Přeskočit na obsah

Parlamentní volby na Slovensku 2012

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parlamentní volby na Slovensku 2012
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Druh volebparlamentní
Volební termín10. března 2012
Předchozí volby2010
Následující volby2016
Volební účast59,11 %
Počet kandidátů26

Volby do Národní rady Slovenské republiky 2012 se konaly v sobotu 10. března 2012. Jejich konání schválila NR SR dne 13. října 2011. Stalo se tak následkem pádu vlády Ivety Radičové. Poměrným systémem s 5% uzavírací klauzulí bylo voleno všech 150 poslanců Národní rady v jednom volebním obvodě zahrnujícím celé Slovensko. Ve volbách zvítězil SMER-SD, který získal 44,41% a parlamentní většinu 83 mandátů. Na druhém místě skončilo KDH, jež získalo 8,82% a 16 mandátů. Na třetím místě skončilo hnutí OĽaNO se ziskem 8,55% a rovněž 16 mandátů. Volební účast činila 59,11%.

Výsledky voleb

[editovat | editovat zdroj]
Rozložení mandátů v NR SR po Parlamentních volbách 2012

Předčasných voleb do NR SR se z 4 392 451 oprávněných občanů zúčastnilo 2 596 443 voličů, kteří odevzdali 2 553 726 platných hlasů. Volební účast nakonec vystoupala na 59,11 %.[1]

Volby s očekáváním vyhrála středolevicová strana SMER – sociálna demokracia. Hlas jí odevzdalo 44,41 % voličů, tedy více než jeden milion voličů a díky 83 získaným mandátům si zajistila nadpoloviční většinu v parlamentu.[2] Druhé skončilo středopravicové Křesťanskodemokratické hnutí, které se ziskem 8,82 % obsadilo 16 mandátů. Stejný počet křesel mělo i třetí nejsilnější hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, jež získalo 8,55 %. Následovala strana Most-Híd se ziskem 6,89 % hlasů, což jí přineslo 13 mandátů. Teprve na pátém místě se umístila bývalá nejsilnější pravicová strana SDKÚ-DS, které odevzdalo hlas 6,09 % oprávněných voličů, a získala tak 11 mandátů. Stejný počet poslanců měla i nejmenší parlamentní strana Svoboda a Solidarita, jež si vybojovala hlasy 5,88 % oprávněných voličů.[2]

Před branami parlamentu zůstala nacionální Slovenská národní strana s 4,6 % a dále strana maďarské menšiny SMK-MKP se ziskem 4,3 %. Strana 99% - občiansky hlas, které předvolební průzkumy přisoudily až 16 mandátů, skončila se ziskem pouhých 1,6 % hlasů.

Ve volbách propadlo 493 450 tisíc platných hlasů, největším podílem od voličů SNS a SMK-MKP, které se do parlamentu nedostaly.[2]

Slovenský tisk po volbách informoval, že za drtivé vítězství SMER-SD mohou samy středopravicové strany a jejich vzájemné neshody, které vyústily do předčasných voleb už po necelých dvou letech od nástupu vlády Ivety Radičové.[3]

SMER-SD KDH OĽaNO Most-Híd SDKÚ-DS SaS
Volební lídr Robert Fico
Robert Fico
Ján Figeľ
Ján Figeľ
Igor Matovič
Igor Matovič
Béla Bugár
Béla Bugár
Mikuláš Dzurinda
Mikuláš Dzurinda
Richard Sulík
Richard Sulík
Počet hlasů 1 134 280 225 361 218 537 176 088 155 744 150 266
Podíl 44,41 % 8,82 % 8,55 % 6,89 % 6,09 % 5,88 %
Počet mandátů 83 16 16 13 11 11
Předchozí volby (2010) 34,8 % (62) 8,53 % (15) nová strana 8,13 % (14) 15,42 % (28) 12,15 % (22)

