Vláda Ivety Radičové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vláda Ivety Radičové
Předsedkyně vlády Iveta Radičová (2011)
Předsedkyně vlády Iveta Radičová (2011)
Pořadísedmá (od r. 1993)
PředsedkyněIveta Radičová
1. místopředsedaJán Figeľ
MístopředsedovéRudolf Chmel
Jozef Mihál
Ivan Mikloš
Počet členů14-15
Politické subjektySDKÚ-DS, SaS, KDH, MOST-HÍD
JmenovánaIvanem Gašparovičem
Datum jmenování8. července 2010

Vyslovení důvěry10. srpna 2010[1]
A 79N 66Z 0 / 145
Nevyslovení důvěry11. října 2011
A 55N ?Z ? / 126

Demise4. dubna 2012
Konec v úřadu4. dubna 2012
Důvod ukončenívládě nebyla vyslovena důvěra
KauzyGorila
Webová stránkavlada.sk
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Ivety Radičové byla vláda na Slovensku, působící v období od 8. července 2010 do 4. dubna 2012. Předsedkyní vlády byla Iveta Radičová. Tvořila ji koalice Slovenské demokratické a křesťanské unie - Demokratické strany (SDKÚ-DS), pravicově liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS), Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a strany maďarské menšiny MOST-HÍD.

Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 12. června 2010. Ministři vlády byli jmenováni 9. července.[2] Jednalo se o první vládu samostatného Slovenska, ve které nefigurovaly osoby, které byly v minulosti členy Komunistické strany Slovenska, slovenské buňky KSČ. Pro porovnání, ve Ficově první vládě bylo bývalých členů KSS 11, ve Ficově druhé vládě jich bylo opět 6.[3]

11. října 2011 nebyla vládě vyslovena důvěra, vládla však až do jmenování nové vlády pod vedením Roberta Fica, sestavené po předčasných volbách v březnu 2012.

Složení vlády[editovat | editovat zdroj]

Úrad Člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předsedkyně vlády Iveta Radičová SDKÚ-DS 8. července 2010 4. dubna 2012
1. místopředseda vlády
Ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje
Ján Figeľ KDH 8. července 2010 4. dubna 2012
Místopředseda vlády pro lidská práva a menšiny Rudolf Chmel MOST-HÍD 8. července 2010 4. dubna 2012
Místopředseda vlády
Ministr práce, sociálních věcí a rodiny
Jozef Mihál SaS 8. července 2010 4. dubna 2012
Místopředseda vlády
Ministr financí
Ivan Mikloš SDKÚ-DS 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr hospodářství Juraj Miškov SaS 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr zemědělství a rozvoje venkova Zsolt Simon MOST-HÍD 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr vnitra Daniel Lipšic KDH 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr(yně) obrany Ľubomír Galko SaS 8. července 2010 23. listopadu 2011
Iveta Radičová
(pověřena řízením)
SDKÚ-DS 28. listopadu 2011 4. dubna 2012
Ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská SDKÚ-DS 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr zahraničních věcí Mikuláš Dzurinda SDKÚ-DS 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr školství, vědy, výzkumu a sportu Eugen Jurzyca SDKÚ-DS 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr kultury Daniel Krajcer SaS 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr zdravotnictví Ivan Uhliarik KDH 8. července 2010 4. dubna 2012
Ministr životního prostředí József Nagy MOST-HÍD 2. listopadu 2010 4. dubna 2012

Změny v ministerstvech[editovat | editovat zdroj]

1. listopadu 2010 došlo k obnovení Ministerstva životního prostředí. Činnost ministerstva byla rozhodnutím předchozí vlády ukončena k 1. červenci téhož roku. Nová vláda rozhodnutím z 21. června jej opět zřídila.[4]

1. listopadu 2010 byly zároveň přejmenovány tyto resorty: Ministerstvo hospodářství a výstavby na Ministerstvo hospodářství; Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací na Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje; Ministerstvo zemědělství, životního prostředí a regionálního rozvoje na Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova; Ministerstvo kultury a cestovního ruchu na Ministerstvo kultury.

Vládní krize 2011 a nevyslovení důvěry[editovat | editovat zdroj]

Do krize se vláda dostala kvůli nesouhlasu strany Svoboda a Solidarita s posílením pravomocí Evropského nástroje finanční stability označovaného také za záchranný fond eurozóny nebo euroval. Podle SaS by odsouhlasení eurovalu znamenalo porušení vládního programu. Premiérka Radičová se zároveň rozhodla hlasování v parlamentu spojit s vyslovením důvěry celému kabinetu. Posílení eurozóny podpořeno nakonec nebylo a v den hlasování, 11. října 2011 nebyla vládě důvěra vyslovena. Podpořilo ji 55 poslanců ze 126 přítomných.[5] 13. října následně parlament schválil předčasné volby s datem konání 10. března 2012.[6]

Na základě dohody čtyř současných koaličních stran dovládl tento kabinet až do předčasných voleb v březnu. Vládu musel nejprve odvolat prezident Gašparovič, aby ji mohl následně vládnutím pověřit. Toto umožnila změna ústavy, kterou předložili poslanci.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]