Chrastice kanárská
 Chrastice kanárská | |
|---|---|
 Chrastice kanárská (Phalaris canariensis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | lipnicovité (Poaceae) |
| Podčeleď | Pooideae |
| Tribus | Poeae |
| Rod | chrastice (Phalaris) |
| Binomické jméno | |
| Phalaris canariensis L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrastice kanárská (Phalaris canariensis) je jednoletá tráva vysoká průměrně 80 cm, jež vyrůstá ve vzpřímených a bohatě olistěných trsech. Pěstuje se hlavně pro semena (obilky), převážně používaná jako oblíbené krmivo pro doma chované exotické ptactvo. V České republice je tento nepůvodní druh považován za příležitostně pěstovaný neofyt.
Dříve byl rod Phalaris neopodstatněně rozdělen do dvou rodů s českými názvy chrastice a lesknice. Po jejich sjednocení dostal rod české jméno chrastice, a proto se tento druh nyní jmenuje chrastice kanárská. Ve starší literatuře i mezi chovateli a pěstiteli se ještě hojně vyskytuje zažité pojmenování „lesknice kanárská“.[1][2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Jako nový druh chrastice kanárská vznikla pravděpodobně na Kanárských ostrovech a v přilehlém severoafrickém Maroku. Odkud se během staletí samovolně i lidským přičiněním rozšířila do všech pěti obydlených světadílů. Hojně je nyní pěstována na jihu Evropy, na severu Afriky, na Blízkém východě, Arabském poloostrově, v Turecku, Pákistánu, Indii, ve střední Číně, Japonsku, ve značné části Severní, Střední i Jižní Ameriky, obdobně jako v Austrálii, na Novém Zélandu i Havajských ostrovech.
Na území dnešní České republiky se rostlina dostala teprve v 19. století. Teprve v roce 2000 byl v Česku povolen první vyšlechtěný kultivar chrastice kanárské s názvem 'Judita', jež postupně nachází uplatnění v zemědělské praxi. Počátky jejího ekologické pěstování je spojeno s Výzkumným ústavem pícninářským v Troubsku.[1][2][3][4][5]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Bylina je poměrně teplomilná a vyséváme ji nejlépe na místo nezastíněné, nejlépe do půdy hlinité, hlinito písčité až hlinito jílovité. Preferuje stranoviště dobře zásobené vláhou i živinami, proto se nepovažuje za plodinu vhodnou do zeminy lehké, velmi propustné a na živiny chudé. Nemá přílišné nároky na pH půdy, jenž může být mírně kyselá až mírně zásaditá a částečně i podmáčená, poměrně dobře snáší i její mírné zasolení.
Kromě obhospodařovaných polích se vyskytuje i po okrajích polních cest či silnic, často také v ruderálních společenstvech. V ČR je pěstována převážně v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti; koření poměrně mělce a je vhodnější do vlhčích podmínek. Vyhovují jí roční roční srážky v toleranci od 430 do 860 mm. Je vhodné vysít ji brzy na jaře, pro využití zimní vláhy ideálně v prvé polovině dubna, při teplotě okolo 8 °C vzchází již za jeden až dva týdny. Mladé semenáče snesou krátkodobý pokles teploty až -5 °C, vyhovuje jim střídání vyšších teplot během dne a nižších v noci. Chrastice kanárská ve středoevropských klimatických podmínkách kvete v červnu a červenci, semena uzrávají v srpnu a září. Počet chromozomů 2n = 12.[1][2][3][4][6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednoletá rostlina z čeledi lipnicovitých, která vyrůstá ve vzpřímených, bohatě olistěných trsech. Je volně trsnatá, odnožuje extravaginálně a bývá vysoká 40 až 60 cm, s klasy pak až 80 nebo 100 cm. Stébla zakončená klasy bývají přímá nebo na bázi vystoupavá, tuhá, na povrchu hladká a střídavě porostlá přisedlými listy. Jejich mírně drsné čepele, dlouhé 5 až 25 cm a široké od 0,5 do 1,2 cm, jsou na konci zúžené do ostré špičky. Listy vyrůstají z listových pochev jež jsou hladké, lysé, nafouklé, bělavě lemované a mají asi 5 mm roztřepený jazýček.
