Krašský ovčák

Krašský ovčák
Krašský ovčák
Základní informace
Země původu	Slovinsko
Synonyma	Krašský pastevecký pes
Využití	Hlídací pes, společník
Průměrný věk	11 let
Tělesná charakteristika
Hmotnost	Psi: 30–42 kg; Feny: 25–37 kg
Výška*	Psi: 57–63 cm; Feny: 54–60 cm
Barva	Ocelově šedý hřbet, světlé břicho a maska na obličeji
Klasifikace a standard
Skupina FCI	Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce FCI	Molossoidní plemena
Podsekce FCI	Horský typ
ČMKU	standard
	* výška uváděna v kohoutku

Krašský ovčák, zvaný také krašský pastevecký pes (slovinsky: Kraški ovčar), je slovinské psí plemeno uznané Mezinárodní kynologickou federací (FCI).

Historie

Krašský ovčák je blízce příbuzný s šarplaninským pasteveckým psem a mají společnou historii ^[1]. Pravděpodobně následovali Ilyry při jejich migraci a usazování na území dnešního Slovinska ^[2]. První zmínky o těchto psech jsou ze 17. století, kdy jsou popisováni jako mohutní, dlouhosrstí psi hlídající stáda ovcí, tento popis pochází z okolí řeky Lublaňky ^[3]. Právě hlídání stád ovcí bylo jeho hlavním zaměřením. Je možné, že jejich předkem byla tibetská doga, dovezená z Tibetu do Evropy ^[4], říká se, že v jeho těle možná koluje i krev vlků ^[3]. Poprvé je popsal v roce 1689 Janez Vajkart v kronice Slava vojvodine Kranjske.

Nejhorším obdobím pro plemeno byla druhá světová válka, po které bylo na světě jen pár jedinců, v řádu desítek ^[4]. Roku 1939 bylo plemeno oficiálně uznáno FCI, tehdy ale pod názvem ilyrský ovčák, pod tento název byl ale přijat i dnešní šarplaninský pastevecký pes. Osamostatnit se toto plemeno podařilo až roku 1968 ^[4]. Do konce 70. let 20. století však v Jugoslávii platil zákaz vyvážení těchto psů ^[3]. V roce 1990, kdy se rozpadla Jugoslávie, se plemeno stalo národním plemenem Slovinska.

Chov dnes

V současné době je plemeno považováno za ohrožené a proto se chovatelé mnohdy neohlížejí na příbuzenství dvou psů a kříží je mezi sebou ^[3]. Oficiální zkratka používaná v Česku je KRO. Sem se poprvé dostal až v roce 2000 ^[5]. Nejvíce se vyskytuje ve Slovinsku, kde se využívá ke svému původnímu využití, k hlídání ovcí. Ve zbytku Evropy je to hlavně společenský pes.

Krašský a šarplaninský pastevecký pes

Krašský a šarplaninský pastevecký pes se od sebe liší hlavně kohoutkovou výškou, krašský pastevecký pes je totiž menší., ale zároveň i těžší. Krašský pastevecký pes má také kratší srst v obličeji a jeho maska dosahuje až ke krku.

Povaha

Povahově je krašský ovčák dominantní, s ostrou povahou a vlohami pro hlídání objektů či zvířat. Není příliš aktivní, jeho denní náplní vždy bylo spíše nečinné pozorování jeho teritoria. Vyžaduje jasně ohraničené území, když má možnost utéct, využije jí ^[1]. Umí jednat samostatně a svéhlavě, těžce se cvičí. Nevychází dobře s jinými psy, hlavně kvůli své dominanci. Naopak ostatní domácí zvířata ignoruje a nemá moc vyvinutý lovecký pud, proto od něj nelze čekat, že bude honit nebo stopovat zvěř. K dětem je přívětivý, leckteré hry si od nich nechá líbit, je ale nutné dát si pozor v případě, že si "jeho" dítě hraje s někým jiným, některá gesta by totiž tito psi mohli pochopit jako útok. Je to dobrý hlídač, který na každého narušitele upozorní štěkotem a v případě ohrožení razantně zasáhne. Vůči majiteli je loajální, ale není mu přehnaně oddaný nebo závislý na něm.

Chov a nároky

Na rozdíl od jiných obřích plemen, krašský pastevecký pes má poměrně početné vrhy ^[3].

Jeho strava musí být vyvážená, speciálně pro velké psy. Je vhodné podávat výživové doplňky, hlavně pak ty s vápníkem pro vývoj a růst kostí.

Nehodí se do bytu ani do domu ve městě, nejvhodnější je na vesnici, kde bude mít klid. Pro přežití nutně nepotřebuje ani boudu, je schopný přežít bez úhony i nepřízeň počasí, jako je silný déšť nebo sníh. Jeho srst ho chrání i před mrazem.

Poměrně těžko se cvičí, proto vyžaduje spíše zkušeného kynologa, který má zkušenosti s dominantnějšími psy, kteří nejsou vůči majiteli příliš oddaní. Nerad se podřizuje, proto je dobré založit výcvik na hravé formě, než na drilu ^[1].

Co se pohybu týče, pak není náročný. Nehodí se pro aktivní psí sporty, jedná se hlavně o agility. Je to z toho důvodu, že stejně jak jiná obří plemena, i toto trpí artritidou nebo dysplazií kyčelního kloubu, které se vyskytují u velkých a těžkých psů, když jsou nohy přehnaně zaměstnávané (při agility se jedná o skoky).

Jeho srst je nenáročná na úpravu. Skládá se ze dvou vrstev, které ji chrání před okolními vlivy, hlavně pak před počasím. Extrémně líná, proto se nehodí pro alergiky. V období línání, což je 2× ročně, je nutné jej vyčesávat každý den, mimo něj stačí občas srst jen pročesat. Pro větší kvalitu srsti se doporučuje podávat lososový či olivový olej.

Reference

1 2 3 FOGLE, Bruce. Velká encyklopedie psů. 5.. vyd. [s.l.]: Slovart, 2006. 409 s. S. 333.
↑ http://www.vyberpsa.cz/plemena/krasskypasteveckypes
1 2 3 4 5 http://www.rancpohoda.cz/node/293
1 2 3 http://www.mysentinel.wbs.cz/KRASSKY-OVCAK.html
↑ http://www.pejskar.cz/krassky-pastevecky-pes-218/

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Krašský pastevecký pes na Wikimedia Commons

[:0-1] 1 2 3 FOGLE, Bruce. Velká encyklopedie psů. 5.. vyd. [s.l.]: Slovart, 2006. 409 s. S. 333.

[2] ttp://www.vyberpsa.cz/plemena/krasskypasteveckypes

[:1-3] 1 2 3 4 5 http://www.rancpohoda.cz/node/293

[:2-4] 1 2 3 http://www.mysentinel.wbs.cz/KRASSKY-OVCAK.html

[5] ttp://www.pejskar.cz/krassky-pastevecky-pes-218/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]