Památník Fryderyka Chopina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Památník Fryderyka Chopina
Pamětní deska 21. května 2019
Pamětní deska 21. května 2019
Základní údaje
Autor Antoni Popiel
Rok vzniku 4. července 1908
Umělecký směr secese
Popis
Materiál deska: mramor
reliéf: bronz
Umístění
Umístění Karlovy Vary
karlovarské lázeňské lesy
Chotkova cesta,
dnes Chopinova
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník Fryderyka Chopina v Karlových Varech ve formě pamětní desky se nachází v lázeňských lesích při Chopinově cestě. Připomíná skladatelovu návštěvu Karlových Varů v roce 1835. Deska zde byla umístěna v červenci roku 1908.

Fryderyk Chopin v Karlových Varech[editovat | editovat zdroj]

V době, kdy polský skladatel a klavírní virtuos Fryderyk Chopin navštívil Karlovy Vary, žil již pátým rokem v emigraci v Paříži[P 1], kde působil jako profesor hudby.[1]

Impulsem pro Chopinovu návštěvu byl dopis od rodičů z Varšavy. Sdělovali, že pojedou do Karlových Varů a pobudou zde na lázeňském pobytu, který Chopinovu otci doporučil jeho varšavský lékař. Fryderyk, který v té době již pět let rodiče neviděl, se okamžitě rozhodl pro cestu se stejným cílem a těšil se, že rodiče překvapí. Po téměř týdenní jízdě poštovním kočárem přes Sasko a krušnohorskou obec Jelení[P 2] doputoval dne 15. srpna 1835 do Karlových Varů, kde se téhož dne s rodiči, kteří zároveň přijeli ze směru od Prahy, setkal. A aby šťastné náhody nebylo málo, byli všichni ubytování v domě „U zlaté růže“ č. p. 141[P 3] [2][3].

Fryderyk se v Karlových Varech setkal i se svým vídeňským přítelem a ochráncem Vojtěchem Jírovcem. Též se zde seznámil s mnohými přáteli z Polska – s básníkem Kazimírem Brodzinskim, literárním historikem Michalem Wiszniewskim a přírodovědcem Stanislawem Jundzillem. Přátelské zde byly i Chopinovy vztahy s hraběcí rodinou děčínských Thunů.[2][3]

Dne 6. září 1835 Fryderyk Chopin odcestoval z Karlových Varů přes TepliceDěčín do Drážďan. Se svými rodiči se již nikdy nesetkal.[1][3]

Během svého života navštívil české země celkem čtyřikrát a tato návštěva byla v pořadí třetí. Zejména v Praze, Mariánských Lázních a Karlových Varech prožil šťastné chvíle.[1][3][4]

Historie pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

K uctění památky Chopinova pobytu v Karlových Varech došlo v roce 1908, tedy až 73 let po umělcově návštěvě, a stalo se tak zásluhou polských lázeňských hostů. Byl mezi nimi poslanec vídeňského sněmu Wladimír rytíř z Gniewoszů, který v roce 1905 založil výbor pro zřízení památníků Adama Mickiewicze a Fryderyka Chopina a současně tiskem vyhlásil sbírku. Chopinův památník byl vystavěn jako druhý a jeho slavnostní odhalení se konalo 4. července 1908. Zde pronesl slavnostní řeč hlavní organizátor rytíř Gniewosz. Události se zúčastnilo velké množství převážně polských hostů, kteří památník obsypali květy. Mezi hosty byla též manželka maďarského ministra obchodu Franze von Kossutha.[1]

Památník byl původně určen k umístění na domě „U zlaté růže“ č. p. 141[P 3] ve Vřídelní ulici, kde Chopin v roce 1835 bydlel. Prý tomu však zabránily technické potíže. Poté se delší dobu hledalo vhodné místo, až se našlo umístění na skále nad řekou. Tehdejší karlovarské noviny „Karlsbader Zeitung“ ale toto umístění kritizovaly jako nedůstojné a z estetického i uměleckého hlediska nevhodné a žádaly přemístění na místo, které by odpovídalo jak významu památníku, tak i zvuku jména Fryderyk Chopin.[1]

