Luník IX

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luník IX
Luník IX - Sochy.jpg
Luník IX – znak
znak
Luník IX – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška244 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
krajKošický
okresKošice
regionAbov (Košice a okolí)
Luník IX
Luník IX
Luník IX, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel6 907 (2019)
Etnické složeníRomové
Správa
Statusměstská část
StarostaMarcel Šaňa
Vznik1979
Oficiální webmclunik9.sk
PSČ040 11
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luník IX je městská část Košic, součást okresu Košice II na Slovensku. Nachází se západně od centra a je obklopen městskými částmi Pereš, Myslava, Barca, Juh a Západ. Má rozlohu kolem jednoho kilometru čtverečního. Sídliště bylo od začátku koncipováno jako romské ghetto.[1] I v současnosti má největší hustotu romského obyvatelstva na Slovensku a je považované za největší ghetto ve střední Evropě.[2] Počet obyvatel k roku 2019 se odhadoval na pět až šest tisíc.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Romové v Košicích[editovat | editovat zdroj]

Již v průběhu devatenáctého století docházelo ke stěhování Romů z venkova do Košic a k jejich usazování především ve čtvrti Tábor nacházející se na okraji města podél ulice Moldavská cesta. Čtvrť nicméně v té době byla etnicky smíšená a neměla vysloveně charakter ghetta. Po První vídeňské arbitráži v roce 1938 nicméně dochází k odchodu velké části neromského obyvatelstva a ke koncentraci Romů v oblasti Tábora spolu s celkovým úpadkem životní úrovně ve čtvrti. Po druhé světové válce pak do Košic směřovaly velké migrační toky Romů, kteří přicházeli v souvislosti s poptávkou po pracovní síle na velkých stavebních projektech ve městě a v nových průmyslových podnicích. Postupně také docházelo k uvolňování relativně velkého množství bytů v centru města, odkud do bytů s vyšším standardem na sídlištích odcházeli především příslušníci majority a na jejich místa se stěhovali z velké části původní romští obyvatelé čtvrti Tábor, kteří uvolňovali byty v Táboře nově příchozím Romům z venkova s nižším sociálním statusem. Další přicházející Romové se pak usazovali mimo centrum města v osadách Ťahanovce, Krásna, Myslava a Šaca.[1]

Plány a výstavba ghetta[editovat | editovat zdroj]

Již v průběhu 60. let se začalo uvažovat o možnostech přesouvání Romů do jiných částí města, než které obývali. Postupně se tak začala rozvíjet koncepce městské čtvrti vyčleněné pro Romy, která měla být v původní podobě tvořena různými typy zástavby. Pro výstavbu čtvrti bylo vyčleněno území v sousedství městské skládky odpadu v jejím ochranném pásmu, které bylo dle urbanistické koncepce města považované za nevhodné pro bydlení. Záměr místních úřadů však narazil na nesouhlas vlády, která na základě zkušeností z jiných lokalit již koncentraci Romů na jednom místě považovala za kontraproduktivní. Sídliště tak nakonec bylo realizováno ve značně zjednodušené podobě standardního sídliště bez diferenciovaných typů domů a bez oficiálně přiznaného určení jako sídliště pro Romy. Zůstal však zachován původní plán odsunutí Romů z centrální části města, dále ze čtvrti Tábor a také z některých dalších osad. Na sídliště se tak stěhovali jak Romové (bez rozlišení původu, sociálního statusu atp.), tak i vojáci a policisté z majority. Ke stěhování Romů oproti původním plánům došlo s několikaletým zpožděním až v roce 1981.[1] Už v letech 19811989 se tak jednalo o sídliště s vysokým procentem Romů - z přibližně 2000 obyvatel tvořili asi polovinu.[4] Jak na straně velké části obyvatel z majority, tak i na straně velké části Romů panovala značná nespokojenost jak s kvalitou bydlení (především blízkost skládky a provizorní občanská vybavenost), tak i s nutností soužití s částí Romů s odlišnými zvyklostmi.[1] Existovala představa, že vojáci a policisté budou společně s novým kulturnějším prostředím na romskou komunitu pozitivně působit. Rodiny policistů či vojenských důstojníků se však místo toho z Luníku IX postupně odstěhovaly.[zdroj?]

