Purkarec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Purkarec
Kostel sv. Jiří v Purkarci
Kostel sv. Jiří v Purkarci
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 155 (2011)
Domů 149
Lokalita
PSČ 373 43
Obec Hluboká nad Vltavou
Okres České Budějovice
Katastrální území Purkarec (7,39 km²)
Zeměpisné souřadnice
Purkarec
Purkarec
Další údaje
Kód části obce 136794
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Purkarec (německy Burgholz) leží osm kilometrů severně od Hluboké nad Vltavou a přibližně deset kilometrů jižně od Týna nad Vltavou. Purkarec leží na březích Vltavy. Administrativně je místní částí Hluboké nad Vltavou. V roce 2011 zde trvale žilo 155 obyvatel.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vsi je odvozen od jména Purkart nebo Pulkart, což bylo zřejmě jméno lokátora, který sem přivedl další osadníky.[2] J. Mařík uvádí, že „dle listiny z r. 1368 byl Purkharcz založen od Purkarda z Janovic a na Vimperce, který se již před r. 1357 připomíná.“[3] A. Verbík pak odkazuje na historika Tomka, který uvádí, že první písemná zmínka o vsi Purkharcz je z roku 1352.[2][4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Muzeum vorařství

Při záchranném výzkumu byla v Purkarci odkryta část osady ze druhé poloviny 7. století (dvě polozemnice). Osada stála na jižním svahu, sklánějícím se k potoku Rachačka, těsně u jeho soutoku s Vltavou. Polozemnice měly plochu pouhých 9 m² a kryla je sedlová střecha. Byly nalezeny i fragmenty časně slovanské keramiky s výzdobou rytou hřebenovým nástrojem.[5]

Vesnice vznikla ve středověku během kolonizace hvozdu severně od královského hradu Hluboká. Karel IV. v této oblasti založil hrad Karlův hrádek. Blízko něj je zmiňováno větší sídlo (téměř jistě dnešní Purkarec). Podle písemných pramenů byla vesnice Purkarec oficiálně založena v roce 1352; je však pravděpodobné (například podle popisu osídlení okolí Karlova hrádku v historických listinách), že sídlo existovalo již dříve. Farní kostel sv. Jiří v Purkarci existoval již ve 14. století.

V lednu 1377 král Václav IV. udělil svému kuchaři a čeledínovi Kundovi lán pozemku v Purkarci, lán pozemku v Jeznici a opuštěný mlýn pod Jeznicí (pozdější Buzkov) s tím, že se tam on a jeho dědicové budou starat o lesy. V roce 1454 sídlil v Purkarci na lovčím a svobodnickém dvorci Jan, lovčí z Purkarce, roku 1490 Petr, lovčí z Purkarce, roku 1598 byl majitelem tohoto dvorce Bohuslav z Bejšovce (Bejšova), roku 1608 Jetřich Malovec z Malovce, roku 1614 Klíma, později Tomáš Baka z Křesína a Tomáš Janát ze Dřítně. Lovčí a svobodnický dvůr, také rychtářství, byl na místě, kde je dnes dům Purkarec č. 7 a kde se říká u Janátů. Byla to jednopatrová gotická budova z drobného kamene, která se dochovala až do roku 1880, kdy byla od základu přestavěna. Purkarecký lovčí měl ve svém obvodu hájenství v Municích, Zlatěšovicích, Velicích a v Jeznici. Obvod purkarecké rychty byl také velký; podle písemného pramene z roku 1490, patřila pod purkarecké rychtářství i Zliv a Mydlovary. Zřejmě se zde vykonávalo i tzv. hrdelní právo, protože zde existuje i lokalita, které se říkalo Na šibeničním vrchu, tj. vpravo od silnice z Purkarce do Chlumce, východně od vrchu Strážiště.[2]

Sídlo mělo do výrazného úpadku během třicetileté války charakter městečka. K novému rozvoji došlo v souvislosti s voroplavbou po Vltavě. V devatenáctém století místní vlastenecký farář František Kalina popularizoval mezi odbornou i laickou veřejností některé své romantické smyšlenky o Purkarci (zaniklý klášter atd.) jako historicky ověřená fakta.[2]

Od roku 1850 byl Purkarec samostatnou obcí.[6]

Věž kostela v novorománském slohu byla postavena v roce 1879,[7] před tím měl kostel zvonici dřevěnou. Peníze na stavbu zděné věže věnoval ve své závěti spořivý domkář Josef Svoboda z dnes již zaniklého domku Purkarec č. 13, který byl dokladem původní lidové architektury, stával na tzv. purkarecké Skále.[8][2]

V roce 1897 zahájil v Purkarci činnost " Záložní a spořitelní spolek v Purkarci". Do spádového obvodu spolku patřily obce Purkarec, Chlumec, Nová Ves, Jeznice, Jaroslavice, Kostelec a Líšnice.[9] Koncem roku 1912 měl spolek 64 členů.[10]

V roce 1898 vznikl v obci Sbor dobrovolných hasičů, původně se 30 členy. Sbor si pořídil z finančních prostředků nadace Josefa Svobody moderní hasičskou stříkačku za 1 130 zl.[2]

