Krásna Hôrka
| Krásna Hôrka | |
|---|---|
 Pohled z podhradí | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Další majitelé | Máriássyové Bebekové Andrássyové |
| Poloha | |
| Adresa | Krásnohorské Podhradie,  Slovensko |
| Souřadnice | 48°39′29,65″ s. š., 20°36′1,17″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krásna Hôrka je hrad nad severním okrajem Krásnohorského Podhradí v okrese Rožňava v Košickém kraji na Slovensku. Stojí na vrcholu vápencové homole ve Volovských vrších. Hrad je chráněn jako národní kulturní památka.[1] Vlastnily ho tři významné rody: Máriássyové, Bebekové a Andrássyové. V březnu 2012 byl vážně poškozen velkým požárem. Rekonstrukce hradu se táhne, v roce 2025 není známo datum otevření hradu.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Hrad vznikl pro ochranu středověké cesty, která vedla přes hornické oblasti Slovenského rudohoří. Pravděpodobně stojí na místě staršího hradiště, které roku 1241 poskytlo útočiště králi Bélovi IV. před Tatary. Král daroval Ákšům (z nichž pocházejí Bebekové) rozsáhlé majetky v Gemeru, kde se také usadili a vládli na krásnohorském panství přes 300 let.[chybí zdroj]
Hrad pravděpodobně založili příslušníci rodu Máriássyů někdy po roce 1290. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1322.[3]
Hrozba tureckého vpádu a boje o královský trůn přinutily Františka Bebekovce roku 1546 vybudovat nové opevnění podle projektu italského architekta A. de Vedana. I jeho hrad Fiľakovo napadli a obsadili Turci. Poté, co zjistil, že se Turci zmocnili Fiľakova s císařovým souhlasem, napadl jeho vojska a napadal i šlechtická sídla v okolí. Poškození si vymohli potrestání Bebekovců vyhnanstvím. Jeho syn Juraj strávil pět let v tureckém zajetí a byl podezříván z organizovaného povstání proti císaři. Císařská vojska tedy obsadila Bebekovské majetky a v roce 1567 v Sedmihradsku smrtí Juraje rod Bebekovců vymřel.
Na hradě se střídali královští velitelé, což hradu příliš nesvědčilo, dokud se na hrad nedostal mladý Peter Andrássy. Když hrad získal do dlouhodobého pronájmu, začal koncem 16. století s přestavbou hradu, která nakonec trvala sto let. V roce 1642 získali Andrássyové hrad darovací listinou a postupně ho přebudovali na šlechtické reprezentativní sídlo, které obsahovalo všechny prvky důmyslné obrany. Juraj Andrássy, syn Mikuláše, se stal zakladatelem nové větve rodu. Hrad po roce 1710 upravili, současně se zámkem Betliar, který vlastnil jeho bratr Štefan. Barokní kaple vznikla přestavbou dělové bašty v roce 1770.
Hrad v roce 1818 vyhořel a byl nouzově opraven manželkou Štěpána. Jeho syn Juraj pokračoval v pracích a Krásna Hôrka se nakonec stala v roce 1857 jejich rodovým muzeem, zpřístupněn veřejnosti po roce 1875. V 1903 hrabě Dionýz Andrássy zřídil v prostorách hradu pietní muzeum hraběnky Františky Hablawcové. Vlivní Andrássyovci si po restauraci hradu v letech 1903–1905 své pozice udrželi až do roku 1945. Od té doby je hrad majetkem státu a po jeho památkové obnově byl opět zpřístupněn veřejnosti.
Požár v roce 2012
[editovat | editovat zdroj]
Dne 10. března 2012 vypukl na hradě požár, který ho těžce poškodil. Požár způsobili dva chlapci ve věku jedenáct a dvanáct let, kteří se pokoušeli zapálit cigaretu a z neopatrnosti přitom zapálili trávu na kopci, z níž se pak požár přenesl na hrad. Tito chlapci pocházeli z místní romské osady. Požár způsobil mezi místními obyvateli a Romy značné napětí a lidé obviňovali Romy, že zničili hrad, který lákal do obce turisty. První dny po požáru Romové nepouštěli své děti do školy, protože se obávali msty. V obci pod hradem uspořádala protest extrémně pravicová strana Slovenská pospolitost, která se pokusila uspořádat pochod pravicových radikálů do romské osady, v čemž jim zabránila policie.[4] Předseda strany začal získávat úplatně i bezúplatně pozemky pod místní romskou osadou.[5]
Nevysvětleno ve zprávách zůstalo, jak mohly od hořící trávy chytnout šindele střechy hradu. Historik umění Július Barczi vidí část viny v zanedbání údržby porostu v okolí hradu, tedy v tom, že Slovenské národní muzeum – Muzeum Betliar v minulosti nerespektovalo doporučení Krajského památkového ústavu, který požadoval kácení a očištění hradního kopce kvůli ochraně před možným požárem, a v zanedbání dalších zásad protipožární ochrany.[6]
Škody po požáru se vyšplhaly na osm milionů eur, tedy bezmála 200 milionů Kč. Shořela celá šindelová střecha a ačkoliv se asi 90 % sbírek podařilo zachránit, požár mimo jiné roztavil tři zvony.[7] Nepřístupností hradu také trpí místní cestovní ruch. Na obnovu hradu bylo vyhlášeno několik sbírek, do dubna 2012 bylo vybráno přes 62 tisíc eur (asi 1,5 milionu Kč).[5]
Rekonstrukce
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem k tomu, že technický stav hradu byl špatný již před požárem,[8] bylo rozhodnuto hrad komplexně zrekonstruovat a vrátit mu historickou autenticitu, tedy např. odstranit nevhodné novodobé přestavby z období po druhé světové válce.[9] Po požáru byl hrad do roku 2015 základně zajištěn před dalším poškozením a proběhly průzkumné práce.[10]
Následovaly dlouhé projekční práce, stavební práce rekonstrukce dolního a středního hradu začaly v roce 2022. K roku 2025 stavební práce na horním hradu ještě nezačaly.[2] náklady již přesáhly 25 mil. eur.[11] V listopadu 2025 se stavební práce z důvodů sporů se zhotovitelem stavby zastavily i na dolním a středním hradě.[8]
Exteriér
[editovat | editovat zdroj]
Na nejvyšším místě homolovitého kopce, v nadmořské výšce 520 metrů,[12] stojí palác s obrannou věží, pod ním se rozkládají další opevněné paláce, kaple a další obytné a hospodářské budovy, dokumentující postupné rozšiřování hradního areálu. Hrad tvořily původně jen věž s obrannou zdí, k níž byl přistavěn obytný palác. Objekt byl uzavřen opevněním a vstupovalo se do něj branou. František Bebekovec nechal v polovině 16. století udělat rozsáhlé stavební úpravy. Hrad nabyl trojúhelníkový půdorys s půlkruhovým baštami na nárožích. Původní hrad se tak dostal do středu areálu. Vstup do hradu bránila z jihovýchodu nová vícepodlažních půlválcová bašta.
