Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana
Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana
Datum založení 2000
Předseda

Pavol Frešo (2011).jpg

Pavol Frešo
1. místopředseda Milan Roman
Sídlo Ružinovská 28
827 35 Bratislava
Ideologie Liberální konzervatismus
Křesťanská demokracie
Pro-evropanismus
Politická pozice středopravice
Mezinárodní org. Centristická demokratická internacionála
Evropská strana Evropská lidová strana
Politická skupina EP Evropská lidová strana
Stranické noviny Modré správy
Barvy Modrá, bílá
Volební výsledek 6,09 % (NR SR 2012)
Zisk mandátů ve volbách
Národní rada
0 / 150
Evropský parlament
2 / 13
Oficiální web
www.sdku-ds.sk
Politický systém Slovenska

Coat of arms of Slovakia.svg

Ústava Slovenské republiky
Ústavní činitelé

Prezident SR Andrej Kiska
Předseda vlády SR Peter Pellegrini
Předseda NR SR Andrej Danko


Vláda SR · NR SR

Volby na Slovensku (od 1989)
Parlamentní volby:

1990 · 1992 · 1994 · 1998 · 2002 ·
2006 · 2010 · 2012 · 2016 ·


Komunální volby:
1990 · 1994 · 1998 · 2002 ·
2006 · 2010 · 2014


Prezidentské volby:
1993 · 1998 · 1999 · 2004 ·
2009 · 2014 · 2019


Volby do Evropského parlamentu:
EP 2004 · EP 2009 · EP 2014


Další volby na Slovensku:
VÚC 2001 · VÚC 2005 · VÚC 2009 ·
VÚC 2013

Politické strany a hnutí
SMER-SD · SaS · OĽaNO · SNS · LS-NS · SME RODINA · MOST-HÍD · SIEŤ
Zahraniční politika

Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana (zkratka SDKÚ-DS, česky Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana) je slovenská parlamentní politická strana. V letech 20002006 a 20102012 byla vládní stranou, v čele jejích koaličních vlád se postupně vystřídali Mikuláš Dzurinda a Iveta Radičová. Strana v současné době čeká na volbu předsedy.

Vedení strany[editovat | editovat zdroj]

Současné vedení[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu Ivana Šimka a Zuzany Martinákové byli na kongrese v roce 2004 do vedení jmenováni místopředsedové Pavol Kubovič, Pavol Prokopovič, Juraj Liška, Ivan Mikloš, Eduard Kukan a Milan Hort.[2]

Na kongresu v roce 2006 zvolili delegáti do vedení strany za předsedu Mikuláše Dzurindu a na pozice místopředsedů Eduarda Kukana, Ivana Mikloše, Milana Horta, Ivetu Radičovou a Pavla Kuboviče.[2]

V květnu 2012 bylo zvoleno nové vedení, předsedou strany se stal hejtman Bratislavského kraje Pavol Frešo.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Strana vznikla pod původním názvem Slovenská demokratická a křesťanská unie v roce 2000. Založil ji Mikuláš Dzurinda (který byl jejím předsedou až do roku 2012). Strana vznikla poté, co Dzurinda spolu s některými ministry tehdejší vlády odmítl vystoupit z účelově vytvořené volební strany Slovenská demokratická koalice (SDK) a vrátit se podle původní dohody do stran, které ji předtím vytvořily. Spolu s Mikulášem Dzurindou vstoupilo do SDKÚ více politiků z SDK - část členů byla původně z KDH (Mikuláš Dzurinda), část z bývalé (Eduard Kukan) a část z bývalé DS (Ivan Mikloš). Strana byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra SR 18. února 2000. V srpnu 2000 se strana sloučila s Demokratickou unii.

SDKÚ konstatovala, že se nemíní etablovat v současném parlamentu, zavazuje se však podporovat vládu a převzít odpovědnost za činnost sedmi členů kabinetu za SDKÚ. V nadcházejících parlamentních volbách chce získat tolik hlasů, aby mohla vést jednání o sestavení vlády. Krátce před parlamentními volbami v roce 2002 SDKÚ nečekaně uzavřela dohodu o spolupráci s Demokratickou stranou. V parlamentních volbách v roce 2002 SDKÚ získala 15,09% hlasů a 28 mandátů, skončila na druhém místě a spolu s SMK, KDH a ANO vytvořila vládu a společně tak tato koalice začala politiku reforem.

Volební období 2002–2006[editovat | editovat zdroj]

8. října 2002 podepsali koaliční smlouvu předseda SDKÚ Mikuláš Dzurinda, předseda SMK Béla Bugár, předseda KDH Pavol Hrušovský a předseda ANO Pavol Rusko a 16. října jmenoval prezident Rudolf Schuster novou vládu pod vedením staronového premiéra Mikuláše Dzurindy. Strana byla součástí koalice, která prosadila zásadní ekonomické reformy. Strana získala ministerstvo obrany, financí, dopravy, sociálních věcí a rodiny a ministerstvo zahraničí. Ve vztahu k vývoji ve straně byl podstatný pozdější rozpor premiéra s Ivanem Šimkem a kauza "skupinka". 8. prosince 2003 vystoupila z strany platforma kolem Ivana Šimka (celkem sedm poslanců včetně Zuzany Martinákové). Tato skupina poslanců později založila stranu Svobodné fórum. Do klubu později přibyl Jozef Banas (původně ANO).

