Romská osada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cikánská osada
Zaniklá romská osada "Letanovský mlýn" u Letanovců (Slovensko)

Romská osada nebo cikánská osada je projev stavební činnosti romského etnika s charakteristickými znaky. Jde o osobitou formu lidové architektury, vyskytující se především v oblastech střední, východní a jihovýchodní Evropy s vysokým podílem romského obyvatelstva.

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Cikáni (Romové) mají zcela odlišné dějiny a mentalitu než majoritní obyvatelstvo na Slovensku. Přicházeli do Evropy z Asie a na rozdíl od ostatních kočovníků nepořádali bojové výpravy, neměli vlastní stát ani územní samosprávu. Postupně přicházeli z jihovýchodní Evropy a zakládali vlastní usedlosti, stranou od ostatního obyvatelstva a tak si udržovali vlastní zvyky. Vyhledávali místa, kde byla voda, dřevo a pastviny. Projevovali dovednost zejména v hudbě a umění.

Osady[editovat | editovat zdroj]

V Uhersku byly zejména v 18. století snahy přivést cikány k usedlému způsobu života a začlenit je do usedlostí majoritního obyvatelstva. Cikáni se však ve velké části nepřizpůsobili a nadále kočovali. V tomto období vzniklo nejvíce osad. Jejich podoba se různila: někdy to byly osady vzniklé podél cesty nebo potoka, jindy nepravidelná, shlukovitá uspořádání domů, která postupně převládla.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Kromě stanů a jurt stavěli Cikáni i zemnice a polozemnice, postupně přešli k jednoprostorovým domům, ke kterým přibylo i zádveří.

Zemnice se stavěly ve svahu a na čelní fasádě měly dveřní otvor, zpočátku překrytý pouze plachtou, později i dveřmi. Šikmá střecha zemnice se opírala o sochu. Polozemnice byly podobné zahloubené stavby, jejichž střecha však už stála na nízkých stěnách. Od polozemnice se přešlo k jednoprostorovým domům (dřevěným nebo hliněným podle oblasti). Vidíme zde již částečné ovlivnění architektury původním obyvatelstvem, cikánské domy však byly mnohem skromnější. K jednomu prostoru přibyla časem i předsíň, řešena nejdříve formou dostavby s nižším stropem. Pokud se předsíň stavěla spolu s hlavním prostorem, měla s ním společnou střechu. Předsíň se využívala k uskladnění potravin. Vařilo se převážně venku, kde překrytím sporáku jednoduchou konstrukcí vznikla letní kuchyně. Zdobilo se hlavně malováním vnějších i vnitřních stěn.

Ve druhé polovině 20. století došlo k několika snahám o likvidaci romských osad a jejich přestěhování například do nájemních domů. Některé osady se přizpůsobily a postupně splynuly se zástavbou města. Některé domy Romů zde dosahovaly slušného standardu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cigánska osada na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]