Poněšice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poněšice
Poněšice - kovárna
Poněšice - kovárna
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 37 (2011)
Domů 33
Lokalita
PSČ 373 41
Obec Hluboká nad Vltavou
Okres České Budějovice
Katastrální území Poněšice (6,31 km²)
Zeměpisné souřadnice
Poněšice
Poněšice
Další údaje
Kód části obce 70084
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Poněšice leží na pravém břehu Vltavy v lesích šest kilometrů od města Hluboké nad Vltavou a necelých pět kilometrů jižně od Kostelce. Ves je místní částí Hluboké nad Vltavou. V roce 2011 zde trvale žilo 37 obyvatel.[1]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi je odvozeno od zkrácené domácí podoby osobního jména Ponědrah - Poněš.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves vznikla ve středověku během kolonizace hvozdu severně od královského hradu Hluboká – dnes ležícího ve městě Hluboká nad Vltavou – podobně jako například Purkarec, Kostelec nebo strážní hrad Karlův hrádek. První doložená zmínka o Poněšících je datována do roku 1407;[3] Poněšice jsou tedy starší než vlastní město Hluboká nad Vltavou.

Jarolím Mařík popisuje historii Poněšic takto: „Sídlo Poněšických z Poněšic. R. 1407 tvořily Poněšice a Vlkov zčásti statek Pešíkův, jehož syn Jindřich (z Poněšic) byl tam r. 1461 lovčím královským, tomu bylo králem uděleno právo dědické. Od r. 1525 – 1580 byl držitelem Jan Poněšický z Poněšic, roku 1580 pochován byl v Kostelci. Vdova po něm prodala r. 1617 dvůr v Poněšicích Dětřichu Malovci, týž opět Prokešovi z Purkarce, dcera tohoto Maradasovi a tento vyměnil jej Františku Lexovi za dvůr Křesínský.“[4]

Místní rodák Jindřich z Poněšic byl od roku 1461 královským lovčím (právo získal jako dědičné). Dále obec držel Jan Poněšický z Poněšic. V sedmnáctém století hlavní dvůr od rodu Z Poněšic získal rod Lexů, který tento dvůr vlastní dodnes. V osadě se dochovalo několik staveb ve stylu selského baroka.

V osmnáctém a devatenáctém století rod Schwarzenbergů založil severně od Hluboké nad Vltavou dvě obory (článek Obory u Hluboké). Poněšická byla založena v roce 1853 a specializuje se na chov trofejních jelenů. Před sametovou revolucí byl v Poněšicích rozvinutý dřevozpracující průmyslu soustředěný na pile a přiléhajícím komplexu objektů přibližně půl kilometru severovýchodně od Poněšic. V devadesátých letech se obec výrazně vylidňovala.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V Poněšicích na tzv. Šindelářově břehu (bývalé vaziště vorů) provozuje Akademie múzických umění (AMU) v Praze učební a výcvikové středisko. Místní lihovar pálí pod obchodní značkou Pravá Poněšická Pálenka nebo zkráceně 3P. V současnosti se o rozvoj vesnice zasazuje místní Osadní výbor. Dne 14. září 2001 byl v oboře v Poněšicích uloven jelen s trofejí ohodnocenou 250,89 CIC, čímž vytvořil současný národní rekord.[zdroj?]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Do katastrálního území Poněšice zasahuje Evropsky významná lokalita Hlubocké obory a stejnojmenná ptačí oblast .

Blízko střediska AMU (cca 150 metrů od rekreačního střediska po proudu) je horolezecky zajímavá Jelení skála, které se někdy též říká Jelení skok. Stejně jako u skal na protilehlé Karvanici je však nástupní místo zatopeno vzdutou hladinou Vodní nádrže Hněvkovice (dříve zde byly četné peřeje). Na skále je litinový kříž a je zde vyhlídkové místo. Podle pověsti zde skočil štvaný jelen do Vltavy a lovec jej ve vodě zastřelil. Porušil tak lovecký kodex a na pokání zde nechal postavit kříž. Na Jelení skálu se dá jít např. z parkoviště na Ševců břehu (1,6 km) nebo z cesty vedoucí k středisku AMU (odtud je to cca 800 m).[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Mohylník Hrady
  • Mohylník Hora
  • Mohylník Kameniště I a Kameniště II
  • Mohylník Dukátová plantáž
  • Mohylník U Háje
  • Dům čp. 4 (krásně dochovaná roubená chalupa)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes Poněšice vede silnice III/1472[6] a cyklotrasa Vitín-Poněšice 1057.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166. 
  2. POKORNÝ, Ludvík. Jihočeská vlastivěda: Jazyk. Příprava vydání František Cuřín a kol.. [s.l.]: Jihočeské nakladatelstvfí České Budějovice, 1986. Kapitola Místní jména v Jižních Čechách, s. 82. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190. 
  4. Mařík Jarolím: Spis pamětní vydaný na oslavu čtyřicetileté působnosti okresního zastupitelstva hlubockého, Praha 1905,
  5. CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-86829-66-1. S. 82. 
  6. Silniční síť v Jihočeském kraji [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  7. Cyklotrasa č. 1057 Vitín - Poněšice [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Kostelec