Hrádek u Purkarce
| Karlův Hrádek | |
|---|---|
 Celkový pohled na zříceninu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | po roce 1370 |
| Poloha | |
| Adresa | 2 km jižně od Purkarce, Hluboká nad Vltavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°6′37,08″ s. š., 14°27′36″ v. d. |
  Hrádek u Purkarce | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28648/3-371 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrádek u Purkarce (též Karlshaus nebo Karlův Hrádek) je zřícenina hradu v okrese České Budějovice. Nachází se na ostrožně v nadmořské výšce okolo 400 metrů nad levým břehem Vltavy v katastrálním území Purkarec asi 6,5 kilometru severně od Hluboké nad Vltavou. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357. Za jeho stavebníka byl považován král Karel IV., který jej měl založit krátce před uvedeným rokem a pojmenovat Karlshaus.[2] Ovšem podle archeologického výzkumu proběhnuvšího v letech 2019 a 2021 byl hrad založen už ve druhé polovině třináctého století. Zakladatelem hradu tak byl pravděpodobně král Přemysl Otakar II.[3]
Zpráva z roku 1357 se týká sporu mezi Karlem IV. a rodem Rožmberků. Karlshaus se měl stát centrem nového panství odděleného od nedaleké Hluboké. U hradu vzniklo také nové městečko s farou.[2] Karel IV. hrad mohl využívat jako osobní sídlo určené k odpočinku, k čemuž jej mohly inspirovat pohodlné dvory francouzských králů. K brzkému opuštění hradu vedly pravděpodobně omezené obranné možnosti v neklidných dobách vlády Václava IV.[4]
Jediným zaznamenaným purkrabím je v roce 1364 Petr z Nasavrk. Karel IV. záhy ztratil o hrad zájem a tak ten postupně chátral a upadal. Po roce 1370 již o hradu nejsou žádné písemné zmínky, a je tedy pravděpodobné, že byl v té době opuštěn. Spolu s hradem zaniklo také městečko,[2] resp. někteří autoři se domnívají, že tímto městečkem byl dnešní Purkarec.[5]
Výzkum
[editovat | editovat zdroj]Během archeologického výzkumu prováděném v září 2019 archeology z Jihočeské univerzity byly nalezeny pozůstatky mnohem staršího, zřejmě až pravěkého osídlení. Pod povrchem byly objeveny zbytky zdí a další nálezy, mezi nimž jsou zlomky keramiky, kovů, kostí a spálených dřev.[6]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Před vlastním hradem se nachází rozsáhlá plocha opevněná valem, na které pravděpodobně mělo vzniknout městečko. Samotný hrad byl jednodílný a ze všech stran ho obepíná mohutný val a příkop. Celé jádro s polygonálním půdorysem bylo obestavěné palácovými křídly. Vstupovalo se do něj od severu branou, jejíž průjezd je vybaven sediliemi. Nejvýstavnějším prostorem hradu byla rozměrná kaple v východním nároží. Byla zaklenutá dvěma poli křížových kleneb a osvětlena velkými hrotitými okny. V patrech paláce se dochovaly otisky roubených komor. Na severní a východní straně byl hrad obehnán parkánem.[4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Volně přístupná zřícenina hradu leží asi dva kilometry od Purkarce. Pro pěší je snadno dostupná po červeně značené turistické trase E10 z Purkarce do Hluboké nad Vltavou. V blízkosti také vede cyklostezka, na které jsou značené cyklotrasy č. 7, 1079 a EV7. Hrad je z ní dostupný krátkou odbočkou.[7][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 139971 : Hrad Karlův Hrádek, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Karlův hrádek, s. 103.
- ↑ ČINČALA, Robert. Co nového na Karlově Hrádku?. Hláska. 2022, roč. XXXIII, čís. 1, s. 14. Dostupné online [cit. 2022-10-23]. ISSN 1212-4974.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Svazek Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Hrádek u Purkarce, s. 32–35.
- ↑ SUDOVÁ, Martina. Hrady na Vltavotýnsku. Týn, Újezdec a Karlshaus. 1. vyd. Plzeň: Petr Mikota, 2003. 47 s. ISBN 80-86596-21-4, ISBN 978-80-86596-21-1. S. 40.
- ↑ Na Karlově Hrádku odhalili archeologové stopy pravěkého osídlení. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-09-19 [cit. 2019-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Vltavská cyklistická cesta: Mapový atlas. České Budějovice: Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2019. ISBN 978-80-88303-06-0.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hrádek u Purkarce, s. 190–191.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Karlhaus hrad, s. 155–158.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek u Purkarce na Wikimedia Commons
