Panama Papers

Země s politiky, veřejně aktivními osobami nebo jejich blízkými, již jsou zapleteni do skandálu.

Panamské dokumenty, v angličtině Panama Papers, je označení pro únik 11,5 milionu tajných dokumentů z panamské společnosti Mossack Fonseca, která se specializovala na korporátní klientelu. V dokumentech jsou detailní informace o více než 214 000 offshorových firmách a jejich vlastnické struktuře. Mezi jmény se nachází pět hlav států, jde o Argentinu, Island, Saúdskou Arábii, Ukrajinu a Spojené arabské emiráty a dále blízcí příbuzní nejvyšších představitelů dalších 40 zemí včetně Brazílie, Číny, Francie, Indie, Malajsie, Mexika, Malty, Pákistánu, Ruska, Jihoafrické republiky, Španělska, Sýrie a Spojeného království.

Dokumenty, o velikosti 2,6 terabajtu dat a vznikající od 70. let 20. století, byly anonymním zdrojem v roce 2015 předány německým novinám Süddeutsche Zeitung a americkému International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ). Data byla rozeslána 400 novinářům ze 107 mediálních agentur z více než 80 zemí. První novinový článek na toto téma vyšel 3. dubna 2016, spolu se 149 uniklými dokumenty. Dalším plánovaným krokem je zveřejnění kompletního seznamu zainteresovaných společností, ke kterému by mělo dojít začátkem května 2016.

Okolnosti

Mossack Fonseca je panamská právní firma, poskytující služby korporátní klientele, kterou založili roku 1977 Jürgen Mossack a Ramón Fonseca. Mezi jejími službami bylo zakládání firem v daňových rájích, jejich administrace a správa. Podle článku z časopisu Economist z roku 2012 se jednalo o lídra v zemi jejího působení. Společnost měla přes 500 zaměstnanců ve více než 40 kancelářích po celém světě. Firma jednala jménem více než 300 000 společností, které byly ve valné většině registrované ve Spojeném království nebo jím spravovaných daňových rájích.

Firma spolupracovala s největšími světovými finančními společnostmi jako jsou Deutsche Bank, HSBC, Société Générale, Credit Suisse, UBS, Commerzbank a Nordea. Ještě před únikem byla Mossack Fonseca popsána časopisem Economist jako tajnůstářský lídr v offshorování.

Článek v Australian Broadcasting Corporation fungování vysvětluje:

„

Používání neprůhledné vlastnické struktury a svěřeneckých účtů umožnilo klientům Mossack Fonseca v téměř naprostém utajení. Úspěch společnosti Mossack Fonseca byl dán sítí mezinárodní sítí účetních firem a prestižních bank, které si ji najímaly ke správě financí bohaté klientely. Hlavními hybateli těchto těžko kontrolovatelných daňových rájů jsou právě banky. Velké množství činnosti společnosti je zcela v souladu s právem, ovšem je to poprvé, co únik ukazuje vnitřní chod těchto institucí a náhled na možnosti, které dávají pochybným operátorům volný prostor k manévrům.

“

Obsah

Únik obsahuje 11,5 milionu dokumentů vytvořených mezi 70. léty a koncem roku 2015 panamskou společností Mossack Fonseca, kterou deník The Guardian označil jako "čtvrtou největší světovou firmu zabývající se offshoringem". 2,6 terabajtů dat obsahuje informace o 214 488 subjektech spjatých s veřejně činnými osobnostmi. Dokumenty byly studovány novináři z více než 80 zemí světa. Gerard Ryle, ředitel International Consortium of Investigative Journalists, věří, že jde vzhledem k rozsahu dokumentu pravděpodobně o největší únik informací o daňových rájích.

Lidé

První zprávy ukázaly na finanční a mocenské navázání mezi různými politiky a jejich rodinnými příslušníky. Například argentinský prezident Mauricio Macri byl veden jako ředitel bahamské obchodní společnosti, kterou však neuvedl během své služby jako starosta Buenos Aires. The Guardian informoval o střetu zájmů mezi členy etické komise FIFA a jejím bývalým viceprezidentem Eugenio Figueredo.