Podrobné výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Strana Počet hlasů Hlasy
v %
+/– Počet
mandátů
+/–
SMER - sociálna demokracia 1 134 280 44,41% +9,62% 83 +21
Kresťanskodemokratické hnutie 225 361 8,82% +0,30% 16 +1
OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti 218 537 8,55% 16 +12
Most-Híd 176 088 6,89% -1,23% 13 -1
Slovenská demokratická a kresťanská únia - Demokratická strana 155 744 6,09% -9,33% 11 -17
Sloboda a Solidarita 150 266 5,88% -6,26% 11 -11
Slovenská národná strana 116 420 4,55% -0,52% 0 -9
Strana maďarskej koalície - Magyar Koalíció Pártja 109 484 4,28% -0,05% 0
99% - občiansky hlas 40 488 1,58% 0
Ľudová strana Naše Slovensko 40 460 1,58% +0,25 0
Zmena zdola, Demokratická únia Slovenska 33 155 1,29% 0
Strana slobodné slovo – Nory Mojsejovej 31 159 1,22% 0
Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko 23 722 0,93% -3,39 0
Komunistická strana Slovenska 18 583 0,72% -0,11 0
Národ a Spravodlivosť – naša strana 16 234 0,63% 0
Strana zelených 10 832 0,42% ? 0
PRÁVO A SPRAVODLIVOSŤ 10 604 0,41% 0
Robíme to pre detiSF 8 908 0,34% 0
Zelení 7 860 0,30% 0
NÁŠ KRAJ 4 859 0,19% 0
Strana demokratickej ľavice 4 844 0,18% -2,23 0
Obyčajní ľudia 4 320 0,16% 0
Strana živnostníkov Slovenska 3 963 0,15% 0
Strana občanov Slovenska 3 836 0,15% 0
Strana Rómskej únie na Slovensku 2 891 0,11% 0
STRANA +1 HLAS 779 0,03% 0
Celkem 2 553 726 100,00% 150

Kandidující politické subjekty

[editovat | editovat zdroj]

Ústřední volební komise

[editovat | editovat zdroj]

Předsedou Ústřední volební komise (ÚVK) byl pro následující volby vylosován Péter Nyilfa za SMK-MKP, místopředsedkyní Tatiana Janečková za SMER-SD.[4]

Číselný seznam

[editovat | editovat zdroj]

Seznam zaregistrovaných stran s vylosovanými čísly:[5]

  1. Zelení
  2. Kresťanskodemokratické hnutie
  3. Strana demokratickej ľavice
  4. Slovenská národná strana
  5. OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti
  6. Sloboda a Solidarita
  7. PRÁVO A SPRAVODLIVOSŤ
  8. NÁŠ KRAJ
  9. Strana zelených
  10. Ľudová strana Naše Slovensko
  11. SMER - sociálna demokracia
  12. Zmena zdola, Demokratická únia Slovenska
  13. Národ a Spravodlivosť – naša strana
  14. Komunistická strana Slovenska
  15. Strana Rómskej únie na Slovensku
  16. Most-Híd
  17. 99% - občiansky hlas
  18. Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko
  19. STRANA +1 HLAS
  20. Robíme to pre deti - SF
  21. Obyčajní ľudia
  22. Slovenská demokratická a kresťanská únia - Demokratická strana
  23. Strana občanov Slovenska
  24. Strana maďarskej koalície - Magyar Koalíció Pártja
  25. Strana slobodné slovo – Nory Mojsejovej
  26. Strana živnostníkov Slovenska

Předcházející události

[editovat | editovat zdroj]

Pád vlády

[editovat | editovat zdroj]

Do krize se pravicová vláda Ivety Radičové dostala kvůli nesouhlasu koaliční strany Svoboda a Solidarita s posílením pravomocí Evropského nástroje finanční stability (tzv. euroval).