Památník, zřízený z polských peněz, převzalo při slavnostním odhalení do své ochrany město zastupované tehdejším nově zvoleným starostou dr. Pfeiffrem. Podle zveřejněného dopisu rytíře Gniewosze financoval vyzdění pro instalaci pomníku na skále městský stavební úřad. Alespoň takto přispělo město Karlovy Vary k uctění památky pobytu slovanského génia, jehož jméno tehdy již dávno představovalo mezník ve vývoji světové hudby.[1]

Umístění a popis pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

Památník je umístěn ve stráni nad hotelem Pupp a údolím řeky Teplé na postavené zídce ve skále při tehdejší Chotkově stezce[P 4], dnešní Chopinově cestě[5]. Základem je mramorová deska, na níž je připevněn bronzový reliéf umělcovy hlavy. Autor díla je polský sochař Antoni Popiel (1865–1910) pocházející ze Lvova.[1][3][4]

Na desce je vytesáno jméno vzácného návštěvníka a letopočet jeho karlovarské návštěvy:[1][3][4]

FRYDERYK CHOPIN
1835

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Důvodem Chopinovy emigrace ve Francii, kde v té době žilo mnoho polských emigrantů, bylo potlačení varšavského povstání v září 1831 a působení generála Ivana Paskeviče ve Varšavě jako guvernéra Polska. Ačkoliv Chopin opustil Varšavu ještě před revolučními událostmi a neměl na nich z důvodu své nezralosti žádný podíl, nebyl ve své vlasti vítaným. V Paříži se úzce stýkal s celou polskou emigrací, podporoval její členy a netajil se svým polským vlasteneckým smýšlením.[1]
  2. Dnes zaniklá obec.
  3. a b Dům „Zum goldenen Rose“, později byl nazván „Havanna“, dnes již neexistuje.[2][3]
  4. V době odhalení pomníku se cesta jmenovala Chotkova stezka na památku přízně hraběte Rudolfa Chotka, který ji nechal v roce 1803 na vlastní náklad zbudovat. I jinak se hrabě velmi zasloužil o lepší vzhled lázní, jichž byl častým hostem i štědrým příznivcem.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j PROCHÁZKA, Jaroslav. Fryderyk Chopin v Karlových Varech – Třetí Chopinova cesta do Čech v roce 1835. Karlovy Vary: Spolek přátel Karlovarského vlastivědného musea, 1951?, 1952?. 87 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Chopinovský kult a slovanské duchovní tradice v Karlových Varech, s. 77–81. 
  2. a b c PROCHÁZKA, Jaroslav. Fryderyk Chopin v Karlových Varech – Třetí Chopinova cesta do Čech v roce 1835. Karlovy Vary: Spolek přátel Karlovarského vlastivědného musea, 1951?, 1952?. 87 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Setkání s rodiči, s. 5–17. 
  3. a b c d e f g BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. Beroun: Nakladatelství MH Beroun, 2003. 31152 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Hudební skladatel Fryderyk Chopin, s. 46. 
  4. a b c LIPRT, Pavel. Fryderyk Chopin a Karlovy Vary [online]. Turistika.cz, 2012-12-21 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  5. REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola Chopinova a Findlaterova cesta; Vycházkové cesty jednou větou, s. 10, 26. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PROCHÁZKA, Jaroslav. Fryderyk Chopin v Karlových Varech – Třetí Chopinova cesta do Čech v roce 1835. 1. vyd. Karlovy Vary: Spolek přátel Karlovarského vlastivědného musea, 1951?, 1952?. 87 s. S. 77–81. 
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. 1. vyd. Beroun: Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. S. 46. 
  • REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. S. 10, 26. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]