Na vrcholu stébla jsou jednokvěté, zploštělé, 7 až 10 mm dlouhé klásky sestavené do husté, silně stažené laty klásků, která bývá dlouhá 2 až 4 cm a mívá tvar vejcovitý až vejcovitě podlouhlý. Květy jsou oboupohlavné, mají tři tyčinky s prašníky, dvě blizny a jsou opylovány větrem. V krátce stopkatých kláscích se dvěma páry plev vyrůstají po opylení lesklé, nažloutlé obilky, které jsou eliptické, na obou koncích zúžené, průměrně 2,5 mm velké a pevně uzavřené pluchou a pluškou. Hmotnost tisíce obilek je 6,5 gramů.
Rostliny během dozrávání přirozeně zasychají a semena z klásků samovolně nevypadávají, proto je není nutno desikovat. Díky odolnosti semen k mechanickému poškození lze porost sklízet obilním kombajnem.[1][2][3][4][6][7][8][9]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Chrastice kanárská je výhodné jadrné krmivo s vyšším obsahem vlákniny, její semena se používají hlavně jako součást krmných směsí pro drobné exotické ptactvo. Semena uzrávají po 80 až 120 dnech po vzejití, průměrný výnos z 1 hektaru se v podmínkách České republiky pohybuje od 1 do 2 tun.
Mimo pěstování na zrno je také nenáročnou, jednosečnou pícninou pěstovanou v monokultuře nebo jako součást jednoletých travních směsek. Na píci se obvykle seje co nejdříve po sklizni předplodiny a sklízí se obvykle po 45 až 55 dnech od vzejití. Seká se obvykle pouze jednou, neboť špatně obrůstá a výnosy z druhé seče jsou malé, sklizená píce se využívá k přímému zkrmování v čerstvém stavu, ale také na senáž nebo siláž. Díky vysoké odolnosti proti poléhání bývá na polích využívána jako podpůrná plodina pro víceleté jeteloviny. Dobře poslouží také jako vymrzající meziplodina s dobrým protierozním účinkem, která nebrání kvalitní jarní přípravě půdy pro následné plodiny. Lze ji brát také jako okrasnou a dekorativní rostlinu, stonky s latami klásků sbírané těsně před přirozeným žloutnutím lze dobře usušit a použít při aranžování květin.
Travina se může považovat i za léčivou rostlinu, neboť její semena jsou vynikajícím zdrojem antioxidantů, které zabraňují stárnutí kůže, obsahují asi 16 % bílkovin a 12 % vlákniny, mnohé aminokyseliny, kyselinu salicylovou a šťavelovou, četné sacharidy a tuky, draslík, vápník, hořčík, fosfor a kyselinu listovou. Enzymy obsažené v semenech jsou přírodním lékem na léčbu zánětu vnitřních orgánů, jako jsou játra, ledviny a slinivka břišní, léčí také zánět žaludku, dnu i aterosklerózu. Významnou součásti semen je i lipáza, enzym pro odbourávání tuků v organismu.[3][6][7][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Chrastice kanárská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2013-08-27 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Hottonia palustris [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014 – 2022 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SKLÁDANKA, Jiří. Multimediální učební texty: Lesknice kanárská [online]. Rev. 2006 [cit. 2022-12-25]. vydavatel = Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita, Brno Dostupné online.
- ↑ a b c PROCHÁZKA, Jaromír; PELIKÁN, Jan; KNOTOVÁ, Daniela. Metodika pěstování lesknice kanárské na semeno [online]. Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko, rev. 2016 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ POWO: Phalaris canariensis [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2022 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SMEJKALOVÁ, Hana; KUBÍKOVÁ, Zuzana. Pěstování lesknice kanárské [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice, rev. 2022-08-09 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b VAŇÁTOVÁ, Petra. Maloobjemové plodiny pro malé farmáře. Úroda [online]. AV ČR, Praha, 2001-10-26 [cit. 2022-12-25]. Čís. 10. Dostupné online. ISSN 0139-6013.
- ↑ BALDINI, Riccardo M. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Phalaris canariensis [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SHARMA, Arzoo; CHEPURNA, Anna; TURNOCK, Dave et al. Canary seed: a novel cereal from the Canadian Prairies [online]. Crop Development Centre, University of Saskatchewan, Saskatoon, SK, CA [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chrastice kanárská na Wikimedia Commons 
Taxon Phalaris canariensis ve Wikidruzích