Premiérka Iveta Radičová se rozhodla spojit hlasování NR SR dne 11. října 2011 o přijetí eurovalu s vyslovením důvěry svého kabinetu. Ze 124 přítomných poslanců hlasovalo PRO jen 55 poslanců z poslaneckých klubů SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd spolu s poslanci Martinem Feckem (člen klubu SaS), Františkem Šebejem (člen OKS, poslanecký klub Most-Híd) a Andrejem Ďurkovským (nezařazený). Z poslanců tvořících vládní koalici se hlasování nezúčastnilo 18 členů klubu SaS, dále tři členové seskupení Obyčajní ľudia a tři členové frakce OKS v klubu strany MOST-HÍD.[6]

Vláda Ivety Radičové tak po 15 měsících v úřadu padla.

Rozhodnutí o předčasných volbách

[editovat | editovat zdroj]

Po dohodě koalice a opozice přijali poslanci dne 13. října 2011 návrh ústavního zákona o konání předčasných parlamentních voleb na jaře 2012. Prezident republiky Ivan Gašparovič následně vládu odvolal, aby ji posléze mohl pověřit vedením státu do předčasných voleb.

Předvolební situace

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2012 proběhlo během konference "Politika trhu práce v programoch politických strán", kterou organizoval Inštitút zamestnanosti,[7] hodnocení programů politických stran týmem odborníků. Zaměřovali se především na čtyři oblasti: řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, sociální systém, propojování vzdělávání a trhu práce, institucionální ráme politiky trhu práce.[8]

Celkové pořadí programů (v závorce výsledná průměrná známka):[8]

S celkovou situací na Slovensku silně otřásla kauza Gorila. Spis s krycím názvem Gorila, který na veřejnost unikl v prosinci 2011, údajně vypracovala Slovenská informační služba a zabývá se vlivem finanční skupiny Penta na slovenské politiky a tamní privatizaci. Spis má obsahovat i informace o financování stran SMER-SD, SDKÚ-DS, KDH a SMK-MKP. V současnosti je spis stále ve vyšetřování.[9]

K první demonstraci došlo v Bratislavě dne 27. ledna 2012. Po celém Slovensku se pak protestovalo 3. února.[10] Demonstrace zaznamenala města Košice, Zvolen, Žilina, Trenčín, Nitra, Prievidza, Prešov a Spišská Nová Ves. Největší protesty od listopadu 1989 ovšem zažila Bratislava. Na náměstí SNP v centru města se shromáždilo přes deset tisíc lidí. Dav se po projevech vypravil k Úřadu vlády SR, kde na budovu demonstranti házeli banány, vejce, dělobuchy a světlice. Po skončení oficiální části protestu se početná skupina demonstrujících vydala k budově parlamentu. Zde prolomila policejní zátaras a demonstrovala přímo před vchodem do NR SR. Po policistech lidé házeli vejce a dlažební kostky. Nakonec policie dav rozehnala pomocí vodního děla.[11]

K dalším Anti-gorilím demonstracím docházelo průběžně až do času voleb. Vyvrcholením se stal protestní pochod den před volbami v pátek 9. března, kdy proti demonstrantům musela zakročit policie i slzným plynem.[12]

Maďarská karta

[editovat | editovat zdroj]

Jako v předchozích volbách i v těchto, byť nikoli v takové míře, vytahovaly některé slovenské politické strany tzv. maďarskou kartu s cílem populisticky vzbudit v lidech strach nebo obavy, zároveň nabídnout řešení, a přesvědčit tak občany, aby jim odevzdali svůj hlas.