V roce 2004 strana prohrála souboj o prezidentské křeslo když Eduard Kukan nepostoupil do druhého kola. V červnu 2004 strana získala nejvíce hlasů v prvních volbách do Evropského parlamentu na Slovensku. 22. května 2004 delegáti kongresu SDKÚ v Bratislavě zvolili za nové místopředsedy strany Pavla Kuboviče, Pavla Prokopoviče a Juraje Lišku. Vedle uvedené trojice ve funkcích zůstali Ivan Mikloš, Eduard Kukan a Milan Hort. Od 21. ledna 2006 se strana sloučila s menší Demokratickou stranou a používá tak dnešní název SDKÚ-DS. Na začátku února 2006 z vládní koalice odešlo KDH po sporu s SDKÚ. Na Slovensku se následně konaly předčasné volby.

Strana se ve volebním období výrazně přičinila o úspěchy v zahraniční politice - vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie v roce 2004.

Volební období 2006–2010[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách v roce 2006 strana získala 18,35% a 31 mandátů, skončila na druhém místě a přešla do opozice. Nejvíce preferenčních hlasů získala Iveta Radičová (205 538) následovaná Ivanem Miklošem (199 801) a Mikulášem Dzurindou (165 729)[4].

V září 2008 SDKÚ vypracovala dokument Slovensko má na víc - program SDKÚ-DS jako programovou alternativu vlády Roberta Fica.

V roce 2009 strana prohrála souboj o prezidentské křeslo, jelikož její kandidátka Iveta Radičová prohrála ve druhém kole s Ivanem Gašparovičem. V červnu 2009 strana získala 16,98% a 2 mandáty v druhých volbách do Evropského parlamentu na Slovensku.

V únoru 2010, po zveřejnění kauzy financování strany, se vzdal Mikuláš Dzurinda postu volebního lídra a v primárních volbách následně vyhrála (v souboji s Ivanem Miklošem) Iveta Radičová.

Volební období 2010–2012[editovat | editovat zdroj]

Vítězem voleb v roce 2010 se stala dosavadní vládní strana SMER - sociálna demokracia se ziskem 34,8 %, parlamentní většinou však disponovali středopravé strany Slovenská demokratická a kresťanská únia - Demokratická strana (15,4 %), Sloboda a Solidarita (12,1 %), Kresťanskodemokratické hnutie (8,5 %) a Most-Híd (8,1 %). Dohromady tak disponovali 79 mandáty a mohli vytvořit koaliční vládu v čele s Ivetou Radičovou z SDKÚ-DS.

Volební období 2012–2016[editovat | editovat zdroj]

Vítězem voleb v roce 2012 se opět stal SMER - sociálna demokracia, tentokrát již se ziskem 44,41 % a mohl tak disponovat parlamentní většinou bez přizvání další strany do koalice. SDKÚ-DS získala pouze 6,09 %, a přesunula se tak do opozice.

Volební období 2016–2020[editovat | editovat zdroj]

Vítězem voleb v roce 2016 se znovu stal SMER - sociálna demokracia Roberta Fica, ovšem s podstatně nižším ziskem než v předchozích letech - 28,8%. SDKÚ-DS získala pouze 0,26 %, a nedostala se tak ani do parlamentu.

Předsedové strany[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, ve kterých se zúčastnila strana SDKÚ, respektive SDKÚ-DS.

Parlamentní volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet
hlasů
Hlasy
v %
Počet
mandátů
Parlamentní
postavení
2002 433 953 15,09 % 28 koalice s SMK, KDH a ANO
2006 422 815 18,35 % 31 opozice
2010 390 042 15,42 % 28 koalice s SaS, KDH a MOST-HÍD
2012 155 744 6,09 % 11 opozice
2016 6 938 0,26 0 mimo Národní radu

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet
hlasů
Hlasy
v %
Počet
mandátů
Parlamentní
postavení
2004 119 954 17,09 % 3 účast ve frakci EPP-ED
2009 140 426 16,98 % 2 účast ve frakci EPP-ED

Volební preference[editovat | editovat zdroj]

Volební preference strany v procentech podle Statistického úřadu SR. Tučně vyznačené preference znamenají překročení hranice 5% potřebné na vstup do parlamentu.

Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
2004 . . . . . . 9,3 8,7 9,5 9,4 8,1 10,1
2005 9,1 10,8 12,0 8,2 9,4 9,6 9,8 10,6 7,4 9,6 8,2 8,8
2006 11,1 11,1 11,5 9,7 11,4 12,7 15,2 13,0 11,8 11,1 12,8 11,8
2007 10,7 10,5 13,6 11,0 12,0 14,1 11,3 10,0 12,2 14,5 15,6 13,5
2008 14,7 12,5 14,7 15,1 14,2 13,3 9,7 12,8 11,8 13,6 13,7 11,7
2009 12,8 12,9 12,5 15,5 17,8 15,8 13,9 14,3 13,4 14,4 12,4 11,5
2010 15,2 11,3 14,3 13,4 14,0 12,1 14,7 15,2 16,0 18,0 18,2 15,3
2011 16,9 15,2 16,5 17,1 12,2 13,4 12,6 17,5 12,8 12,2 11,3 10,2
2012 8,3 6,1 5,1 3,3 6,9 6,5 7,0 8,1 8,3 7,9 7,6 8,4

Členská základna[editovat | editovat zdroj]

Podle oficiálních údajů[5] měla strana k 31. prosinci 2007 7 274 členů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PO KONGRESE S NOVÝM VEDENÍM [online]. SDKÚ-DS [cit. 2016-07-29]. Dostupné online. 
  2. a b sme.sk [online]. Dostupné online. 
  3. Aktuálně.cz [online]. Dostupné online. 
  4. Výsledky preferenčního hlasování
  5. Výroční zpráva za rok 2007, str. 52

Odkazy[editovat | editovat zdroj]