou si krom ovcí přivezli i své hlídače; mohutné, hustě osrstěné a silné psy podobné dnešním šarplaninským pasteveckým psům.[1] Pravděpodobně se nejednalo o stejné šarplanince, jaké známe dnes, ale jejich předky. Jedna legenda také praví, že jejich předkem je divoký vlk, který byl křížen se psy z Balkánu.[2] Jejich hlavním účelem bylo hlídání stád ovcí před vlky a jinými šelmami. Zajímavé je ale jejich využití za první světové války a pár let po ní, kdy tito psi pracovali ve věznicích, přičemž na noc byli vypuštěni, aby samostatně hlídali objekt a ve dne spali.[3] Vojsko tyto psy používá dodnes.
Další zmínky o šarplaninských pasteveckých psech ale nacházíme až v 19. století. Ty popisují psa inteligentního, silného a vždy bdělého. Další zmínky jsou až z doby první světové války. Tehdy tyto psy armáda využívala pro vojenské účely.[2] Jejich populace při ní velmi poklesla a plemeno se nakonec podařilo zachránit i vývozem do USA a Kanady.[3] Krátce poté byl v Jugoslávii vydán zákaz vyvážení těchto psů za hranice.
.jpg)
Na výstavě bylo toto plemeno poprvé předvedeno 8.–9. září 1926 v Lublani.[1] K samotnému uznání došlo až roku 1939, ale až roku 1957 začali být mezi sebou také rozeznáváni krašští a šarplaninští pastevečtí psi. Roku 1977 vznikl jejich první chovatelský klub. Asi nejvýznamnějším zastáncem šarplaninských pasteveckých psů byl dr. Pavlovič, který pomáhal při sepisování standardu.[1]
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Šarplaninec je mohutný pes s harmonickými proporcemi, mohutnou kostrou, který imponuje hlavně svojí velikostí a silou. Má hustou, dlouhou, na dotek jemnou srst, která zdůrazňuje dojem zavalitosti. Je jednobarevná a přijatelné jsou všechny barvy, od bílé k tmavě vlkošedé. Upřednostňované odstíny jsou kovově šedá a tmavě šedá. Tečkování a bílé znaky nejsou povoleny kromě malých bílých znaků na hrudníku a prstech, avšak nejsou žádoucí. Horní část hlavy, krk a tělo jsou tmavšího odstínu, který zesvětluje až k špinavě bílé na okrajových částech těla. Hmotnost u psů (samců) se pohybuje mezi 35–45 kg, u fen je to 30–40 kg a více. Výška je povolena od 58 (feny) a 62 cm (psi). (Alespoň tak psa popisuje standard, který ale vznikl před desítkami let. Ve skutečnosti jsou dnešní feny vysoké zhruba 63 - 68 cm, psi pak 67 - 72 cm. Tomu odpovídá i hmotnost.)
Má mohutnou, těžkou, ale vyváženou hlavu. Lebka je delší než tlama, zaoblená. Uši jsou nízko posazené, středně dlouhé se zakulacenými konci. Svěšené k lícím, hustě osrstěné, ale sama srst by na nich neměla vytvářet volánky. Mírně vyznačené obočí (nadočnicové oblouky). Oči jsou mandlového tvaru, dobře uložené, tmavě hnědé barvy. Stop vyjádřený. Nosní houba černá s dobře otevřenými otvory. Krk je středně dlouhý, hustě osrstěný, s bohatým límcem. Má být nesen lehce nad linií hřbetu. Kůže na něm je přiléhavá, bez laloku. Hřbet je dlouhý, silný a široký. Zakončen hustým a dlouhým ocasem, který se od kořene ke špičce zužuje. Má být nesen nad linií hřbetu v šavlovitém tvaru. Nohy jsou středně dlouhé, osvalené. Pohyb je pružný a ladný. Tlapky spíše kulaté s černými drápky.[4]
Podobná plemena[editovat | editovat zdroj]
Dnešním šarplanincům se velmi podobá krašský pastevecký pes. Od sebe se liší hmotností (krašský pastevecký pes je lehčí) a mohou se lišit i zbarvením - barva je pouze šedá, nohy mohou být se žíháním. Přesto mají společnou historii, obě tato plemena pravděpodobně přicestovala s Ilyry.
Povaha[editovat | editovat zdroj]
Povahově je šarplaninský pastevecký pes odvážný, inteligentní, samostatný, s vlohami pro obranu a hlídání, ať už objektů nebo zvířat. Vůči svému majiteli je loajální (pokud je k tomu veden), ale nikdy mu není přehnaně či otrocky oddaný. Má svoji hlavu, je tvrdohlavý, temperamentní a dominantní. Není moc aktivní, jeho úkolem bylo vždy spíše jen nečinně pozorovat. Přestože je inteligentní a bystrý, vždy si rozmyslí, zda opravdu chce provést ten povel, který po něm majitel vyžaduje. Je vnímavý a nesnese křivdu. Nejen, že je to pes jednoho pána, tedy že si vybere pouze jednoho člověka, kterého především poslouchá, pokud je k tomu veden od štěněte, s dětmi (v rodině) dobře vychází. Při hlídání je schopný pracovat ve skupině psů, ale je to dominantní pes a dají se tak čekat občasné šarvátky. S jinými zvířaty vychází dobře. K cizím je obezřetný, ale ne agresivní. V případě, že někdo bez souhlasu majitele vnikne na jeho teritorium, je schopný tvrdě se bránit.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šarplaninský pastevecký pes na Wikimedia Commons