Odstartovala Mečiarova ĽS-HZDS, která podala podnět k Ústřední volební komisi na prošetření dvojjazyčných billboardů SMK-MKP.[13]

Následně se předseda Slovenské národní strany Ján Slota obul do Andreje Hrnčiara, primátora města Martin, který se rozhodl kandidovat do parlamentu na kandidátce strany Most-Híd. Označil jej za „špinavého gaunera a zrádce slovenských zájmů.“[14] SNS se tak snažila zviditelnit v očích veřejnosti, již od minulých voleb se totiž pohybovala na hranici zvolitelnosti a podle sociologů byla jedním z favoritů na vypadnutí z parlamentu.[15] Deník SME.sk o SNS napsal: Ekonomický program je směsí ukradnutých téz použitých v naprosto nevhodném čase a populistikých nesmyslů, jejichž realizace by znamenala kolaps hospodářství. Tyto sliby jsou i na billboardech, na které přidali i otevřeně protiromská hesla.[16]

Anna Belousovová, předsedkyně nacionální strany Národ a spravedlnost, zase prohlásila: Slováci by nemali dopustiť, aby o výsledku volieb a smerovaní krajiny rozhodla maďarská a rómska menšina.“[17]

Veškeré předvolební průzkumy předvídaly vítězství levicové strany SMER – sociálna demokracia, která zvítězila i v předchozích dvou volbách v letech 2006 a 2010. Předseda strany Robert Fico oznámil, že i v případě, pokud by jeho strana získala nadpoloviční většinu poslanců, chce vládnout ve dvojkoalici s další standardní parlamentní stranou.[18] Tou by mohlo být pravicové Křesťanskodemokratické hnutí,[19] o jejich společné koalici se uvažovalo už po volbách 2010,[20] ale nakonec dalo KDH přednost pravicové koalici. Sám předseda hnutí Ján Figeľ prohlásil, že velká koalice SMER-SD, KDH a SDKÚ-DS by nebyla po volbách špatným řešením. Mikuláš Dzurinda, bývalý premiér a současný předseda pravicové SDKÚ-DS, však povolební spolupráci se stranou SMER vyloučil. S Ficem nechtěla jít ani liberální Sloboda a Solidarita. Podobné stanovisko zaujala i strana Most-Híd, jejíž předseda Béla Bugár prohlásil, že pustí-li se pravicová strana do spolupráce s SMER-SD, znamená to její zničení.[21]

Ještě na konci února přibližně 1,4 milionu oprávněných voličů nevědělo, komu odevzdají svůj hlas.[22]

Předvolební průzkumy agentury FOCUS za září, listopad, prosinec 2011 a leden, únor 2012 [23]
Strana Volby 2010 září listopad prosinec leden únor I únor II
procenta mandáty procenta mandáty procenta mandáty procenta mandáty procenta mandáty procenta mandáty procenta mandáty
SMER-SD 34,79% 62 43,1% 70 45,2% 79 43,9% 74 41,8% 81 37.3% 69 39,7% 75
SDKÚ-DS 15,42% 28 12,8% 21 11,3% 20 10,2% 17 8,3% 16 6,1% 11 5,1% 10
SaS 12,14% 22 8,0% 13 7,5% 13 5,6% 9 6,4% 12 5,9% 11 [p 1] 5,1% [p 1] 9
KDH 8,52% 15 9,0% 15 9,9% 17 10,0% 17 9,3% 18 10,3% 19 10,4% 20
Most-Híd 8,12% 14 5,9% 9 7,0% 12 8,3% 14 6,4% 13 6,0% 11 7,0% 13
SNS 5,07% 9 8,5% 14 5,4% 9 5,6% 9 4,8% 0 4,2% 0 4,7% 0
SMK-MKP 4,33% 0 5,3% 8 3,6% 0 2,8% 0 3,4% 0 2,4% 0 3,9% 0
ĽS-HZDS 4,32% 0 3,0% 0 2,5% 0 2,1% 0 1,5% 0 1,8% 0 1,3% 0
OĽaNO [p 2] (4) 2,9% 0 5,8% 10 5,2% 10 [p 3] 8,9% [p 3] 16 6,7% 13
99 % 4,6% 0 6,9% 13 [p 4] 5,2% [p 4] 10
SSS–NM 1,6% 0 3,5% 0 2,5% 0

Průběh voleb

[editovat | editovat zdroj]