Oficiální vyčlenění Luníku IX jako ghetta[editovat | editovat zdroj]

Ještě v roce 1992 tvořilo neromské obyvatelstvo 32,5% obyvatel lokality, nicméně ve stejném roce došlo k dohodě mezi primátorem města a starosty městských částí, kteří se dohodli, že přesunou zbývající neromské obyvatelstvo do bytů mimo Luník IX. Do poloviny 90. let se tak prakticky veškeré zbývající neromské obyvatelstvo odstěhovalo.[5]

V roce 1995 pak městské zastupitelstvo v Košicích vytvořilo usnesení číslo 55 - Koncepcia bývania pre neplatičov, bezdomovcov a neprispôsobených občanov.[1] Jejich budoucím domovem se měl stát právě Luník IX s tím, že odtud budou postupně vystěhovány bezproblémové rodiny, které o to požádají. Realizace tohoto plánu stále probíhá, zvyšuje se nicméně tlak rodin, které svými opakovanými protesty upozornily na sliby, týkající se vystěhování z Luníku do jiných městských částí, pokud se zde bude koncentrovat vyšší počet nepřizpůsobivých občanů.[zdroj?]

Název sídliště[editovat | editovat zdroj]

Název Luník je označení pro okrsky druhého největšího sídliště na Slovensku - Nového Města (též Terasa), které se skládá z osmi takových částí (Luník I-VIII). Po dostavbě těchto částí následovala výstavba experimentálního okrsku Luník IX, který však byl situován ve značné vzdálenosti od ostatních Luníků. Luník IX se nepovažuje za součást Nového Města - Terasy a podle zákona Národní rady Slovenské republiky ze dne 1. října 1990 o městě Košice je samostatnou městskou částí s vlastní samosprávou.[6]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Pohled na ulici

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle Atlasu rómskych komunít 2019 slovenského ministerstva vnitra sídliště k roku 2019 obývalo celkem 6907 obyvatel, přičemž 91% až 100% obyvatelstva tvořili Romové. 6677 obyvatel přitom bydlelo přímo v domech na sídlišti, ostatní (odhadovaný počet 201-250) bydleli v přilehlé osadě Mašličkovo[7] K roku 2015 byl Luník IX považován za největší ghetto ve střední Evropě.[2]

Existují další odhady, které k roku 2019 hovoří o pěti až šesti tisících obyvatel.[3] Naopak odhady z místní radnice mluviliy k roku 2021 sice zhruba o sedmi tisících registrovaných obyvatelích, nicméně reálný počet fyzicky zde přebývajících odhadovaly pouze na asi 3500 obyvatel. K razantnímu snížení měla přispívat především rozsáhlá migrace obyvatel do zahraničí.[8]

V roce 2005 žilo na Luníku IX oficiálně 4 400 obyvatel, ačkoli bylo původně postaveno pouze pro 2500 lidí. Podle údajů tehdejšího starosty Jozefa Šani zde žilo také asi dalších 900 nepřihlášených. Z toho bylo zhruba 2 200 dětí.[zdroj?]

Porodnost v této městské části byla k roku 2012 150 až 170 dětí ročně, úmrtnost asi 5 procent. Podle oficiálních čísel připadalo v té době na jeden byt na Luníku IX 6,5 obyvatel, realističtější odhady však počítají s dvojnásobkem, tedy 12–14 obyvatel na jeden byt.[9]

Poloha v rámci Košic.