V dubnu 1902 byl v Purkarci založen spolek vzájemně se podporujících plavců, rybářů a pobřežných "Vltavan".[2]

V noci z 2. na 3. července 1944 byl u Purkarce vysazen paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do třetí vlny výsadků. Krycí název výsadku byl Operace Glucinium. Koncem srpna 1944 byl za pomoc parašutistům zatčen hajný Josef Rybák, dále jeho manželka Terezie a lesní dělník Vojtěch Ambrož; všichni tři v koncentračních táborech zahynuli.[2]

Dům vedle kostela (Purkarec č. 17) patřil rodině význačného českého novináře a dramatika Karla Horkého (*25. 4. 1879 †2.3 1965).[2][11]

Usnesením vlády ČSSR č. 221/78 ze dne 7. září 1978 a usnesením vlády ČSR č. 300/78 ze dne 18. října 1978 bylo rozhodnuto o vzedmutí hladiny Vltavy vodním dílem HněvkoviceKořensko pro potřeby plánované jaderné elektrárny Temelín. Realizace záměru měla za následek zánik sídel Jaroslavice, Buzkov (dříve Buskov), celého Purkarce na pravém břehu, velké části Purkarce na levém břehu, jediného mostu spojující oba břehy Purkarce (umožňoval přepravu pěších a jednosměrný průjezd osobních automobilů).

Roku 1985 byl Purkarec připojen k Hluboké nad Vltavou.[11]

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet

obyvatel[12]

575 682 704 661 677 653 572 385 344 281 243 194 150 155

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj osady je do značné míry orientován na turistiku, poskytování ubytování a rekreaci na přehradě Hněvkovice. V Purkarci je:

  • pamětní síň voroplavby[11]
  • přívoz[13]
  • přístaviště pro osobní lodní dopravu a malá plavidla[14]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Raně gotický farní kostel svatého Jiří, v 19. století upravován
  • Poutní kaple svaté Rozálie v Rachačkách z roku 1682, přestavěna v letech 1881–1882
  • Karlshaus – zřícenina hradu ze 14. století
  • Hospoda čp. 92
  • Mohylník Na Kukli
  • Mohylník Strážiště
  • Usedlost čp. 30 a 34
  • Dvě kapličky směrem k Jeznici

Osobnosti:[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Svoboda (†1847), zakladatel nadace Josefa Svobody
  • Karel Horký (1879–1965)
  • Josef Rybák (1889–1944)
  • Terezie Rybáková (1888–1945)
  • Vojtěch Ambrož (1906–1945)

Spolek Vltavan Purkarec[editovat | editovat zdroj]

Historie purkareckého spolku Vltavan sahá do dubna 1902 (viz kap. Historie). Spolek je od 20.2.1992 registrován pod názvem "Spolek Vltavan Purkarec".[15] Při slavnostních příležitostech oblékají členové spolku kroj, který napodobuje uniformu francouzského válečného námořnictva z roku 1848.[16] Pánský stejnokroj se skládá z červenobíle pruhované košile, černého saka, červené šerpy, černé vázanky, tmavomodré nebo černé čepice se štítkem (kšiltem) a bílých kalhot. Ženy nosí červenobíle pruhované košile, červené šerpy, černé vázanky a bílé skládané sukně.[15] Spolek provozuje malé muzeum.[17] Dne 8. 9. 2016 byl Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje doplněn o "Vltavan Purkarec –tradice voroplavby".[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166. 
  2. a b c d e f g h i VERBÍK, Antonín. Purkarec. Týn nad Vltavou: Městské muzeum v Týně nad Vltavou, 1983. 306 s. 
  3. MAŘÍK, Jarolím. Spis pamětní vydaný na oslavu čtyřicetileté působnosti okresního zastupitelstva hlubockého. Praha: [s.n.], 1905. 
  4. TOMEK, Václav Vladivoj. Registra decimarum papalium. Praha: [s.n.], 1873. S. 60. 
  5. LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-86829-68-5. 
  6. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. 1. vyd. Svazek I. Levý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  7. Památkový katalog [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  8. Kronika národní školy Purkarec 1834-1907 [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  9. Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1901, str.14.
  10. Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914
  11. a b c Oficiální stránky města Hliboká nad Vltavou [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  12. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  13. Přívoz Purkarec [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  14. Přístaviště pro osobní lodní dopravu a malá plavidla Purkarec [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  15. a b NEDBAL, František. Purkarec a spolek Vltavan v proměně času. [s.l.]: [s.n.], 2012. 
  16. SCHEUFLER, Vladimír; ŠOLC, Václav. Já jsem plavec od vody. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1985. 155 s. S. 73, 77. 
  17. Muzeum » Vltavan Purkarec. www.vltavan-purkarec.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  18. Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje - Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. www.muzeumcb.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Poutní kaple sv. Rozálie v Rachačkách u Purkarce, Výběr 4/2001, s. 320–329.
  • SVAČINA František: Purkarec v minulosti a přítomnosti, 1947 (strojopis).
  • Vorařská kronika Františka Vondráčka z Purkarce: Týn nad Vltavou, 2012.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]