Průběh voleb byl po celý den poklidný,[24] i přestože se policie obávala a avizovala možné problémy, jako například kupování hlasů v romských osadách.[25] Došlo pouze k drobným incidentům, kdy například muž přišel do volební místnosti, zde roztrhal své volební lístky a vyhodil je nad sebe.[26]

Očekávala se ovšem rekordně nízká volební účast.[27] Podle průzkumu více než 1,5 milionu voličů ještě v únoru nebylo rozhodnuto, koho bude volit.[22] Zatím vždy přišlo na Slovensku během parlamentních voleb volit více než 50 % oprávněných voličů. Tyto volby tak mohla být tato hranice poprvé nedosažena.

Vyšší volební účast v průběhu dne hlásilo pouze hlavní město Bratislava, kde v některých okrscích podle předběžných odhadů překročila 50 %, někde dokonce i 60 %.[28][29] Naopak tomu je na východě Slovenska, kde je již tradičně menší zájem o volby. Průměrná účast zde během dne dosahovala 30–40 %. Ve východoslovenské metropoli Košicích byla podle prvních odhadů volební účast vyšší 40–50 %.[30] Výjimku tvořilo romské sídliště Luník IX, kde byla účast jen necelé 4 %[30], přičemž minulé volby tu dosahovala alespoň 23 %.[31]

Negativní vliv na průběh voleb neměl ani požár, který v odpoledních hodinách zachvátil hrad Krásna Hôrka nedaleko Rožňavy.[32] Podle předběžných odhadů se průměrná účast v obci Krásnohorské Podhradie pohybovala na úrovni 30–35 %.[30]

V 18 hodin se před sídlem prezidenta Slovenské republiky v Bratislavě sešla skupinka manifestantů, která pomocí rakve vyrobené z kartonu, smutečního věnce a svíček uspořádala tichý symbolický pohřeb demokracie na Slovensku.[33]

Volební místnosti se uzavřely přesně ve 22:00. Výjimkou byly tři místnosti v obci Šoporňa, kde byl konec hlasování posunut o deset minut kvůli komplikacím na začátku hlasování.[34]

Referendum

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Kolárovo (Gúta) a v obci Tešedíkovo (Pered) obývaných převážně příslušníky maďarské menšiny na jižním Slovensku spojili předčasné parlamentní volby s komunálním referendem o přijetí původního maďarského názvu města/obce.[35][36]

Povolební situace

[editovat | editovat zdroj]

Vznikla jednobarevná vláda strany SMER-SD pod vedením Roberta Fica, přestože k jednání byly vyzvány i ostatní parlamentní středopravicové strany. Ty pozvání na povolební vyjednávání s Ficem přijaly, avšak vstup do jeho vlády odmítly.[37]

S návratem Roberta Fica do vedení státu hrozilo i zhoršení maďarsko-slovenských vztahů, případně diplomatické střety. Fico byl vůči Maďarům vždy kritický a často hrál na slovenskou nacionalistickou notu.[38]

Ruský zpravodajský server zase informoval, že Slovensko se za nové vlády Roberta Fica stane nejvíce proruskou zemí v Evropské unii.[39]