Instituce přítomné v lokalitě[editovat | editovat zdroj]

Na sídlišti od ledna 1997 funguje nachází mateřská škola zřizovaná městem Košice a od školního roku 2017/2018 zde funguje také soukromá mateřská škola a také základní škola v ulici Ľ. Podjavorinskej, která zde funguje od roku 1983.[10] Nachází se zde také pracoviště střední technické školy.[3]

K roku 2019 ve středisku občanské vybavenosti existovaly také dva větší obchody s potravinami, ordinace pediatra, pracoviště pošty, úřad MČ, služebna městské policie a pracoviště státní policie. Další menší prodejny potravin se nacházely v přízemí některých obytných domů.[7][10]

Na bezpečnost na sídlišti dohlížela v roce 2004 Romská občanská hlídka. Zhruba po roce fungování ale došlo k jejímu zrušení kvůli ukončení financování ze strany ministerstva vnitra.[11] K opětovnému zřízení hlídky došlo opět na jaře 2009, ale ke konci roku kvůli ukončení financování a dalším nejasnostem ohledně provozu opět zanikla.[12][13] Od roku 2017 zde opět začaly působit tzv. Místní občanské pořádkové služby.[10]

Po zrušení v roce 1999[13] zde v roce 2011 byla opětovně zřízena řádná stanice městské policie.

Na sídlišti k roku 2020 fungovalo komunitní centrum neziskové organizace ETP Slovensko.[14] Od roku 2008 na sídlišti začali působit také Saleziáni Dona Bosca,[3] kteří zde dokončili výstavbu nové budovy pastoračního centra, kterou započal římskokatolický kněz Jozef Červeň, který na sídlišti začal působit v roce 2003. Součástí centra je kostel Zmŕtvychvstalého Krista a centrum pro mládež.[10]

Energie, voda, odpady, kanalizace[editovat | editovat zdroj]

Samotné území sídliště bylo k roku 2019 celé obslouženo veřejným vodovodem, elektrickou sítí a kanalizací. Rozvod plynu mělo dostupný asi 70% obyvatel, nicméně rozvod nebyl využíván. Elektřinou nebo plynem topilo 60% obydlí, zbytek využíval pevná paliva. Svoz odpadu je zajišťován pravidelně vyváženými velkokapacitními kontejnery. Zcela odlišná je situace v osadě Mašličkovo, kde přístup k vodě, elektřině, plynu, kanalizaci a svozu odpadu zcela chybí.[7]

Velká část obyvatel sídliště neplatí za dodávky energií a vodu a někteří z nich jsou od zdroje energií odpojení. Historicky za elektřinu neplatilo 496 bytů z celkem 498. Celkový dluh za nájemné, zdroje energií a odvoz odpadu v roce 2011 činil 6,3 milionu eur a dále narůstal.[15]

Městská část se rozhodla řešit problémy s placením elektřiny převedením části plateb na sebe a následným přerozdělováním dle předplaceného požadovaného objemu místo zatěžujících paušálních plateb, které v případě sociálně vyloučených domácností často končí nedostatkem peněz na zaplacení a exekucemi. Elektronický systém tak umožňuje zajistit dodávky energií a současně jejich zaplacení, čímž se vyřešila část problémů s odpojováním od elektřiny.[16]

Část obyvatel tak měla k dispozici pouze studenou vodu, a i tu pouze na dvě hodiny denně.[15] Pro podezření na únik studené vody z vodovodních domovních přípojek byla od srpna 2012 pitná voda odstavena úplně, přičemž její dodávka byla zajištěna z cisterny každý den ráno.[17]

Část obyvatel sídliště vyhazuje odpad přímo pod okna domů. V roce 2009 byly zlikvidovány nelegální skládky na sídlišti v objemu 800 tun odpadu.[18]

Zdevastované potrubí a ucpaná kanalizace u některých objektů zhoršují hygienické podmínky na sídlišti, přičemž hrozí šíření epidemií do města. Zdravotní problémy jsou zde časté, onemocnění jako žloutenka, vši, svrab, průjmy nebo meningitida se vyskytují pravidelně.[zdroj?]

Dopravní obslužnost[editovat | editovat zdroj]

Na sídliště jezdí autobusová linka číslo 11, která zastavuje pouze na vybraných zastávkách. Nástup do autobusu je povolen pouze přes přední dveře. Vzhledem k častým útokům řidiči nasazení na tuto linku dostávají rizikový příplatek.[19]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Uspořádání zástavby v roce 2009 dle OpenStreetMap.