Mezi jmenovanými hlavami států se nacházeli prezident Argentiny Mauricio Macri, Chalífa bin Saíd Ál Nahján ze Spojených arabských emirátů, ukrajinský prezident Petro Porošenko a král Saúdské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz. Z dalších politiků byl zmíněn premiér Islandu Sigmundur Davíð Gunnlaugsson. Z dřívějších vysokých ústavních činitelů se v seznamu vyskytli například bývalý premiér Gruzie Bidzina Ivanišvili, Íráku Ajád Aláví, Jordánska Ali Abu al-Ragheb, Kataru Hamad bin Jassim bin Jaber Al Thani a Ukrajiny Pavlo Lazarenko, stejně jako bývalý súdánský prezident Ahmed al-Mirghani a katarský emír Hamád Ibn Chalífa al-Sání.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko slíbil před volbami v roce 2014 prodat svou firmu na cukrovinky, Roshen, ovšem místo toho přesunul své podnikání do offshorového centra na Britských Panenských ostrovech a tím ušetřil milióny na daních, které by odvedl na Ukrajině.

V seznamu se objevili vládní úředníci a blízcí příbuzní či přátelé vysokých politiků z více než 40 různých zemí, mezi kterými je Alžírsko, Angola, Argentina, Ázerbájdžán, Botswana, Brazílie, Kambodža, Čile, Čína, Demokratická republika Kongo, Republika Kongo, Ekvádor, Egypt, Francie, Ghana, Řecko, Guinea, Honduras, Maďarsko, Island, Indie, Izrael, Itálie, Pobřeží slonoviny, Kazachstán, Keňa, Malajsie, Mexiko, Maroko, Malta, Nigérie, Pákistán, Panama, Peru, Polsko, Rusko, Rwanda, Saudská Arábie, Senegal, Jihoafrická republika, Španělsko, Sýrie, Taiwan, Spojené království, Venezuela a Zambie. Přestože první zprávy hovořily o neúčasti občanů USA ve skandálu, ukázal se tento předpoklad jako mylný.

V uniklých dokumentech bylo identifikováno 61 rodinných příslušníků a společníků premiérů, prezidentů a králů. včetně švagra čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, Jde například o otce britského premiéra Davida Camerona, syna malajsijského premiéra Najiba Razaka, děti pákistánského premiéra Naváze Šarífa, a "oblíbeného kontraktora" mexického prezidenta Enrique Peña Nieto.

Nikde v dokumentech se neobjevilo jméno Vladimira Putina, ovšem The Guardian publikoval rozsáhlý článek o jeho třech přátelích, jejichž úspěch by údajně nebyl možný bez jeho ochrany. Například jeho nejlepší přítel, Sergej Roldugin, který se prezentoval jako čelista a nikoliv jako podnikatel, kontroloval majetek o hodnotě minimálně 100 miliónů dolarů, pravděpodobně však více.

Islandský premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson, na kterého je vyvíjen tlak, aby v důsledku kauzy rezignoval

Data ukázala nepřiznané majetkové zájmy, které měl islandský premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson v krachujících bankách jeho země, schované za firmu z daňového ráje. On a jeho žena koupili v roce 2007 společnost Wintris Inc. přes Mossack Fonseca od lucemburské pobočky upadající banky Landsbanki, jedné ze tří největších na Islandu. Své zájmy při uvedení do parlamentu v roce 2009 však neuvedl a prodal svůj poloviční podíl své ženě o měsíc později za symbolický jeden dolar. Na Islandu sílily hlasy po jeho rezignaci, což on sám původně odmítl, neboť informace obsažené v Panama Papers podle něj neobsahovaly žádnou novou informaci. Podle něj neporušil žádný zákon a jeho žena z celé transakce finančně neprofitovala. Dne 5. dubna 2016 po jednom z největších politických protestů v historii země měl podat demisi. Nicméně o den později tento krok zpochybnil: údajně jen dočasně předal funkci svému stranickému kolegovi. Po jednání se zástupci politických stran nakonec 6. dubna pozdě večer svou demisi potvrdil.

Mezi jmény se též nachází lidé spjatí s nejvyšším vedením světové fotbalové asociace FIFA, mezi jinými bývalý prezident CONMEBOL Eugenio Figueredo, bývalý prezident UEFA Michel Platini, bývalý generální tajemník FIFA Jérôme Valcke či známý argentinský hráč Lionel Messi.

Podle deníku The Indian Express jsou s kauzou spjati též indický herec Amitabha Bachchana a bývalá indická Miss World Aishwarju Raiu.