  1. a b Sběr údajů pouze okrajově zachytil reakci SaS na zveřejněná videa a tiskovou konferenci Mariána Kočnera
  2. Poslanci Igor Matovič, Erika Jurinová, Martin Fecko a Jozef Viskupič se do NR SR dostali na posledních místech kandidátky strany Svoboda a Solidarita, s kterou se rozešli a v listopadu 2011 přetvořili své sdružení Obyčajní ľudia na politickou stranu.
  3. a b Sběr údajů proběhl ještě před odchodem části kandidátů z kandidátní listiny OĽaNO.
  4. a b Sběr údajů nezachytil kauzu neplatných podpisů na petičních listech strany 99% - občiansky hlas.
  1. Volby do NR SR 2012 — Súhrnné výsledky hlasovania za SR. app.statistics.sk [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-14. 
  2. a b c Volby do NR SR 2012 — Počet a podiel platných hlasov odovzdaných pre politické strany. app.statistics.sk [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-14. 
  3. ČTK — Tisk: Za drtivé volební vítězství Směru si pravice může sama
  4. Pravda.sk — Členovia Ústrednej volebnej komisie zložili sľub
  5. MV SR — Zoznam zaregistrovaných kandidátnych listín a kandidátov. www.minv.sk [online]. [cit. 2012-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-09. 
  6. Národná rada Slovenskej republiky — hlasovanie poslancov 11.10.2011
  7. Inštitút zamestnanosti. www.iz.sk [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-01. 
  8. a b Hodnotenie volebných programov politických strán v roku 2012 [online]. Inštitút zamestnanosti [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Aktuálne.sk — Prezident rozviazal šéfovi SIS jazyk v kauze Gorila[nedostupný zdroj]
  10. Týden.cz — Gorily do basy! křičeli Slováci. Policie použila vodní děla
  11. HNonline.sk — Proti Gorile protestovali desaťtisíce Slovákov
  12. Aktualne.sk — Antigorilu ukončili násilnosti. Lietali svetlice, polícia použila slzný plyn. aktualne.atlas.sk [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  13. SME.sk — HZDS podala podnet na komisiu, nepozdáva sa jej bilbord SMK
  14. Aktuality.sk — Slota nazval Matoviča polobláznom a Hrnčiara gaunerom
  15. SME.sk — Slota bojuje vo voľbách o prežitie
  16. SME.sk — SNS veľa sľubuje, hrá totiž o život
  17. SME.sk — Belousovová nechce dopustiť, aby voľby rozhodli menšiny
  18. Pravda.sk — Silný Smer by chcel partnera, KDH opäť predbehlo SDKÚ
  19. Týden.cz — Ficův Směr může na Slovensku získat většinu v parlamentu
  20. Mediafax.cz - Ficův Smer by mohl vytvořit většinovou vládu s KDH, soudí politolog Just
  21. SME.sk — Bugár: Spolupráca pravicovej strany so Smerom znamená jej zničenie
  22. a b SME.sk — Nerozhodnutých voličov je mimoriadne veľa
  23. Focus Research: 2011/09, 2011/11, 2011/12, 2012/01, 2012/02 I, 2012/02 II Archivováno 24. 3. 2012 na Wayback Machine.
  24. SME.sk — Voľby sú zatiaľ bez problémov
  25. SME.sk — Polícia varuje pred provokáciami
  26. Aktuality.sk — V bratislavskom Novom Meste jeden volič roztrhal lístky. www.aktuality.sk [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-13. 
  27. SME.sk — Volebná neúčasť hrozí rekordom
  28. Pravda.sk — Bratislavčania prekvapujú: Volebné miestnosti praskajú vo švíkoch
  29. SME.sk — V Bratislave už v niektorých častiach odvolila polovica občanov
  30. a b c SME.sk — V Košickom kraji sa účasť blíži k 40 percentám
  31. SME.sk Na Luniku IX voľby ignorujú
  32. Aktualne.sk — Je dokonané: Krásnu Hôrku zničil rozsiahly požiar. aktualne.atlas.sk [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-09. 
  33. Aktuality.sk — Voľby 2012: Pred prezidentským palácom prebehla sviečková manifestácia. www.aktuality.sk [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-14. 
  34. SME.sk — Predčasné voľby sa skončili
  35. index.hu — Magyar nevét akarja Gúta és Pered
  36. SME.sk — V Kolárove je referendum o zmene názvu mesta
  37. SME.sk — Fico je pripravený vládnuť sám, Matovič spojiť pravicu
  38. Lidovky.cz — Co čeká Slovensko? Půtky s Maďary, nebo daně pro bohaté
  39. ČTK — Ruský tisk: Slovensko bude s Ficem nejvíc proruskou zemí v EU

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]