V roce 1990, v době ustavení samosprávných orgánů, se starostou Luníku IX (již jako městské části) stal Alexander Weber, který tento post zastával až do roku 1998. V roce 2014 spáchal stávající starosta Dionýz Slepčík týden před komunálními volbami sebevraždu.[20]

S výjimkou prvního starosty byli všichni následující starostové romské národnosti. K roku 2021 byl starostou Marcel Šaňa ze Strany romské koalice, syn jednoho z bývalých starostů Jozefa Šani.[14]

Relativně významnou roli při vývoji ghetta sehrál pozdější slovenský prezident Rudolf Schuster, který měl zásadní vliv na rozhodování o osudech lokality nejprve v roli předsedy Národného výboru mesta Košice a následně v roli primátora města.[1]

Budovy a součásti sídliště[editovat | editovat zdroj]

K roku 2019 bylo přímo v rámci sídliště evidováno 386 nájemních bytů a dále 43 chatrčí v osadě Mašličkovo.[7] Uprostřed sídliště se nachází budovy obsahující většinu občanské vybavenosti, úřad MČ a podobně.

Demolice zničených domů[editovat | editovat zdroj]

Opakované požáry některých vybydlených objektů narušily jejich statiku. Z tohoto důvodu nechalo město Košice v roce 2008 zbourat první dva panelové bloky[21] a v roce 2011 pak další tři bloky se 100 byty.[15] Demolice domů pokračovala i v roce 2013 a její pokračování bylo plánováno i v roce 2014. Podle Slovenské katolické charity se tak ale děje, aniž by město řešilo, kde budou obyvatelé bouraných domů bydlet, a ti proto odcházejí hromadně za příbuznými do belgického Gentu[22][23] nebo si staví nelegální osadu za sídlištěm.[24]

Náklady na demolici jednoho bloku (2 vchody) představují kolem 250 000 eur, které jsou placené z rozpočtu Košic. Náhradní ubytování se poskytuje pouze obyvatelům s platnou nájemní smlouvou. V průměru na jeden vchod s 30 byty připadají pouze dva s platnou smlouvou, čímž se fakticky zbytek obyvatel stává bezdomovci. Tito obyvatelé si zakládají další ilegální osady i na soukromých pozemcích. V roce 2012 město Košice evidovalo na svém území celkem čtrnáct ilegálních osad.[25] V roce 2017 byl kvůli narušené statice na sídlišti Luník IX zbourán v pořadí již desátý bytový dům.[26]

Nová výstavba[editovat | editovat zdroj]

Zbourané objekty má nahradit výstavba nových nízkonákladových bytů. Ty budou přidělovány lidem, kteří projeví zájem o zlepšení svých životních podmínek a budou splňovat stanovená kritéria.[26]

V roce 2017 došlo k výstavbě nového bytového domu, do nějž se nastěhovalo 12 rodin.[3]

Osada Mašličkovo[editovat | editovat zdroj]

Na okraji sídliště vznikla osada Mašličkovo - sem se přesunula část lidí, kteří přišli o bydlení v důsledku demolic budov, z nichž byli vystěhováváni bez perspektivy získání náhradního ubytování.[3] K roku 2019 byla osada tvořena celkem 43 chatrčemi bez napojení na základní infrastrukturu a žilo zde cca 230 lidí.[7]

Problematika vlastnictví objektů[editovat | editovat zdroj]

Historicky byly veškeré objekty přímo ve vlastnictví Košic a sama městská část neměla možnost budovy upravovat podle aktuální potřeby. Vedení městské části však postupně usiluje o získání městských objektů přímo pod svojí kontrolu.[4]

