Kauza Gorila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kauza Gorila je slovenský politický skandál, který začal únikem tajného dokumentu Slovenské informační služby s krycím názvem Gorila na veřejnost v prosinci 2011.[1] Dokument popisuje podrobnosti údajných rozhovorů mezi spolumajitelem Penta Investments Jaroslavem Haščákem a předními politiky v letech 2005 a 2006 a upozorňuje na podezření z korupce.[2] Spis popisuje detaily údajných Haščákových rozhovorů s politickou a ekonomickou špičkou o provizích a úplatcích.[3]

Ve spisu jsou také tvrzení týkající se financování současných slovenských politických stran Smer-SD, SDKÚ, KDH, SMK a bývalého ministra financí Jirka Malchárka.[2] V současné době se kauza vyšetřuje[2] a na Slovensku kvůli ní také proběhla řada demonstrací.[4]

Dokument Gorila[editovat | editovat zdroj]

Pozadí kauzy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 zpozoroval vedoucí analytického oddělení Slovenské informační služby Peter Mravec, že před domem na Vazovově ulici v Bratislavě, kde tehdy bydlel s rodinou, často parkují vládní limuzíny i představitelé finanční skupiny Penta. V listopadu 2005 vypracovala SIS žádost o odposlouchávání bytu, který se nachází hned vedle bytu Petra Mravce. Tento byt patřil podnikateli Zoltánu Vargovi.[5]

Pravost dokumentu[editovat | editovat zdroj]

Pravost dokumentu s krycím názvem Gorila byla od začátku zpochybňovaná. Krajský soud v Bratislavě však potvrdil, že vyhověl žádosti Slovenské informační služby na použití informačně-technických prostředků z 21. listopadu 2005. Na jaké cíle se měly tyto prostředky použít soud neprozradil, předsedkyně soudu Darina Kuchtová upozornila, že soud může zveřejňovat jen informace nepodléhající utajení.[3]

Vyšetřování kauzy[editovat | editovat zdroj]

Speciální vyšetřovací tým požádal prezidenta Slovenské republiky o zbavení ředitele SIS Karola Mitríka mlčenlivosti. Ivan Gašparovič žádosti vyhověl po doplnění informací vyšetřovatelům.[2] Jaroslav Haščák v rozhovoru koncem února 2012 potvrdil, že jeho právníci byli kontaktovaní vyšetřovateli, žádajícími dokumenty. Na výslechu nebyli. Sám údajně dva až třikrát vypovídal v jiných vyšetřováních týkajících se Gorily.[6] Ve spisech Gorila jsou uvedené i rakouské společnosti Raiffeisen Zentralbank (RZB) a letiště Schwechat, podezřeními z korupce spojujícími se s těmito společnostmi se bude zřejmě zabývat i rakouský Úřad pro dohled nad finančním trhem.[7] Státní zastupitelství Gorilu zatím nevyšetřuje.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kauza Gorila na slovenské Wikipedii.

  1. Na verejnosť prenikol dokument s krycím názvom Gorila [online]. Bratislava: TA3, rev. 19.01.2012. Dostupné online. (Slovenština) 
  2. a b c d Prezident rozviazal šéfovi SIS jazyk v kauze Gorila [online]. Bratislava: aktualne.sk, 25.01.2012. Dostupné online. (Slovenština) 
  3. a b Súd potvrdil odpočúvanie z Gorily [online]. Bratislava: TA3, rev. 12.01.2012, [cit. 2012-02-03]. Dostupné online. (Slovenština) 
  4. Tisíce Slováků opět bouří proti Gorile. Chtějí odchod celé politické garnitury [online]. iHNed.cz, rev. 3.2.2012, [cit. 2012-02-03]. Dostupné online.  
  5. Aktéri rozhovorov z údajného spisu SIS mali podozrenie, že ich odpočúvajú. [online]. hnonline.sk, rev. 11.1.2012, [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (slovenština) 
  6. FILA, Lukáš. Haščák: Gorila je fikcia [online]. sme.sk, 24.2.2012, [cit. 2012-02-25]. Dostupné online. (slovenština) 
  7. a b VALČEK, Adam. Gorilu majú vyšetrovať aj v Rakúsku [online]. SME, 7.3.2012, rev. 7.3.2012, [cit. 2012-03-09]. Dostupné online. (slovenština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]