Před jihozápadní baštou byl do hradu druhý vstup – brána s padacím mostem. Mezi jihovýchodní a severovýchodním baštou byla široká parkánová zeď a na terase dodnes stojí těžká děla odlitá v letech 1545 a 1547. Současně proběhly i úpravu hradních interiérů. Andrássyovci přeměnili horní hrad na reprezentativní sídlo a dobudovali zejména dolní hrad. Postavili novou bránu pod dělovou baštou, čímž se prodloužilo dolní nádvoří a uzavřeli ho obytným traktem pro posádku a stájemi pod ním. V druhé polovině 17. století postavili mezi jihovýchodní baštou a třetí bránou před jihozápadní baštou reprezentační obytné křídlo, spojili ho s hradním palácem a na horním podlaží vybudovali jednací župní síň. Poté nechali vybudovat krytou renesanční pavlač a schodiště do reprezentativních prostor. Prostor paláce zvýšili o jedno patro a v nádvoří mezi palácem a severním zdí postavili nový objekt. Na západní straně v dolním hradě vznikla pekárna a kuchyně.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]
Specializovaná stálá hradní expozice prezentuje fortifikační stavitelství od 13. do 18. století, základní informace o hradu a jeho majitelích. Expozice je rozmístěna ve třech částech hradu, v nejstarší části (jádru hradu) je expozice věnovaná dávné minulosti – pravěku východní části Gemeru, vzácným exponátům románské a gotické doby (bojová výzbroj a výstroj), rukodělná činnost na hradě a v jeho okolí. Mučírnu dokumentují dochované unikátní nástroje používané k donucování vyslýchaných. Nachází se zde též velká sbírka středověkých zbraní: bodné, sečné, řezné, bicí a víceúčelové (halapartny, kopí, palcáty, meče), sbírka střelných zbraní (hradních pušek, pistolí a historických děl) a sbírka zbraní orientálního původu.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krásna Hôrka na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hrad (Hrad Krásna Hôrka) [online]. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2025-11-30]. Dostupné online. (slovensky)
- 1 2 CABAN, Branislav. Rekonštrukciu Krásnej Hôrky stále sprevádzajú problémy a komplikácie. Otvorenie hradu sa znova posúva. Pravda.sk [online]. 2025-02-15 [cit. 2025-12-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PLAČEK, Miroslav; BÓNA, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha: Libri, 2007. 392 s. ISBN 978-80-7277-333-6. S. 162–166.
- ↑ Kluci, kteří podpálili hrad Krásna Hôrka, budou možná platit do konce života. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2025-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-30.
- 1 2 VILČEK, Ivan. Pod hradem Krásna Hôrka se po požáru rozhořely vášně. Právo. 11. 05. 2012.
- ↑ KOSTLÁN, František. Mediální příběh: Jak Romové zapálili hrad Krásná Hôrka. Romea.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2025-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-14. ISSN 1804-9117.
- ↑ JEMELKA, Petr. Cigareta školáků na Krásné Horce přijde na 200 milionů. Aktuálně.cz [online]. 2012-03-21 [cit. 2025-11-30]. Dostupné online.
- 1 2 Spory o obnovu hradu Krásna Hôrka. Vedenie len hľadá zhotoviteľa | TVNOVINY.sk. tvnoviny.sk [online]. 2025-11-13 [cit. 2025-12-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Krásnu Hôrku zrekonštruujú za vyše 20,6 milióna eur. Pravda.sk [online]. 2022-08-01 [cit. 2025-12-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Krásna Hôrka - Rekonštrukcia [online]. [cit. 2025-12-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Rekonštrukcia Krásnej Hôrky nie je ukončená ani po 13 rokoch od požiaru. www.kosiceonline.sk [online]. [cit. 2025-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Krásna Hôrka (520 m n.m.) [online]. Vrcholovka.cz [cit. 2025-10-09]. Dostupné online.
- ↑ kolektiv autorů. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 373. (angličtina)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásna Hôrka na Wikimedia Commons - Hrad Krásna Hôrka