Návštěva papeže[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2021 došlo ke zveřejnění programu slovenské návštěvy papeže Františka. Zahájeny tak byly přípravy spočívající jak v přípravách samotného sídliště, tak i v urychlení očkování proti covidu-19. Během čtyřdenní návštěvy v září 2021 papež zavítal do Bratislavy, Prešova, Šaštína a v Košicích také do části Luník IX.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luník IX na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f JUROVÁ, Anna. Likvidácia Tábora a vznik sídliska Luník IX.. The City and History (Mesto a dejiny until 2019) [online]. 2015 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  2. a b DRAŽANOVÁ, Adéla. Jen pro ten dnešní den - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2015-03-15 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e f Naděje pro Luník IX: Síla na změnu přichází ze samotného ghetta (2.část). romea.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  4. a b Naděje pro Luník IX: Nestačí přijít jako hrdina s kamerou (1.část). romea.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  5. ŠUVADA, Martin. Segregácia Rómov na príklade vybraných slovenských miest. [online]. 2013 [cit. 2021-01-26]. Kapitola Študentská vedecká konferencia PRIF UK 2013–Zborník recenzovaných príspevkov. Dostupné online. 
  6. Zákon Slovenskej národnej rady č. 401/1990 Zb. o meste Košice. Košice. kosice.sk [online]. 01.10.1990 [cit. 29.07.2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-06. 
  7. a b c d e Atlas rómskych komunít 2019, Ministerstvo vnútra SR - Rómske komunity. www.minv.sk [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  8. Nová silnice a velký úklid. Ghetto Luník IX se připravilo na příjezd papeže - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 
  9. Jaroslav. Na Luniku IX budú búrať bytovku na Hrebendovej. Košice. korzar.sme [online]. 29. 5. 2012 [cit. 29.5.2012]. Dostupné online. 
  10. a b c d Rómska Encyklopédia [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www tyden cz, e-mail:. Romové v Košicích budou opět hlídat Romy. TÝDEN.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  12. Rómska hliadka na Luníku IX: Mesto na ňu nemá peniaze!. čas.sk [online]. 21. 8. 2009 [cit. 3.11.2011]. Dostupné online. 
  13. a b A.S, Petit Press. Rómska občianska hliadka na Luniku IX skončila. kosice.korzar.sme.sk [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. a b Stigmatizovaná čtvrť na kraji Košic je plná života. Sídliště Luník IX táhne nahoru starosta i umění. Radio Wave [online]. 2020-05-06 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  15. a b c VRÁBEĽ, Jaroslav. Na Luniku IX si zničili rozvody, zasa ich chcú napojiť. Košice. korzár.sme [online]. 3. 11. 2011 [cit. 3.11.2011]. Dostupné online. 
  16. Jak se vypořádat s neplatiči: případ košického sídliště Luník IX. TZB-info [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  17. SAMBOR, Miroslav. Na Luniku IX odstavia vodu, bude len z cisterien. Košice. korzár.sme.sk [online]. 31.7.2012 [cit. 21.7.2012]. Dostupné online. 
  18. JESENSKÝ, Mikuláš. Lunik IX je čistejší o 800 ton smetí. Košice. korzár.sme [online]. 8. 12. 2009 [cit. 8.12.2009]. Dostupné online. 
  19. Lunik IX chce častejšiu mestskú dopravu. Košice. korzár.sme.sk [online]. 21. 11. 20111 [cit. 21.11.2011]. Dostupné online. 
  20. Starosta košického sídliště Luník IX spáchal sebevraždu - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  21. Košice zbourají „vybydlené“ paneláky na romském sídlišti Luník. idnes.cz [online]. 5. 8. 2008 [cit. 12.2.2011]. Dostupné online. 
  22. Košice bourají romské sídliště. Belgie se bojí imigrační vlny. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-12-28]. (česky) 
  23. Košice likvidují ghetto Luník IX., Romové se stěhují do Belgie. iDNES.cz [online]. 2014-02-13 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  24. Košice likvidují ghetto Luník IX., Romové se stěhují do Belgie. iDNES.cz [online]. 2014-02-13. Dostupné online. 
  25. Jaroslav. Oproti Optime rastie ďalšia nelegálna osada. Košice. korzar.sme [online]. 14. 5. 2012 [cit. 29.5.2012]. Dostupné online. 
  26. a b STRELEC, Miroslav. Město Košice řeší bytovou situaci na romském sídlišti Luník IX [online]. Český rozhlas, 2017-12-16 [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. 
  27. „Mistr překvapení.“ Papež na Slovensku navštíví romské ghetto - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]