Společnosti

Firmou Mossack Fonseca bylo spravováno ohromné množství společností, vrcholu bylo dosaženo roku 2009, kdy jich řídila 80 000. V Panama Papers se objevuje přes 210 000 společností z více než 21 daňových rájů, polovina z nich má sídlo na Britských Panenských ostrovech, další v Panamě, na Bahamách, Seychelách, Niue a na Samoe. Během let firma pracovala s klienty z více než stovky zemí, ponejvíce s korporacemi z Hong Kongu, Švýcarska, Spojeného království, Lucemburska, Panamy a Kypru. Mossack Fonseca spolupracovala s více než 14 000 bankami, právními firmami, poradenskými firmami a dalšími subjekty na zakládání firem a nadací pro své klienty. Více než 500 bank registrovalo více než 15 600 společností skrze Mossack Fonseca, ponejvíce HSBC (spolu s pobočkami jich vytvořili více než 2300, lucemburská Dexia, J. Safra Sarasin z tamtéž, Credit Suisse z Normanských ostrovů a švýcarská UBS jich pro své klienty vytvořily každá po 500, lucemburská Nordea pak téměř 400.

Reakce

Gerard Ryle, ředitel International Consortium of Investigative Journalists, věří, že se „jedná pravděpodobně o největší únik ze světa daňových rájů vzhledem k rozsahu dokumentů“. Edward Snowden jej na Twitteru popsal jako největší datový únik v historii žurnalistiky.

Mossack Fonseca

Odpověď na dotaz, který položil The Miami Herald a ICIJ společnosti Mossack Fonseca, „neobsahuje žádnou specifickou odpověď na selhání, která odhalili reportéři“. Vyjádření firmy Mossack Fonseca obsahuje tvrzení, že:

• jde o jednu z mnoha firem specializující se na offshoring
• je zodpovědným členem mezinárodní finanční a obchodní komunity
• lituje zneužívání svých služeb a hodlá je rychle napravit
• dosahuje všech potřebných předpokladů
• pracuje převážně pro právní firmy, banky a ostatní instituce, nikoliv pro jednotlivce
• mnoho lidí zmiňovaných v úniku není jejími klienty

Navíc hrozí žalobou všem vydavatelům novin, kteří „nedovoleně přistupovali k jejich chráněným dokumentům a informacím získaných z jejich společností a kteří je prezentují a interpretují mimo kontext“.

Klienti

Islandský premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson během interview v době úniku obvinil novináře ze zásahu do svého soukromí a do soukromí jeho ženy a naléhal na právní kroky vůči nim. Po tlaku na jeho odvolání podal 5. dubna 2016 demisi.

Mluvčí HSBC označil únik jako „historický, kdy některá data jsou 20 let stará a předcházela velké reformy v činnosti, které proběhly v posledních několika letech“.

Oficiální reakce a vyšetřování

• Australský daňový úřad následně oznámil vyšetřování 800 australských daňových poplatníků, kteří byli klienty Mossack Fonseca a mohli by případně být obviněni.
• Francouzský finanční prokurátor otevřel vyšetřování a prezident François Hollande prohlásil, že lidé vyhýbající se placení daní budou hnáni před soud a potrestáni.
• Indické celebrity jako například Amitabh Bachchan či Aishwarya Rai Bachchan jsou zmiňováni v úniku. Indický premiér Narendra Modi nařídil vyšetření.
• Novozélandské Inland Revenue Department se snaží získat detailnější informace o občanech, kteří byli svázáni s aktivitami Mossack Fonseca.
• Mluvčí britského daňového úřadu, Jennie Granger, prohlásila, že obdržela „velké množství informací o offshorových společnostech, mimo jiné z Panamy, z velkého množství zdrojů, které jsou v současnosti předmětem intenzivního vyšetřování“. Také prohlásila, že ICIJ byla požádána o sdílení veškerých dat.
• Švédský finanční úřad uvedl, že zahájí vyšetřování aktivit banky Nordea, jedné z největších finančních institucí v severských státech poté, co vyšlo najevo, že lucemburská pobočka firmy pomáhala vytvořit 400 offshorových firem pro své klienty.
• Po zveřejnění možného daňového úniku Ukrajinského prezidenta Petra Porošenka navrhl Oleh Lyaško, předseda Radiální strany Oleha Lyaška, obžalobu prezidenta. Skandál rozdmýchal měsíce trvající tahanice mezi Porošenkovým Blokem a Lidovou frontou Arsenija Jaceňuka, ve které se obě strany vzájemně obviňují z korupce.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panama Papers na anglické Wikipedii.

Související články

• Daňový ráj
• Swiss Leaks
• Wikileaks