Druhá vláda Mikuláše Dzurindy
| Druhá vláda Mikuláše Dzurindy | |
|---|---|
.jpg) Předseda vlády Mikuláš Dzurinda (2021) | |
| Pořadí | pátá (od r. 1993) |
| Předseda | Mikuláš Dzurinda |
| Místopředsedové | Pál Csáky Ivan Mikloš Robert Nemcsics (do října 2003) Pavol Rusko (do srpna 2005) Jirko Malchárek (od října 2005) Daniel Lipšic (do února 2006) Lucia Žitňanská (od února 2006) |
| Počet členů | 16 |
| Politické subjekty | SDKÚ (6, 8), ANO (5), SMK (4, 5), KDH (3) (do února 2006) |
| Národní rada | 63/150
|
| Jmenována | Rudolfem Schusterem |
| Datum jmenování | 16. října 2002 |
| Vyslovení důvěry | 14. listopadu 2002[1] |
| Demise | 4. července 2006 |
| Konec v úřadu | 4. července 2006 |
| Důvod ukončení | rozpad vládní koalice |
| Kauzy | směnky, skupinka |
| Opozice | HZDS, SMER, KSS |
| Webová stránka | vlada.sk |
| Programové prohlášení | |
| Posloupnost vlád | |
Fico I > | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Druhá vláda Mikuláše Dzurindy byla v letech 2002–2006 vláda na Slovensku. Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 20. a 21. září 2002. Předsedou vlády byl Mikuláš Dzurinda. Vládu tvořila koalice Slovenské demokratické a kresťanské únie, Strany maďarskej koalície, Kresťanskodemokratického hnutí a liberální strany Aliania nového občana.
Vláda měla 16 členů, z nichž původně 6 ovládala SDKÚ, 4 SMK, 3 KDH a 3 ANO. Po odchodu KDH z koalice získaly její ministerstva SDKÚ a SMK v poměru 2:1.
Složení vlády
[editovat | editovat zdroj]Počet členů podle navrhujících subjektů
[editovat | editovat zdroj]8
| |
5
| |
5
|
Politické kauzy a vládní krize
[editovat | editovat zdroj]Kauza Směnky
[editovat | editovat zdroj]Významnou kauzu představovala kauza Směnky. Tato kauza vedla v srpnu 2005 k odvolání tehdejšího ministra hospodářství Pavla Ruska z funkce. Následný rozkol ve straně ANO vyvrcholil krizí v parlamentu, která trvala až do 21. září. Podle zveřejněných informací si Pavol Rusko půjčil v roce 2003, v době, kdy již působil ve funkci ministra, 104,5 mil. Sk od podnikatele Ľubomíra Blaška.
Rusko odstoupil z funkce ministra až po návrhu premiéra Dzurindy na jeho odvolání. Byl odvolán 24. srpna. Dva dny předtím mu předsednictvo strany ANO vyjádřilo plnou podporu. Proti tomuto usnesení hlasovali členové strany Ľubomír Lintner, Jirko Malchárek a Jozef Heriban, členové Ľubo Roman a František Tóth nehlasovali. Lintner a Malchárek následně prohlásili, že by Rusko měl z funkce ministra odstoupit.
Kauza Skupinka
[editovat | editovat zdroj]Vláda postupně ztrácela podporu v parlamentu, když po kauze Skupinka odešla i část poslanců SDKÚ. Opozice vládu obviňovala z podplácení „nezávislých“ poslanců, mezi které nyní patřili i bývali poslanci z řad Mečiarovy ĽS-HZDS a komunistické strany. Krize v parlamentu vyvrcholila 12. září, kdy pro obstrukci opozice nemohl složit poslanecký slib náhradník Pál Keszegh za zesnulého poslance Zsolta Komlósyho (oba za SMK). Za podpory části nezařazených poslanců se krizi podařilo ukončit až 21. září.
Odchod KDH
[editovat | editovat zdroj]V únoru 2006 opustilo dále vládu i KDH v důsledku sporu o smlouvu s Vatikánem. Ministři KDH podali demise, 8. února jmenoval prezident republiky nové tři ministry a předseda vlády zároveň souhlasil s konáním předčasných voleb v červnu téhož roku.[2] Jednalo se již však o vyvrcholení potíží, jelikož již od počátku roku 2005 měla vláda v parlamentu pouze menšinovou podporu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.sme.sk/c/725889/o-dovere-vlade-sa-rozhodne-dnes.html
- ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-06.
- ↑ http://hn.ihned.cz/c1-17783560-slovenska-vlada-padla-budou-volby